Rok 2026 podle Českého rozhlasu: Premiérové pořady, unikátní události a zajímavé osobnosti
Praha, 27. listopadu 2025
Mimořádný projekt k devadesátinám Zdeňka Svěráka, Tobogan na oslavu 75 let Miroslava Donutila, autorská série o architektuře panelových sídlišť s Vladimirem 518, hororový literárně-dramatický seriál od autorů veleúspěšné série pro děti Lyžák, chystané přenosy během supersportovního roku a mnoho dalšího.
Český rozhlas představil zajímavosti z nové programové nabídky, kterou připravuje na první pololetí příštího roku. Kromě premiérových pořadů, událostí k připomenutí významných výročí, netradičních osobností v éteru a mimořádných kulturních počinů nabídne také řadu literárně-dramatických děl a pořadů k poslechu ve vysílání i ze záznamu (on demand), a to na prodlouženou dobu 8 týdnů. V příštím roce také plánuje více než 250 výjezdů za posluchači do všech čtrnácti krajů.
„Kriminálka, Žárovky, Tobogan, Ranní Dvojka, Pochoutkový rok, Humoriáda na cestách, výjezdy Radia Wave, koncerty na Vltavě, populární R-stream Radiožurnálu či celostátní roadshow Rozhlas jede za Vámi. To jsou jen některé pořady, v rámci, kterých se kolegové rozjedou do regionů, aby byli svým posluchačům na blízku. Kromě toho budeme na významných festivalech a velkých akcích, jako je Colors of Ostrava, Karlovarský festival, Země živitelka nebo Strojírenský veletrh. Celkem výjezdy do regionů a na akcích oslovíme přes 600 tisíc posluchačů i neposluchačů Českého rozhlasu. Jsem tomu velmi rád, protože veřejnost – lidé jsou našimi zákazníky, proto považuji za nesmírně důležité být s nimi v kontaktu a znát jejich potřeby a očekávání,“ říká René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu.
Významná rozhlasová výročí
Rok 2026 připomene hned několik významných milníků – stoletých výročí, které formovaly československé rozhlasové vysílání. Už 1. dubna 1926 se ve vysílání objevilo první pravidelné časové znamení. Nejprve šlo o úder gongu, který ale nebyl dost přesný, a proto jej nahradily krátké zvukové signály ve vteřinových intervalech. O dva měsíce později se zrodila rozhlasová reportáž, když přenos z VIII. Všesokolského sletu v Praze poprvé nabídl improvizovaný komentář. Hlasatel už nepředčítal jen připravený text. Popisoval dojmy a postřehy od příjezdu Sokolů na nádraží až po celý průběh sletu. Dalším krokem bylo 6. září 1926 zahájení mezinárodních rozhlasových přenosů. Ten první zprostředkoval posluchačům projev ministra zahraničí Edvarda Beneše z paláce Společnosti národů v Ženevě. Signál prošel přes Bern, Curych, Ulm, Řezno, Brod nad Lesy a Plzeň až do Strašnic a spolupracovalo na něm několik zahraničních rozhlasových společností. Ve stejném roce vznikla i první sportovní reportáž. Stalo se to při utkání na Letné mezi Slavií a maďarskou Hungarií, kdy domluvený reportér nedorazil. Mikrofon proto převzal sekretář SK Slavia Josef Laufer a odvysílal první poločas. Ředitel rozhlasu tehdy jeho výkon ocenil s rezervou slovy, že by raději vysílali hudbu, ale nadšené reakce posluchačů rozhodly. Sportovní přenosy se staly samozřejmostí a Laufer později patřil k nejvýraznějším sportovním reportérům.
Kromě toho zahraniční vysílání Českého rozhlasu oslaví v příštím roce 90 let. Vzniklo v roce 1936 jako obrana proti fašistické propagandě a stalo se důležitým mostem mezi Československem a světem. V období socialismu bylo sice často hlasem oficiální propagandy, přesto v jeho redakcích působily významné osobnosti, například spisovatel Arnošt Lustig, Antonín J. Liehm či publicista Jiří Dienstbier. „Tradice kvalitní žurnalistiky pokračuje i dnes – minulý týden získal redaktor německé redakce Českého rozhlasu Ferdinand Hauser prestižní česko-německou novinářskou cenu, což potvrzuje, že zahraniční vysílání Českého rozhlasu je úspěšné i v současnosti,“ připomíná René Zavoral.
