Kazachstán vstupuje do rozhodující fáze modernizace: priority prezidenta Kassym-Jomarta Tokayeva pro rok 2026
Astana/Praha 6. ledna 2026
V rozhovoru pro deník Turkistan představil prezident Kassym-Jomart Tokayev hodnocení výsledků roku 2025 a nastínil klíčové priority pro rok 2026. Podle jeho slov vstoupil Kazachstán do nové etapy modernizace a nadcházející období bude rozhodující pro další směřování země.
Ekonomika: růst i přetrvávající výzvy
Tokayev uvedl, že kazašská ekonomika v roce 2025 vzrostla o více než šest procent, přičemž hrubý domácí produkt překročil hranici 300 miliard dolarů a HDP na obyvatele dosáhl přibližně 15 tisíc dolarů. Tyto výsledky označil za významné, ale zdůraznil, že nesmějí vést k samouspokojení.
Upozornil na pokračující inflační tlak a potřebu posilování sociálně-ekonomických základů státu. Podle něj je nezbytné, aby se makroekonomický růst promítl do skutečné kvality života obyvatel.
Daňová reforma jako systémová změna
Velkou pozornost věnoval Tokayev novému daňovému zákoníku. Nepředstavil jej jako izolované fiskální opatření, ale jako systémový reset vztahů mezi státem, podnikatelským sektorem a občany. Cílem je posun od modelu kontroly k partnerství založenému na vzájemné důvěře.
Tokayev připomněl, že původní návrhy počítaly se zvýšením DPH na 20 procent, avšak přístup byl nakonec upraven na 16 procent. Daňový systém má podle něj fungovat jako nástroj spravedlivého přerozdělování, chránit zranitelnější skupiny a současně vytvářet stabilní podmínky pro klíčová odvětví ekonomiky. Úspěch daňové politiky je podle prezidenta přímo závislý na daňové kultuře a občanské odpovědnosti.
Digitalizace a umělá inteligence jako strategická priorita
Digitalizace a rozvoj umělé inteligence patří podle Tokayeva k hlavním faktorům, které budou určovat postavení států v globální konkurenci. Vzniká tak dělící linie mezi zeměmi, jež dokáží nové technologie využít, a těmi, které zaostanou.
Tokayev zdůraznil, že Kazachstán již vytvořil potřebný institucionální rámec: vzniklo Ministerstvo umělé inteligence a digitálního rozvoje, byl přijat zákon o umělé inteligenci a spuštěny národní superpočítačové systémy.
Současně připomněl, že digitální ekosystém země rychle roste a že vývoz IT služeb dosáhl v roce 2025 přibližně jedné miliardy dolarů. Tento růst je podle něj výsledkem aktivit technologického parku Astana Hub a dalších inovačních center. Prioritou zůstává rovněž příprava digitálního kodexu, jenž má komplexně upravit oblast datové ekonomiky, umělé inteligence a práce s velkými daty.
Jaderná energetika a vzácné zeminy
Prezident zdůraznil, že přechod na novou technologickou strukturu není možný bez stabilní energetické základny. V této souvislosti označil za klíčovou jadernou energetiku. Kazachstán je světovým lídrem v těžbě uranu, avšak dosud nepostavil vlastní jadernou elektrárnu. Plánovaná výstavba je podle Tokayeva otázkou energetické bezpečnosti i prestiže státu a zároveň příležitostí k přípravě nové generace technických odborníků.
Rostoucí globální poptávka po vzácných zeminách a kritických surovinách otevírá Kazachstánu nové možnosti. Země posiluje spolupráci s Evropskou unií, Spojenými státy, Čínou, Ruskem, Japonskem a Jižní Koreou a chce hrát významnější roli v globálních hodnotových řetězcích.
Tranzit a logistika jako jádro euroasijské strategie
Tokayev označil tranzit a logistiku za jeden z pilířů dlouhodobé strategie země. Kazachstán leží na křižovatce hlavních euroasijských tras a jeho územím prochází dvanáct mezinárodních dopravních koridorů. Realizují se nové železniční projekty i dálnice, které mají propojit regiony a posílit exportní kapacity.
Zvláštní důraz kladl na rozvoj Transkaspické mezinárodní trasy, koridoru Sever–Jih a spolupráce v rámci iniciativy Pás a stezka. Upozornil, že konkurence v logistice se zostřuje a tento sektor je stále více provázán s geopolitikou.
Politické reformy a ústavní změny
Tokayev potvrdil pokračování rozsáhlé politické modernizace. Již bylo oznámeno referendum o ústavní reformě, jehož rozsah přirovnal k přijetí nové ústavy. Cílem změn je modernizace parlamentního systému a zvýšení efektivity veřejné správy.
Zároveň ve svém poselství v roce 2025 prezident otevřel otázku možného přechodu k jednokomorovému parlamentu jako k modelu, který by mohl zjednodušit legislativní proces a učinit jej transparentnějším a odpovědnějším. Potenciální reforma je spojována se zkrácením rozhodovacích úrovní, novým rozdělením pravomocí a posílením osobní politické odpovědnosti poslanců.
Boj proti korupci a návrat majetku
Prezident se podrobně věnoval otázce navracení nezákonně nabytého majetku a protikorupční politice. Zdůraznil, že obnovení společenské spravedlnosti prostřednictvím návratu aktiv je zásadním postojem státu.
Podle Tokayeva bylo dosud navráceno více než 1,3 bilionu tenge (přibližně 2,7 miliardy dolarů), přičemž tyto prostředky směřují především na sociální a infrastrukturní projekty v regionech. Boj proti korupci je veden jako systémový proces, zahrnující nejen trestní postih, ale také prevenci, vyšší transparentnost a posilování veřejné kontroly.
Výhled na rok 2026
Prezident připomněl, že Kazachstán slaví 35 let nezávislosti a během této doby si vybudoval respektované mezinárodní postavení. Současně uvedl, že zemi čeká rozsáhlá agenda, která vyžaduje zapojení zkušených odborníků i mladší generace.
Rok 2026 označil za období zásadních rozhodnutí, kdy se spojí ústavní reforma, digitální transformace a posílení mezinárodní role Kazachstánu.