Spotřeba elektřiny roste déle než rok a HDP roste stejným tempem
Praha 5. ledna 2026
Spotřeba elektřiny roste v České republice kontinuálně už 16 měsíců a koresponduje s růstem ekonomiky. Spotřeba plynu sice velmi mírně roste, ale oproti období před energetickou krizí evidujeme značný stabilní pokles. Letos se velmi nepříznivě projevilo na výrobě elektřiny hydrologické sucho. Vodní elektrárny, které jsou významným zdrojem výroby OZE, tak vyrobily stejně jako v roce 2018 rekordně malé množství elektřiny. Proto byla v roce 2025 dominantní role fotovoltaických elektráren.
Po dvou teplotně rekordních letech 2023 a 2024 byl uplynulý rok chladnější. I přesto byl teplejší než průměr let 1991-2020 a dostal se na 13. místo nejteplejších roků. Teplotní průměr počítaný pro potřeby energetiky (zaměřeno na místa s vyšší spotřebou) byl meziročně o 1,3 °C chladnější. To neplatilo pro všechny měsíce. Teplejší byly v roce 2025 v porovnání s rokem 2024 měsíce leden, duben, červen, listopad a prosinec. Naopak výrazně chladnější byly červenec a srpen, což má hlavně vliv na spotřebu elektřiny v důsledku chlazení.
Elektřina: Spotřeba meziročně roste nepřetržitě už 16 měsíců
Meziročně rostla spotřeba elektřiny v uplynulém roce ve všech měsících. Pokračoval tak trend z roku 2024, kdy byl kontinuální růst pozorován již od září. V roce 2025 byla spotřeba meziročně vyšší o 3,2 %, ale po očištění o vliv počasí to bylo 2,5 %. Nejvyšší růst byl zaznamenán v únoru a březnu, naopak nejnižší v lednu. Situace je zcela opačná, pokud spotřebu porovnáme s obdobím před energetickou krizí (2017-2021). Zde je stále dost viditelný pokles a to o 6,3 %. „To je dáno hlavně samovýrobou střešních fotovoltaických systémů a masivním rozvojem energeticky úsporných projektů v podnicích, domácnostech a výrazně přispěly i velké EPC projekty ve veřejném sektoru,“ konstatuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper. „Zajímavým fenoménem je také to, že v posledních měsících je růst spotřeby elektřiny prakticky totožný s růstem HDP. Spotřebu elektřiny jsme používali jako dobrý prediktor výkonnosti ekonomiky v době začátku covidu a prvních uzavírek. Nyní se ukazuje, že to funguje i v současné době a růst je dobrým znamením pro českou ekonomiku do dalších měsíců,“ dodává Palaščák.
Plyn: Spotřeba rostla hlavně na začátku roku
Spotřeba plynu meziročně stoupla o 8 %, ale velký vliv na to mělo počasí. Pokud spotřebu o tento faktor očistíme, tak růst byl jen o 2,2 %. Spotřeba nejvíce rostla v dubnu a červenci, na celoroční spotřebu měl ale největší vliv únor. Ten byl v roce 2024 extrémně teplý, proto je změna spotřeby v porovnání s rokem 2025 velká. Nejvyšší pokles spotřeby plynu byl v září a říjnu, tedy na začátku topné sezóny. „Oproti období před energetickou krizí 2017-2021 je spotřeba plynu konstantně již několik posledních kvartálů nižší, nejčastěji o 15-20 %. V uplynulém roce byl nejvyšší pokles v Q3/2025 a to o 22,3 %. To by mohlo značit, že obyvatelé stále více oddalují začátek topné sezóny,“ popisuje Kamil Rajdl, datový analytik společnosti Amper Meteo.
Obnovitelné zdroje (bez bioplynových elektráren): Meziročně vyrobily o 3,5 % méně hlavně díky slabému výkonu vodních zdrojů
V uplynulém roce se vyrobilo 6540,1 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren. To je meziročně o 3,5 % méně, ale oproti průměru 2016-2023 je to značný nárůst o 36 %. Na výrobě z OZE se z 71,7 % podílely fotovoltaické elektrárny, z 19,4 % vodní elektrárny a z 8,9 % větrné. Tyto tři zdroje dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny v České republice z 9,7 %, což je ale méně než v uplynulém roce. Tento negativní výsledek je způsoben hlavně velmi slabou výrobou z vodních zdrojů, která byla zapříčiněna nedostatkem srážek a následně hydrologickým suchem.
Meziročně se o 20 % více elektřiny vyrobilo z fotovoltaických elektráren. To bylo dáno hlavně nárůstem instalovaného výkonu cca o 22 %. Oproti průměru 2016-2024 byl nárůst výroby dokonce o 88,7 %. V letních měsících je výroba téměř dvojnásobná, což při objemu výroby není zanedbatelné číslo. „To byl také jeden z důvodů častých nulových či záporných cen elektřiny během léta,“ konstatuje Kamil Rajdl.
Výroba z vodních elektráren byla meziročně o 41 % nižší a oproti průměru 2016-2023 o 26,2 %. V žádném měsíci nebyla výroba vyšší než je průměr. Společně s rokem 2018 byla tato výroba historicky nejnižší (analyzováno 2016-2025). „Oproti minulému roku není překvapením, že výroba byla nižší, protože se tam projevily zářijové povodně i lednové tání sněhu, ale tak výrazný deficit oproti celému období 2016-2024, které bylo z velké části suché, značí významnost hydrologického sucha minulý rok. To je samozřejmě nebezpečné pro zajištění dodávek elektřiny v budoucnosti, protože vodní zdroje se stávají dosti variabilní a nespolehlivé,“ glosuje Kamil Rajdl.
Větrné elektrárny v roce 2025 také moc nepřispěly k celkové výrobě elektřiny z OZE. Meziročně byla výroba nižší o 18 % a oproti období 2016-2024 o 5 %. Nejvíc výroby bývá v zimě, ale letos tomu tak nebylo. Větrné počasí naopak panovalo na podzim.
