Češi a alkohol. Průzkum ukazuje, jak se stavíme k alkoholu v každodenním životě
Praha 25. března 2022
Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se ve svém posledním výzkumu, který byl financován z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali. „Snažili jsme se odpovědět na otázky spojené s běžným užíváním alkoholu. Jako například v jakých měsících lidé nejvíce pijí, při jakých příležitostech, jestli se setkali s produkty pěstitelského pálení nebo i co si myslí o současné politice v oblasti alkoholu,“ přibližuje výzkum PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Výzkumníci nashromáždili v online průzkumu 809 odpovědí od respondentů, kteří svým rozložením podle pohlaví, věku, vzdělání a místa bydliště tvořili reprezentativní vzorek české populace. Jaké jsou výsledky výzkumu? Závislost na alkoholu byla pomocí diagnostického dotazníku vyvinutého Světovou zdravotnickou organizací zjištěna u 3 % populace. Alespoň střední úroveň problémů s alkoholem byla identifikována u 25 % respondentů, rizikové pití u 40 %. Skóre vypovídající o problémovosti konzumace alkoholu klesá s rostoucím věkem respondentů a respondentek. Muži ovšem obecně dosahují vyššího skóre než ženy.
Část otázek se zaměřovala na úroveň zdravotní gramotnosti. Celkem 10 % respondentů má zdravotní gramotnost neadekvátní, 18 % problematickou, na druhou stranu 73 % dostatečnou. Zajímavé je, že lidé s vysoce problematickou konzumací alkoholu zdánlivě paradoxně vykazují vyšší míru zdravotní gramotnosti, což může být způsobeno kontaktem se zdravotními službami, které již v důsledku své závislosti vyhledali. „Pro velké množství respondentů (zhruba jednu třetinu) je složité posoudit, zda jsou informace o zdravotních rizicích v médiích hodnověrné, což je v dnešní době závažné zjištění,“ upozorňuje doktor Barták.
Ve velkých městech se pije méně
„Co se týče typů alkoholických nápojů, není nijak překvapivé, že nejvíce lidí má zkušenosti s pivem a vínem, naopak s pivními speciály má zkušenosti méně lidí. Z ‚tvrdého‘ alkoholu má více lidí zkušenost s likéry, slivovicí a tuzemákem než s vodkou, whisky a fernetem. S výjimkou likérů, šumivého vína a červeného vína konzumují všechny druhy alkoholu ve větší míře muži,“ podotýká Miroslav Barták. Podle nasbíraných dat necelá třetina respondentů preferuje pivo, necelá čtvrtina víno, 6 % destiláty a dvě pětiny nejsou vyhraněné. Statisticky významné jsou mezipohlavní rozdíly; zatímco muži preferují pivo (43 %), ženy víno (35 %). „Zdá se, že se zvyšující se mírou výskytu problémů se snižuje podíl vína, roste podíl piva a narůstá nevyhraněnost v typu preferovaného nápoje, rozdíly ale nejsou statisticky významné,“ doplňuje Barták.
V posledních 12 měsících respondenti nejčastěji pili alkohol doma. Přes 70 % respondentů pilo také v hospodě nebo restauraci, na zahradě nebo během posezení u domu a na návštěvě u někoho jiného. V hospodě či restauraci pilo více respondentů v menších a středně velkých sídlech (od 1 000 do 99 000). Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) a v malých sídlech (pod 1 000 obyvatel) se pilo méně. Ve volné přírodě a venku se pilo nejvíce v sídlech od 1 000 do 19 999 obyvatel.
„Respondenti nejvíce konzumují alkohol na Silvestra a také během zahraničních dovolených, zejména je nárůst patrný u mladších věkových skupin. Muži ve výrazně větší míře pijí na Silvestra a o Velikonocích, což souvisí se zvyklostmi spojenými s těmito svátky. Z doprovodných činností je konzumace alkoholu nejvíce spojena se sledováním filmů či sportu,“ připomíná Miroslav Barták.
Senioři pijí v průběhu týdne rovnoměrně
Obecně respondenti nejčastěji pijí alkohol na oslavách a při setkáních s přáteli, méně bez speciální příležitosti, a ještě méně spolu s jídlem. Podle respondentů jsou nejčastějšími společníky při pití alkoholu kamarádi a rodina (mimo dětí). Pití s životním partnerem a o samotě více uvádějí lidé ve vyšším věku. U kamarádů a vlastní rodiny můžeme s narůstajícím věkem sledovat pokles společného častého pití. Pro lidi s problémy platí, že více pijí se spolupracovníky, náhodnými lidmi, sami nebo s kamarády.
