Finanční zdraví Čechů se podle Indexu prosperity zlepšilo
Praha, 25. července 2026
Sedmou příčku v EU nám přinesla zejména spořivost, ale trpíme na vysoké ceny energií a nízké investice.
Za posunem Česka na sedmou příčku v pilíři Finančního zdraví Indexu prosperity stojí především nebývalá spořivost Čechů. Dosud nejlepšího výsledku v tomto pilíři jsme dosáhli navzdory vysokým výdajům za energie, nízkým investicím domácností či propadem v oblasti finanční rovnosti mezi muži a ženami. Nejvíce bodovaly severské státy v čele s Dánskem a Slovensko skončilo na čtvrtém nejhorším místě.
Česko letos obsadilo sedmou příčku v pilíři Finančního zdraví Indexu prosperity. Je to dosud nejlepší výsledek, kterého jsme v této oblasti dosáhli, a současné sedmé místo dokazuje dlouhodobý trend zlepšování, který v datech sledujeme už od prvního ročníku z roku 2022. Tehdy jsme totiž stanuli na třináctém místě, a to především vlivem vysokých výdajů na energie a nízkého podílu investic na financích domácností. Obě tyto oblasti zůstávají ve srovnání se zbytkem Evropy pro Česko podprůměrné, ale v obou jsme zaznamenali mírné zlepšení.
„Nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Na konci května 2026 na nich české domácnosti měly uloženo 3,3 bilionu korun, z toho 46 % bylo na běžných účtech,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny a dodává, že zájem Čechů o investování postupně roste. „Podle dat Asociace pro kapitálový trh se za investory považuje 46 % Čechů a dalších 27 % investování aktivně zvažuje. Naopak klesá podíl lidí, kteří investování zcela odmítají, což svědčí o větší ochotě hledat efektivní způsoby zhodnocení úspor a rovněž rostoucí finanční gramotnosti.”
Kde jsme si však naopak pohoršili, je oblast finanční rovnosti mezi muži a ženami, faktorem však může být i změna metodologie průzkumu Gender Equality Index (GEI). Díky tomu se výsledky tohoto pilíře hodně proměnily a například Slovensko tak meziročně poskočilo z 18. příčky na třetí místo. Česko se však naopak o pár příček propadlo a místo patnáctého místa jsme podle letošních dat skončili až na 18. pozici. V dalších oblastech GEI si navíc stojíme ještě výrazně hůř a například v oblasti označované jako politická, sociální a ekonomická moc jsme až na třetím místě od konce srovnání. Právě rovnost na trhu práce je totiž dlouhodobým problémem Česka, jak jsme ostatně zmiňovali například zde.
Infografiku s umístěním jednotlivých států EU naleznete na tomto odkazu
Spořivost a včasné platby posilují finanční zdraví Čechů
Sedmého místa ve srovnání se zbytkem Evropské unie jsme však nedosáhli náhodou. „Máme totiž několik silných stránek, které ostatním státům v takové míře chybí,“ vysvětluje analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil a dodává: „Příkladem za všechny je pověstná česká spořivost. V indikátoru nazvaném Úspory vůči příjmům jsme totiž na první příčce napříč celou Evropskou unií. Dokážeme uspořit přes pětinu příjmů, o čemž by si naši slovenští sousedé mohli s úsporami v hodnotě 8,1 % nechat jen zdát.“
Ještě horší je situace v Řecku a Bulharsku, kde výdaje převyšují příjmy – v Řecku o 1,65 % a v Bulharsku dokonce o 6,4 %. Ve stejné situaci byli podle loňských dat i Rumuni, kterým se však ze záporných hodnot letos podařilo posunout na alespoň 2,73 % úspor na příjmech.
Srovnání států uzavírá východní Balkán a Slovensko
Přesto však právě Rumunsko skončilo v celkovém srovnání Finančního zdraví na posledním místě následované již zmíněnými státy, tedy Řeckem, Bulharskem a Slovenskem. Tyto země spojují problémy napříč stejnými indikátory, ale zároveň mají všechny čtyři relativně nízké zadlužení domácností (Rumunsko dokonce nejnižší napříč EU) či nadprůměrně dobré výsledky v oblasti finanční rovnosti, kde je Slovensko třetí a Bulharsko dokonce druhé.
