Jan Campbell: Zvoní hrana

Praha 14. prosince 2025

Úvod – Výraz pochází ze staročeského zvyku, kdy se poledním zvoněním oznamovala smrt v obci. Obecně se rozumí pod výrazem tzv. umíráček. Podle Slovníku spisovného jazyka českého představuje hrana vyzvání za zemřelého po poledni mezi úmrtím a pohřbením. Původně význam byl přenesen do metaforické roviny, kde symbolizuje konec, nebezpečí nebo konec něčeho. V kontextu příspěvku autor má na mysli odzvonění klidnému životu a varování před sliby a mýtem nového českého premiéra AB spojeného s přísahou a snahou udělat z České republiky nejlepší místo pro život na světě, pokud to nemyslel jenom sebe a své lidi.

Ačkoliv jde o starý idiom a podstatné jméno pomnožné, dodnes se používá a je známý i díky literatuře. Slavný román Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana (1940) se inspiruje tímto výrazem. Děj se odehrává během španělské občanské války. Výraz může znamenat také trest za napáchané zlo. A toho bylo napácháno především našimi slouhy-politiky a víc než dost.

Nevyzpytatelné cesty

Nemám na mysli film Nevyzpytatelné cesty Boží, který se odehrává v 70. letech 20. století, v době, kdy zemřel španělský vůdce Francisco Franco. Jeho titul zněl Vůdce Španělska z Boží milosti. Ve Španělsku se v té době prováděly rozsáhlé reformy, včetně reformy péče o duševně nemocné. Těch máme v současné evropské společnosti více než dost, ale reforma je v nedohlednu.

V nedohlednu mladé generace jsou Výlety pana Broučka Svatopluka Čecha (1846-1908). Jeho popis měšťana19.století s celou jeho nabubřelostí, pýchou, nestřídmostí se v mnohém podobá popisu člověka 21.století, ve kterém platí i Čechův citát: Nevěřme nikomu na světě širém.

Zato cesty a výlety pana Zelenského jsou dohledatelné, ale nevyzpytatelné: Poslední jeho veřejně známá cesta vedla prvně do Londýna. Tam mu mimo jiné prozradili, že v USA se provádí audit týkající se bankovních účtů pana Zelenského, na kterých leží až 1 miliarda amerických dolarů. Poté si letěl pro radu do Bruselu do NATO a do objetí mnoho rodičky von der Leynové. Povzbuzen mýty a marným přáním ohledně příměří, které potřebuje pro volby a odmítnutí plánu prezidenta Trumpa, zastavil se v Římě pro požehnání ve Spojených státech amerických narozeného Svatého otce. Tak bylo i nevěřícím rusofobům dokázáno, že Vatikán není neutrální a svatou institucí, ale instrumentem globalistů v boji proti Rusku, potažmo i Číně.

Nový světový řád se právě formuje

Čína ve formování nového světového řádu hraje důležitou, možná rozhodující roli. Proč? Protože technologický pokrok, data a správa věcí veřejných jsou rozhodující při formování řádu. Proto již před deseti lety začal technologický konflikt mezi Čínou a Spojenými státy. V jádru jde o globální mocenské vztahy budoucnosti. V současnosti existují tři scény, na kterých se odehrává technologický mocenský boj o vliv a o pozici v budoucím světovém řádu.

1) Evropa

Politická a bezpečnostní rizika vyplývající z technologické závislosti jsou již dnes patrná v Evropě. Kontinent je silně závislý na Spojených státech především v oblasti technologií. Nejvíce je to patrné v IT sektoru. Evropa se spoléhá především na americké cloudové aplikace. Přitom USA mohou kdykoli uzavřít jednotlivé online služby, aby vyvinuly tlak na zemi nebo organizaci. To platí nejen pro civilní sektor, ale i pro zbrojící se NATO. Proto platí, že když politické a hospodářské aliance selhávají, technologické sítě se stávají neřiditelným rizikem.

První příklady dokazují, že obavy jsou oprávněné. V březnu americká vláda dočasně přestala předávat průzkumná data do Kyjeva, aby vyvinula tlak. Očekávám brzké opakování. V civilním sektoru americká politika zasáhla Mezinárodní trestní soud (ICC). V květnu hlavní žalobce zjistil, že již nemá přístup ke svému e-mailovému účtu. Proč? Protože Trumpova administrativa uvalila sankce na ICC. Proto ICC chce nahradit Microsoft otevřenými alternativami.

