Evropané se bojí propadu životní úrovně v důchodu. Češi patří mezi optimisty, ale spoléhají na práci i po šedesátce
Praha, 6. ledna 2026
Evropa stárne a roste i tlak na osobní finance. Nová data poradenské společnosti Kearney ukazují, že téměř polovina Evropanů si není jistá, zda si v penzi udrží současnou životní úroveň. Obavy jsou největší u lidí po šedesátce a 41 % Evropanů počítá s tím, že bude muset pracovat i po dosažení důchodového věku. V Česku se cítí jistěji zhruba třicet procent lidí, přesto i zde plánuje v práci pokračovat více než polovina obyvatel. Existují však velké rozdíly ve znalostech o investování a velká část populace se neorientuje v produktech, které mají chránit jejich budoucnost. Tato oblast bude představovat velkou příležitost pro finanční sektor.
Obavy z poklesu životní úrovně řeší napříč Evropou 47 % lidí. Největší nedůvěra panuje ve Velké Británii, Nizozemsku a Španělsku, kde se nejistě cítí více než polovina obyvatel. V Česku je situace jiná. Zhruba třicet procent lidí věří, že jejich finanční situace v penzi zůstane stabilní. V rámci EU jde o nadprůměrné číslo.
„Česko patří k sebevědomějším zemím, ale realita je složitější. Polovina lidí počítá s tím, že budou muset pracovat i po šedesátce. To jasně ukazuje, že finanční jistota je spíš pocit než pevný plán. Rozdíly mezi příjmy a důchody jsou u nás větší než v západní Evropě a bez systematického plánování se tyto obavy budou dál prohlubovat,“ říká Martin Kuča, vedoucí partner pražské kanceláře Kearney.
Největší nejistotu pociťují lidé ve věku 60 až 75 let. Šedesát tři procent z nich se bojí, že si životní úroveň neudrží. Až 41 % procent Evropanů navíc plánuje pracovat i po dosažení důchodového věku. V zemích střední a východní Evropy je tento trend nejvýraznější. V Polsku jde o šedesát pět procent lidí, v Česku o padesát jedna procent.
Znalosti o investování se liší, největší prostor pro podporu mají lidé před důchodem
Finanční plánování nabírá na významu, ale lidé se v produktech často nevyznají. Téměř čtvrtina investorů spravuje své úspory bez odborného poradenství, i když by jej ocenila. V Česku je to 22 % lidí. Největší skupinou bez poradenské podpory jsou lidé ve věku 46 až 60 let – tedy ti, u nichž mají investiční rozhodnutí největší dopad a kde je zároveň méně prostoru na případnou korekci.
„Generace, která má do penze nejblíž, investuje často sama. Chybí jim jasná podpora i jistota, že se rozhodují správně. Třicet osm procent evropských investorů hodnotí své znalosti jen jako průměrné a neví, kde začít. Právě u této skupiny má každé rozhodnutí největší dopad. Slabé povědomí může vést k zbytečně rizikovým krokům i nevyužitému potenciálu jejich peněz. To pak přirozeně prohlubuje nejistotu z budoucího zajištění,“ doplňuje Martin Kuča.
Platit za poradenství je v Česku ochotných jen 12 % investorů. Polovina lidí odmítá jakékoli poplatky nad rámec produktů. Pro srovnání, v Polsku sice platí za poradenství jen 19 % lidí, ale další téměř polovina by byla ochotná si za ně zaplatit. Důvodem je slabé důchodové zajištění i nižší sebevědomí v oblasti investičních znalostí.
Digitální kanály jsou hlavním trendem, Česko postupuje opatrněji
V Evropě nakupuje investiční produkty online 64 % investorů. Půl na půl se dělí mezi bankovní aplikace a specializované online platformy. Česko je v tomto směru opatrnější. Online zde investuje pouze 58 % procent lidí. Jde o jeden z nejnižších výsledků v Evropě, naopak nejvýše se umístilo Nizozemsko. Až 82 % procent investorů tam nakupuje finanční produkty výhradně online.
Jasný vzorec: delší pracovní život, význam finančního plánování a rostoucí role technologií
Stárnutí populace mění ekonomickou realitu rychleji než očekávání lidí. Rostoucí nejistota ohledně budoucí životní úrovně, slabé finanční znalosti a omezená ochota využívat poradenství ukazují, že Evropa není na posun k delšímu pracovnímu životu dostatečně připravena. Bez cíleného vzdělávání, přehlednější nabídky finančních produktů a motivací k systematickému spoření hrozí, že se práce po šedesátce stane spíše nutností než volbou.
Pro firmy to znamená tlak na řízení multigenerační pracovní síly, pro stát pak potřebu stabilizovat důchodový systém a podpořit dlouhodobé investování. Z průzkumu jasně vyplývá, že lidé chtějí převzít větší kontrolu nad svými financemi – potřebují však nástroje, které jsou srozumitelné, dostupné a umožní jim plánovat s dostatečným předstihem.
„Evropa potřebuje finanční gramotnost posunout na novou úroveň. Lidé musí rozumět tomu, co mohou udělat dnes, aby si zachovali životní úroveň zítra. Bez jasného vysvětlování a dostupného poradenství bude práce po dosažení důchodového věku standardem,“ uzavírá Kuča.
Kompletní studie je k dispozici zde.
O společnosti Kearney
Kearney je přední globální poradenská společnost s téměř stoletou tradicí. Spolupracuje s firmami, veřejnými institucemi i neziskovými organizacemi po celém světě. Mezi její klienty mimo jiné patří 75 % společností z žebříčku Fortune Global 500. Od roku 1971 jedním z klíčových partnerů Světového ekonomického fóra. Ve svých 40 kancelářích po celém světě zaměstnává přes 5 700 zaměstnanců. Kearney se ve své poradenské práci soustředí na témata, která jsou pro firmy zásadní z hlediska dalšího rozvoje. Pomáhá jim hledat nové příležitosti, zefektivňovat fungování, zavádět inovace a připravovat se na změny, které přináší trh i technologie. Společně s klienty promýšlí strategická rozhodnutí – od nastavení vnitřních procesů až po organizační nebo technologické změny, včetně rozvoje formou akvizic a spojování firem. V Česku působí již 23 let a podílí na proměně tuzemského trhu, především v oblastech energetiky, telekomunikací a bankovnictví. Ve svém portfoliu má čtyři z deseti největších firem působících na českém trhu.