Art Palace Prague zahajuje dvě výstavy: opomíjený solitér české moderny Josef Vohrabal a expresivní malíř hudby Jindřich Bílek
Praha 10. dubna 2026
Galerie Art Palace Prague, sídlící v neorenesančním paláci v ulici Na Příkopě, původně budově Zemské banky, později Živnostenské banky, otevírá dvě výstavy, které propojuje vnitřní rytmus, hudebnost a osobitý výtvarný jazyk. Retrospektivní výstava Geometrie pohybu představuje dílo neprávem opomíjeného malíře Josefa Vohrabala, zapůjčené ze soukromé sbírky, a nabízí tak unikátní příležitost zhlédnout jeho tvorbu v tomto rozsahu. Komornější výstava Jindřicha Bílka přináší energickou malířskou reflexi hudby, emocí a tělesnosti.
Josef Vohrabal: Geometrie pohybu

Brněnský malíř a hudebník Josef Vohrabal (1908–1994) patří k pozoruhodným, přesto dlouhodobě opomíjeným osobnostem české poválečné moderny. Přestože je jeho dílo zastoupeno v Národní galerii v Praze či Moravské galerii v Brně, autor po většinu života působil stranou oficiální umělecké scény. Výstava představuje jeho souhrnnou tvorbu veřejnosti.
Vohrabalova cesta k malbě byla formována hudbou: jako muzikant a kapelník přenášel do obrazů smysl pro rytmus a harmonii. Expozice sleduje jeho vývoj od realistických figurálních kompozic ke stylizaci a geometrizaci formy, ovlivněné brněnským prostředím a okruhem Bohumíra Matala a Jánuše Kubíčka. Zásadní obrat nastal v roce 1973, kdy přešel od olejomalby k technice enkaustiky, v níž dosáhl hloubky a vibrace obrazové plochy, jež jsou charakteristické pro jeho pozdní tvorbu. Vohrabal rozkládá realitu do dynamických geometrických struktur a vytváří vizuální řád. Jeho dílo tak představuje osobitou syntézu hudebního cítění a moderní malby.
Jindřich Bílek: Mezi smyčcem a štětcem

Komorní výstava představuje tvorbu malíře Jindřicha Bílka (1950–2014), výrazné postavyzápadočeské výtvarné scény, jehož práce vznikala na pomezí hudby a malby. Bílkova tvorba je charakteristická silnou expresivitou a spontánním gestem. Na jeho plátnech se objevují hudebníci, zpěváci i tanečníci v okamžiku soustředění a intenzivního prožitku. Figurální motivy se prolínají s prvky abstrakce a barva se uvolňuje do dynamických rytmických struktur.
Bílkovy provokativní figurální scény s erotickým či ironickým podtextem vyvolaly diskusi o hranicích svobody umění. Vystavoval ve Francii a v Německu, jeho tvorba propojuje hudební zkušenost s vizuálním výrazem a intenzivně reflektuje pohyb a vášeň.
Tvorbu obou autorů spojuje silný vnitřní rytmus a vztah k hudbě, který se promítá do jejich vizuálního jazyka. Zatímco Vohrabal hledá řád a strukturu, Bílek pracuje s gestem a emocí. Společně vytvářejí napětí mezi kontrolou a spontánností.
Termín: 15. dubna – 31. srpna 2026
Místo: Art Palace Prague, Na Příkopě 20, Praha – Nové Město
Historie a výzdoba paláce
Galerie Art Palace Prague sídlí v reprezentativním paláci na adrese Na Příkopě 858/20, který si nechala vystavět Zemská banka království českého podle návrhu architekta Osvalda Polívky a který byl slavnostně otevřen v roce 1896. Monumentální neorenesanční stavba z přelomu století v sobě zároveň nese výrazné prvky nastupující secese, patrné zejména v ornamentální a figurální výzdobě. Na její podobě se podílela řada významných českých umělců, mimo jiné Stanislav Sucharda, Mikoláš Aleš, Max Švabinský či Bohuslav Schnirch. Fasádu zdobí alegorické sochy a mozaiky, zatímco interiéru dominuje velkorysá dvorana s proskleným stropem, monumentální schodiště a soubor malířských i sochařských realizací. Ve druhé polovině 20. století budovu užívala Živnostenská banka, s níž je dnes objekt často spojován. Galerie navazuje na významnou historii místa a otevírá výjimečný prostor současnému umění i široké veřejnosti.