Mezi nejdůležitější novinky, které Český rozhlas představil, patří nové série, událostí, zapojení výrazných osobností a premiérových projektů pro první polovinu roku 2026:
• Oslava 90. narozenin Zdeňka Svěráka.
Speciální devadesátiminutový pořad natočený v Divadle Járy Cimrmana, který bude Český rozhlas živě přenášet do kin po celé České republice.
• Oslava 75. narozenin Miroslava Donutila.
Výjimečné vydání pořadu Tobogan v přímém přenosu z Národního divadla za účasti dlouhé řady hostů a kolegů z kulturního prostředí.
• Dokumentárně-publicistické série pro náročné posluchače.
ČRo Plus uvede pětidílnou sérii o procesu s Karlem Hermannem Frankem založenou na unikátních zrestaurovaných záznamech z archivu.
Stanice Vltava nabídne autorskou sérii Vladimira 518 Betonoví lidi o architektuře a životě na panelových sídlištích.
• Nová dramatická tvorba pro děti.
Rádio Junior uvede hororový seriál Hlubina od autorky populárního Lyžáku – nejúspěšnějšího dramatického audioseriálu pro děti v historii Českého rozhlasu.
• Pokračování úspěšného projektu Zámecké léto.
Druhá série navštíví více než padesát zámků po celé České republice, opět s Františkem Kinským jako průvodcem.
• Klasická hudba a sté výročí SOČRu.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu zahájí jubilejní stý rok novoročním koncertem s italskými písněmi a áriemi O sole mio s mladým talentovaným tenoristou Danielem Matouškem.
• Supersportovní rok 2026.
Radiožurnál a Radiožurnál Sport odvysílají díky držení audiopráv rozsáhlé přenosy z olympiády, paralympiády, MS v krasobruslení, MS v hokeji i fotbalového mistrovství světa.
• Posílení krizového vysílání.
Český rozhlas systematicky zvyšuje svou připravenost na mimořádné situace – od technologií přes procesy až po spolupráci se složkami IZS.
Příloha: Podrobnosti k vybraným pořadům a událostem
Významná rozhlasová výročí
Rok 2026 připomene hned několik významných milníků – stoletých výročí, které formovaly československé rozhlasové vysílání. Už 1. dubna 1926 se ve vysílání objevilo první pravidelné časové znamení. Nejprve šlo o úder gongu, který ale nebyl dost přesný, a proto jej nahradily krátké zvukové signály ve vteřinových intervalech. O dva měsíce později se zrodila rozhlasová reportáž, když přenos z VIII. Všesokolského sletu v Praze poprvé nabídl improvizovaný komentář. Hlasatel už nepředčítal jen připravený text. Popisoval dojmy a postřehy od příjezdu Sokolů na nádraží až po celý průběh sletu. Dalším krokem bylo 6. září 1926 zahájení mezinárodních rozhlasových přenosů. Ten první zprostředkoval posluchačům projev ministra zahraničí Edvarda Beneše z paláce Společnosti národů v Ženevě. Signál prošel přes Bern, Curych, Ulm, Řezno, Brod nad Lesy a Plzeň až do Strašnic a spolupracovalo na něm několik zahraničních rozhlasových společností. Ve stejném roce vznikla i první sportovní reportáž. Stalo se to při utkání na Letné mezi Slavií a maďarskou Hungarií, kdy domluvený reportér nedorazil. Mikrofon proto převzal sekretář SK Slavia Josef Laufer a odvysílal první poločas. Ředitel rozhlasu tehdy jeho výkon ocenil s rezervou slovy, že by raději vysílali hudbu, ale nadšené reakce posluchačů rozhodly. Sportovní přenosy se staly samozřejmostí a Laufer později patřil k nejvýraznějším sportovním reportérům.