Na opačném konci srovnání skončilo Dánsko, které letos poprvé od vzniku Indexu prosperity sesadilo Nizozemsko. Trojici nejúspěšnějších zemí pak uzavírá Švédsko. I tyto země propojuje několik podobností, jako jsou vysoké investice a finanční aktiva, relativně vysoké úspory, nízká sociální a materiální deprivace či malý podíl nízkopříjmových domácností, kterým by chyběla finanční rezerva. Trojici nejsilnějších zemí však spojuje i jeden z problematických indikátorů. Poslední, předposlední a 24. místo těmto zemím patří v indikátoru Zadlužení domácností. „Vysoký podíl zadlužení domácností v zemích jako je Lucembursko nebo Nizozemsko je ovlivněn zejména strukturou vlastnictví nemovitostí a jejich cenami. V Nizozemsku má vlastní nemovitost 69 % domácností, 58 % však k tomuto účelu čerpá hypotéku nebo jiný úvěr. To je důsledkem vyšší dostupnosti úvěrů na bydlení a daňovým zvýhodněním vlastníků nemovitostí v Nizozemsku,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová z České spořitelny a dodává: „Vysoký podíl vlastnictví nemovitosti na hypotéku je patrný také v zemích jako je Švédsko, Dánsko, Belgie či Lucembursko. V Česku žije ve vlastní nemovitosti 75 % domácností, jen 21 % domácností však na svou nemovitost čerpá hypotéku”.
Infografiku s rozpadem indikátorů naleznete na tomto odkazu
Sociální či materiální deprivací v Česku zažívá jen 2,6 % domácností
Vraťme se však k Česku a tomu, v čem můžeme ostatní země inspirovat. Relativně dobře zvládnutou (5. nejlepší výsledek) máme totiž sociální a materiální deprivaci, které EU charakterizuje jako podíl lidí, kteří žijí v běžných domovech, ale nejsou schopni pokrýt většinu základních potřeb, které jsou nedílně spjaty se standardem života. Mezi tyto potřeby patří například neschopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek, pokrýt neočekávané náklady, koupit si nové oblečení či zajistit si připojení k internetu z finančních důvodů. Takových domácností je v Česku 2,6 %, tedy méně než polovina výsledku Německa. Z našich sousedů se v tomto ohledu daří lépe pouze Polsku, kde se sociální či materiální deprivace týká pouze 2 % domácností.
Na to, že v praxi může být realita mnohem závažnější a že často nemusí odpovídat závěrům z průzkumů, upozorňuje Daniel Hůle z Člověka v tísni: „Data Eurostatu, které vycházejí z šetření EU-SILC, mají několik zásadních metodologických vad. Nejzásadnější je asi skutečnost, že šetření nahlíží na příjmy ze zaměstnání jako na plně disponibilní příjmy. Vůbec se nepřihlíží ke skutečnosti, zda je člověk v exekuci nebo insolvenci takže deklarovaný čistý příjem vychází hezky, ale když odečteme srážku, tak už je ta situace úplně jiná. To by až tak nevadilo, pokud by situace v oblasti exekucí byla v evropských zemích víceméně srovnatelná, ale Česko si nese poměrně významnou zátěž v počtu velkého množství exekucí a lidí v exekuci. Tato šetření navíc dostatečně nepokrývají substandardní bydlení, jako jsou například ubytovny, takže ta krystalická chudoba, je pro šetření částečně neviditelná. Na problematiku ostatně s Danielem Prokopem upozorňujeme již od roku 2018 opakovaně, ale tím že to má razítko Eurostatu, tak reputace těchto šetření je v českém prostoru poměrně vysoká.“
Energie spolknou 6,6 % příjmů českých domácností
Největším problémem v Česku zůstávají výdaje spjaté s energiemi. Na plyn, elektřinu a další paliva u nás připadne 6,6 % výdajů domácností a ačkoliv jsme se oproti prvnímu ročníku z roku 2022 posunuli z 25. na 23. místo, stále se pohybujeme kolem 6% úrovně.
Celkově ve srovnání hodně těžíme z již zmíněné spořivosti, která nám zajišťuje nejen nízkou materiální deprivaci, ale i včasné placení účtů či obstojnou finanční rezervu. Neradi však své prostředky ve větším investujeme, ačkoliv postupně chuť investovat u Čechů roste, jak jsme psali zde.
Infografiku s hodnotami indikátorů naleznete na tomto odkazu
Více o Indexu prosperity a finančního zdraví na Indexprosperity.cz.