Wellbeing už firmám nestačí. Začínají měřit zdraví zaměstnanců
Praha, 20. září 2026
Česko má problém s prevencí, který se neprojevuje jen u lékaře, ale také v ekonomice. Loňská analýza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukázala, že lepší prevence a zdravotní péče mohou v členských zemích každoročně zabránit milionům předčasných úmrtí. V Česku přitom na prevenci míří pouze 2,7 % celkových zdravotních výdajů, zatímco průměr OECD je 3,4 %. Firmy proto začínají hledat vlastní cesty, jak prevenci dostat blíž k zaměstnancům a zároveň zjistit, zda jejich investice do zdraví skutečně odpovídají jejich potřebám.
Zdraví zaměstnanců totiž není jen otázkou firemních benefitů. Nemocnost, dlouhodobé absence a pokles produktivity představují pro zaměstnavatele přímý ekonomický náklad. Vedle klasického wellbeingu, sportovních benefitů nebo psychologické podpory se proto objevuje další přístup. Začít zdravotní stav zaměstnanců sledovat pomocí dat a prevenci na jejich základě lépe zacílit. Jedním z českých projektů, které tento trend ukazují, je program startupu Macromo. Ten propojuje laboratorní testování, data z chytrých zařízení a dlouhodobé sledování zdravotních trendů.
Od obecného wellbeingu k cílené prevenci
Prevence se postupně posouvá od jednorázových návštěv lékaře k dlouhodobější práci se zdravotními riziky. Evropské zdravotnictví hledá způsoby, jak předcházet chronickým onemocněním a prodlužovat dobu života, kterou lidé prožijí ve zdraví. Důvodem nejsou jen zdravotní dopady, ale také rostoucí ekonomická zátěž spojená s nemocností a stárnutím populace.
Podle WHO/Europe vzniká v evropském regionu přibližně 1,8 milionu odvratitelných úmrtí ročně v důsledku nepřenosných onemocnění. Ekonomické ztráty spojené s předčasnými úmrtími a ztrátou produktivity dosahují podle WHO stovek miliard dolarů ročně. Prostor pro lepší prevenci existuje i v Česku. Podle OECD připadá v tuzemsku na odvratitelné hospitalizace 592 případů na 100 tisíc obyvatel, zatímco průměr zemí OECD je 473. Česko zároveň vydává na prevenci menší podíl zdravotních výdajů než průměr OECD.
Firmy přitom mohou být jedním z míst, kde se přístup k prevenci začne měnit. Zaměstnanci tráví významnou část života v pracovním prostředí a zaměstnavatelé už dnes do jejich zdraví investují. Stále častěji proto řeší nejen to, jaký benefit nabídnout, ale také zda skutečně odpovídá tomu, co jejich lidé potřebují.
Macromo prevenci opírá o data
Na tento posun reaguje český startup Macromo. Zaměstnanec absolvuje komplexní krevní test a výsledky dostane přehledně vysvětlené v aplikaci včetně oblastí, na které se může zaměřit ve spolupráci se svým lékařem nebo prostřednictvím změn životního stylu. Aplikace zároveň umožňuje propojení s chytrými hodinkami a pracuje s údaji o pohybu, spánku a dalších každodenních návycích.
Cílem není diagnostikovat nemoc ani nahrazovat lékařskou péči. Smyslem je vytvořit dlouhodobý datový základ pro individuální prevenci a pomoci člověku lépe porozumět tomu, na co se ve svém zdraví zaměřit. „Firmy dnes utrácejí za wellbeing pro své zaměstnance stále více peněz, ale často bez toho, aby věděly, jestli skutečně řeší problém, který jejich lidé mají. My chceme zaměstnancům dát kvalitní základ, ze kterého se dá při preventivní péči o zdraví vycházet. Věříme, že člověk nemůže zlepšit to, co neměří,“ říká spoluzakladatelka startupu Eva Kuttichová.
foodora: nejdříve jsme to vyzkoušeli sami
Jednou z prvních firem, která Macromo vyzkoušela, je foodora. Spolupráce začala testováním mezi členy top managementu. Firma si tak chtěla nejprve ověřit zkušenost s produktem a jeho přínos v praxi. Po této zkušenosti nyní plánuje zpřístupnit služby Macromo také svým zaměstnancům. „Ve foodoře věříme, že nejlepší prevence je ta, která je jednoduchá, osobní a podložená daty. Macromo nám ukázalo úplně nový rozměr péče o zdraví, kde se z abstraktních doporučení stávají jasné kroky pro každý den. Jako vedení jsme chtěli tento koncept nejdříve sami vyzkoušet na vlastní kůži. Výsledky i přístup nás nadchly natolik, že přesně tento typ měřitelné prevence chceme nabídnout všem našim zaměstnancům,“ říká Adam Kolesa, generální ředitel foodora Česko.
Model může podle Macromo fungovat různými způsoby. Od jednorázových Dnů zdraví přes benefit pro vybrané skupiny zaměstnanců až po pravidelný preventivní program pro celou společnost. Při opakovaném testování mohou firmy na anonymizované úrovni sledovat, jak se zdravotní trendy v jednotlivých skupinách v čase vyvíjejí. Pokud například data ukážou, že se u významné části zaměstnanců opakují problémy v určité oblasti, může zaměstnavatel své další preventivní aktivity zaměřit právě tam, namísto plošného zavádění benefitů bez znalosti skutečných potřeb týmu.
Individuální zdravotní výsledky přitom zůstávají soukromé a přístupné pouze konkrétnímu zaměstnanci. „Firmám nechceme pouze prodat další benefit. Chceme jim umožnit dělat prevenci cíleněji. Zaměstnanec dostane personalizovaný nástroj pro své vlastní zdraví a zaměstnavatel anonymizovaný pohled na to, kde má smysl investovat do prevence,“ doplňuje Eva Kuttichová.
O Macromo: Český startup Macromo poskytuje DNA testy, krevní testy a DEXA skeny s výsledky v aplikaci. V roce 2025 do Macroma vstoupila investiční skupina TCF Capital, za kterou stojí zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr. V portfoliu skupiny se nachází také společnost Pilulka. Společně tak formují ekosystém zaměřený na budoucnost prevence a longevity v Česku.