Studie Kearney: Je potřeba omladit veřejnou správu a přivést IT experty
Praha, 20. prosince 2025
Česká veřejná správa čelí zrychlujícím demografickým změnám i rostoucím nárokům na digitalizaci. Zaměstnanci mladší 30 let dnes tvoří pouze 7 % úředníků, tedy zhruba polovinu jejich podílu v soukromém sektoru. Podle nové studie poradenské společnosti Kearney bude pro stabilní fungování státní správy klíčové obnovit generační vyváženost, přilákat nové talenty a zároveň posílit technické kompetence, zejména v oblasti IT.
Česká státní správa může během příštích pěti let ztratit až 30 000 kvalifikovaných zaměstnanců, tedy přibližně 40 % své současné pracovní síly. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney. Pro budoucí fungování veřejné správy nebude rozhodující jen schopnost přilákat nové pracovníky, ale také zajistit jejich systematický rozvoj a motivaci.
„Kvalita české veřejné služby závisí především na lidech, jejich schopnostech, energii a motivaci. Právě v těchto oblastech má Česko velké rezervy. Demografické trendy jsou navíc neúprosné, každý rok odchází do důchodu zhruba sedm procent zaměstnanců, což znamená, že k udržení současného stavu by bylo třeba každoročně přijmout více než čtyři tisíce nových úředníků, což se momentálně nedaří. Bez dostatku kvalifikovaných lidí tak zůstávají velké plány na digitalizaci, klimatické reformy i rozpočtovou stabilitu jen na papíře,“ dodává k výsledkům studie Martin Kuča, vedoucí partner pražské pobočky poradenské společnosti Kearney.
Prostor pro více IT expertů
Výrazným limitem pro další modernizaci státní správy je nedostatek IT odborníků. V současnosti tvoří v české státní správě jen jednotky procent zaměstnanců. Kearney v této souvislosti doporučuje stanovit národní ambici, aby IT experti tvořili minimálně 10 % všech odborných pracovníků ve státní správě, obdobně jako to vidíme například v Estonsku. Taková úroveň by umožnila výrazně rychlejší tempo digitalizace i lepší schopnost reagovat na kybernetická rizika, technologické změny a potřeby občanů.
„Pokud má stát plnit rostoucí očekávání veřejnosti, musí se stát atraktivním zaměstnavatelem i pro IT profesionály. Bez nich se klíčové reformy nepohnou,“ doplňuje Kuča.
Jak přilákat generaci Z a udržet si ji?
Průměrný věk českého úředníka je 47 let a každý osmý je dnes starší 60 let. Generace Z zatím tvoří jen jednotky procent státních pracovníků. Až čtvrtina mladých úředníků navíc ze sektoru odejde ještě před dosažením 32 let, často kvůli lepším finančním podmínkám a rychlejšímu kariérnímu růstu v soukromém sektoru. Relativní plat úředníka v ČR navíc dosahuje 85 % průměrné mzdy, oproti tomu v Estonsku, které bývá často dáváno za příklad moderní a efektivní státní správy, dosahují úředníci v průměru 117 %.
„V porovnání se státní sférou mladí lidé vnímají soukromý sektor jako místo s jednodušší a rychlejší cestou ke kariérnímu růstu. Stát by proto měl usilovat o vyrovnání této propasti a inspiraci můžeme hledat i v zahraničí. Klíčovými faktory úspěchu, které plynou z naší analýzy, jsou jednotná HR strategie pro státní správu, spravedlivé odměňování na základě výkonu a aktivní podpora mobility mezi jednotlivými resorty,“ vysvětluje Martin Kuča, vedoucí partner pražské kanceláře společnosti Kearney.
Podle studie společnosti Kearney může s náborem mladé generace výrazně pomoci zavedení jednotného a přehledného náborového portálu, kde uchazeči najdou všechny otevřené pozice a jednou vyplněné údaje mohou použít pro více přihlášek. Klíčová je také centralizovaná platforma umožňující úřadům vzájemně sdílet atraktivní kandidáty. Běžnou zahraniční praxí je rovněž nabídka rotačních a trainee programů nejen pro absolventy, ale i pro zkušené odborníky.
