Karcinom slinivky břišní má stále nejhorší léčebné výsledky mezi všemi zhoubnými nádory. Jak dál?

Praha 10. listopadu 2022

17. listopad je světovým dnem karcinomu slinivky břišní – onemocnění, které patří k nejzákeřnějším typům rakoviny a o němž je celosvětově nejnižší míra povědomosti ze všech onkologických chorob. Celý listopad je proto měsícem upozorňujícím na onemocnění rakovinou slinivky břišní a hledáním a využitím nových možností léčby a zvýšení podpory výzkumných aktivit. Tisková konference pořádaná k tomuto tématu se věnuje především screeningu slinivky břišní, radioterapii jako součásti komplexní léčby karcinomu slinivky břišní, novému pohledu a novinkám v přístupech k léčbě. Hlavními přednášejícími jsou odborníci z 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Soňa Argalácsová, Ph.D., doc. MUDr. David Hoskovec, Ph.D., MUDr. Petr Hrabák a prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

U nás jekaždoročně diagnostikováno 2 300 nových případů,především u mužů, více než 95 % nemocných na tuto nemoc do pěti let zemře. Příznaky se objevují až v pozdějších stadiích, návštěva lékaře tak zpravidla přichází pozdě.

První známky choroby nejsou specifické a umístění nádoru bývá navíc obtížně přístupné, protože nádor je často schován za okolními orgány. Tvorba metastáz, které jsou velmi malé, následuje velmi rychle po vytvoření primárního nádoru, a lékaři tak onemocnění většinou objeví a diagnostikují příliš pozdě.

Přesnou příčinu vzniku rakoviny slinivky břišní lékaři dosud neodhalili. Existuje však několik rizikových faktorů, které mohou mít na vznik tohoto onemocnění výrazný vliv. Nejzávažnější z nich je pravděpodobně kouření – kuřáci cigaret mají až třikrát větší pravděpodobnost, že se u nich tato nemoc projeví. K dalším rizikovým faktorům patří věk (nejvíc nádorů se objeví u lidí nad 65 let), diabetes, obezita a nedostatek fyzické aktivity, chronický zánět slinivky (pankreatitida), cirhóza jater, nemalou roli hraje i dědičnost.

Varujícími příznaky jsoubolest v nadbřišku, neobjasnitelné bolesti zad, nevolnost, nechutenství a s ním spojený neobvyklý váhový úbytek, projevy neinfekční žloutenky, jílovitá, průjmovitá stolice, záněty žil, které se opakují bez zjevného důvodu, nově vzniklý diabetes 2. typu.

Většina nemocných onemocní exokrinními nádory, nejčastěji se jedná o tzv.adenokarcinomy, které bývají agresivnější. Nicméně pokud jsou objeveny včas, jsou léčitelné chirurgicky. Neuroendokrinní nádorytvoří pouze 1 % ze všech rakovin pankreatu. Mohou být zhoubné i nezhoubné, což lékaři často zjišťují až v okamžiku, kdy se již nádor rozšířil za slinivku břišní. Lidé s tímto druhem nádoru přitom mají až 80% šanci, že se dožijí pěti let od odhalení onemocnění. Pokud ale i u tohoto typu nádoru dojde k pokročilé fázi, je zde vysoké riziko recidivy a rozšíření rakoviny do jater.

Způsob léčby zhoubného nádoru slinivky závisí především na rozsahu onemocnění, tedy na velikosti nádoru samotného a na postižení dalších struktur. Léčebný přístup volí multidisciplinární tým, který se skládá z odborníků na všechny aspekty nemoci.

Operovat lze pouze asi pětinu pacientů – operovatelný nádor musí být odhalen brzy a ještě velmi malý, nacházející se pouze ve slinivce a nezasahující do žil a tepen. Takový chirurgický zákrok patří k nejkomplikovanějším. Problémem je, pokud se nádor nepodaří odstranit úplně. Když v těle zůstanou i jen mikroskopické agresivní nádorové buňky, onemocnění se opět navrátí. Lokálně pokročilý karcinom již nelze neoperovat, protože zasahuje i do okolních tkání a životně důležitých tepen a žil. Metastazující nádor se ze slinivky šíří do vzdálenějších částí těla a postihuje i další orgány. Toto poslední stadium nemoci je zjištěno u 45‒50 % pacientů.

Chirurgická léčba se obvykle kombinuje s chemoterapií a radioterapií. Tento druh léčby může také prodloužit život pacienta s lokálně pokročilým karcinomem a ulevit mu od příznaků. Radioterapii i chemoterapii však provází řada nežádoucích účinků, jako je nevolnost, ztráta chuti k jídlu, únava nebo vypadávání vlasů.

Moderní cílená biologická léčba brání množení, růstu a následnému metastazování zhoubných nádorových buněk. Na rozdíl od chemoterapie a radioterapie má mnohem méně nežádoucích účinků.

Nezbytnou součástí léčby rakoviny slinivky jsou také léky, které se využívají k tišení bolestia prodloužení života pacientů, když onemocnění již nelze vyléčit. Používají se opioidová analgetikaproti bolesti aantidepresiva jako pomoc při léčbě deprese, která je v pozdějších fázích nemoci velmi častá.

Paliativní léčba dokáže chemoterapií pouze zpomalit růst nádoru ve snaze zlepšit pacientovi kvalitu života a zachovat mu důstojnost. Zmírní se mu bolesti, ale délka života se prodlouží jen o několik měsíců. Šance na dlouhodobé přežití je velmi malá. Bez této léčby se nemocní dožívají tří až šesti měsíců po odhalení nemoci.

I u tohoto velmi závažného onemocnění platí, že zásadní roli má prevence. Podle WHO lze každému třetímu onemocnění rakovinou zabránit pouhou úpravou životního stylu.

Ing. Veronika Ležatková