Podobné nemohu vyloučit u neposlušných občanů a bezmocných aktivních MAG-fobů. Proč?

Čím dál konfrontativnější politiku USA vůči Evropě dokumentuje nová bezpečnostní strategie Spojených států. Dovoluji si tvrdit, že ve své podstatě ji lze shrnout do jedné věty: Finančně jste na to sami, ideologicky jste také sami a technologicky vám zvoní hrana.

Optimisté mohou být spokojeni s konstatováním, že dlouhodobé transatlantické partnerství slábne, protože nic netrvá věčně, naděje na lepší časy umírá jako poslední, skutečně se jedná o problém evropských států a rádoby politických elit. Ty zaspali čas a nechtějí dobrovolně předat opratě moci nově se formujícím. Tak jako vše má své plus a mínus, tak i slábnoucí partnerství z dlouhodobého hlediska může být nevýhodou pro USA. Proč?

Protože Evropa je důležitým trhem pro americké technologické firmy. Ty díky evropským zákazníkům dosáhly své současné velikosti. Čínské produkty by mohly být alternativou pro Evropu, kdyby neexistovaly politické důvody, strach ze špionáže a tlak ze strany Američanů vyhýbat se čínským produktům a řešením.

Nehledě na uvedené Evropa se snaží více spoléhat na vlastní softwarové a cloudové poskytovatele. Například SAP a francouzský AI Mistral nedávno zahájili spolupráci. Bohužel takové snahy o suverenitu nemohou mít v krátkodobém horizontu úspěch. Proto Evropa s pravděpodobností hraničící s jistotou zůstane v technologické sféře pod vlivem USA i v budoucnu. Proto některé evropské státy se budou snažit stát se nezávislejšími na amerických řešeních v určitých klíčových oblastech. Jako například, satelitní technologie s ústřední rolí ve vojenské a civilní sféře, nebo německá nedávno představená bezpečnostní strategii pro vesmír. Za zmínku stoji skutečnost, že Open AI zaplatila přibližně 400 milionů dolarů ve formě akcií za Neptune.ai – evropský startup, který podporuje trénování velkých AI modelů. Švýcar Andreas Göldi je jedním z prvních investorů Neptune.ai, který spolu umožnil přibližně 40 polským inženýrům dostat se na vrchol světa AI– a představuje důkaz, že Evropa rozhodně nepřichází o šanci, když se probudí a uvědomí si, že jedna vlaštovka jaro nedělá.  

2) Globální jih

Zatímco čínské technologie jsou v USA a Evropě přijímány s hloupou skepsí a ideologizovanými předsudky, pro Peking jsou rozvíjející se a rozvojové země klíčové pro šíření vlastních produktů. Čína má tam větší vliv než Evropa. Proto buduje vlastní IT ekosystém, který soutěží se Silicon Valley, a který je prosazován již roky s velkou důsledností. Tyto vlastní systémy jsou vítanou alternativou k západním produktům. Každý se selským rozumem ví, že politické postoje určují technologické aliance. Česká republika se v tomto smyslu sama udělala proradným sirotkem s narušenou identitou a prázdnými nebo děravými kapsami.

Čína, Rusko, Írán a Severní Korea od začátku speciální vojenské operace na Ukrajině v roce 2022 posílily spolupráci, včetně technologické oblasti. Je to pragmatismus a protizápadní postoj, co je spojuje, co ale také se může v budoucnu transformovat v autokratickou alianci. Ta se nebude bavit s nemocnou Evropou, které prezident Trump postavil správnou diagnózu a úkol: Nezměníte-li svůj postoj, názory a politiku, tak vám zvoní hrana.

S Digitální hedvábnou stezkou (DSR) Čína již deset let sleduje program šíření svých technologií po celém světě. DSR je součástí iniciativy Pás a stezka (BRI), hlavního geopolitického projektu Číny. Peking v něm investuje především do rozvojových a rozvíjejících se zemí. Zároveň tím zvyšuje svůj politický vliv a plní vakuum vytvořené odcházejícími kolonialisty.

Představa prázdna (vakua) se objevila v antické filosofii atomistů, se kterou přišli v 5. století př. n. l. Leukippos z Milétu a Démokritos. Nad tím však zvítězilo přírodní realitě vzdálenější učení Aristotela. Jeho součástí bylo učení latinsky zvané horror vacui, česky strach z prázdna. Příroda totiž prázdný prostor nedovolí a vždy jej něčím vyplní. Kolonialisté na to zapomněli.