Kromě toho zahraniční vysílání Českého rozhlasu oslaví v příštím roce 90 let. Vzniklo v roce 1936 jako obrana proti fašistické propagandě a stalo se důležitým mostem mezi Československem a světem. V období socialismu bylo sice často hlasem oficiální propagandy, přesto v jeho redakcích působily významné osobnosti, například spisovatel Arnošt Lustig, Antonín J. Liehm či publicista Jiří Dienstbier. „Tradice kvalitní žurnalistiky pokračuje i dnes – minulý týden získal redaktor německé redakce Českého rozhlasu Ferdinand Hauser prestižní česko-německou novinářskou cenu, což potvrzuje, že zahraniční vysílání Českého rozhlasu je úspěšné i v současnosti,“ připomíná René Zavoral.
Výročí legend české kultury s (nejen) rozhlasovými kořeny
90. narozeniny Zdeňka Svěráka
Český rozhlas chystá k devadesátinám Zdeňka Svěráka jedinečnou oslavu, která propojí rozhlas, divadlo i film. Speciální devadesátiminutový pořad Svěrák 90 se uskuteční 28. března 2026, přesně v den jeho narozenin v Divadle Járy Cimrmana pod režijním vedením Michaela Čecha a se supervizí Jana Svěráka. Radiožurnál odvysílá celou akci přímým přenosem a poprvé ji nabídne i v živém videostreamu symbolicky do kin po celé republice. Oslava tak překročí hranice divadla a umožní, aby ji společně prožily tisíce diváků po celé České republice.
Tvůrci se vrátí na místo, kde se Svěrákovo umělecká dráha poprvé dotkla rozhlasu. Připomenou legendární Nealkoholickou vinárnu U Pavouka, kterou v šedesátých letech připravoval se spoluautorem Jiřím Šebánkem. Právě tam se poprvé objevil Jára Cimrman a začal vznikat fenomén, který dodnes patří k nejsilnějším kulturním značkám u nás. Dramaturgové Tomáš Maleček a Vladimír Kroc postaví večer tak, aby zachytil šíři Svěrákovy tvorby od rozhlasu přes divadlo až po film, literaturu a písňové texty.
Na jevišti Žižkovského divadla vystoupí kolegové, kteří s ním spojili velkou část své umělecké cesty. Chybět nebudou členové souboru v čele s Miloňem Čepelkou a Petrem Bruknerem ani hosté jako Daniela Kolářová, Bolek Polívka, Anna K., Tomáš Klus a další osobnosti, které mají k tvorbě Zdeňka Svěráka blízko.
Kromě speciálního pořadu Svěrák 90 chystá Český rozhlas také dokument, který zachycuje přátelskou návštěvu Vojty Kotka u Zdeňka Svěráka na chalupě. Protože v divadle je vždycky spěch, je to výjimečný okamžik, ve kterém si mohou v klidu kamarádsky povídat o životě, o otcovství, o odchodech blízkých, o zrodu i budoucnosti divadla Járy Cimrmana. Tak jako byl pro Zdeňka Svěráka vzorem Jan Werich, je pro Vojtu Kotka vzorem Zdeněk Svěrák. Jaké to je být tak výrazné osobnosti celý život na blízku? I o tom je rozhlasový dokument k 90. narozeninám Zdeňka Svěráka.
75. narozeniny Miroslava Donutila a speciální vydání Toboganu
Český rozhlas Dvojka připravuje k pětasedmdesátinám Miroslava Donutila mimořádnou oslavu, která proběhne 7. února 2026 v čase tradičního vysílání pořadu Tobogan od 11 do 13 hodin. Dvouhodinový přímý přenos se odehraje tam, kde Donutil strávil velkou část své profesní dráhy. Ve Zlaté kapličce. Právě Národní divadlo poskytne oslavě důstojný rámec a nabídne prostor pro setkání s řadou hostů, kteří s ním jeviště i obrazovku během let sdíleli. Gratulovat přijdou Jiřina Bohdalová, Simona Stašová, Zuzana Kronerová, Bára Basiková, Jitka Čvančarová, Karel Vágner, Jura Pavlica, Michal Dočekal, Petr Malásek i Martin a Sára Donutilovi. A dorazí i další hosté, o kterých zatím neví ani samotný oslavenec.
