Češi psychologickou péči potřebují, ale nevědí, kde a od koho ji dostat

Praha, 22. února 2026

Každý třetí Čech má osobní zkušenost s vyhledáním odborné pomoci v oblasti duševního zdraví. Mnoho lidí se ale v systému péče neorientuje a neví, na koho se se svými potížemi obrátit. Objednávají se například ke klinickému psychologovi s problémy v partnerském vztahu nebo od psychoterapeuta očekávají, že jim předepíše léky. Taková nejistota může výrazně prodlužovat cestu k účinné pomoci. Lidé navíc často nevědí, kde získat spolehlivé informace, ani kam se obrátit v případě nespokojenosti, a proto by uvítali vznik komory klinických psychologů.

Průzkum »Znalosti a postoje v oblasti systému podpory duševního zdraví«¹⁾, který pro Asociaci klinických psychologů ČR zpracoval STEM/MARK, potvrdil, že lidé nerozlišují mezi jednotlivými odborníky na duševní zdraví, jejich specializacemi a vzděláním. Často nedělají rozdíl ani mezi klinickým psychologem a psychologem bez atestace²⁾. Nejpřesněji dokáží popsat kompetence kouče, psychiatra obvykle spojují s diagnostikou nebo předepisováním psychofarmak. V oblasti psychologického poradenství mimo zdravotnictví pak panuje nejistota ohledně toho, kdo je oprávněn tuto péči poskytovat.

Rozdíly mezi odborníky

Rozlišování mezi odborníky může významně ovlivnit směr péče o psychické zdraví pacientů, proto je důležité se v nich orientovat. Hlavní odlišnost spočívá v dosaženém vzdělání, respektive kvalifikaci. Klinický psycholog vystudoval psychologii na vysoké škole, absolvoval kurz Psycholog ve zdravotnictví a navíc i předatestační přípravu zakončenou atestační zkouškou. Znamená to, že jeho příprava pod odborným dohledem specialistů probíhá minimálně 8 a více let a je nejkomplexnější. Psycholog ve zdravotnictví vystudoval psychologii na vysoké škole, absolvoval kurz Psycholog ve zdravotnictví, působí ve zdravotnickém zařízení a směřuje k tomu, aby se stal klinickým psychologem. Psycholog mimo zdravotnictví je rovněž absolvent vysokoškolského oboru Psychologie na vysoké škole, nicméně působí například ve školství, v poradenství, armádě nebo v akademické sféře. Psychoterapeut v rámci zdravotnictví je klinický psycholog nebo psychiatr, který má atestaci z oboru Psychoterapie. Psychoterapeut mimo zdravotnictví (poradenský psychoterapeut) má vysokoškolské vzdělání a ukončený psychoterapeutický výcvik. Kouč je člověk, který má zpravidla absolvovaný kurz zaměřený na koučování, přičemž nejvyšší dosažené vzdělání může být i jen středoškolské. Přehledně viz tabulka »Základní rozdělení odborností a rozsah jejich kvalifikace«.

Právě kvalifikace odborníka hraje v péči o duševní zdraví důležitou roli, stejně jako u lékaře, který se stará o fyzické zdraví. „Psychické a fyzické zdraví jsou na stejné úrovni. Když si necháváme ošetřit zlomenou nohu, nepůjdeme za sousedem, který si o tom přečetl knihu a byl na dvoudenním kurzu – proč bychom to měli dělat s naší psychikou? Zacházení s duševními poruchami a obtížemi vyžaduje stejně jako u lékaře vysokou odbornou úroveň, bez které by hrozilo poškození zdraví až fatální následky,“ upozorňuje klinická psycholožka PhDr. Markéta Celerová, PhD., členka Asociace klinických psychologů ČR. „Základní etické východisko lze shrnout do konstatování ˏprimum non nocereˊ, tedy že je nutné především nepoškodit pacienta. Duševní potíže a poruchy bývají někdy spojeny i s rizikem sebevraždy, také proto je vysoká úroveň kvalifikace nezbytností,“ dodává Dr. Celerová.

