Ve Švandově divadle uvedou Hladovou zemi, hru záhadnou, temnou i vtipnou
Praha 26. února 2019
„Mysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost.“ Právě s tímto podtitulem připravují v pražském Švandově divadle novou inscenaci Hladová země, jejíž premiéra bude 2. března ve Velkém sále. Původní hra dramatika Davida Košťáka (*1991) vznikla přímo pro smíchovskou scénu a její herce. Režisérem je Štěpán Pácl, tvůrce známý výraznou obrazivostí a smyslem pro detail.
Hladová země má být mysteriózním dramatem s prvky thrilleru i tragikomedie. Vypráví o lidech z důlního města, kteří si v touze po nekonečné hojnosti a bezpracném životě nechali podrýt základy svých domů. A své obavy, sny a někdy i své zločiny raději zasunuli kamsi dospod. Jenže nic netrvá věčně, ani oblíbené slavení v místní hospodě. Do města přichází podivný cizinec a z hlubin vyrabované země je slyšet hřmění…
S láskou a beze strachu
„V Košťákově hře je cosi mýtického a živelného. Je v ní cosi záhadného ze skotských detektivek Petera Maye, cosi temného ze skandinávských legend a cosi česky vtipného,“ říká o chystané novince režisér Štěpán Pácl, v současnosti kmenový režisér Národního divadla Brno. „Vzniká nový příběh, kde v dunění země volá lidský hlas po lásce. Vyslyší ho ti na povrchu? Nebo se odváží sestoupit dolů, do nitra země zjistit, co zemi schází?,“ naznačuje režisér.
Podle něj jsou hlavními tématem inscenace necitlivost a touha po lásce. „Protože kde není láska, tam je místo pro strach. Inscenaci proto tvoříme tak, aby byla citlivá, plná lásky a beze strachu,“ vysvětluje Štěpán Pácl, který v Hladové zemi pracoval s téměř celým souborem Švandova divadla.
Rovnocenné herecké příležitosti tu tak dostali Andrea Buršová (Markéta), David Punčochář (Starosta), Tomáš Petřík (Richard), Denisa Barešová (v alternaci s Martinou Krátkou v roli Štěpánky), Luboš Veselý (Pavel), Marie Štípková (Lída), Bohdana Pavlíková (Barbora), Petr Buchta (Láďa) a jako host vystoupí Samuel Toman.
V inscenaci se objeví i budoucí posila hereckého ansámblu Filip Březina v úloze Jakuba. Mladý herec známý například z filmu Zlatý podraz nebo televizní trilogie Zahradnictví, o své postavě říká: „Jakub je odstrkovaný jedinec, kterého společnost nebere v potaz. Důvod je prostý a povrchní: v řeči tak trochu zadrhává. Ale jak to tak bývá, je to jedna z nejlaskavějších postav hry, na úkor handicapu to ale nikdo nevidí.“
Člověk bez kořenů, v poryvech větru
„Jako dítě jsem měl strach z neznáma, které se skrývalo pod postelí,“ uvádí autor hry David Košťák. „Tenhle strach ve mně v různých formách přetrvává a přetavuje se i do hry – strach z věcí, jež se noří z minulosti, strach z prázdných míst, které zůstávají tam, odkud bereme,“ uvádí Košťák, pro něhož byl prvním impulsem k napsání hry příběh švédského důlního města Kiruna: město prosperovalo až do chvíle, kdy tamější průmysl narušil statiku budov a všichni obyvatelé museli být evakuováni.
„Jinak jde ale o čirou fikci s výraznými prvky nadpřirozena a vedle obrazu města mě nejvíc inspirovala naše současnost: třeba výrazné osobnosti ve vedení státu, které si nejsou schopny přiznat, že cesta, po níž nás ženou, je slepá, nebo zánik věcí, jemuž všichni jen nečinně přihlížejí,“ vysvětluje David Košťák.
