NdB – Louis Nowra: Noc bláznů

Brno 8. února 2019

„Komedie k zbláznění!“  Premiéra: 15. února 2019 v Mahenově divadle

Inscenace je českou premiérou nového překladu Šimona Dominika, který je zároveň jeho režisérem. Ve hře jsou použity citace z libreta opery Cosi fan tutte v překladu Jaromíra Nohavici, který byl za své přebásnění da Ponteho libreta pro Národní divadlo moravskoslezské v roce 2006 oceněn Divadelní cenou Sazky a Divadelních novin v oboru hudební divadlo.

Mladý režisér Lewis má nastudovat inscenaci s pacienty psychiatrické léčebny v rámci jejich terapie. S navrhovanou Brechtovou hrou však neuspěje, Roy, jeden z pacientů, trvá na tom, že se musí zkoušet jedině Mozartova opera Cosi fan tutte. Při prosazení záměru mu nebrání ani fakt, že nikdo z hereckých kolegů neumí zpívat, natož v italštině. A když si představíte, že to celé se má odehrávat v opuštěném, zdevastovaném bazénu, který léčebna zdědila ve svém areálu a neví co s ním, tak se nedivte, že se z nevinně vyhlížející dramaterapie, jež má být v podstatě Lewisovým režijním debutem, vyklube pěkné šílenství. Zvlášť, když každý z herců oplývá poněkud svéráznými projevy své diagnózy. Dough má neustále nutkavou potřebu něco zapálit, Cherry má potíž rozlišit iluzi a realitu, Ruth pronásledují obsese, Julie propadla drogám, Zac je díky kvantům utěšujících prostředků pořád mimo a ke všemu nesnáší Mozarta. Všichni vláčí s sebou ranec s traumaty, jejichž příčiny tkví v dětství, rodině, partnerských vztazích. Během zkoušení se jejich životy začnou proplétat s divadelní fikcí. Do hry je vtažen i režisér Lewis, jehož překvapivá zkušenost přivede k přehodnocení svých dosavadních životních postojů a hodnot.

Otázka pro režiséra Šimona Dominika: Čím vám hra zaimponovala? A o čem byste chtěl, aby vaše inscenace vypovídala?

„Kromě svého vtipu a šarmu hlavně svým ústředním motivem, jímž je snaha překonat sám sebe. Hybatelem děje je poněkud megalomanský Roy, jenž se rozhodne nazkoušet operu s pacienty, kteří nejsou schopni nasadit tón. Ale nakonec to po všech možných peripetiích dokážou. Po svém, ale dokážou. Což je v tomto konkrétním příběhu samozřejmě divadelní nadsázka, ale samotná podstata tohoto motivu se může dotknout úplně každého. Je to přece souboj s vlastními stíny, s vlastními limity. Snaha posunout se výš tím, že si nedám jednoduchý cíl. Možná se cestou vysekám, ale taky v sobě můžu najít cosi netušeného, co na prošlapané stezce nemám šanci zahlédnout. Já si třeba tuhle otázku kladu pokaždé, když se rozhoduji, jaký další titul režírovat. Jít prověřenou cestou a využít to, co prokazatelně funguje, nebo jít do rizika neozkoušených postupů a témat? A před podobnými otázkami přece stojí občas každý, lhostejno v jakém oboru nebo prostředí se pohybuje.“

Louis Nowra (*1950)

Je jeden z nejznámějších a nejuváděnějších australských dramatiků současnosti. Zároveň spisovatel, scenárista a libretista. Nešel ve stopách tradice realistického dramatu, nýbrž se shlédl v inovativních postupech Nové vlny šedesátých a počátku sedmdesátých let. Jeho první hry vznikly pro slavné experimentální divadlo La Mama. Proslavil se především svou komedií Cosi (Noc bláznů), která byla rovněž zfilmována a přeložena do mnoha jazyků.

Nowra je autorem asi čtyřiatřiceti her. K vůbec nejúspěšnějším patří The Golden Age (1985), Summer of the Aliens (1992), Cosi / Noc bláznů (1992), Radiance (1993), The Temple (1993), Boyce Trilogy (2004-2006). Jako scenárista je podepsán pod třinácti filmy, včetně filmových adaptací jeho nejslavnějších her Cosi / Noc bláznů (1997) a Radiance (1998). Zároveň napsal pět operních libret, šest prozaických knih, dvě knihy vzpomínek, tři knihy esejů a pět titulů literatury faktu.

Z jeho mnohých ocenění zmiňme např. Prix Italia (1990) za rozhlasovou hru Summer of the Aliens, kterou v roce 1992 uvedl také Český rozhlas Vltava pod názvem Léto mimozemšťanů.  Hra Cosi / Noc bláznů získala v roce 1992 První literární cenu Nového Walesu. Australský filmový institut v roce 1996 udělil Cosi / Noci bláznů) cenu za nejlepší filmovou adaptaci. V roce 2013 obdržel Louis Nowra Cenu Patricka Whitea za svou dosavadní tvorbu. Česká premiéra Noci bláznů v překladu Dáši Bláhové se uskutečnila v roce 2008 v Divadle Petra Bezruče, režii měl Jan Mikulášek.

Gabriela Kodysová

Režie a překlad:                   Šimon Dominik

Dramaturgie:                        Lucie Němečková

Scénografie:                          Karel Čapek

Kostýmy:                               Tereza Vašíčková

Hudba:                                  W. A. Mozart, Matěj Kroupa

Light Design:                       Martin Špetlík

Pohybová spolupráce:         Martin Pacek

Inspice:                                  Máša Fitzová

Nápověda:                             Irena Chalupová

Osoby a obsazení:

LEWIS, režisér                                                                                Roman Blumaier

ROY, většinu života strávil v psychiatrických léčebnách       Tomáš Šulaj

ZAC, muzikant, opakovaně se do léčeben vrací                        Tomáš David

CHERRY, už nějaký čas žije v léčebnách                Isabela Smečková Bencová

HENRY, bývalý právník, většinu života strávil v léčebnách        Martin Sláma

DOUG, libuje si v požárech, čerstvý pacient                                Martin Siničák

RUTH, trpí obsedantními myšlenkami, opakovaně v léčebnách  Tereza Groszmanová  

JULIE, v léčebně je poprvé kvůli závislosti na drogách   Annette Nesvadbová

LUCY, Lewisova přítelkyně                                                     Tereza Páclová j.h.

NICK, Lewisův kamarád, také režisér                                     Martin Veselý

JUSTINE, sociální pracovnice                                                  Klára Apolenářová