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ ODBORNOSTÍ A ROZSAH JEJICH KVALIFIKACE

Odborník	Vzdělání	Poskytované služby
Klinický psycholog (ve zdravotnictví)	Magisterské studium psychologie  + kurz „Psycholog ve zdravotnictví“ + atestace v klinické psychologii	Diagnostika psychických poruch, poradenství, krizová intervence, psychoterapie (pokud se vzdělává)
Psycholog (ve zdravotnictví,  bez atestace)	Magisterské studium psychologie  + kurz „Psycholog ve zdravotnictví“	Diagnostika psychických poruch, poradenství, krizová intervence, psychoterapie (pod odborným dohledem klinického psychologa)
Psycholog (mimo zdravotnictví)	Magisterské studium psychologie	Kariérní, školní, sportovní nebo poradenská psychologie, osobní rozvoj, HR – personalistika, aj.
Psychoterapeut (ve zdravotnictví)	Magisterské studium Psychologie nebo Všeobecného lékařství  + psychoterapeutický výcvik akreditovaný pro zdravotnictví  + atestace z Psychoterapie	Systematická psychoterapie
Psychoterapeut (mimo zdravotnictví)	Magisterské studium  (jakéhokoliv oboru)  + jakýkoliv psychoterapeutický výcvik	Podpůrná psychoterapie, osobní rozvoj, poradenství
Psychiatr	Lékařská fakulta  + atestace v psychiatrii	Diagnostika psychických poruch, léčba farmakoterapií (předepisuje léky), i psychoterapie (pokud má vzdělání)

Bezpečná péče o duševní zdraví

Lidé více důvěřují kvalifikovanějším odborníkům, nicméně atestace z klinické psychologie nemá pro 39 % populace na důvěru v odborníka vliv a 48 % nerozlišuje z hlediska důvěry mezi poradenským psychoterapeutem a psychoterapeutem ve zdravotnictví, přestože rozdíly jsou zásadní.¹⁾

Klinický psycholog, resp. psycholog ve zdravotnictví, je součástí zdravotnického týmu, jeho práce je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jeho odpovědnost a činnost je ukotvena v zákoně o zdravotních službách. Je absolventem bakalářského i magisterského studia psychologie, je, resp. bude, absolventem několikaleté specializační přípravy, praxe a supervize a je na stejné úrovni jako lékař.

Psycholog nebo poradenský psychoterapeut působí mimo zdravotnictví (jeho práce je hrazena pacientem), zaměřuje se na rozvoj a poradenství za účelem prevence duševního zdraví a nemůže poskytovat přímou léčbu duševních poruch. „Stejně jako by instalatér neměl zasahovat do elektřiny – sice má vzdělání pro opravárenskou práci v domácnosti, ale také mu část potřebného vzdělání chybí. Některé psychoterapeutické výcviky neobsahují vzdělávání v oblasti psychopatologie (nauka o duševních poruchách) a není tam povinná stáž na psychiatrii, z čehož plyne, že absolvent není připraven rozpoznat duševní poruchu, a tedy ji ani léčit,“ vysvětluje klinická psycholožka PhDr. Aneta Kovářová, členka Asociace klinických psychologů ČR.

SHRNUTÍ

Kdo je kdo:

·       klinický psycholog, psycholog ve zdravotnictví = specializovaný, pracuje ve zdravotnictví

·       psycholog = pracuje mimo zdravotnictví

·       psychoterapeut = klinický psycholog nebo psychiatr, pracuje ve zdravotnictví, absolvovaný psychoterapeutický výcvik

·       poradenský psychoterapeut = absolvent VŠ + jakýkoliv psychoterapeutický výcvik

Na koho se obrátit:

·       když hledáte diagnózu a odborné psychologické testování → klinický psycholog

·       když potřebujete psychoterapii → psychoterapeut (ve zdravotnictví i mimo něj)

·       když zvažujete léky → psychiatr

·       když potřebujete poradenství, ale ne léčbu → psycholog mimo zdravotnictví

Když péče není v pořádku

Třetina Čechů hodnotí svoji zkušenost s odborníkem na duševní zdraví negativně, přičemž ve většině případů (64 %) jde o nevhodný přístup, další v pořadí je zjevná nekompetentnost (20 %). Mírně častěji mají špatnou zkušenost s odbornou pomocí lidé, kteří vyhledali pomoc psychoterapeuta (42 %) a psychiatra (47 %). Současně platí, že naprostá většina veřejnosti (95 %) neví, kam podat případnou stížnost¹⁾.

Do negativní zkušenosti s odborníkem na duševní zdraví může spadat mnoho situací. Mezi možné scénáře patří nerealistické očekávání pacienta (rychlé vyřešení situace, instantní rada apod.) nebo pokud pacient cítí vůči klinickému psychologovi antipatie či nedůvěru (což také může ovlivnit negativní hodnocení vlastní péče). Někdo může vnímat určitou intervenci jako nevhodnou konfrontaci, přestože je legitimní součástí postupu. Bohužel může dojít také k překračování hranic ze strany odborníka – například porušování základních etických pravidel (romantický až sexuální zájem o pacienta, využívání pacienta pro služby v soukromém životě psychologa aj.).

