Hormuzský uzel: Globální ekonomika pod tlakem energetické blokády
Praha 5. března 2026
Světové energetické trhy na začátku března 2026 čelí specifickým geopolitickým rizikům. Oznámení Íránu o uzavření Hormuzského průlivu a varování, že jakýkoli pokus o průjezd bude cílem vojenského útoku, následně vyvolalo očekávané hrozby napříč globálními dodavatelskými řetězci. Tento strategický uzel je totiž klíčovou tepnou světového obchodu – v roce 2025 jím proteklo přibližně 31 % všech námořních dodávek ropy a 20 % celosvětového exportu zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména z Kataru.
Cenová eskalace
Bezprostřední reakce komoditních trhů na íránská vojenská cvičení a následnou blokádu na sebe nenechala dlouho čekat. Cena ropy Brent ze Severního moře vzrostla o 4 %, a to na úroveň 80 USD za barel*. V této souvislosti je důležité podotknout, že tato cenová hladina nemusí představovat lokální vrchol. V případě přetrvávající blokády a přechodu od hrozeb k přímým útokům na tankery bude podle informací zprostředkovaných CNBC možné očekávat nárůst cen ropy až nad hranici 100 USD za barel. Geopolitická prémie se tak stává dominantním faktorem určujícím nejen ceny paliv, ale současně i inflační očekávání v globálním měřítku. [1]
Zranitelnost Asie
Tento cenový šok však není jen číslem na burze, ale existenční hrozbou pro asijské ekonomiky, které jsou přímo závislé na energetických tocích z Perského zálivu. Největší zranitelnost vykazuje Thajsko, jehož čisté dovozy ropy tvoří až 4,7 % HDP, což znamená, že každé zdražení energie o 10 % zhorší jeho obchodní bilanci o 0,5 %. Podobně kritická situace nastává v jižní Asii, kde Pákistán a Bangladéš čelí akutním energetickým deficitům kvůli omezeným možnostem získání alternativního LNG. V neposlední řadě Indie, s největší kombinovanou expozicí vůči ropě i plynu, naráží na limity své průmyslové udržitelnosti.
Souboj o rezervy
Ačkoli technologičtí lídři jako Japonsko a Jižní Korea disponují strategickými zásobami LNG na úrovni dvou až čtyř týdnů, jejich závislost na ropě z Blízkého východu přesahující 70 % je staví do mimořádně nejisté pozice. Čína, ačkoli zatím využívá své státní rezervy, by při dlouhodobějším výpadku byla nucena vstoupit do agresivní globální soutěže o dodávky z atlantické oblasti, čímž by tlak na ceny ještě více znásobila. Právě tato nutnost soutěžit o omezené zdroje v kombinaci s 30% závislostí Pekingu na katarském plynu představuje vysokou rizikovou přirážku pro současnou situaci na globálních trzích.
Energetická bezpečnost
Pro investory v roce 2026 znamená uzavření Hormuzského průlivu návrat masivní geopolitické prémie napříč všemi třídami aktiv. Kombinace narušených dodavatelských řetězců a prudce rostoucích nákladů na vstupy vytváří prostředí, ve kterém se energetická bezpečnost stává hlavním ukazatelem. Stabilita světového hospodářství je tak v konečném důsledku momentálně závislá na deeskalaci napětí na Blízkém východě.
Anna Šuhajdová, Předsedkyně představenstva CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s.
Upozornění! Tento marketingový materiál není a nesmí být chápán jako investiční poradenství. Údaje, které se týkají minulosti, nejsou zárukou budoucích výnosů. Investování v cizí měně může ovlivnit výnosy v důsledku výkyvů. Všechny obchody s cennými papíry mohou vést jak k ziskům, tak i ke ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, které nemusí být přesné, nebo vycházejí z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nezaručují budoucí výkonnost. Společnost CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s. je subjekt regulovaný Národní bankou Slovenska.
*Údaje, které se týkají minulosti, nejsou zárukou budoucích výnosů.
[1] Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, které nemusí být přesné, nebo vycházejí z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nezaručují budoucí výkonnost. Výhledová prohlášení svým charakterem zahrnují riziko a nejistotu, protože souvisejí s budoucími událostmi a okolnostmi, které nelze předvídat, a skutečný vývoj a výsledky se mohou výrazně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.
Zdroje:
https://www.cnbc.com/2026/03/02/iran-strikes-oil-energy-china.html
https://www.tasnimnews.ir/fa/news/1404/12/12/3529749
https://www.cnbc.com/2026/03/03/strait-of-hormuz-closure-which-countries-will-be-hit-the-most.html