Respondenti nejčastěji uvádějí pití během pátků a sobot. Více než během týdne pijí podle svých vyjádření i v neděli. Věková kategorie 25–54 let vykazuje výrazně častěji konzumaci alkoholu v pátek a sobotu. Kategorie 55–64 let už omezuje pití v pátek, naopak nejmladší kategorie 18–24 let pije nejvíce v pátek, o něco méně v sobotu, v ostatní dny v týdnu pije alkohol minimálně. Respondenti ze seniorské kategorie nad 65 let celkově omezují pití, ale konzumují alkohol rovnoměrně během celého týdne.
„Nejvíce respondentů se vyjádřilo, že během pandemie covidu-19 pili stejně jako předtím. Pokles užívání alkoholu reportovalo více respondentů než jeho nárůst. Mladí reportovali více změn jak směrem ke zvýšení frekvence a množství, tak jejich snížení. Zajímavá je věková kategorie 45–54, u níž se množství alkoholu a frekvence pití snížila nejméně,“ dodává Miroslav Barták.
K opilosti svádí okolní pijáci
„Co se týče měsíců v roce, můžeme zpozorovat tendenci k vyššímu pití v letních měsících a během prosince. Co se týče motivace pití alkoholu, pak mezi nejčastější odpovědi patří, že je to způsob, jak něco oslavit, a že je to při určitých příležitostech zvykem,“ konstatuje Miroslav Barták a dodává: „Podíváme-li se na motivace k pití z hlediska jejich rozdělení na sociální motivaci, úzkost, depresi, konformitu, tak nejvíce respondentů spadá do kategorie motivace sociální a nejméně do kategorie dosažení konformity. Patrné je, že s klesajícím věkem se tyto motivace snižují.“
Pro zhruba 30 % respondentů platí, že, pokud se ostatní opijí, zvyšuje se pravděpodobnost, že se také opijí. Podle adiktologa se ale paradoxně pouze zhruba 10 % respondentů domnívá, že je jejich konzumace alkoholu ovlivněna ostatními.
S tím, že je pití alkoholu zdraví prospěšné, souhlasí méně než 10 % respondentů. Jen mírně přes 10 % respondentů souhlasí, že pití je součástí moderního životního stylu. K této tezi se hlásí zejména mladí do 24 let. „Tato zjištění si do budoucna určitě zasluhují odbornou pozornost, jakkoliv se nejedná o zásadně rozšířené názory,“ soudí Barták.
Vlastní slivovice se nejvíce pije na východě republiky
Celkem 36 % respondentů se domnívá, že v posledním roce pili domácí alkohol. Většinou se mělo jednat o slivovici (a to u 51 % respondentů, kteří pili domácí alkohol). Dále respondenti zmiňovali víno, jiné destiláty, pivo a likéry. Podle Bartáka jsou mezi kraji v konzumaci domácího alkoholu významné rozdíly. „Tato konzumace jasně roste od západu na východ republiky,“ říká Miroslav Barták s tím, že nejvyšší hodnota je ve Zlínském kraji (57 % respondentů) a domácí alkohol pijí nejméně respondenti z nižších věkových kategorií a nejvíce lidé nad 55 let.
„Dále jsme se respondentů ptali, zda v posledním roce pili neregistrovaný alkohol. V tomto případě souhlasně odpověděla pouze 3 % respondentů. Zhruba desetina respondentů sdělila, že neví, zda takový alkohol pila. Druh neregistrovaného alkoholu, který respondenti pili nejvíce, byla slivovice. Poté respondenti zmiňovali další destiláty, víno a pivo,“ shrnuje Miroslav Barták.
S varováním na lahvích souhlasí většina z nás
Zhruba dvě pětiny respondentů zcela souhlasí nebo spíše souhlasí, že současná česká protialkoholní politika je úspěšná. Statisticky významný rozdíl byl identifikovaný pouze u lidí s nižším vzděláním, kteří považují současnou protialkoholní politiku za úspěšnou ve větší míře. „Většina respondentů souhlasila s výroky politiků týkajícími se ochrany dětí před prodejem a podáváním alkoholu. Respondenti sice zdůrazňují osobní odpovědnost jednotlivce, ale i tak více než polovina z nich souhlasí, že by na alkoholických nápojích měla být natištěna varování o škodlivých účinících alkoholu,“ přibližuje postoje veřejnosti doktor Barták z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Grantová podpora: RVKPP projekt Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkoholu 2.1 č. N 01-20
Mgr. Lukáš Malý
O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Fakultní Thomayerovou nemocnicí, Fakultní nemocnicí Bulovka i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.
O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou, a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.