Boj se suchem v loňském roce: vydalo se na něj 26,8 miliardy korun, o 5 miliard více než předloni
Praha 30. března 2026
Přibližně 26,8 miliardy korun vydal stát v roce 2025 na opatření proti suchu. Je to zhruba o 5 miliard více než v roce 2024. Zprávu o pokroku při plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za rok 2025 (Koncepce) dnes projednala vláda. Materiál o boji se suchem připravilo ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, společně s ministerstvy průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a vnitra.
„Ministerstvo zemědělství poskytlo loni na opatření, která předcházejí a omezují následky sucha, o 2,2 miliardy korun více než v předešlém roce, kdy dosáhly částky 15,45 miliardy. Umožnil to nárůst prostředků ze státního rozpočtu. Největší částkou přispěla ministerstva zemědělství a životního prostředí na rozvoj vodovodů a kanalizací, a to konkrétně podporou ve výši 9,5 miliardy korun, což představuje 30 % všech prostředků vynaložených loni na plnění Koncepce,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
„Česká republika patří k evropským zemím s nejnižším objemem vodních zdrojů na obyvatele, což nás v dobách extrémního sucha činí velmi zranitelnými. Naší prioritou je proto včasná realizace opatření, která udrží srážky na našem území, ať už v krajině, nebo v nádržích pro zajištění pitné vody a fungování průmyslu. Podporu pro tato klíčová opatření v gesci MŽP se nám podařilo meziročně navýšit o 2,6 miliardy korun. Cílem je zajistit udržitelnou kvalitu života i v budoucích suchých obdobích,“ uvedl ministr životního prostředí Igor Červený s tím, ženárůst financování v roce 2025 podpořily především vlastní zdroje investorů, investice z evropských fondů i státního rozpočtu.
Druhá nejvyšší podpora, 9,2 miliardy korun, pomohla se zlepšením kvality půdy, podporou ekologického zemědělství a pozemkovými úpravami. Retenci vody v krajině zajišťují i rybníky a drobné vodní toky. Na jejich odbahnění nebo výstavbu a rekonstrukce přispěla loni dotace přes 162 milionů korun. Na obnovu a výchovu lesních porostů přispěl stát částkou 2,3 miliardy korun. Stát také pomohl financovat Leteckou hasičskou službu pro hašení lesních požárů, na kterou přispěl částkou 34 milionů korun, dalších více než 59 milionů korun pocházelo ze zdrojů EU. Kromě podpory vodohospodářské infrastruktury zabezpečilo MŽP také dotace ve výši 1,8 mld. Kč na hospodaření se srážkovými vodami a na obnovu přirozených vodních prvků v krajině.
V různé fázi přípravy je výstavba vodních děl Vlachovice a komplexní řešení Rakovnicka (vodní nádrže Kryry, Senomaty, Šanov). Připravovaná vodní díla jsou plánovaná jako prevence před povodněmi i před nedostatkem vody v oblastech, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu, suchem nebo povodněmi.
Na rozvoj zemědělských závlah, které jsou důležité pro zajištění zemědělské produkce v době sucha, přispěl loni stát více než 27 miliony korun, za které zemědělci nakoupili například čerpadla a zavlažovače nebo zavedli kapkovou závlahu na rozloze 150 hektarů.
Příznivé bylo v roce 2025 zvýšení efektivity využívání vodních zdrojů, poklesy odběrů na výrobu elektrické energie a velmi nízké ztráty z výroby pitné vody, které činí 15 %, což je v porovnání s jinými státy výborná úroveň. Nepříznivý je nárůst zpevněných ploch, který zrychluje odtok srážkových vod z našeho území.
Klima a hydrologie v roce 2025: Průměrná teplota v roce 2025 dosáhla 8,8 °C, což je o 0,5 °C více než byl normál v období 1991 až 2020. Ve srovnání s předchozím rekordně teplým rokem 2024 byl rok 2025 o 1,5 °C chladnější. Celkový srážkový úhrn dle předběžných údajů dosáhl pouhých 570 mm, což odpovídá asi 83 % dlouhodobého normálu z let 1991-2020. Roční úhrn byl tedy o přibližně 200 mm nižší než v předchozím roce. Na počátku roku byl stav povrchových vod na úrovni průměru, hladiny podzemních vod byly průměrné či nadprůměrné. Od poloviny května stavy povrchových i podzemních vod klesaly, místy byl stav hodnocen jako silně a mimořádně podnormální.