Podle něj je Hladová země především o tom, čím se člověk liší od stromu. „To, co je pod povrchem a nad ním, máme tendenci oddělovat, takže ztrácíme svoje kořeny a hroutíme se při prvním poryvu větru,“ míní autor, který do Švandova divadla od této sezóny nastoupil i jako kmenový dramaturg. Už v roce 2017 tu ale měla ve Studiu premiéru jeho hra Srdce patří za mříže; v příběhu o tom, jak snadné je v dnešní době ztratit lidské srdce, David Košťák důmyslně zachytil téma transplantační turistiky v Číně a také nebezpečí z příklonu k této velmoci.
Drahá pohoda, nesmlouvavé cembalo
Podle
dramaturgyně hry Martiny Kinské je Hladová země mimo jiné působivým obrazem společnosti, která si
zvykla žít na dluh a na úkor budoucích generací. „V téhle souvislosti se vynořuje i téma zamlčování nepříjemného,
nevidění možných rizik, stejně jako vytěsnění a falešný výklad nepohodlné
minulosti. Vše se děje pro blahobyt a pro bytí v iluzi ideálu a pohody za
každou cenu,“ shrnuje Martina Kinská.
Tvůrčí tým doplňuje Jana Kahounová
jako autorka jednoduché, ale důmyslně navržené scény, v níž se
z předmětů stávají znaky umožňující pracovat s fantazií diváků. Návrhářka kostýmů Alena Dziarnovich se inspirovala komunitou jako jednotným organismem
městečka a také případem charismatického pastora Jima Jonese, který v roce
1978 více než devíti stům členům své sekty nařídil hromadnou sebevraždu.
Sugestivnost scén podtrhuje zvukový plán a hudba Jakuba Kudláče, živě zahraná cembalisty Jiřinou Dvořákovou a Filipem Dvořákem. „Cembalo, zvláště ve svých molových polohách, má v sobě jakousi emotivní nesmlouvavost, která jako by vyjadřovala, že některé věci platí a vždy platit budou, jakkoli je někdo popírá,“ je přesvědčen režisér Štěpán Pácl.
Košťákova Hladová země je tak dalším z dramatických textů, které vznikly přímo na popud Švandova divadla – scény, jež v posledních letech usiluje o vytváření původních autorských divadelních her. K nim patří například Lámání chleba Josefa Holcmana, Pohřeb až zítra Natálie Kocábové či Trollové mezi námi Barbory Hančilové.
Světová premiéra novinky od jednoho z nejvýraznějších současných mladých českých dramatiků je naplánována na sobotu 2. března ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou na programu 4. a 22. března.
David Košťák
Hladová země
Režie Štěpán Pácl
Dramaturgie Martina Kinská
Scéna Jana Kahounová
Kostýmy Alena Dziarnovich
Hudba Jakub Kudláč
Light design Šimon Kočí
Osoby a obsazení
Markéta Andrea Buršová
Starosta David Punčochář
Richard Tomáš Petřík
Štěpánka Denisa Barešová / Martina Krátká
Pavel Luboš Veselý
Lída Marie Štípková
Barbora Bohdana Pavlíková
Laďa Petr Buchta
Jakub Filip Březina
Petřík Samuel Toman
Horník Filip Blažek / Jiří Bobysut
Cembalistka Jiřina Dvořáková / Filip Dvořák
Premiéra
je v sobotu 2. března 2019 ve Švandově divadle na Smíchově.
Nejbližší reprízy jsou naplánovány na 4. a 22. 3. 2018 a 3. a
16. 4. 2019.
