Jaké dávat kapesné? Řádově stovky plus bonusy, pozor na srovnávání s kamarády

Praha 24. října 2025

 Mezi mladšími školáky dostává kapesné přibližně polovina dívek a chlapců. U teenagerů už jsou to čtyři z pěti. Pravidelné kapesné bývá nejlepší nástroj rodičů, jak děti odmalička učit finanční gramotnosti, klíčová je však důslednost v dodržování nastavených pravidel.

Dlouhodobé účinky „dětského kapesného“ na následné finanční chování v dospělosti potvrdila nedávná japonská studie*. „Dítě, které dostává kapesné, má později větší sklony k odkládání, namísto impulsivního utrácení. U chlapců studie prokázala lepší rozpočtové návyky, pokud byli zvyklí na pravidelné měsíční kapesné. Dívkám zase jakákoli forma kapesného umožnila méně negativní postoj k penězům. Význam má navíc nejenom samotné dávání kapesného, ale i způsob vyplácení. Je totiž velký rozdíl, zda je pravidelné, nebo nárazové a na vyžádání,“ uvedla Gabriela Káninská Repková, senior projektová manažerka vzdělávací organizace JA Czech.

KDY S KAPESNÝM ZAČÍT?

Obvykle děti začnou dostávat kapesné s nástupem do školy. Na rozdíl od mateřských škol se od dětí ve škole žádá jistá míra samostatnosti a zodpovědnosti, už nejsou pod takovým dohledem učitelů. Samy nosí větší obnosy a manipulují s penězi, aby svému třídnímu zaplatily například výlet či učebnice, a na školních chodbách jim jsou k dispozici prodejní automaty. „Prvňáčci už by měli znát hodnotu peněz a základy hospodaření s nimi, například díky hře na obchod, která je ideální i u předškolních dětí. Měli by mít možnost vlastních peněz, třeba jen pár mincí, které mohou utratit dle svého uvážení. Aby mohli také získat zkušenost ‚když utratím všechno hned, pak nemám nic a musím čekat‘ a zkušenost ‚plánování a rozhodování o útratách‘. K tomu je klíčová jistota kapesného. Je nutné s ním pracovat jako s předvídatelným výukovým prostředkem – dítě musí vědět, že ho dostane pravidelně a ve sjednané výši, ať už se doma daří, nebo ne,“ přiblížila odbornice.

KOLIK DÁVAT?

Podle průzkumu společnosti Mastercard pro ČSOB dostávají české děti ve věku sedmi až jedenácti let kolem tří stovek korun měsíčně. U starších žáků (12-17 let) je to částka přes 500 Kč. „Velmi záleží na tom, co si má za kapesné dítě pořizovat. U menších dětí to jsou z většiny pamlsky, starší děti už potřebují finance na jídlo mimo školu či jízdné, když odpoledne pendlují po kroužcích nebo se zkrátka o sebe starají sami mimo dosah rodičů. Pokud dítě s kapesným nevystačí a opakovaně žádá rodiče o zaplacení věcí, na které bylo kapesné určeno, je čas si spolu sednout a vysvětlit si rozdíl mezi tím, co je potřeba koupit a co je spíše pro radost,“ popsala Gabriela Káninská Repková.

MOŽNOSTI RODINY

Starší děti už jsou konfrontovány s vrstevníky, často ze zcela odlišných poměrů. Rozdíly v kapesném mezi spolužáky bývají obrovské a dětem, které dosud nerozumí nakládání s penězi, se špatně vysvětlují. Data Air Bank potvrzují, že téměř třetina školáků si vystačí s kapesným v rozmezí 100 až 300 korun měsíčně, oproti tomu 11 procent rodičů dává svým potomkům přes tisícovku. „Někteří lidé mají peněz víc a mohou si dovolit skoro vše, jiní musí hodně počítat, aby vyšli. Proto je dobré s dětmi vést otevřený rozhovor, vysvětlit rodinné hodnoty a nastavit rodinný rozpočet. S dětmi od 2. stupně ZŠ je určitě možné probrat, kolik stojí měsíčně domácnosti, nebo propočítat, jak a za jak dlouho bychom se dopracovali třeba k novému autu, domu a podobně. V tomto věku je také dobré na příkladu ukázat nástrahy dluhové pasti zejména u nebankovních půjček,“ míní Gabriela Káninská Repková.

ROLE ŠKOLY

Chápání hodnoty peněz si děti nesou především z rodiny. Ve škole se však neubrání srovnání. „Ve třídě plné dětí může být pro pedagogy téma finančních rozdílů citlivé, ale je to důležitá součást výchovy k pochopení a respektování různorodosti a sociální spravedlnosti. A právě výuka finanční gramotnosti ve školách toto dokáže. Žáci se seznamují s různými příběhy, poznávají, že každá rodina má svůj vlastní kontext, své vlastní možnosti a také priority. U dětí podporuje empatii, vzájemné porozumění vůči různým životním podmínkám a vytváří tak základ pro zdravý kolektivní vztah,“ poukázala specialistka na vzdělávání v podnikavosti a finanční gramotnosti.

