Nespavost, trávicí obtíže či ztráta menstruace. Proč je potřeba umět se stresem pracovat?
Praha 17. listopadu 2025
Návrat do režimu, pracovní vytížení, schůzky nebo příprava na pomalu se blížící zkouškové. Přestože s podzimem přicházejí také povinnosti a shon, je potřeba nenechat se náporem a zátěží pohltit. Pokud se totiž krátkodobé vypětí stane chronickým a dlouhodobým stavem, znamená to jediné – ztratili jsme kontrolu nad stresem, a tím se vystavujeme vyššímu riziku zdravotních problémů. Jaké signály nám tělo vysílá, když se cítí přetížené? A co je to hormetický efekt?
Ať už jde o zátěž z okolí či z vnitřního prostředí, právě stres představuje přirozenou reakci na tyto podněty a umožňuje organismu se jim přizpůsobit. Jakmile tělo stresor zaznamená, dochází k aktivaci hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy a sympatického systému (řídí automatické procesy, jako je srdeční tep, dýchání nebo pocení), uvolňují se základní stresové hormony, zvyšuje se krevní tlak a hladina glukózy v krvi roste. Výsledkem je mobilizace energie a potlačení některých funkcí, které v situaci fight or flight zrovna nejsou potřeba. Jedná se například o trávení, reprodukční systém či imunitu. „Klíčovou roli v rámci krátkodobého stresu sehrávají především adrenalin a noradrenalin, které zvyšují srdeční činnost a krevní tlak a mobilizují energii pro okamžitou reakci. Krátce po nich se uvolňuje také kortizol, jenž podporuje uvolňování glukózy do krve, zvyšuje odolnost vůči zátěži a dočasně tlumí imunitní a zánětlivou odpověď. Součástí stresové reakce je rovněž dopamin, který zvyšuje motivaci a bdělost, a endorfiny tlumící bolest a navozující krátkodobý pocit úlevy,“ popisuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom.
Člověk tedy stres jako krátkodobou adaptivní reakci na působení vnějšího a vnitřního prostředí potřebuje. Připravuje tělo na potenciální nebezpečí, zajišťuje rychlou aktivaci energetických zdrojů, zvyšuje pozornost, pohotovost a fyzický výkon a dočasně omezuje méně urgentní procesy ve prospěch okamžité obrany nebo útěku. Pokud však dojde k narušení klíčové rovnováhy, vzniká problém, který může vést k vážným zdravotním komplikacím.
Únava, podrážděnost a zhoršená paměť jako znak přetížení
Dlouhodobě zvýšené hladiny stresových hormonů významně ovlivňují celkový stav a kondici organismu. Chronicky vyšší kortizol narušuje funkci imunitního systému (oslabuje schopnost organismu bránit se infekcím a zároveň přispívá k rozvoji dlouhodobého zánětu), podporuje inzulinovou rezistenci a urychluje stárnutí. Cytokiny zase zvyšují riziko zánětlivých a autoimunitních reakcí. „Chronický stres vnímám jako jedno z největších rizik pro naše zdraví. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu zhoršuje regenerační procesy, zpomaluje hojení a přispívá k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění či ukládání viscerálního tuku v oblasti břicha. Navíc negativně ovlivňuje kvalitu spánku, oslabuje koncentraci a paměť a narušuje psychickou rovnováhu. Urychluje také buněčné stárnutí prostřednictvím oxidačního stresu a zkracování telomer (koncové části chromozomů) a přispívá k rozvoji civilizačních onemocnění, jako jsou metabolický syndrom, cukrovka 2. typu či deprese,“ varuje genetička Procházková. Nadměrný stres mimo jiné zhoršuje i zdraví trávicího systému. Může být spouštěčem symptomů souvisejících se syndromem dráždivého tračníku (IBS) či refluxu, kdy se obsah žaludku vrací zpět do jícnu a způsobuje například pálení žáhy, nevolnost nebo kyselou chuť v ústech. Odbornice rovněž upozorňuje na narušení střevního mikrobiomu: „Vyšší hladina kortizolu negativně ovlivňuje i složení bakterií ve střevech. Proto doporučuji dbát na pestrou stravu bohatou na vlákninu a fermentované potraviny, spánkovou hygienu a pravidelný pohyb, aby mikrobiom fungoval správně a pomáhal tělu stres zvládat.“ Také ztráta libida, snížení plodnosti nebo třeba narušení menstruačního cyklu mohou mít jeden společný jmenovatel – chronický stres.
A jak poznat, že je ho více, než by bylo zdrávo? Pokud se z napětí stává každodenní záležitost doprovázená úzkostmi, výbuchy emocí bez zjevné příčiny či podrážděností, jde o jasný signál přetížení. Mezi další znaky patří i neschopnost usnout, časté buzení během noci, dlouhodobá únava navzdory dostatečnému odpočinku, oslabená imunita a zhoršená paměť. Projevy mohou být i v podobě svalového napětí, žaludečních potíží nebo bolestí hlavy. V takových chvílích je nutné se zastavit a znovu převzít kontrolu nad svým fungováním.
Pomůže vědomá relaxace, ale i doplňky stravy
Nejprve by se člověk měl zamyslet nad možnými příčinami a snažit se jejich působení a celkový dopad efektivně minimalizovat. K tomu mu může značně dopomoct úprava spánkového režimu, zařazení pravidelné fyzické aktivity nebo také dechové a relaxační techniky. K nastolení rovnováhy mohou přispět i doplňky stravy s obsahem adaptogenů, antioxidantů a vybraných vitamínů společně s minerály. „Doplněk stravy Stress Less od Chromozoom mimo jiné obsahuje hořčík s vitaminem B6, které přispívají k normálnímu fungování nervové soustavy a psychické pohodě. Adaptogeny, jako je například ashwagandha nebo rhodiola, zase podporují odolnost vůči stresu a pomáhají regulovat stresovou reakci organismu,“ dodává genetička Procházková. Člověk by měl více a vědomě odpočívat, umět se odpojit od práce a najít si čas pro sebe a své blízké. Důležitá je rovněž strava, která významně ovlivňuje, jak se člověk cítí po fyzické i psychické stránce. Složení jídelníčku má dopad na hladinu energie, schopnost soustředění i odolnost vůči stresu.
Udržujeme-li stres ve zdravých mezích, nejenže jsme schopni efektivně a rychle reagovat na zátěž, zároveň tím můžeme zlepšit soustředění, fyzickou výkonnost, adaptaci na nové podmínky a celkovou odolnost organismu. Jde o tzv. hormetický efekt, kdy malými dávkami stresu trénujeme tělo i mysl. Krátkodobý stres je zkrátka ze své podstaty pro člověka užitečný – záleží jen na nás, jak s ním dokážeme pracovat.