Kdo je kdo:
David
Košťák (*1991)
– autor, předkladatel, dramaturg
Je absolventem oboru teorie a kritika na pražské DAMU. Vedle autorské tvorby překládá anglickojazyčné divadelní hry do českého jazyka a je kmenovým dramaturgem Švandova divadla na Smíchově a Divadla LETÍ. Debutoval v roce 2013, kdy Divadlo LETÍ uvedlo jeho krátkou hru Fresh Love. Je autorem vesmírné trilogie Taxistyx (Divadlo LETÍ), Nad rozlitou mléčnou dráhou (Český rozhlas, Divadlo Karlovy Vary) a Lajka (Malé divadlo České Budějovice, Pardubice). Jeho žánrové rozpětí potvrzuje také western pro náctileté Tahle země není pro mladý, rodinný muzikál Kronikáři – stručné dějiny světa v muzikálu, adaptace literární klasiky (Dáma s Camelkami, Zmoudření Dona Quijota, Solaris, Kronika ohlášené smrti) i jeho první celosouborová hra Hladová země. Pro Národní divadlo Brno napsal text Ráj 2.0, který se uvádí společně s dalšími autory v komponované inscenaci Zemský ráj to nadohled? V roce 2018 se dočkal dvou uvedení v zahraničí. Ptačí žena měla premiéru v červenci v Barceloně v divadle SalaBeckett a Lajka byla uvedena v Teatrul Ariel v rumunském městě Targu Mures. Pro rok 2019 se v italském Milánu chystá uvedení hry Nad rozlitou mléčnou dráhou. David Košťák je také spoluautorem scénáře projektu CampQpro Pražské Quadrienalle 2019.
Jako dramatik se nepředstavuje divákům smíchovské scény poprvé. V r. 2017 byla ve Studiové scéně (v režii Alžběty Burianové) uvedena jeho hra Srdce patří za mříže. Hra Hladová země napsaná přímo pro Švandovo divadlo je jeho první celosouborovou hrou s klasickou stavbou a vývojem postav.
Štěpán Pácl (*1982) – režisér
V
roce 2007 absolvoval DAMU v oboru režie činoherního divadla, v roce 2015 tamtéž
obhájil svou disertační práci. Od roku 2010 vedl divadelní společnosti
Masopust, dvě sezony působil jako umělecký šéf ostravského souboru Divadla
Petra Bezruče, kde mj. nazkoušel Molièrova Scapinova šibalství či Čekání
na Godota Samuela Becketta. Od sezony 2015/2016 do roku 2017 byl kmenovým
režisérem souboru Činohry Národního divadla v Praze, kde své působení
zahájil úspěšnou inscenací hry belgického symbolisty Maurice Maeterlincka Modrý
pták (Stavovské divadlo). V současnosti působí jako režisér na volné noze a
od sezony 2019/2020 nastupuje jako kmenový režisér Činohry Národního divadla
Brno. Od roku 2008 je téměř nepřetržitě externím pedagogem režie a herectví na
Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze.
Mezi jeho další výrazné režie patří např. Josef Topol: Konec Masopustu
(Praha, 2008), H. Ibsen: Brand-Oheň, A. P. Čechov: Ivanov
(Ostrava, 2012), František Langer: Periferie (Olomouc, 2013) nebo
inscenace původní české hry Lenky Lagronové Jako břitva/Němcová ve
Stavovském divadle v r. 2016.
Je dvojnásobným držitelem Ceny Alfréda Radoka v kategorii Talent roku (2008 a
2010).
Filip Březina (*1993) – herec
Už během studií pražské DAMU si zahrál v Divadle Petra Bezruče (Král Lear, Správkař) či v Národním
divadle moravskoslezském (Sen noci
svatojánské, Balada pro banditu). Diváci ho znají také z Divadla pod
Palmovkou (Sedmé nebe) nebo z
Městských divadel pražských (Andělé v
Americe). Od nové sezóny bude členem souboru Švandova divadla na Smíchově.
Před filmovou kamerou se Filip Březina prvně objevil v tragikomedii Vybíjená (2015), režisér Jan Hřebejk si
ho vybral do své televizní trilogie Zahradnictví.
Zatím největší filmovou příležitost dostal v romantickém dramatu Zlatý podraz (2018), kde na sebe
upozornil v hlavní roli mladého právníka a sportovce Franty. Jeho tvář je
známá také z televizních seriálů jako např. Hasičárna
Telecí, Specialisté, Život a doba soudce A.K. nebo 4teens.
Kromě hraní se věnuje zpěvu, hře na trubku, kytaru a zobcovou flétnu, dále pak
žonglování či akrobacii. Stal se také příležitostným fotomodelem. Je milovníkem
britského seriálu Peaky Blinders a
příběhů Harryho Pottera.
Magdalena Bičíková