Jan Campbell: Po volbách jako před nimi
Praha 5. října 2025
Úvod – Národní a mezinárodní politika jsou spojené nádoby. Mezinárodní politika a vztahy vždy udávaly a udávají tón a rozhodovaly a budou i po volbách rozhodovat o národní politice. Pro Českou republiku po volbách z toho vyplývá pokračovat na cestě k chudobě a zadlužení, další ztrátě kusu ze zbytku státní suverenity a další ztrátě ze zbytku charakteristiky slovanství.

Není tajemstvím, že za mírovou rétorikou Evropské unie skrývá militarizace, centralizace a touha rozšířit ukrajinský konflikt. EU se rozhodla eskalovat vztahy s Moskvou, potažmo s Čínou. Na summitu EU, který se konal v Kodani 1. a 2. října, evropští lídři opět ukázali, že jejich reakce na pokračování konfliktu na Ukrajině nezahrnuje diplomacii a mír, ale eskalaci.
Jestliže mezinárodní politiku spoluurčují mezinárodní vztahy představitelů civilizačních bloků, přírodní zdroje nutné pro další technologický vývoj, geografie a lidské zdroje s kořeny v historii a demografii, tak lze s pravděpodobností hraničící s jistotou očekávat pokračování sjezdu západních společností na černé sjezdovce do údolí s cílem, který si nemohou nebo nechtějí současní politici, politicky korektní média a většina občanů připustit nebo představit.
Krátké hodnocení čtyř událostí
1) Valdaj. Prezident Putin během svého projevu na zasedání Valdajského mezinárodního diskusního klubu a následující diskuze v celkové délce téměř 4 hodin působil dojmem sebevědomého a silného politického vůdce. Ve svém projevu a během diskuse se dotkl problémů nového světového řádu, bilaterálních vztahů se Spojenými státy, Indií a Čínou a také situace kolem ukrajinského konfliktu.
Dovoluji si konstatovat, že během svého projevu na mě Putin udělal dojem uvolněného, sebevědomého a vtipného člověka, politika a profesionála. Obecně se mi jeví, že tento velmi sebevědomý politický vůdce cítí, že situace se vyvíjí stále více v jeho prospěch. Není proto divu, že odmítl před několika dny telefonicky mluvit se svým americkým kolegou Trumpem.

2) Vatikán. Ať se to líbí nebo ne, papež Lev XIV, jako americká osobnost je konfrontován s dědictvím svého předchůdce. To charakterizuje výbušnina na mnoha místech křesťanského prostředí, téměř jistý moderní Chalifát v rozvrácené Francii v hluboké hospodářské, politické a sociální krizi, v Holandsku a jinde. A abych jmenoval třetí výzvu z mnoha jiných, papež Lev XIV musí zachránit křesťanství v Itálii, části Evropy a Balkánu, jinak bude v Evropě ještě hůře.
V době práce na článku, v sobotu ráno 4. října, tiskové oddělení Svatého stolce vydalo v prohlášení, že v 8:30 v soukromé knihovně Apoštolského paláce podepsal papež Lev XIV. svou apoštolskou exhortaci Dilexi te za přítomnosti arcibiskupa Edgara Peña Parry, zástupce pro obecné záležitosti Státního sekretariátu.
Dokument, podepsaný na svátek svatého Františka z Assisi, který je první apoštolskou exhortací papeže Lva XIV bude představen ve čtvrtek 9. října v 11:30 na tiskové konferenci. Připomínám, že lev v církevním pojetí ušetří protivníka, znázorňuje milosrdného Boha, který se smiluje nad kajícníkem. Lev rovněž symbolizuje ostražitost, duchovní bdělost a statečnost.
