Česká energetika čelí výzvě: Nedostatek kvalifikovaných odborníků může zpomalit transformaci sektoru

Praha 29. ledna 2026

Praha, 28. ledna 2026 – Světová spotřeba elektřiny vzroste do roku 2040 o více než 50 %. Aby ji bylo možné pokrýt, bude nutné do roku 2030 přijmout přes 1,5 milionu nových odborníků v energetice. Podle globální studie společnosti Kearney bude o budoucnosti celého sektoru rozhodovat především lidský kapitál, nikoli technologie samotné. Nedostatek kvalifikovaných inženýrů se přitom netýká jen rozvojových zemí, ale i Česka, kde firmy hledají odborníky měsíce a vzdělávací systém zatím nestačí reagovat na rychlou digitalizaci odvětví. Počty absolventů technických oborů u nás sice postupně rostou, tempo růstu ale zdaleka neodpovídá potřebám trhu.

Digitální revoluce mění energetiku rychleji než kdy dřív

Podle studie poradenské společnosti Kearney většina lídrů energetických firem očekává, že největší proměnu přinesou digitální technologie, především umělá inteligence a strojové učení, například pro návrh designu, predikci chybných částí nebo zlepšení provozu, internet věcí s využitím u pokročilých senzorů a pro monitoring, které umožní predikovat poruchy a zvyšovat efektivitu sítě. U energetické infrastruktury budou mít nejvýznamnější technologický dopad řešení pro dlouhodobé ukládání energie.

Studie Kearney ukazuje, že až 40 % vedoucích představitelů energetických firem se domnívá, že nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla bude v příštích pěti až deseti letech představovat jednu z největších výzev při obsazování inženýrských pozic. Lídři energetického sektoru se stále častěji shodují, že je nutné rozšířit záběr oboru nad rámec tradiční elektrotechniky. Dnes tvoří elektroinženýři přibližně polovinu všech odborníků v energetice, ale roste poptávka například po strojních inženýrech, kteří jsou klíčoví pro rozvoj technologií v oblasti obnovitelných zdrojů či akumulace energie.

Osm z deseti manažerů v průzkumu uvedlo, že digitalizace v příštích pěti letech zásadně změní požadavky na pracovní sílu. Budoucí inženýři budou muset propojit technické znalosti s digitálními a strategickými schopnostmi. Vedle klasické elektrotechniky se tak do popředí dostává práce s daty, umělou inteligencí či kybernetickou bezpečností.

„Digitalizace znamená, že energetičtí odborníci už nebudou jen technici v tradičním slova smyslu. Budou muset chápat data v širokém kontextu, rozumět umělé inteligenci a umět tato řešení aplikovat v praxi,“ vysvětluje Martin Kuča, vedoucí partner pražské pobočky Kearney.

Tuzemská energetika prochází zásadními změnami

Aby Česko zvládlo přechod na čistší zdroje, bude muset vedle investic do technologií výrazně posílit i vzdělávání. Firmy hledají inženýry měsíce a univerzity se snaží držet s rychlým vývojem krok. Školy dnes zásadně ovlivní, zda bude mít sektor dost lidí, kteří zvládnou náročnější a digitálně náročné projekty.

„Nedostatek odborníků v energetice vnímáme jako jednu z největších výzev současnosti. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT se proto snažíme systematicky posilovat zájem mladých lidí o technické a energetické obory – modernizujeme výuku, propojujeme ji s informatikou, datovou analýzou a umělou inteligencí a už během studia zapojujeme studenty do reálných projektů s firmami. Počet studentů v posledních letech výrazně roste, nejen v energetickém programu, ale napříč celou fakultou. Naši absolventi dnes nacházejí uplatnění napříč oborem – od elektroenergetiky přes obnovitelné zdroje až po digitální infrastrukturu – a jsou pro firmy doslova klíčovým článkem transformace české energetiky,“ říká prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Právě vzdělávání bude hrát v následujících letech klíčovou roli. Globální studie Kearney poukazuje na častou nepropojenost vzdělávacích programů s praxí. Současné učební osnovy a vzdělávací programy nedokážou držet krok s rostoucí poptávkou po odbornících s multidisciplinárními a digitálními dovednostmi.

Stejně důležité je udržet lidi, kteří už v sektoru pracují. Mladí inženýři často odcházejí po pár letech, zkušenější zase postrádají motivaci zůstat. Firmy proto musí nabídnout podmínky, které dávají smysl oběma skupinám, mladým prostor pro růst a rozvoj dovedností, možnost řešit zajímavé problémy a podílet se na inovacích. Těm zkušeným jistotu, uznání a možnost dělat na projektech, které mají budoucnost.