Tobogan patří k nejdéle vysílaným rozhlasovým pořadům u nás. Každou sobotu přináší živé setkání s výraznými osobnostmi a svůj formát staví na přímém kontaktu mezi hostiteli, publikem a posluchači. Původního moderátora Tomáše Slámu v roce 2013 nahradil Aleš Cibulka, který Toboganu dává život do dnes, a ujme se také moderace oslavy v Národním divadle. Rozhlas s Toboganem už předtím zavítal do Hudebního divadla v Karlíně, Státní opery, Divadla na Vinohradech, Lucerny i Obecního domu.
Dokumentárně-publicistické série á díla „pro zvídavé“
Proces s katem českého národa K. H. Frankem
Český rozhlas Plus na květen příštího roku chystá rozsáhlou dokumentárně-publicistickou sérii, která posluchačům přiblíží proces s Karlem Hermannem Frankem. Pětidílný projekt vzniká pod vedením autorského dua Lucie Korcové a Vojtěcha Kovala a ve spolupráci s historikem Vojtěchem Kynclem. Vychází z mimořádného zdroje – osmdesáti hodin autentického záznamu soudního líčení z roku 1946, který archiváři Českého rozhlasu nově zrestaurovali. Právě tento unikátní audio materiál umožní sledovat průběh procesu den po dni a vnímat atmosféru soudní síně, kde Frank čelil obvinění z válečných zločinů, jež dlouhodobě formovaly jeho pověst kata českého národa. Série se přitom neomezuje jen na samotné líčení. V reportážních částech zamíří do Karlových Varů, Liberce, Terezína i Lidic. Připomene Frankovy kořeny, jeho cestu od knihkupce k fanatickému zastánci připojení Sudet k Německu, a také jeho vzestup do nacistických mocenských struktur, které mu umožnily řídit represivní aparát v Protektorátu Čechy a Morava.
Jednotlivé díly se věnují hlavním pilířům procesu. První představí soudce, žalobce i obhájce a ukáže, čím bylo líčení výjimečné. Další mapují výpovědi svědků, mezi nimiž byla Milada Horáková, lidické ženy i vězni z koncentračních táborů. Jeden z dílů se zaměří na oběti nacistického teroru, další na samotné pachatele včetně velitele Malé pevnosti Heinricha Jöckela nebo zastupujícího říšského protektora Kurta Daluegeho. Závěrečný díl se věnuje Frankovu vystupování u soudu, jeho obhajobě, přijetí rozsudku smrti i širšímu ohlasu doma i v zahraničí. Autoři se vydají také po stopách jeho rodiny a osudu jeho druhé manželky Karoly Blaschekové. Série nabídne plastický a oustředěný pohled na největší proces s válečným zločincem v československé historii a pomůže pochopit, jak hlubokou stopu Frank i jeho zločiny v této zemi zanechali. Série bude zveřejněna na ČRo Plus k výročí procesu v květnu 2026. Dále bude k dispozici na platformě můjRozhlas a v podcastových aplikacích.
Betonoví lidi – o žití v panelácích s Vladimírem 518
Český rozhlas Vltava připravuje autorskou dokumentární sérii Betonoví lidi, kterou provede Vladimir 518. Kreativní producentkou je Veronika Ruppert a atmosféru celé série podtrhuje hudba producenta Aid Kida. Projekt zkoumá česká sídliště jako prostor panelových utopií, každodenní reality i kontrakultury, která vznikla z odporu k prefabrikovanému prostředí. Vladimir mluví s architekty, urbanisty, umělci, sociálními pracovníky i lidmi, pro které jsou paneláky zásadním místem v životě. Sérii tvoří osobní výpovědi, vzpomínky i kritické reflexe. Ohlíží se do minulosti, sleduje proměny po roce 1989 a přináší i současné vize, jak může život na sídlištích vypadat dnes.