3) Čína. Miliony lidí cestují po tuzemsku i mimo Čínu během letošního Super Zlatého týdne, který trvá od 1. do 8. října a zahrnuje jak Národní den, tak Festival poloviny podzimu. Důvod k odpočinku nabízí i skutečnost, že Čína se v úterý poprvé posunula do první desítky každoročního žebříčku nejinovativnějších zemí Organizace spojených národů a nahradila tak největší evropskou ekonomiku Německo. Čína v roce 2024 přispěla přibližně čtvrtinou mezinárodních patentových přihlášek a zůstala jejich největším zdrojem, zatímco USA, Japonsko a Německo, které dohromady tvoří 40 % celkových přihlášek, zaznamenaly pokles.
Zavedení K-víz v Číně, které vstoupí v platnost 1. října 2025, jako transformační krok v globální politice talentů, naznačuje strategický obrat směrem k institucionální otevřenosti a mezinárodní spolupráci. Tato iniciativa, zaměřená na mladé odborníky v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, nabízí bezprecedentní flexibilitu pro výzkum, podnikání a kulturu.
Do oblasti kultury patří i slavná socha lva v Benátkách. Podle italských vědců by mohla pocházet z čínské dynastie Tang. Čínští vědci ke dnešnímu dni, ale o tom nejsou přesvědčeni. Přesvědčen o potenciálu Číny, výzkumu a talentech je ale člen německé Národní akademie věd, přední světový vědec v oblasti baterií Stefano Passerini. Ten ve čtvrtek nastoupil na Nanjing University a povede nový Mezinárodní institut pro elektrochemické skladování energie.

Na druhé straně, Trumpova administrativa v pondělí zvýšila tlak na čínské technologické firmy. Cílem akce je zabránit sankcionovaným společnostem – včetně technologického šampiona Huawei, giganta paměťových čipů YMTC a výrobce dronů DJI – aby se vyhýbaly vývozním kontrolám tím, že převádějí omezené technologie přes své dceřiné společnosti.
Nové pravidlo uzavírá významnou mezeru tím, že každá dceřiná společnost, která je alespoň z 50 % vlastněna firmou, která je již na seznamu kontrol vývozu, čelí stejným omezením jako mateřská společnost. Jedná se o posun, který by mohl ovlivnit desítky tisíc společností. V reakci na to mluvčí čínského ministerstva obchodu označil tento krok za extrémně zlomyslný a dodal, že Čína přijme nezbytná opatření k ochraně práv a zájmů svých společností.
4) Ukrajina. Nebudu se zmiňovat o bojových akcích a stavu válečné linie. Připomenu pouze dvě věci: energetiku včetně Záporožské JE a drony. Skutečností je, že externí dodávka energie do JE byla zastavena 23. září jako důsledek dopadu požáru ozbrojených sil Ukrajiny na vysokonapěťové vedení o výkonu 750 kW. Od té doby je JE napájena záložními generátory.
Prezident Putin na zasedání Valdajského klubu pohrozil zrcadlovoureakcí na údery na Záporožskou jadernou elektrárnu: Na druhou stranu by lidé měli také pochopit, že když si s tím hrají tak nebezpečně, mají na své straně stále fungující jadernou elektrárnu. A co nám brání reagovat zrcadlově? Ať se nad tím zamyslí. Doplňuji: ať se nad tím zamyslí EK a všechny vlády členských států EU podporující útoky Ukrajinců, dříve, než bude pozdě.
Co se týče dronů, jejich útoky a zdrženlivost Američanů nutí Evropany a NATO činit obtížná rozhodnutí. O to více se stává Ukrajina z jedné strany nenahraditelným partnerem NATO. Téměř čtyři roky Západ přesvědčuje sám sebe, že válka na Ukrajině se omezí na Ukrajinu. Téměř čtyři roky Evropa věří, že východní hranice NATO je magickou bariérou proti agresi Moskvy. Ale od září roje dronů tuto iluzi ničí: První a největší roj odletěl do Polska. Od té doby provokace pokračují v baltském vzdušném prostoru, nad skandinávskými a německými letišti a v den voleb v ČR se prý objevily nad Ruzyní. Jaká to náhoda a nuda v Kremlu!
