Polibek pavoučí ženy

Praha 7. listopadu 2025

Jennifer Lopez v nezapomenutelné roli, která propojuje svět vášně, hudby a fantazie. Od oscarového režiséra Billa Condona (Chicago, Dreamgirls, Kráska a zvíře) přichází velkolepý filmový muzikál inspirovaný legendární předlohou Manuela Puiga.

V záři reflektorů a rytmu hudby se odehrává příběh, který propojuje realitu a svět snů. V jedné z věznic se v těsném prostoru setkávají dva zcela rozdílní muži, které spojuje jen jediné – touha po svobodě. Mezi Valentínem a Molinou vzniká nečekané přátelství, které je zavede do světa filmové fantazie.

Molina (Tonatiuh), snílek a milovník starého Hollywoodu, vypráví Valentínovi (Diego Luna) příběh svého oblíbeného muzikálu Polibek pavoučí ženy – okouzlujícího dobrodružství plného písní, tance, vášně a tajemství. Společně si v představách vytvářejí nádherný svět, kde září filmová hvězda Ingrid Luna (Jennifer Lopez) – žena, jejíž polibek může být spásou i zkázou.

Z původního příběhu se rodí podívaná, v níž se realita prolíná s fantazií, city s hudbou a odvaha s láskou.

V hlavních rolích exceluje držitel Zlatého glóbu Diego Luna (Andor), Tonatiuh (Hlasiťákovi) a nezaměnitelná Jennifer Lopez (Zlatokopky, Vem si mě), která se představuje v jedné z nejvýraznějších rolí své kariéry – jako hvězda, jejíž kouzlo dokáže rozzářit i ten nejtemnější svět.

Hudba a texty legendárních autorů Johna Kandra a Freda Ebba (Kabaret, Chicago) a brilantní choreografie přinášejí filmový zážitek, který vás vtáhne do víru rytmu, emocí a filmové krásy.

Polibek pavoučí ženy
(Kiss of the Spider Woman)

Režie: Bill Condon

Scénář: Bill Condon, Terrence McNally (divadelní hra)

Podle románu: Manuel Puig

Kamera: Tobias A. Schliessler
Střih: Brian A. Kates
Casting: Adam Caldwell, Tiffany Little Canfield, Bernard Telsey
Výprava: Scott Chambliss
Kostýmy: Colleen Atwood, Christine L. Cantella
Hudba: John Kander, Sam Davis

Hrají:

Diego Luna: Valentín Arregui / Armando
Tonatiuh: Luis Molina / Kendall Nesbit
Jennifer Lopez: Aurora / Ingrid Luna / Spider Woman
Bruno Bichir: Oscar Ledesma
Josefina Scaglione: Marta
Aline Mayagoitia: Paulina Paz
Driton´Tony´ Dovolani: kapitán Targol
Lucila Gandolfo: slečna Molina
Federico Repetto: Castellanos
Lucas Barreiro: Marcos
Augusto Gordillo: Gabriel
a další…

ROZHOVOR S BILLEM CONDONEM (režie / scénář)

Otázka: Polibek pavoučí ženy má bohatou historii. Román byl poprvé zfilmován už v roce 1985 a William Hurt tehdy za roli Moliny získal Oscara. O osm let později vznikl slavný muzikál, který ovládl ceny Tony. Jak jste se dostal k tomu, že jste se rozhodl natočit novou filmovou verzi? Bylo to Vaše dlouholeté přání?
Bill Condon:
O tomhle projektu jsem začal přemýšlet už ve chvíli, kdy jsem psal scénář k Chicagu. Uvědomil jsem si, že Molina je člověk, který žije ve světě filmových představ, což se pro filmové zpracování přímo nabízelo. Vnímám ho jako třetí část trilogie Kander–Ebb, vedle Kabaretu a Chicaga. Hlavní postavy těchto tří muzikálů – Sally Bowles, Roxie Hart a Molina – se snaží přežít v krutém světě tím, že utíkají do fantazie showbyznysu.
Román Manuela Puiga jsem poprvé četl, když mi bylo něco přes dvacet, a okamžitě mě nadchl. O deset let později přišla průlomová filmová adaptace Hectora Babenca – jeden z prvních filmů, který otevřeně představil homosexuála jako hlavní postavu. Ke knize jsem se vrátil asi před deseti lety a znovu mě ohromilo, jak moc předběhla svou dobu – především svým pohledem na sexualitu a gender.
Otázka: Když jste se pustil do příprav nové adaptace, kde jste vlastně začal?
Bill Condon:
Sešel jsem se se skladatelem Johnem Kanderem, kterého jsem znal z Chicaga (textař Fred Ebb už tehdy bohužel nežil), a s Terrencem McNallym, autorem libreta. Řekl jsem jim, že chci, aby tato verze byla věrnější původnímu románu, který je v jádru milostným příběhem. Terrence byl tomu okamžitě otevřený a sám mi svěřil, že ho frustrovalo, jak musel být ve verzi z devadesátých let vztah mezi Valentínem a Molinou pojat spíš jako obchodní dohoda, aby vyhovoval širšímu broadwayskému publiku.
Dalším krokem bylo získání práv k románu – a to byla nekonečná detektivka. Trvalo velmi dlouho, než se vůbec zjistilo, kdo je jejich držitelem. Nakonec mi asi před třemi lety zavolal producent Tom Kirdahy, významný broadwayský tvůrce a zároveň manžel Terrence McNallyho, že producent Barry Josephson konečně vystopoval, kdo práva vlastní.
Otázka: Proč pro Vás bylo důležité natočit tento film nezávisle, mimo velká studia?