„Energetika prochází největší proměnou za poslední desítky let – a lidé jsou její klíčovou součástí. Bez kvalifikovaných odborníků nebude možné využít potenciál nových technologií ani naplno realizovat projekty, které mají posílit českou energetickou soběstačnost – od výstavby nových bloků v Dukovanech až po rozvoj obnovitelných zdrojů a modernizaci přenosových či distribučních sítí. Poptávku po těchto profesích dnes pohání nejen tlak na plnění klimatických cílů, ale také rozsáhlé investice do infrastruktury,“ dodává Martin Kuča z Kearney. Navíc přibližně 15 % pracovníků v energetickém inženýrství plánuje během příští dekády odchod do důchodu, což dále zvyšuje tlak na nábor a vzdělávání nových odborníků.

Je nutná úzká spolupráce státu, firem a univerzit

Energetické společnosti, stát a univerzity musí jednat, aby společně vychovaly novou generaci inženýrů schopných čelit výzvám, před nimiž energetický sektor stojí. Příkladem takové spolupráce jsou už fungující trainee programy a partnerství předních energetických firem s tuzemskými univerzitami. Stáže ve firmách a studentské projekty pomáhají studentům a absolventům získat praktické zkušenosti a nastartovat kariéru v oboru.

Stát může tuto spolupráci dále podpořit cílenými kroky – například prostřednictvím stipendijních programů, grantů na výzkum či efektivním využíváním evropských fondů. Tyto investice by měly směřovat především do oblastí s největším strategickým významem, jako jsou obnovitelné zdroje, akumulace, chytré sítě a kybernetická bezpečnost. Pokud se k těmto snahám přidá i aktivní komunikace, že energetika je moderní a inovativní obor s reálným společenským dopadem, může přitáhnout novou generaci talentů, které bude česká energetika v příštích letech potřebovat více než kdy dřív.

Česko stojí před velkou příležitostí

Podle Českého statistického úřadu počet absolventů technických oborů sice roste, ale ne dostatečně rychle, aby pokryl potřeby trhu. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že aktivní spolupráce mezi vládou, firmami a univerzitami dokáže situaci zlepšit – ve Velké Británii například kampaň This is Engineering pomohla výrazně zvýšit zájem mladých lidí o technické profese. „Česká energetika nestojí před neřešitelnou překážkou, ale před velkou příležitostí. Pokud dokážeme mladým lidem ukázat, že energetika je moderní, rychle se rozvíjející a společensky smysluplný obor, může se stát jedním z nejžádanějších povolání budoucnosti,“ uzavírá Martin Kuča.

Spotřeba elektřiny prudce roste

V důsledku rozšiřující se elektromobility, rostoucí potřeby chlazení budov, nároků datových center a populačního růstu se očekává, že do roku 2040 vzroste celosvětová poptávka po energii v průměru o více než 50 %. Nejvýraznější nárůsty se předpokládají v Indii (o 239 %), Mexiku (o 99 %) a Číně (o 97 %). Do roku 2030 se na největším procentuálním přírůstku kapacit budou podílet obnovitelné zdroje – zejména solární, větrná energie a energie z biomasy. Proměny ale neminou ani Česko, které už teď čelí rostoucím nárokům na energetickou infrastrukturu a tlaku na rychlejší modernizaci sítě.

 O společnosti Kearneyv  – Kearney je přední globální poradenská společnost s téměř stoletou tradicí. Spolupracuje s firmami, veřejnými institucemi i neziskovými organizacemi po celém světě. Mezi její klienty mimo jiné patří 75 % společností z žebříčku Fortune Global 500. Od roku 1971 jedním z klíčových partnerů Světového ekonomického fóra. Ve svých 40 kancelářích po celém světě zaměstnává přes 5 700 zaměstnanců. Kearney se ve své poradenské práci soustředí na témata, která jsou pro firmy zásadní z hlediska dalšího rozvoje. Pomáhá jim hledat nové příležitosti, zefektivňovat fungování, zavádět inovace a připravovat se na změny, které přináší trh i technologie. Společně s klienty promýšlí strategická rozhodnutí – od nastavení vnitřních procesů až po organizační nebo technologické změny, včetně rozvoje formou akvizic a spojování firem. V Česku působí již 23 let a podílí na proměně tuzemského trhu, především v oblastech energetiky, telekomunikací a bankovnictví. Ve svém portfoliu má čtyři z deseti největších firem působících na českém trhu.