Situace v České republice
Nic podobného nelze tvrdit v kontextu uvedeného o osobnostech a jejich projevech během předvolební kampaně, ze kterých vyšly kandidáti na vytvoření nové vlády. Proč?
1) Protože českým voličům stačí sexy Turek na billboardech a chtíč jezdit auťáky se spalovacím motorem, aby se Motorkáři dostaly do královské pozice.
2) Protože pro vítězství Pirátů stačí děravá paměť voličů, především mladých a podraz dnes již bývalého premiéra v oblasti digitalizace, a není potřeba si vzít žádnou trávu pro motivaci.
3) Protože ANO a pan Babiš vyhrál jako nikdy předtím, a přesto vítězství nestačí na dvoučlennou vládu.
4) Protože politický přeběhlík a převlékač kabátů pan Lipavský, který (prý) po Babišovi získal nejvíce preferenčních hlasů, nabízí neuvěřitelnou lekci především o pražském voliči.
Jednoduchost, zjednodušování, zkratkovitost a idealizace vědění budou určovat rychlost pádu státu a absolutní většiny občanů do hluboké propasti. Komu není rady, tomu není pomoci. Platí to i pro českou levici s hrobaři KK s pomocí pánů V, D&D a dalšími, které nebudu jmenovat. Stačilo! mimo jiné nepochopilo, že je potřeba včas vychovávat a nasadit mladé, byť i nezkušené tváře, že je potřeba odhalovat všechny neziskovky, vyhnat všechny vlivové struktury podporované ze zahraničí, a že je umění tvořit agendu a reagovat na cizí. Není potřeba mluvit o solidaritě, když nejsme ochotni sdílet. Není potřeba referenda k odchodu z NATO a EU, organizací, které z objektivních důvodů a následků vlivu konání Ruska, Číny, Vatikánu a páru EU a NATO na Ukrajině, se transformují k nepodobě, a ve zklamání mladých a naivních voličů.

Tomu napomohou ze zahraničí Trump v USA, AfD v Německu, Rassemblement national ve Francii a další z téměř všech demokracií západního světa. Co je důvodem tohoto trendu, když nemáme vizionáře a vize, a potřebujeme kvalitní správce státu? Pozoruhodný výrok německého ústavního právníka Ernsta-Wolfganga Böckenfördeho, jehož konání jsem sledoval především v Karlsruhe řekl: Svobodný, sekularizovaný stát žije v podmínkách, které si nemůže sám zaručit.
Vycházím z této životem prověřené pravdy a skutečnosti, že od konce druhé světové války jsme my na Západě a pod ochranným deštníkem Pax Americana se mohli domnívat, že se můžeme více věnovat našemu individuálnímu seberozvoji v mírovém rámci než identifikaci trendů a jak funguje moc. Došlo k různým vývojům, které to podpořily v cyklu, který se odehrává ve fázích po cca 36 letech. První fáze začala na začátku roku 1953 smrtí Stalina a destalinizací, která následovala za vlády Chruščova. Další etapa se uskutečnila v roce 1989 pod vedením Gorbačova a vedla k otevření železné opony a uvolnění napětí mezi Východem a Západem.
Nyní, 2025/26, jsme v dalším bodě vývoje a v této obtížné fázi zažíváme, že americký ochranný deštník pro Evropu není bezpečný a my sami musíme převzít odpovědnost za naši bezpečnost. Ne však ve strachem určující formě politiků, pro které slovo mír není v jejich slovníku. Protože nejsme ve většině společnosti připraveni rychle akceptovat změny, vystavujeme se riziku, že náš osobní rozvoj bude omezen vnějším politickým vývojem. To však není fatalita.
Ale vyhnout se jí vyžaduje, abychom jednali rozhodně, akceptovali, že po staru se žít nedá, že pro většinu z nás neviditelní a neznámí iniciátoři probíhajících změn nebudou brát ohled na současné představitele moci a, že jimi bude dovoleno staro-novým politikům angažovat se ve hře na národní státy s pravidly a dobou trvání, kterou určí sami iniciátoři změn a hry.