VLIV KAMARÁDŮ

Žáky na druhém stupni ZŠ a středoškoláky při rozhodování významně ovlivňují kamarádi a sociální sítě, celkově na ně působí vnější prostředí mnohem více než u malých dětí. Proto by se rodiče měli o své teenagery zajímat, vědět, jaké mají potřeby, za co peníze utrácí, a společně stanovit reálnou výši kapesného. „Tento věk je pro rozvoj finanční gramotnosti klíčový, proto by rodiče se staršími dětmi měli otevřeně mluvit o půjčkách, jejich rizicích, možnostech spoření, ale také o svých příjmech a výdajích, jaký je rozpočet domácnosti a co například obnáší zařídit rodinnou dovolenou. U kapesného je vždy nutné nastavit přesná pravidla a ta dodržovat – některé rodiny volí větší částku na veškeré výdaje, jiní rodiče za děti platí školní výdaje, stravné a další a kapesné dávají jen na volný čas dítěte,“ sdělila Gabriela Káninská Repková.

KARTOU, NEBO KEŠ?

Bezhotovostní kapesné volí téměř polovina rodičů, u starších školáků je to až 60 procent. Pro děti na prvním stupni základní školy ale odborníci doporučují skutečné výplaty „na ruku“. „Je velmi důležité, aby děti nejdříve pochopily, odkud se peníze berou, jak se získávají, a měly zkušenost s jejich vyděláním, například za větší pomoc v domácnosti nebo na zahradě. Vždy v souladu s motivací – ideálně v podobě toho, na co si dítě šetří nebo jak chce s penězi následně naložit, od koupě zmrzliny až po příspěvek na lepší mobil. K takové zkušenosti je bezpodmínečně nutné motivovat děti fyzickými penězi, tedy hotovostí. Platební karta je jako hrát si střílečky na počítači. Dítě utrácí virtuálně bez skutečných následků, když platí kartou nebo mobilem, snadno ztrácí přehled o svých útratách. Proto karta patří, za jasných podmínek mezi rodičem a dítětem, do rukou až studentům střední školy,“ vysvětlila Gabriela Káninská Repková.

KAPESNÉ ZA PRÁCI

V otázce, zda dětem platit penězi za domácí práce, se rodiče dělí na dva tábory. Více než polovina to považuje za nevýchovné, téměř 40 procent však přiznává, že k některým větším činnostem udržujícím chod domácnosti své ratolesti vyšším kapesným přece jen motivují. „Zásadní je dětem vysvětlit, že v domácnosti každý přispívá svým dílem. Běžné povinnosti jako úklid pokoje, prostření stolu nebo pomoc se svačinou jsou součástí rodinného života – ne něco, za co dostáváme zaplaceno. Na druhou stranu, pokud dítě udělá něco navíc – například pomůže s větším úklidem, pletím zahrady nebo mytím auta – je úplně v pořádku nabídnout mu odměnu. Klíčem je nastavení hranice mezi tím, co je samozřejmost, a co je ‚nad rámec‘. Tak si dítě nespojí každou činnost s očekáváním peněz, ale zároveň se naučí, že za snahu navíc může přijít odměna. Tento přístup pomáhá budovat zdravý vztah k práci i penězům a zároveň udržuje rovnováhu mezi odpovědností a motivací,“ přiblížila Gabriela Káninská Repková.

Naopak nikdy by nemělo kapesné sloužit jako nástroj rodičů k potrestání dítěte. „Kapesným lze lehce podnítit pozitivní chování, můžeme nabídnout drobnou odměnu navíc za mimořádnou pomoc nebo úspěch. Za nevhodné chování ho ale snížením kapesného netrestáme. Tím bychom pouze oslabili jeho schopnost naučit se s penězi hospodařit. Dítě potřebuje stabilitu – vědět, že kapesné dostane v určité výši a v přesně daný čas,“ uzavřela Gabriela Káninská Repková.

*Japonská studie o vlivu kapesného na finanční gramotnost osob: How childhood allowance affects financial literacy in adulthood: A gender perspective study from Japan (Yamane, Aman & Motonishi, 2024)

JA CZECH, www.jaczech.org

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

JUNIOR ACHIEVEMENT, www.juniorachievement.org

Junior Achievement je nejstarší vzdělávací organizace na světě s rokem vzniku 1919. Působí ve více než 120 zemích světa. Zároveň byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnější nevládní organizace světa a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mládeže nominována na Nobelovu cenu míru. Do programů JA se každoročně zapojí 11 milionů dětí a studentů ve věku šest až 22 let.