Bill Condon:
Celý smysl nové verze spočíval v tom, udělat ji bez kompromisů – a to je možné jen tehdy, když máte menší rozpočet a větší tvůrčí svobodu.
Otázka: Nakolik jste chtěl zůstat věrný divadelní verzi? A měl jste už předem jasno, jaké změny bude nutné udělat, aby příběh fungoval na filmovém plátně?
Bill Condon:
V románu Molina vypráví příběhy šesti různých filmů. V muzikálu se ale jeho fantazie točí spíše kolem jeho oblíbené filmové hvězdy než samotných filmů. Já jsem se rozhodl vytvořit jeden jediný film, který Molina vypráví – muzikál s názvem Polibek pavoučí ženy. To je asi největší novinka této verze. Šlo o to vystavět klasický hollywoodský muzikál ve stylu zlaté éry, který by se postupně začal odrážet v příběhu obou hlavních postav. Svět vězení a svět muzikálu se tak stále víc prolínají, až se nakonec téměř stanou jedním a tím samým.
Otázka: Pomohly Vám při adaptaci vaše zkušenosti s velkými filmovými muzikály?
Bill Condon:
V tomhle jsem Molinovi velmi podobný – miluju muzikály z 30. až 50. let. Ty filmy jsou zhmotněné sny – tolik děje je v nich vyprávěno barvou, pohybem a hudbou. Samozřejmě, že se v nich najde i spousta naivity nebo kýče, ale právě díky tomu si o to víc ceníte těch třiceti minut, kdy se všechno povznese a stane se zázrak. A přesně na tenhle okamžik jsem se snažil zaměřit i v Polibku pavoučí ženy.
Otázka: Ve filmu zazní patnáct písní. Kolik z nich pochází z původního muzikálu a podle čeho jste vybíral, které do filmu zařadíte?
Bill Condon:
Je to zajímavé, protože právě tahle partitura patří k nejlepším dílům Johna Kandera – hodně se blíží opeře. Bylo proto bolestné si uvědomit, že mnohé z toho se do filmu nevejde, zejména při realističtějším pojetí vězeňských scén, které jsem chtěl zachovat. Nakonec jsme použili zhruba šedesát procent původní broadwayské hudby, doplněné o písně, které byly pro muzikál napsány, ale nikdy se veřejně nehrály.
Otázka: Jennifer Lopez se do projektu zapojila už v rané fázi. Měl jste ji v hlavní roli na mysli od začátku?

Bill Condon:
Rozhodně ano. Tahle role vyžadovala mimořádně silnou herečku, která je zároveň výbornou hudební interpretkou. Navíc musela ztělesnit eleganci a styl jiné doby – připomenout hvězdy jako Rita Hayworth nebo Cyd Charisse. Upřímně, dnes už takových skutečných div neexistuje mnoho – spočítali byste je na prstech jedné ruky. Slyšel jsem, že Jennifer hledala projekt, v němž by si mohla zahrát v tradičním muzikálu. Všichni víme, jak skvělá je tanečnice – ale ten hlas! Má silný, čistý a opravdový hlasový projev, který podle mě překvapí všechny, kdo ji znají hlavně z popové scény.
Otázka: A Diego Luna? Jak se dostal k roli Valentína?
Bill Condon:
Stejně jako u Jennifer to byla naše první a jediná volba. Potřebovali jsme herce, který by se naplno odevzdal milostnému příběhu – člověka s otevřenou, vnímavou duší. Diego do té postavy vnesl nápaditost a jemný humor, které z ní dělají něco mnohem víc než pouhý ideologický symbol. Je to podle mě výjimečný herec, jeden z nejlepších, s nimiž jsem měl tu čest pracovat. A protože má bohaté zkušenosti i z divadla, přinesl do natáčení zvláštní hloubku a disciplínu – film je totiž v mnoha ohledech komorním filmem dvou herců.
Otázka: Jak probíhal casting na roli Moliny a jak jste nakonec objevil Tonatiuha?
Bill Condon:
Jednou z velkých výhod toho, že jsme film natáčeli ve spolupráci s Artists Equity, bylo, že na nás nikdo netlačil, abychom obsadili hvězdu jen kvůli jménu. Když jsem Benovi Affleckovi řekl, že chceme udělat opravdu široký casting, okamžitě mě v tom podpořil.
Rozjeli jsme rozsáhlé hledání – v USA, Evropě, Jižní Americe i Mexiku – a viděli jsme několik stovek herců. Tonatiuh poslal z Los Angeles video s vlastním hereckým testem a ten byl naprosto výjimečný. Poté jsme spolu pracovali v New Yorku, kde jsme herce prověřovali i v tanci a zpěvu. Nakonec absolvoval zkoušku přímo s Diegem Lunou – a v tu chvíli bylo jasné, že jsme našli toho pravého.
Brzy nato byl vržen rovnou do víru příprav – choreografické zkoušky s Jennifer Lopez, herecké scény s Diegem Lunou – a všechno zvládl s neuvěřitelnou lehkostí, jistotou a přirozeností.
Otázka: Mohl byste popsat vizuální pojetí muzikálových čísel?

