B-komplex: Jak osm vitamínů podporuje psychickou pohodu a zdravé srdce
Praha 13. srpna 2025
Od známého biotinu až po niacin, riboflavin či kyselinu listovou – vitamíny skupiny B tvoří sehraný tým, který podporuje řadu zásadních procesů v těle. Společně se podílejí na tvorbě červených krvinek, přeměně sacharidů, tuků a bílkovin na energii i na syntéze neurotransmiterů ovlivňujících naši psychiku. Jejich účinek přitom často závisí na vzájemné souhře – chybí-li některý z nich, může to narušit celé dění v organismu. Proč je v těhotenství vhodné příjem béček navýšit? Jak může genetika ovlivnit jejich vstřebávání? A z jakých zdrojů je nejlépe získat?
V první řadě je potřeba vysvětlit, proč jsou vitamíny B často označované jako komplex či skupina. Důvod je velmi jednoduchý. Ačkoliv má každý z nich svou specifickou úlohu, fungují synergicky a navzájem se doplňují. Spolupracují na stejných metabolických drahách, především při přeměně živin na energii, syntéze DNA a neurotransmiterů a tvorbě červených krvinek. Proto je těchto osm ve vodě rozpustných vitamínů – B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantotenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (kyselina listová) a B12 (kobalamin) – často doporučováno dohromady, aby jejich funkce v těle byly optimálně podpořeny.
Pozor na nízké hladiny! Kromě únavy hrozí i poškození nervového systému
Jak již bylo zmíněno, vitamíny skupiny B se významně podílejí hned na několika důležitých procesech v našem těle. „Jsou klíčové pro energetický metabolismus, jelikož pomáhají přeměňovat sacharidy, tuky a bílkoviny na využitelnou energii. Zároveň se podílejí na imunitní odpovědi, opravách DNA a tvorbě červených krvinek. Významnou roli mají také v rámci činnosti nervového systému, především při syntéze neurotransmiterů, jako je serotonin, dopamin či GABA. Zásadní je přitom vitamín B6, který ve své koenzymové formě (pyridoxalfosfátu) aktivuje klíčové enzymy převádějící aminokyseliny na finální neurotransmitery, čímž přímo ovlivňuje rychlost a účinnost nervového přenosu,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. Vitamíny B jsou tak důležité nejen pro psychickou pohodu a prevenci celé řady závažných onemocnění, mezi které patří například ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody nebo chronická hypertenze, ale i pro správný vývoj plodu během těhotenství.
V případě, že přijímáme vitamínů méně, než bychom měli, tělo nás na nedostatek rychle upozorní. Oslabená imunita, poruchy trávení, problémy s kůží, bolesti hlavy, anémie, zhoršená paměť, únava, podráždění, a u některých dokonce brnění končetin či deprese – to vše jsou projevy nízkých hladin těchto nutrientů. Genetička Procházková navíc upozorňuje na důsledky deficitů konkrétních vitamínů: „Dlouhodobý nedostatek B12 způsobuje megaloblastovou anémii, jež se projevuje chronickou únavou, zrychleným tepem či ztrátou chuti, a poškození nervového systému. Nízké hladiny B9 v těhotenství zase zvyšují riziko vývojových vad u plodu.“ To, jak dobře organismus vitamíny skupiny B vstřebává a následně využívá, do jisté míry přitom určují i genetické predispozice. Určitý polymorfismus v genu FUT2 může ovlivnit složení střevního mikrobiomu, a tím i důležitou syntézu B7 nebo B12. V případě B12 může navíc vlivem varianty v genu CUBN dojít také ke zhoršení jeho vstřebávání ve střevě, nebo důsledkem genu TCN2 k ovlivnění jeho transportu v krvi.
Je tedy zcela běžné, že někteří z nás potřebují z důvodu genetiky přijímat určité vitamíny ve vyšších dávkách, než je běžné. Je však potřeba mít na paměti, že samotné genetické predispozice problém nezpůsobují. Výrazně záleží na stylu stravování a vnějším prostředí, jež mohou pomocí epigenetických procesů přispět k aktivaci nevhodných genů.
Odkud vitamíny brát a v jakém množství?
Každý člověk je jiný, proto je potřeba při hledání ideální denní dávky vitamínů skupiny B zohlednit několik faktorů – věk, pohlaví, životní styl i konkrétní typ vitamínu. Základním vodítkem mohou být obecně doporučené hodnoty, které slouží jako spolehlivý výchozí bod:
V období zvýšených nároků, například během těhotenství nebo kojení, či při určitých genetických predispozicích, může být vhodné zvolit aktivní formy vitamínů (např. methylfolát místo kyseliny listové). Zdroje vitamínů skupiny B jsou pestré a často běžně dostupné:
„Doplněk stravy Brain Food od Chromozoom obsahuje kromě vitamínů B6, B9 a B12 v aktivních formách také nootropní extrakty a adaptogeny. Pozitivně tak působí na mozkovou funkci, podporuje paměť a přispívá k lepší koncentraci a psychické odolnosti,“ dodává genetička Procházková. Jejich vstřebatelnost navíc můžeme do určité míry podpořit i my sami. Stačí se zaměřit na pestrou stravu, dostatek bílkovin a během jídla to nepřehánět s kávou a čajem, jež mohou narušovat využití vitamínů. Velmi důležitá je i rovnováha samotného mikrobiomu, který představuje klíčové místo vstřebávání. Na vitamíny B bychom zkrátka neměli zapomínat – jsou zásadní prevencí před závažnými obtížemi, přispívají k psychické stabilitě a hrají důležitou roli při tvorbě energie.