V digitálním sektoru tato iniciativa podporuje rozvoj společností, jako jsou Alibaba, Baidu, Huawei nebo China Telecom. Jde také o to, jak překonat západní konkurenty – zejména z USA.

Šíření čínských technologií a dostupnost čínských online služeb znamená rostoucí ekonomický vliv, který obvykle vede k politické moci. A pro Čínu dodávka komunikačních a IT technologií nabízí také příležitosti pro špionáž. Mnoho rozvojových a rozvíjejících se zemí se tak brzy může stát chtěně nechtěně stejně závislými na Číně, jako Evropa je dnes závislá na USA.

Pákistán například zavedl čínský sledovací systém pro filtrování internetového provozu. Říká se také, že Kambodža a Myanmar zřídily systém podobný čínské Velké firewall pro kontrolu internetu s pomocí Pekingu. Thajsko spolupracuje s čínskými firmami na sledovacích opatřeních. Využíváním čínské technologie pro politický dohled se vládní moci stávají závislými na dobré vůli Číny, podobně jako Evropa je závislá na dobré vůli USA.

3) Umělá inteligence

Soutěž mezi Čínou a USA je silně zaměřena na umělou inteligenci (AI). Osobně považuji toto označení za nesprávné a vědomě mylné, protože ve své podstatě se jedná o multidimenzionální aproximaci, to jest nepřesné, ale věrné vyjádření nějaké entity, čísla nebo funkce, ale také fyzikálního zákona či přírodního jevu. AI, největší zloděj v historii lidstva, je považována za technologii budoucnosti. V současnosti jsou lídry američtí poskytovatelé. Očekávám, že jimi zůstanou díky sankcím na výkonné čipy. Ale kdo má nejlepší AI model, nemusí být v představitelném budoucnu rozhodující. Proč?

Protože rozdíly mezi různými modely se zmenšují a dva další faktory hrají důležitější roli: rozložení modelu a kvalita trénovacích dat. V budoucnu by tyto faktory mohly rozhodnout, kdo má díky svým AI produktům geopolitickou výhodu. A v těchto oblastech má USA silnou konkurenci. Evropa je na vedlejší koleji, i když si tuto objektivní skutečnost nechce připustit.

Čína pochopila předem zmíněné faktory a důležitost širokého rozšíření vlastní AI. Proto spoléhá na otevřené modely, které lze stáhnout zdarma. Deepseek 20. ledna zveřejnil svůj model R1, zahájil ho nabízet v den inauguračního ceremoniálu Donalda Trumpa. To nebyla náhoda, ale jasný signál, říká Jovan Kurbalija, výkonný ředitel Nadace Diplo v Ženevě, který mimo jiné napsal zajímavou knihu o historii diplomacie a technologií.

Na tomto místě připomínám, že při rozvoji internetu byly rozhodující otevřené technologie. Pro tvorbu webových stránek jsou nezbytné základní internetové protokoly TCP/IP a jazyk HTML. Protože každý mohl tyto standardy používat zdarma, vznikla celosvětová síť webových stránek. V případě AI by otevřené modely proto mohly položit základy pro budoucí globální standardy.

A zde opět lze konstatovat, že Čína si to již uvědomila, vede cestu modely s otevřenou hmotností a je skutečností, že nejlepší otevřené AI modely pocházejí z Číny: 1) Zhipu AI GLM-4.5, 2) Alibaba Qwen3-235B-A22B-Instruct-2507, 3) Deepseek R1-0528, 4) Alibaba Qwen3-235B-A22B-Thinking-2507, 5) Zhipu AI GLM-4.5-Air , 6  Alibaba Qwen3-30B-A3B-Instruct-2507, 7) Moonshot AI kimi-k2-0711-preview, 8) DeepSeek-V3-0324, 9) DeepSeek-R1, 10) Open AI gpt-oss-120b (USA). Uvedené hodnocení otevřených modelů vychází z výsledků Chatbot Arena, AAII (Artificial Analysis Intelligence Index) a ARC-AGI. Nejedná se tedy o propagandu autora příspěvku.

Není proto divu, že americká vláda uznala výhody svobodné AI. Proč? Protože otevřené modely mají geostrategickou hodnotu a mohly by se stát globálními standardy. Proto americká vláda chce tyto modely upřednostnit. V této souvislosti nelze ignorovat ani skutečnost, že když se schopnosti modelů sbližují a jsou stále více dostupné zdarma, kvalita informací se stává důležitou.