Předem napsané dokazuje skutečnost, že jsme se dostali do přímého kontaktu s otázkami svobody, osudu země, státu, jedince, chaosu, nejistoty a především strachu. Před několika roky z covid-19, dnes z Ruska a dronů. Nejenom Češi se mi jeví nepoučitelní.
Na téma osudu starý mistr německé astrologie Thomas Ring (1892-1983) řekl, že v závislosti na našem postoji svůj osud trpíme nebo snášíme, ale v pozitivním případě jej můžeme také naplnit věděním. Jinými slovy, pokud přijmeme svůj osud, nemusíme se smířit s osudem, který se nám zdá cizí, tj. nemusíme se pouštět do něčeho, nebo angažovat se v něčem, co neznáme.
Jeden zkušený člověk kdysi formuloval názor: Jsme ve vlaku a máme jen na výběr, zda chceme mluvit s člověkem, který sedí vedle nás, jít do jídelního vozu nebo zůstat sedět ve svém kupé. Na tom, co můžeme udělat, nezáleží, protože vlak bude pokračovat podle jízdního řádu. Zda budeme mít alespoň možnost využít zastávku k výstupu, jak jsem navrhoval, zůstalo během našeho rozhovoru otevřené. Po včerejších volbách víme, že občané nevyužili zastávku k výstupu, a že vlak se nezastaví ani po případných předčasných volbách a roce 2027.
Až do doby působení (bez rodiny) ve Střední a Jihovýchodní Asii, a návštěvách v Číně, jsem byl přesvědčen, že alespoň my v západní kultuře jsme dosáhli vyššího stupně svobody, a jsme méně než dříve, determinováni zvyky a zkostnatělými názory. Tato myšlenka byla podpořena schopností západní kultury vyhnout se zapojení do velkých vojenských konfliktů po skončení druhé světové války. Idealizace vědění tzv. elit a voličů se i dnes plně potvrzuje. Proč?
Protože dnes je otázkou, zda jsme našli vytouženou stabilitu. Je třeba také připustit, že příklad kolektivního pokroku mezinárodního společenství, které podporuje šťastnější způsob života svých občanů tím, že se vyhýbá válkám, neodpovídá skutečnosti. Osobní běh života je v konečném důsledku o vlastním individuálním rozvoji, který se zásadně liší od rozvoje souseda. Tady vidím jeden z hlavních problémů Západu, české společnosti a také včerejších voleb.
V mládí, při hledání pozitivnějšího modelu vývoje, který automaticky nepředpokládá osudový běh života, ale přesto poskytuje vysvětlení pevných životních procesů, jsem narazil na koncept scénáře a životního plánu v transakční analýze Erica Berna (1910-1970).
Připomínám, že Eric Bern napsal několik odborných článků, zabývajících se intuicí. Tyto články popisují výklad schopností, jak uhádnout civilní zaměstnání vojáků, a to během krátkého rozhovoru s nimi. Tyto články vedly k jeho převratové práci v otázce transakční analýzy. Podle Berna existují tři různé stavy ega: rodič, dospělý, a dítě. Rodič je styl myšlení, chování či jednání převzatý od autorit s převážně příkazy, zákazy a pravidly. Dospělý, zpracovává a hodnotí informace na základě vlastní zkušenosti a rozumu. Dítě je pozůstatkem vnitřních duševních stavů z dětství. Jednání v souladu s Dítětem bývá převážně citového rázu. Má v sobě spontánnost, zvědavost a nezkaženou schopnost prožívat. Noví poslanci PS, narození před 25-30 roky, podle kritérií Berna představují proto riziko pro plánování a řízení extrémních situací.