„V českých firmách už roky běží startovací programy, které mladým usnadňují začátek kariéry. Podobné mechanismy už dávno zavedly i zahraniční státní správy. Velká Británie například nabízí dvouletý rotační program, během něhož si účastníci projdou několika klíčovými pozicemi napříč úřady. Po jeho absolvování mohou nastoupit rovnou na manažerské či vedoucí role, a to při podstatně rychlejší platové progresi než u běžných kariérních drah. Srovnatelné programy fungují také v Nizozemsku. Singapurská státní správa pak nabízí rotační schémata i pro seniorní pracovníky ze soukromého sektoru. Ti tak mohou plynule přestoupit do veřejné služby, přinést s sebou své cenné zkušenosti a know-how,“ vysvětluje Kuča. „Takové programy jsou nezbytné, protože pomáhají modernizovat státní správu a zajistit, aby v ní pracovali lidé s aktuálními dovednostmi a zkušenostmi odpovídajícími dnešním výzvám,“ dodává.
K obsazení klíčových pozic pak rovněž pomáhá motivace potenciálních pracovníků v podobě rychlejšího náboru, vyšších platů či vstupních bonusů.
Talenty nestačí získat, je nutné je rozvíjet
Z dlouhodobého hlediska je pro českou veřejnou správu důležité nejen najít kvalifikované pracovníky, ale zejména si je udržet a rozvíjet jejich schopnosti. Motivace by proto neměla spočívat pouze ve finanční odměně, ale také v jasně definovaných možnostech kariérního růstu, který je úzce spojen se vzděláváním a rozvojem odborných dovedností.
Například britská státní správa prostřednictvím platformy Government Campus efektivně propojuje vzdělávání s kariérním růstem a odměňováním. Zaměstnanci zde mají možnost kontinuálně rozšiřovat své znalosti a dovednosti, což přímo ovlivňuje jejich profesní postup a odměňování. Osvědčenou praxí jsou pak i speciální programy určené pro talentované a vedoucí pracovníky, které zahrnují mentoring, coaching a pravidelné hodnocení výkonu. Obdobné programy významně zvyšují motivaci zaměstnanců, jejich loajalitu vůči organizaci i celkový profesní rozvoj.
„Státní správa se musí stát místem, kde chtějí lidé nejen pracovat, ale i růst a rozvíjet se. Pokud se bude veřejný sektor o své zaměstnance skutečně starat, dávat jim zpětnou vazbu, adekvátní odměnu a motivaci, vznikne prostředí, ve kterém budou mít zaměstnanci energii a chuť přinášet do oboru nové nápady a zlepšovat služby pro občany. Pokud přistoupíme ke změnám systematicky a s důrazem na konkrétní oblasti, může se státní správa stát nejen lepším zaměstnavatelem, ale i silným partnerem pro občany,“ uzavírá Martin Kuča, vedoucí partner pražské kanceláře společnosti Kearney.
Kearney je přední globální poradenská společnost s téměř stoletou tradicí. Spolupracuje s firmami, veřejnými institucemi i neziskovými organizacemi po celém světě. Mezi její klienty mimo jiné patří 75 % společností z žebříčku Fortune Global 500. Od roku 1971 jedním z klíčových partnerů Světového ekonomického fóra. Ve svých 40 kancelářích po celém světě zaměstnává přes 5 700 zaměstnanců. Kearney se ve své poradenské práci soustředí na témata, která jsou pro firmy zásadní z hlediska dalšího rozvoje. Pomáhá jim hledat nové příležitosti, zefektivňovat fungování, zavádět inovace a připravovat se na změny, které přináší trh i technologie. Společně s klienty promýšlí strategická rozhodnutí – od nastavení vnitřních procesů až po organizační nebo technologické změny, včetně rozvoje formou akvizic a spojování firem. V Česku působí již 23 let a podílí na proměně tuzemského trhu, především v oblastech energetiky, telekomunikací a bankovnictví. Ve svém portfoliu má čtyři z deseti největších firem působících na českém trhu.