Sabotérky vlastního orgasmu? Třetina žen by jej chtěla na povel a možná si tím škodí
Praha 5. prosince 2025
Touha po spolehlivém, silném a rychlém orgasmu je přirozená – kdo by nechtěl mít intimní život bez zbytečných zádrhelů, pochybností a stresu. Když se ale orgasmus začne vnímat jako součást výkonnosti, na kterou jsme stále více zvyklí tlačit, se může stát sex pravým opakem toho, co chceme.
Tento trend potvrzuje i nový průzkum českého e-shopu pro zdravou sexualitu YOO.cz. Třetina žen v něm přiznala touhu po zaručeném orgasmu: 29 % dotázaných chce dosáhnout vyvrcholení snadno, rychle, silněji a pokaždé – bez ohledu na okolnosti. Často přitom nejde jen o samotný fyzický prožitek, ale o hlubší přání, aby tělo fungovalo spolehlivě a nezradilo ve chvíli, kdy jde o blízkost a intimitu.
„Ocenila bych pokaždé vyvrcholit. Bohužel záleží na fázi cyklu, někdy to prostě nejde,“ popisuje jedna z respondentek anonymního dotazování. „Chci si umět vyvolat orgasmus bez velké námahy,“ přiznává jiná odpověď. Jedna z nejotevřenějších poznámek ukazuje i tendenci se srovnávat: „Chtěla bych pokaždé dosáhnout vyvrcholení, musím se na to vždy šíleně soustředit. Kamarádka to má bez práce a tolik jí závidím.“
Jenže podle odborníků je právě tato snaha o perfektní výkon nebezpečnou pastí. Toužit po těle, které funguje jako na vypínač, je v praxi utopie. Sexualita není pevně naprogramovaný systém, ale citlivý organismus reagující na kontext, psychiku a životní tempo.
„Ženskou sexualitu nelze vnímat pouze jako fenomén spojený s tělem – jde do značné míry také o psychiku,“ vysvětluje MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM, primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předseda České společnosti pro sexuální medicínu. Podle něj libido klesá často nejen kvůli hormonům, ale i proto, že žena nemá prostor pro odpočinek, fantazii a pocit bezpečí. „Když je žena zasypaná povinnostmi, může i její schopnost vyvrcholit značně klesnout. Obrat k lepšímu tak někdy začíná až ve chvíli, kdy si dovolí úplně obyčejný odpočinek.“
Úzkost z výkonu
Touha po „rychlém orgasmu do tří minut jako u chlapa“, kterou formuluje další odpověď v průzkumu, se snadno změní ve spirálu přemýšlení, kontrolování a porovnávání – a padáme přesně do té pasti, které se odborně říká sexual performance anxiety – tedy úzkost ze sexuálního výkonu. Jde o cyklus negativních emocí spojených s obavou, zda výkon bude „dost dobrý“.
Psycholožka Lucia F. O’Sullivan z University of New Brunswick v Kanadě tento tlak popisuje jednoduše: „Tento tlak působí, jako bychom byli u sexu neustále hodnoceni a známkování – bere nám ze sexu zábavu a ztěžuje nám být přítomni v daném okamžiku,“ vysvětluje odbornice, proč se celkem snadno můžeme při sexu cítit spíš jako před tabulí na základce.
O’Sullivan upozorňuje, že ženy dnes čelí podobným očekáváním jako dříve téměř výhradně muži – být okamžitě připravené, vysoce reagující, krásné, uvolněné, a také: orgasmus na povel! Jenže právě pocit, že musíme vždy držet krok s partnerem, přáteli nebo influencery, vede k narůstajícímu stresu. Výzkum O’Sullivan navíc ukazuje, že když jeden z partnerů prožívá tlak na výkon, snižuje se sexuální i vztahová spokojenost u obou.
Sexuoložka a pedagožka Emily Nagoski, autorka bestselleru Come As You Are, jde ještě dál:
„Dělat si starosti se svým sexuálním fungováním je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak si ho narušit.“ Nagoski vysvětluje, že sexualita funguje především na principu kontextu. Tělo reaguje na bezpečí, klid, stimulaci smyslů a schopnost být „v těle“, ne v hlavě. Snaha mít orgasmus pokaždé a dokonale je podle ní statisticky i biologicky nemožná – a čím víc se žena snaží kontrolovat, tím hůř její tělo reaguje.
Pusť to z hlavy
Pokud očekávání dokonale fungujícího těla nefunguje, co tedy ano? Odborníci se shodují na několika principech, které podporují sexuální wellbeing – tedy celkovou pohodu v oblasti sexuality.
Prvním z nich je všímavost (mindfulness). Když se žena dokáže soustředit na doteky, dech, fantazie nebo rytmus těla namísto výkonu, mozek přepíná z analytického režimu do prožitkového. To samo o sobě prohlubuje vzrušení i citlivost.
Dále jsou to vzájemné doteky, objímání a pomalé mazlení, které spouštějí produkci oxytocinu a navozují pocit bezpečí – klíčovou ingredienci ženského orgasmu. Naopak nadměrná konzumace porna může zvyšovat nerealistická očekávání a snižovat vlastní citlivost. A to samé platí o alkoholu, který sice psychiku uvolňuje, ale tělesné reakce spíš tlumí.
Možná ještě důležitější je ale opustit představu, že orgasmus je jediná meta. Pokud se žena přestane soustředit na výsledek a dovolí si zkoumat, co je jí příjemné, paradoxně se šance na vyvrcholení zvyšuje. „Bylo by skvělé udělat se jen penetrací,“ ja říká jedna žena v průzkumu YOO.cz, ale mnoho jiných zjišťuje, že cesta k orgasmu vypadá jinak a může být radostná právě proto, že je variabilní.
Podle O’Sullivan fungují nejlépe tzv. „přibližovací strategie“ – mluvit s partnerem, zpomalit, přidat masáž, změnit styl doteků nebo si dát pauzu. Naopak „vyhýbavé strategie“, jako předstírání orgasmu nebo přehrávání výkonu, mají přesně opačný efekt.
A tak možná stojí za to položit si jednoduchou otázku: Nechceme někdy po svém těle víc, než je lidské? Když místo výkonu a dokonalosti zvolíme zvědavost, laskavost a zůstanem realistou, může se stát, že orgasmy začnou přicházet častěji — právě proto, že je přestaneme tak lovit.