Pěstování tabáku má destruktivní dopad na ekosystémy
Praha 29. května 2023
Ceny cigaret v současné době neodpovídají jejich škodlivosti pro zdraví jednotlivce a nereflektují zátěž, kterou způsobují zdravotnímu systému. „Inflace snížila reálnou hodnotu daní z tabákových výrobků do té míry, že v roce 2023 je minimální daň z cigaret téměř stejná, jako byla v roce 2016 a reálná cena cigaret v roce 2022 byla dokonce nižší než v roce 2016,“ upozorňuje doktorka Hana Ross z Univerzity v Kapském Městě.
V České republice jsou zhruba 2 miliony kuřáků, většina z nich by raději nekouřila. Nedovolí jim to ale závislost na nikotinu. „Kouření není zlozvyk, ale nemoc. Závislost na tabáku je diagnózou F17. Existuje účinná léčba, a ta by měla být nabízená a dostupná v rámci celého zdravotního systému,“ říká profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, která se epidemiologií, prevencí a léčbou závislosti na tabáku zabývá přes 30 let. „Jsme proto rádi, že doporučený postup léčby závislosti na tabáku je mezi padesáti doporučenými postupy, které byly publikovány v rámci projektu Ústav zdravotnických informací a statistiky,“ doplňuje profesorka Králíková.
Pokud by kuřáci mohli nikotin dostat bez kouře, je zdravotní riziko významně menší, to platí především pro nikotin bez tabáku, který nehoří a nezahřívá se. Jde například o nikotinové sáčky, původně vyvinuté k odvykání kouření. Zcela jiné je ale riziko závislosti, kterou mohou způsobit, prohloubit nebo udržovat. Proto by neměly být dostupné dětem. „Nikotinové sáčky neobsahují tabák a nezahřívají se. Nejsou neškodné ani zdravější než kouření, ale zdravotní riziko je pro kuřáka logicky výrazně nižší než riziko spalovaného nebo zahřívaného tabáku,“ vysvětluje doktorka Kamila Zvolská z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „Pokud jde o riziko závislosti, sáčky ji mohou způsobit, záleží na rychlosti vstřebání nikotinu. Podstatné je, že žádná forma nikotinu není vhodná pro nekuřáky včetně dětí,“uzavírá doktorka Zvolská.
Ing. Veronika Ležatková
O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání
a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Fakultní Thomayerovou nemocnicí, Fakultní nemocnicí Bulovka i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.
O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou, a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.