Vladimir 518 patří k nejvýraznějším osobnostem české městské kultury. Patří k nejznámějším tvářím české hiphopové scény, dlouhodobě působí v legendární skupině PSH (Peneři strýčka Homeboye). Jeho hudba stojí na rapu, výrazných textech a silném vizuálním stylu, který často propojuje s výtvarným uměním. Je spoluzakladatelem labelu Bigg Boss, výtvarníkem, autorem knih Kmeny a Architektura 58–89 a dlouhodobým propagátorem témat spojených s městským prostorem a brutalismem. Jeho zkušenost s mapováním subkultur i architektury dává sérii pevný rámec. Betonový lidi díky tomu dokážou zachytit nejen podobu samotných panelových staveb, ale i to, jak se otiskly do generací, které v nich vyrůstaly.
Vysílání série Betonoví lidi proběhne na stanici ČRo Vltava na jaře 2026 a zároveň bude dostupná na platformě mujRozhlas i ve všech běžných podcastových aplikacích.
Hlubina, aneb děti mají rády horory
Český rozhlas Rádio Junior připravuje nový dramatický seriál Hlubina, který navazuje na mimořádný úspěch hororového seriálu Lyžák. Ten má už přes 360 tisíc spuštění a stal se nejúspěšnějším dramatickým audio seriálem pro děti, který Český rozhlas natočil. Autorka a režisérka Tereza Verecká spolu s kreativní producentkou Lenkou Veverkovou dál rozvíjejí žánr, o který mají děti v posledních letech stále větší zájem – moderní horor pro starší děti. Hlubina je určená posluchačům od deseti let a staví na silné atmosféře, napětí a precizním binaurálním zvuku, který tentokrát doplní záznamy z hydrofonu. Podvodní mikrofon umožní vytvořit senzoricky bohatý prostor, v němž se zvuky jezera stanou klíčem k příběhu.
Děj se odehrává u jezera Tichá Voda, známého svou průzračností a oblíbeného mezi rodinami i potápěči. Jenže každé léto se tu opakuje zvláštní jev. Krajina na okamžik ztichne a z hlubin zazní hluboké, pravidelné dunění. Geologové mluví o běžném tektonickém napětí. Zdá se ale, že místní slyší v tom zvuku něco jiného. Napětí stoupá ve chvíli, kdy se ztratí malý Vojta. Jezero, které každý rok pohltí několik lidí, začne odkrývat dávno zapomenuté tajemství. Hlubina propojuje rodinné drama, horor a zvukový experiment. Zve děti i rodiče do příběhu, kde se letní idyla mění v boj s něčím, co se skrývá pod hladinou.
Premiéra proběhne v roce 2026 na stanici ČRo Junior, platformě mujRozhlas i v podcastových aplikacích.
50 zámků s Františkem Kinským, to je pokračování série Zámecké léto
Regionální stanice Českého rozhlasu připravují druhou sérii úspěšného projektu Zámecké léto, který se v roce 2025 setkal s velkým ohlasem posluchačů, jak v lineárním vysílání, tak v odloženém poslechu. I v létě 2026 se vydáme napříč Českem a navštívíme více než padesát zámků všech velikostí i stavebních stylů. Průvodcem bude opět František Kinský, který díky svým znalostem i osobnímu vztahu k české historii dokáže přiblížit nejen architekturu a dějiny jednotlivých sídel, ale i jejich atmosféru a příběhy lidí, kteří jimi prošli.
V příštím roce se Zámeckým létem navštívíme, např. tyto zámky: Dobříš, Veltrusy, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Červené Poříčí, Libochovice, Doudleby nad Orlicí, Dačice, Moravský Krumlov, Náměšť na Hané, Kravaře, Holešov. Od 29. června do 28. srpna 2026 představí každé všední dopoledne regionální stanice jeden zámek a nabídnou posluchačskou soutěž o tematické cestovatelské balíčky. Každý pátek získá jeden z výherců možnost strávit podzimní odpoledne přímo s Františkem Kinským na jeho zámku v Kostelci nad Orlicí. Na konci léta pak tři vylosovaní posluchači ze všech soutěžících obdrží víkendový pobyt na vybraném zámku. O víkendech se Zámecké léto přesune k hodinovým speciálům po 13. hodině, ve kterých vystoupí potomci šlechtických rodů a otevřou témata spojená s dnešním životem na historických sídlech.
