Zánět dásní? Riziko nejen pro zuby, ale i srdce a mozek

Praha 20. listopadu 2025

Zánět dásní považujeme za běžnou a lokální nepříjemnost. Když se objeví, obvykle sáhneme po silnější ústní vodě nebo poctivěji vyčistíme mezizubní prostory. Jenže věda dnes ukazuje, že záněty v ústní dutině nejsou tak „neškodné“, jak jsme si dlouho mysleli. Stále více výzkumů totiž potvrzuje, že orální bakterie mohou mít mnohem širší dopad. Kde všude byly nalezeny bakterie z úst? S jakými onemocněními mohou souviset? A jak zjistit stav ústního mikrobiomu bez nutnosti návštěvy zubní ordinace?

V našich ústech žijí stovky druhů bakterií – některé prospěšné, jiné rizikové. Za normálních okolností jsou v rovnováze. Pokud se ale tento křehký systém naruší, například kvůli špatné hygieně, nevhodné stravě, stresu nebo onemocnění, zvyšuje se riziko přemnožení bakterií způsobujících zánět. Zpočátku jde jen o gingivitidu neboli zánět dásní, který však velmi lehce může vyústit v parodontitidu. V obou případech přitom bakterie nemusejí zůstávat jen v ústech.

„Při chronickém zánětu dochází k narušení ochranné bariéry mezi dásní a krevním oběhem. Bakterie či jejich toxiny se pak mohou dostat do krve a do lymfy a pronikat do dalších částí těla, kde spouštějí zánětlivé reakce,“ vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka z GHC Genetics. Odborné časopisy tento jev opakovaně popisují jako rizikový faktor vzniku aterosklerózy, zvýšené hladiny krevního cukru nebo neurodegenerativních onemocnění. Například bakterie Porphyromonas gingivalis, která běžně kolonizuje dásňové žlábky, byla nalezena i v mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Věda na straně prevence a zdraví

Dnes už lze mikrobiom v ústech jednoduše analyzovat pomocí testu ze slin, který odhalí složení bakterií. Vyšetření ukáže, zda v ústní dutině převažují bakterie produkující kyseliny, podporující záněty nebo související s častějším vznikem kazů či zápachem z úst. Zároveň dokáže identifikovat i prospěšné mikroorganismy, které sliznici naopak chrání.

Test je navíc možné provést i doma, bez nutnosti návštěvy ordinace. Stačí odebrat vzorek slin do speciální zkumavky a zaslat jej do laboratoře. Výsledkem je podrobná analýza, která může být vodítkem pro změnu hygienických návyků, stravy, suplementů nebo odborného zásahu stomatologa. Především ale umožňuje zasáhnout včas – tedy ve chvíli, kdy ještě žádné potíže nevnímáme, ale riziko už existuje.

Nezapomínejte na geny!

Kromě ústního mikrobiomu je možné zaměřit se i na genetickou predispozici k parodontitidě, jež je druhou nejčastější příčinou ztráty zubů v dospělosti. Jde o samostatné vyšetření, při kterém se hodnotí nejen přítomnost konkrétních paropatogenních bakterií, ale i to, jak na ně imunitní systém reaguje. U některých lidí je totiž geneticky daná mnohem silnější zánětlivá odpověď – a tím i rychlejší poškození okolních tkání.

„Je zajímavé vědět, jaké mikroorganismy v ústech skutečně žijí. Výsledky testu mohou například ukázat, jestli převládají bakterie spojené se záněty, zubními kazy či halitózou, nebo naopak převažují bakterie, které jsou známkou vyrovnaného mikrobiomu a riziko vzniku chorob nejen v dutině ústní snižují. Pokud jsou přemnoženy bakterie spojené s obtížemi výše jmenovanými, zpravidla je to signál pro nutnost zlepšení každodenní rutiny dentální hygieny. Správnou techniku a vhodné prostředky péče o zuby vždy doporučí dentální hygienik. Také suplementace či orální probiotika mohou podpořit návrat orálního mikrobiomu do rovnováhy,“ říká Hana Sládková.

• Až 50 % dospělé populace trpí určitou formou parodontitidy.
• Parodontitida je druhou nejčastější příčinou ztráty zubů u dospělých po zubním kazu.
• Chronický zánět dásní často nebolí – většina pacientů o něm neví, dokud není pokročilý.
• V ústech žije až 700 druhů bakterií – a tvoří druhý největší mikrobiom v těle po střevním.
• U lidí s parodontitidou bylo zjištěno 2–3× vyšší riziko infarktu nebo mrtvice. (European Heart Journal)
• DNA bakterie Porphyromonas gingivalis (běžný původce parodontitidy) byla nalezena v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. (Science Advances, 2019)