Evropa by mohla opět sehrát roli, věří předem zmíněný autor Kurbalija. Proč? Díky vzdělávacímu systému, který nehledě na trvalý trend směřující k nižší úrovni vzdělání, velké AI firmy chtějí znalosti evropských univerzit a výzkumných institucí. Proto je rozhodující, zda jsou evropská data uložena na amerických nebo čínských serverech. Pro obě velmoci je tedy Evropa zajímavá pro rozvoj AI.

V samotných Spojených státech nový Google chatbot sesazuje Chat-GPT z jeho trůnu. To způsobuje, že šéf Open AI Sam Altman panikaří. Indikuje to i předem zmíněná akvizice Neptune.ai – evropského startupu, který podporuje trénování velkých AI modelů a analýza skrytých silných stránek Google Group. Ta je v mnoha oblastech vzorem vývoje AI. Pro mnoho lidí je AI synonymem Chat-GPT. Připomínám, že AI aplikaci od startupu Open AI používá každý týden více než 800 milionů lidí. Žádný jiný chatbot není tak populární. Otázkou bez odpovědi je: Ale na jak dlouho?

Technologický konflikt s Evropou se stupňuje

Protože technologie dává sílu pro boj o moc, Spojené státy USA nebudou chtít přijít o tuto sílu a nebudou ji ani sdílet. Strategie národní bezpečnosti jasně sděluje: USA musí zůstat technologicky nejvyspělejší zemí, aby mohly odrazovat ostatní země svou silou, mít globální vliv a udržet si ekonomickou a vojenskou převahu.

Z uvedeného citátu vyplývá, že technologický konflikt mezi USA a Čínou se v nadcházejících měsících a letech zintenzivní a zhorší. AI konkurence bude neúprosná a nemilosrdná. Výhled na spolupráci a výhody pro nemocnou Evropu je nepříjemný, protože EU hrozí regulacemi technologií. S přijetím zákona o digitálních službách (DSA) z roku 2024 zahájila EU pokus regulovat zahraniční online platformy jako jsou Facebook, X nebo TikTok (na svém vlastním území). To vyvolalo hněv Trumpovy administrativy. Ten posílila pokuta Evropské komise ve výši 120 milionů eur Platformě X.  Protože arogance Evropské komise nezná mezí, není divu, že Americký ministr zahraničí Rubio psal o útoku na americký lid a cenzurních opatřeních. To vše bude mít následky pro Evropu, jejíž částí je Česká republika., nezávisle od premiéra.

Pod vedením technologických oligarchů Musk & Co dojde k realizaci pokusu oslabit EU mimo jiné formou odchodu několika členských států z EU z hospodářských a politických důvodů, především po vojenské kapitulaci Ukrajiny. Ta zvýší počet a druh bezpečnostních rizik v osamocené EU.

Obvinění, že EU cenzuruje svobodu projevu regulací sociálních platforem, je obsaženo v národní bezpečnostní strategii a představuje proto potřebu připravit se na konflikt s USA. V něm bude EU v současné formě a stavu zvonit hrana již proto, že soukromé americké technologické firmy jsou prostředkem Trumpovy mocenské politiky a v EU není nic podobného v privátním sektoru, co by se jim mohlo postavit do cesty. Proto Evropa potřebuje alternativy. Protože jenom schopnost a odvaha vytvářet alternativní řešení problémů a výzev může zabezpečit svobodu a důstojnost individua a společnosti, které jsou ale velkým deficitem, Evropě již dnes zvoní hrana.

Kde vzít a nekrást

Protože transatlantické politické a vojenské spojenectví se rozpadá, evropský kontinent chce-li přežít, se musí zaměřit na historickou rozmanitost, své silné stránky ve výzkumu a spolupráci s vysoce specializovanými technologickými firmami a znovuzískání zdravého sebevědomí. Proč? Protože evropské země jsou důležitým trhem pro americké technologické firmy, ekonomická závislost je vzájemná a budoucnost patří sdílení společného osudu. A tím jsem opět u Číny a potažmo i poučení z kabelových válek během první světové války.