V systému intenzivního rozvoje individuálních schopností, který jsem zavedl a vyučoval na VŠE, aby po odchodu autora vše zaniklo, což ale neplatí v analýzách pro speciální složky některých vlád, existuje otázka Proč? Odpovědi na ni dávají možnost podívat se až na třetí ego, dětství a mimo jiné i na kvalitu komunikace mezi jednotlivci. Transakce mohou být rovnoběžné (vzájemně se doplňující) anebo zkřížené (bývají zdrojem nepříjemností). Určité vzory jednání, které se opakují v běžném životě, nazval Berne hrami. Proto píši o hře na národní stát a zájmy. Demokracie nebude po volbách posílena i kvůli staronovým, téměř doživotním poslancům. Je zcela vyloučena změna systému státní správy s lidmi, kteří ji vytvořili a v ní působili a působí.
Již povrchní pozorování současných elit dovoluje předpokládat a u některých osob tvrdit a dokázat, že si tzv. svůj osud neuvědomily včas, neosvobodily se od nutkání opakovat chyby a nerozhodly se pro více prospěšné chování. Velký rozdíl v konceptu transakční analýzy je v tom, že se zabývá věcmi, které jsme se rozhodli dělat na začátku našeho života. To nám dává šanci změnit názor, abychom nevědomky neopakovali minulost proti našemu lepšímu úsudku.
U tohoto konceptu však zůstala otázka: Proč jsme jako děti měli tendenci dělat velmi konkrétní rozhodnutí? A jako dospělí, konáme tak, jak konáme: často s opakováním chyb.
Původní koncept transakční analýzy, ke kterému vedlo chování rodičů, byl opuštěn ve prospěch filtru. Ten mávne nebo nedovolí rodičům zprávy projít. Užitečný byl návrh Erica Berne pracovat s klientovou oblíbenou pohádkou. Ta totiž a často to do značné míry odpovídá scénáři dané osoby. Dnes však musí být tento přístup ve většině případů nahrazen postavami a příběhy ze sociálních sítí. I o tom byly včerejší volby.
Z knih na toto téma vyniká kniha Games People Play (1964), česky Jak si lidé hrají. Tato kniha se stala na dlouhou dobu bestsellerem, protože jednoduše předkládá příklady z každodenního života a ukazuje způsoby, jak jsou lidé vtaženi do hry, kterou právě hrají. Názvy her jsou např. Now I’ve got you you son of a bitch. (Už tě mám, ty zkurvysynu). Část autorem používané terminologie přešla do každodenní angličtiny. Druhou je kniha Dr. Michaela Newtona Cesty duše – karmické případové studie. Dovoluje najít odpovědi, jak lidé dospěli k volbě své současné inkarnace a do jaké míry k tomuto rozhodnutí přispěly zkušenosti z minulých životů. Dovoluji si tvrdit, že poradci pana Babiše znají obsah nejenom zde zmíněných knih.
Závěr – Pan Fiala jde do archivu a do sněmovny, nevylučuji, že na dobu určitou. Pan Babiš, jak se mi jeví, se přeceňuje, nic podstatného, co se týče vztahu ČR s EU, EK a NATO, potažmo Ukrajiny nezmění, a zřejmě si neuvědomuje v jaké komplexní pasti se nachází. Včera slavil, protože vyhrál, dost pro sebe, ne však dost pro občany ČR, a ne ve správné době! Ta teprve přijde.
Bude to doba přímé elektronické diktatury, zvané demokracie, bez volebních kampaní a marketingu. Roli politických stran nahradí expertní poradenství. Bude to návrat ke konu, to jest mezi přípustného chování (konání). Za mezemi konu je za-kon, to jest zákon a tam nastává skon (smrt) nebo konec. Na rozdíl od dnešního pojetí morálky kon je závazný a vymahatelný.
Dej Bůh, aby nebylo pozdě. Jsou totiž tři věci v životě, které nikdy nevrátíš zpět: Slovo, Čas a Promarněné příležitosti, které leží uprostřed problémů. Souhlasu netřeba.