Konsolidační balíček podporuje nelegální hazard, komentuje Institut pro regulaci hazardních her

Praha,  30. června 2023

Vláda České republiky dnes schválila návrh konsolidačního balíčku. Ten se dotýká i daňových sazeb hazardních her společně se zásadním snížením limitu pro osvobození příjmu z tombol a dalších hazardních her. Podle Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH) je už nyní zdanění hazardních her v Česku jedno z nejvyšších v Evropě a další zvýšení povede k nadměrné daňové zátěži s řadou negativních důsledků. Institut varuje i před záměrem projednat společně s konsolidačním balíčkem, který musí projít celým legislativním procesem do konce letošního roku, také novelu zákona o hazardních hrách. Obává se totiž nedostatečného prostoru pro debatu o racionální regulaci hazardu.

Už při představení konsolidačního balíčku IPRH poukazoval na nekoncepčnost návrhu a hrozbu nárůstu nelegálního hazardu a s tím souvisejících dopadů na státní rozpočet. Podle současného návrhu se má u provozovatelů vybraných hazardních her od roku 2024 zvýšit daňová sazba z 23 na 30 procent. Jednat se bude především o kurzové a živé hry. „Je třeba si uvědomit, že 30 % není daň ze zisku, ale daň z tržeb provozovatele. Daň ze zisku platí provozovatel samozřejmě také, navíc po odvedení hazardní daně a všech dalších povinných odvodů. Celková složená daňová kvóta provozovatele už tak přesahuje hranici, kde nelze legálně podnikat,” říká k návrhu balíčku Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, největšího profesní sdružení zastupující 95 procent legálního trhu.  

Prioritou IPRH je daňová stabilita, která v České republice bohužel chybí. Za posledních sedm let byla právní úprava zdanění hazardních her novelizována hned čtyřikrát, a to nepočítáme daň z výhry.„K úpravě daňových sazeb by mělo docházet jen na základě odborné diskuze a vyhodnocení dopadů. Není také možné spojovat výši daňových sazeb se snižováním rizikovosti a zvýšením ochrany hráčů,“ upozorňuje Jan Řehola. Nejedná se o spotřební daň, která jako v případě tabákových výrobků nebo alkoholu dopadne na občany. Přímou daň platí samotní provozovatelé hazardních her.

Nekoncepčnost změn

V současné situaci jsou podle IPRH navrhované změny nekoncepční. „Loňský rok byl po třech letech prvním obdobím, který nebyl výrazně ovlivněn dopady opatření v boji proti šíření nemoci covid-19. Výrazně zasahovat do daňové struktury hazardních her s potenciální vidinou vyššího výběru v řádech nižších stovek milionů korun tak považujeme v současné situaci za nezodpovědné,” upozorňuje ředitel Institutu pro regulaci hazardních her.

Důkazem současného správného fiskálního nastavení a stabilních podmínek jsou podle Institutu aktuální rekordní výnosy daně z hazardních her, kdy se za rok 2021 jednalo o 12,5 miliardy Kč, za loňský rok to bylo dokonce o 4,5 miliardy více. Daňové inkaso ve výši 17 miliard Kč představuje nejvyšší výběr daně z hazardních her od účinnosti aktuálně platné právní úpravy v roce 2017.

Podpora nelegálního hazardu

Další změna se týká výherců, kdy se limit pro zdanění výher (tzv. srážková daň odvedená provozovatelem) v případě loterií sníží ze současného milionu na 50 tisíc korun za rok. V případě dalších druhů her si budou muset sázející vést svou celoroční evidenci sázek, výher a proher podle jednotlivých druhů her a provozovatele u kterého v kalendářním roce hráli. Všechny tyto údaje pak budou muset zahrnout do svých daňových přiznání. U zisků překračujících 50 tisíc budou dokonce muset zaplatit daň.

Výherci budou nově zatíženi evidencí všech vkladů a výher podle jednotlivých druhů her a provozovatelů. „Úprava systému a administrativa tak bude stát více, než kolik stát reálně na dani vybere. Každý hráč by si nyní měl schovávat účtenky a potvrzení o výhrách. Pokud totiž za rok překročí v čistých výhrách částku 50 tisíc korun, bude muset nově podávat daňové přiznání,“ dodává Jan Řehola. Navíc hrozí, že to nikdo z hráčů dělat nebude a tato povinnost se mine účinkem.

„Již v roce 2019 jsme upozorňovali, že tímto krokem vzrostou náklady na potírání nelegálního hazardu. Stát v podstatě vhání hráče do náruče nelegálních provozovatelů. Žádný z nich totiž nebude chtít hrát s provozovateli, u kterých mu v případě výhry stát sebere 15 nebo 23 %,“ upozorňuje Jan Řehola.

IPRH považuje za řešení jak v oblasti ochrany hráčů, tak ve zvýšení příjmů do státního rozpočtu, zaměřit se právě na potírání nelegálního hazardu. Podle aktuálních dat tvoří nelegální hazard v Česku až 30 procent trhu s hazardními hrami a ročně tak připravuje stát a obce o 2,1 miliardy korun.

Novela zákona o hazardních hrách

IPRH také upozorňuje na nešťastné projednání novely zákona o hazardních hrách společně s konsolidačním balíčkem. „Jedná se o první velkou novelu od účinnosti nového zákona z roku 2016, proto bychom k jejímu projednání měli přistupovat s vážností a věnovat jí dostatek času. A to i v rámci odborné debaty na půdě Poslanecké sněmovny,” komentuje „přílepek” ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, podle kterého bude snaha projednat konsolidační balíček co nejrychleji, tedy na adekvátní debatu o regulaci hazardu nebude prostor.

Institut pro regulaci hazardních her, který zastupuje 95 % legálního hazardního trhu, v posledních měsících ve spolupráci s odborníky a provozovateli hazardních her připravoval samoregulační projekt, který jde nad rámec současné zákonné regulace s cílem dosavadní dílčí snahy provozovatelů v politice zodpovědného hraní sjednotit, rozvíjet a koordinovat. IPRH v letošním roce vydalo Černou knihu nelegálního hazardu, kterou je možné získat online pod následujícím odkazem.