Díky kontrole telegrafních kabelů byli Britové schopni zachytit zprávu z Berlínského ministerstva zahraničí, ve které chtěli navrhnout spojenectví s Mexikem. Německo mělo ujistit Mexičany, že pomůže znovu dobýt bývalá mexická území na jihu USA. Britové zveřejnili obsah telegramu. Ten významně přispěl k tomu, že USA vyhlásily válku Německé říši 6. dubna 1917. Špionážní operace přinesla důležitý zlom v první světové válce – díky technologické převaze.

Nejenom Britové, ale i Bismarck už manipuloval s telegramy, aby šel do války. Není proto divu, že dnes se nejenom diplomaté obávají, že jejich zprávy skončí ve špatných rukou – i kdyby jen do rukou zlomyslných kolegů. Proto nedoporučuji odhalení považovat za skandál. Ani za překvapení. Dnes jakýkoliv únik a odhalení v podstatě ukazuje jen to, co pozorný analytik ví.

Podobně tomu je a bude i ve válce, kterou chystá pomatená Evropská komise a NATO, jejich nelidští loutkovodiči, o kterých nehodlám psát z pochopitelných bezpečnostních důvodů.

Kde nic není, císař ztratil své právo

Právní přísloví představuje právní princip aznamená, že není co vymáhat od osoby, která je bez majetku, ani v exekuci. Dodávám, že to platí i pro instituce: Evropská komise, NATO a Evropská unie. Především když jsou v boji se svým bývalým spojencem na život a na smrt, a také se svými nepřáteli Ruskem a Čínou. Té nedávno galský kohout v odcházení po skvělém pohoštění v Pekingu dokonce vyhrožoval evropskými cly.

Protože i vysoké zlaté zásoby vytvářejí chamtivost, způsobují politický spor a rozkol mezi partnery a spojenci, mám na mysli Řím a Frankfurt se sídlem Evropské centrální banky (ECB). Protože není veřejnosti známo, kdo bude nově předsedat ECB, vyjádřila šéfka Fratelli d’Italia a premiérka Giorgie Meloni zálusk na zlaté rezervy země.

Itálie je bohatá země, která je po USA a Německu na třetím místě v žebříčku zemí s největšími zlatými rezervami. Plných 2452 tun italského zlata je (prý a snad) uloženo v bunkrech v Itálii, USA, Velké Británii a Švýcarsku. Přibližná tržní hodnota: kolem 280 miliard eur. Proč se tedy nepodělit s Ukrajinou s pomocí krádeže. Proč krádež, kterou připravuje EK a NATO?

Protože EU nemá žádné peníze a členské státy se již nemohou neomezeně zadlužovat. Řešením je krádež ruských finančních prostředků. To lze hodnotit jako vyhlášení války. Konec bohatství Evropské unie a Evropské komise potvrdí tak pravdivost právního přísloví: Kde nic není, císař ztratil své právo.

Adventní doporučení, než zazvoní hrana

Protože, kam by se člověk nepodíval, všude je možné vidět ženy, jenom ne doma s dětmi a u plotny a mnoho pomatených manekýnů, nabízí se za prvé připomenout si svět Jane Austenové (1775-1817). V něm mohly ženy bránit svou důstojnost jen jednou zbraní: odmítnutím žádosti o ruku.

Jane Austenová se narodila před 250 lety, zanechala malé a zároveň monumentální dílo. Dodnes ukazuje, co znamená lidská důstojnost. Jediný obraz, který se dochoval z jejího života vytvořila kolem roku 1810 její sestra Cassandra. Portrét je dnes v Národní portrétové galerii v Londýně. Mezi její nejznámější prózy patří kromě Rozumu a citu především Pýcha a předsudek (1813) a Mansfieldské panství. Emma je posledním autorčiným dílem vydaným za jejího života. Romány jsou oblíbené a čtené dodnes a dočkaly se i řady filmových či televizních zpracování.

Za druhé: Ze světových bestsellerů doporučuji: 1) Bible, prodáno cca 4 miliardy výtisků. 2) 毛主席语录 (Citáty velkého Maa), prodáno cca 900 milionů. 3)  القرآن (Korán), prodáno bylo cca 800 milionů a 4) Manifest komunistické strany, s prodanými 500 miliony výtisků.

Do třetice: Protože byla Poslanecká sněmovna omlazena a senioři a věční poslanci nemohou předat historii, protože ji neznali nebo zapomněli, nabízí se krátký pohled do práce Sněm království Českého 1901-1907, 2. zasedání, 2. schůze. Souhlasu netřeba.