„V případě klinického psychologa lze situaci řešit přímo s ním nebo s vedením daného pracoviště. Dále se pacient může obrátit na odbornou společnost, jejímž je klinický psycholog členem, na zřizovatele zdravotního zařízení, u ambulantních klinických psychologů na zdravotní odbor příslušného krajského úřadu,“ doporučuje Mgr. Hana Jahnová, prezidentka Asociace klinických psychologů ČR, a dodává: “Považujeme za systémový nedostatek, že pro klinické psychology není legislativně ukotvena jednotná profesní komora s obligatorní příslušností všech klinických psychologů. Zřízení profesní komory klinických psychologů by garantovalo, že péči o duševní zdraví poskytují výhradně kvalifikovaní odborníci. Na rozdíl od AKP ČR by profesní komora disponovala pravomocí k pozastavení či zákazu činnosti, čímž by účinně chránila pacienty před neodbornými zásahy,” upřesnila Mgr. Jahnová, která v čele AKP ČR velmi intenzivně usiluje o vznik profesní komory nejen ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, ale i dalšími profesními organizacemi.

Návrh na vznik České komory klinických psychologů (ČKKP)

Role komory je zásadně odlišná od role profesních asociací. Je zřízena zákonem a má veřejnoprávní odpovědnost – stanovuje závazné standardy výkonu profese, dohlíží na kvalifikaci, etiku i odbornost svých členů a chrání veřejnost. Profesní asociace jsou dobrovolná sdružení, která mají především podpůrnou, vzdělávací nebo odborně diskuzní roli, ale nemají pravomoc regulovat výkon profese ani zasahovat při porušení pravidel. Komora tedy zajišťuje systémovou ochranu kvality péče, zatímco asociace rozvíjejí odbornost a profesní komunitu.

„V poslední době jsme v médiích zaznamenali případy, kdy klinický psycholog nepostupoval v souladu s profesními a etickými pravidly, ale bez profesní komory jsme na tyto situace bezzubí, hrozí větší riziko nekvalitní či nelegální praxe a slabší ochrana veřejnosti i samotných klinických psychologů,“ upřesňuje prezidentka AKP ČR. „Komora pomůže pacientům tím, že zajistí, aby každý klinický psycholog byl kvalifikovaný, pracoval podle etických pravidel a poskytoval bezpečnou a odbornou péči. Pro ty, kdo klinicko-psychologickou péči zatím nevyužívají, je profesní komora také důležitá, protože zvyšuje důvěru v celý systém duševního zdraví – pokud by péči někdy potřebovali, mohou se spolehnout na standardy kvality a ochranu pacientů. Komora tak slouží nejen těm, kteří jsou aktuálně v péči, ale celé společnosti, protože podporuje zdravější, bezpečnější a profesionálně řízenou péči pro všechny,“ zdůrazňuje Mgr. Jahnová.

¹⁾ Průzkum STEM/MARK zaměřený na znalost a rozlišování profesí v oblasti duševního zdraví, zkušenosti s péčí, první kroky a kanály kontaktu, postoje ohledně vzniku komory a registru, zkušenost se sháněním péče pro děti. Cílová skupina obecná populace 18–64 let, reprezentativně dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu, velikosti místa bydliště. Metodika CAWI dotazování, počet realizovaných rozhovorů 1024. Sběr dat 26. 11.–1. 12. a 11. 12.–15. 12. 2025.

²⁾ Atestace je nejvyšší odborná kvalifikace v oblasti psychologie ve zdravotnictví. Potvrzuje, že klinický psycholog má ze všech psychologických profesí nejdelší a nejrozsáhlejší vzdělání a je plně připraven pracovat samostatně s pacienty s vážnými psychickými obtížemi. Předchází jí vysokoškolské studium psychologie a několik let náročné specializační přípravy s praxí, supervizí a závěrečnou odbornou zkouškou – obdobně jako u lékařů.

O STEM/MARK: Renomovaná česká full-service výzkumná agentura založená v roce 1994, která se specializuje na výzkum trhu, médií, veřejného mínění a spotřebního chování. Využívá moderní i tradiční metody sběru dat, jako jsou CATI (telefonické dotazování), CAPI (osobní dotazování s tabletem), CAWI (online dotazování) a videodotazování. Poskytuje komplexní analýzy a data pro strategická rozhodnutí firem i institucí.

O Asociaci klinických psychologů České republiky (AKP ČR): Profesní organizace zastřešující klinické psychology v České republice. Jejím cílem je rozvoj oboru klinická psychologie, ochrana pacientů před neodbornou péčí a prosazování etických standardů v péči o duševní zdraví. AKP ČR dlouhodobě spolupracuje s MZ ČR, dalšími profesními organizacemi i vysokými školami s cílem zajistit dostupnou a vysoce kvalitní klinicko-psychologickou péči.

Na webu nově AKP ČR nabízí přehled všech akreditovaných akcí v klinické psychologii.