Všechny další informace, fotografie i audio z první série budou k dispozici na webu zameckeleto.cz.
Klasická hudba: První koncert SOČR-u v novém roce ve znamení italských árií
Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) vstoupí do roku 2026 ve znamení stého výročí od založení. První velkou událostí bude slavnostní novoroční koncert 4. ledna 2026 ve Dvořákově síni Rudolfina. Pod taktovkou dirigenta Jana Kučery zazní program O sole mio – nejslavnější italské písně a árie. SOČR jej uvede společně s tenoristou Danielem Matouškem, s nímž loni natočil stejnojmenné CD. Novoroční koncert tak bude koncertní premiérou SOČRu s tímto programem. Dramaturgie zahrne ikonická díla autorů, kteří zásadně ovlivnili podobu italské hudby 19. a 20. století. Berlioz, Leoncavallo, Verdi, Puccini, Rossini a další mistři, jejichž hudba formovala operní i písňový repertoár napříč generacemi.
Tenorista Daniel Matoušek je jedním z nejvýraznějších talentů mladé české operní scény. Od sezony 2022/2023 je sólistou Opery Národního divadla, kde debutoval už v roce 2014 v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky. Ztvárnil tu řadu rolí včetně Tamina v Kouzelné flétně či Nemorina v Nápoji lásky. Studoval u předních pedagogů, prošel mistrovskými kurzy Evy Randové a Antonia Carangela a dnes spolupracuje s Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou. Hostoval na českých i zahraničních scénách a představil se na významných festivalech. Nedávno zaujal v nové inscenaci Janáčkovy Věci Makropulos v Královské opeře v Londýně pod vedením Jakuba Hrůši.
Jubilující orchestr chystá další řadu projektů a akcí, které bude postupně odhalovat v průběhu roku.
Supersportovní rok s Radiožurnálem Sport
Rok 2026 bude pro Radiožurnál Sport výjimečný. První měsíce přinesou mimořádně nabitý sportovní program, ve kterém budou hrát Radiožurnál a Radiožurnál Sport klíčovou roli. Už v únoru začnou zimní olympijské hry v Miláně a Cortině. Český rozhlas jako jediný v Česku drží audiopráva, díky čemuž nabídne desítky hodin přímých přenosů, rozhovorů a reportáží z XXV. zimních olympijských her. Patnáctičlenný tým zamíří přímo do Itálie, aby posluchačům přiblížil olympijské dění od hokeje přes snowboard až po rychlobruslení. Rozhlas je zároveň generálním mediálním partnerem českého týmu, takže posluchači uslyší ty nejrychlejší reakce sportovců na veškeré dění kolem her. Třeba v Hostu Lucie Výborné, který se během Her mění v prostor pro čerstvé medailisty. Hned po olympiádě přijde na řadu zimní paralympiáda, opět s plnými právy Českého rozhlasu. Rozhlas chystá přenosy parahokeje i závodů Simony Bubeníčkové, která patří k největším českým nadějím.
V březnu čeká sportovní fanoušky další domácí vrchol. Mistrovství světa v krasobruslení se vrací do České republiky po 33 letech a Český rozhlas bude jako mediální partner přímo v O2 aréně. V květnu bude vysílat i všechny zápasy českého týmu z mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku. Do programu se vrátí i postřehy Martina Procházky, olympijského vítěze a čtyřnásobného mistra světa.
Červen pak přinese jednu z největších akcí roku – mistrovství světa ve fotbale v Kanadě, Mexiku a USA. Ať už s českou účastí nebo bez ní, Český rozhlas odvysílá všech 104 zápasů. Vedle Pavla Horvátha, který bude opět hlavním expertem, se fanoušci mohou těšit i na jeho pořad Desítka Pavla Horvátha. V roce 2026 připomene RŽ Sport i padesát let od slavného Eura 1976 v Bělehradě, a tak se k Horváthovi přidá i Antonín Panenka, legendární střelec, který proměnil jeden z nejslavnějších pokutových kopů československé fotbalové historie.