Bill Condon:
Když Fred Astaire přišel na počátku 30. let do Hollywoodu – tehdy už jako obrovská divadelní hvězda – trval na tom, aby jeho taneční čísla byla natáčena v celých záběrech, s co nejmenším počtem střihů. Chtěl, aby divák viděl, že každý jeho pohyb je skutečný, a ne jen trik kamery. (Na rozdíl od velkolepých čísel Busbyho Berkeleye, která stavěla na efektním střihu a extravagantních úhlech kamery.)
Tento „Astairovsko-klasický“ přístup jsme zvolili i pro hollywoodská muzikálová čísla v našem filmu – v jedné scéně Jennifer tančí s pěti partnery, aniž by padl jediný střih. Jedinou výjimkou je číslo „Where You Are“, které existuje čistě v Molinově představivosti. Tam jsme se nechali inspirovat modernějším stylem, jaký nejlépe reprezentuje Bob Fosse a jeho Cabaret, kde se střih stává stejně důležitou součástí choreografie jako samotný tanec.
Co se týče vizuálního pojetí, klíčovou roli hrála barva. Když se podíváte na muzikály režisérů jako Vincente Minnelli, Rouben Mamoulian nebo George Cukor, zjistíte, že právě barva v nich často vyjadřuje vnitřní svět postav i napětí mezi nimi.
Otázka: Jak dlouho trvalo vytvořit choreografii? A jak dlouho se ji herci učili?
Bill Condon:
Pracovali jsme společně čtyři až pět měsíců, než začalo samotné natáčení. U muzikálu je choreografie vlastně posledním krokem scénáře – příběh musí plynule pokračovat i během písně. Se Sergiem Trujillem, hlavním choreografem, a jeho spolupracovníkem Brandonem Bieberem jsme týdny diskutovali o nápadech a ponořili se do studia muzikálů daného období. Sergio měl k látce mimořádně osobní vztah – byl totiž součástí původní broadwayské inscenace a tančil po boku Chity Rivery. Ten příběh prostě znal do morku kostí.
Otázka: V jaké fázi natáčení herci nahrávali písně pro film? A dá se říct, že samotné zpívání bylo i součástí přípravy na herecké výkony?
Bill Condon:
Ano, přesně tak. Postupovali jsme ve stylu starých muzikálů studia MGM – herci zpívali na place spolu se svými nahrávkami, které se pouštěly během natáčení. Samotné nahrávací seance proběhly v posledních dvou týdnech před začátkem natáčení a měli jsme obrovské štěstí, že byl po celou dobu přítomen sám John Kander. Díky němu jsme měli možnost nahlédnout do myšlení tvůrce, který tento svět kdysi stvořil, a zároveň člověka, jenž za ta léta viděl víc inscenací než kdokoli jiný – znal tedy všechny možné výhody i úskalí. Byla to skutečná oslava hudby a spolupráce, zejména pro Johna a Jennifer.
Otázka: Jaká panovala atmosféra při natáčení? Jaké to bylo sledovat, jak písně a taneční čísla ožívají před kamerou?
Bill Condon:
Film jsme vlastně natáčeli ve dvou velkých etapách. První měsíc jsme věnovali scénám z hollywoodského muzikálu, které jsme točili na ateliérových scénách v New Jersey. Obvykle, když natáčíte muzikál, zvládnete jedno – maximálně dvě čísla týdně, mezi dramatickými scénami. Tady jsme jeli všechno v kuse – tři, někdy dokonce čtyři čísla týdně. A to bylo možné jedině díky Jennifer Lopez. Upřímně si nemyslím, že na světě existuje jiný člověk, který by dokázal to, co ona. Začíná to jejím dechberoucím talentem, umocněným celoživotními zkušenostmi, a končí pracovním nasazením a výdrží, které nám všem doslova vzaly dech. Byl to zážitek, na který nikdy nezapomenu.
Otázka: Jak se natáčení těchto scén lišilo od práce na muzikálových pasážích?
Bill Condon:
Když jsme dokončili muzikálové sekvence, přesunuli jsme se do Montevidea v Uruguayi, kde jsme natáčeli všechny vězeňské scény. Začali jsme intenzivním zkušebním obdobím – skoro jako bychom připravovali divadelní inscenaci – a pak jsme během několika týdnů točili chronologicky, scénu po scéně. Právě tehdy mezi Diegem a Tonatiuhem vzniklo skutečné pouto – nejen při hledání hloubky jejich postav, ale i ve sdíleném pocitu vyčerpání: „Bože, máme za sebou šestistránkovou scénu a zítra nás čeká další.“ To napětí přidalo jejich výkonům autentičnost a pro mě dokonale vystihuje jak náročnost, tak i krásu nezávislého filmu.
Otázka: Jaký pro Vás má význam to, že film měl premiéru na festivalu Sundance?
Bill Condon:
Na Sundance jsem poprvé přijel v roce 1998 s filmem Bohové a monstra – a příběh vzniku Polibku pavoučí ženy je tomu neuvěřitelně podobný. Scénář napsaný bez zadání a zásahů studií, herci, kteří do projektu vložili celé srdce, a produkční společnost Artists Equity, jež – podobně jako United Artists ve 30. letech – vznikla proto, aby podporovala vize svých tvůrců. Všichni, kdo jsme se na filmu podíleli, cítíme obrovskou vděčnost, že ho můžeme představit právě na místě, které už téměř padesát let oslavuje originalitu a tvůrčí odvahu. Upřímně – bez Sundance by nevznikli ani Bohové a monstra, ani Polibek pavoučí ženy.
Otázka: Je to až symbolické, že právě teď, kdy se filmový muzikál znovu vrací do popředí, přichází i váš film.
Bill Condon:
Muzikály se „vracejí“ už od chvíle, kdy byly v roce 1931 poprvé prohlášeny za mrtvé – myslím, že byly oživovány častěji než samotný Drákula. Jedním z důvodů, proč se tenhle žánr vždy znovu postaví na nohy, je to, že – podobně jako napětí nebo horor – vynikne hlavně v kolektivním zážitku. V posledních letech znovu hledáme důvod, proč se vracet do kina, a muzikály, když se povedou, nám ten důvod dávají – přinášejí radost, energii a ten zvláštní záblesk kouzla, kvůli kterému film milujeme.
Otázka: Máte za sebou bohatou kariéru – od nezávislých filmů přes oscarové muzikály až po velké hollywoodské blockbustery. Na co jste v případě filmu Polibek pavoučí ženy nejvíc hrdý z uměleckého hlediska?
Bill Condon:
Když jsem dělal rešerše pro film Kinsey, zaujala mě jedna myšlenka, kterou podle mě svět dodnes úplně nepřijal – že lidská sexualita je stejně jedinečná jako otisk prstu. Existuje tolik podob sexuality, kolik je lidí na světě.
V Polibku pavoučí ženy sdílejí dva hrdinové drsné vězeňské prostředí, které je postupně zbavuje všech nálepek, které jim společnost přisuzuje – třídních, ideologických, genderových i sexuálních. Nakonec se dokážou vidět jen jako dva lidé, bez škatulek a předsudků. A to je, myslím, stále revoluční myšlenka. Jsem hrdý na to, že na ni diváci reagují tak silně.
O TVŮRCÍCH
Bill Condon (scénář / režie)
Bill Condon je uznávaný filmový režisér a scenárista, který poprvé zaujal na festivalu Sundance snímkem Bohové a monstra – poetickým zamyšlením nad posledními dny Frankensteinova otce režiséra Jamese Whalea, s Ianem McKellenem, Brendanem Fraserem a Lynn Redgrave v hlavních rolích. Polibek pavoučí ženy znamená nejen jeho návrat na Sundance, ale i znovunavázání spolupráce s legendární autorskou dvojicí John Kander & Fred Ebb, jejíž muzikál Chicago Condon úspěšně adaptoval pro filmové plátno.
Condon napsal a režíroval také oceňovaný film Kinsey – nekompromisní portrét jedné z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších osobností 20. století, s Liamem Neesonem a Laurou Linney. Jeho adaptace broadwayského megahitu Dreamgirls s Jamiem Foxxem, Beyoncé, Eddiem Murphym a Jennifer Hudson sklidila obrovský úspěch u kritiků i diváků.
K jeho dalším filmům patří mimo jiné blockbuster Kráska a zvíře, drama Dokonalá lež s Ianem McKellenem a Helen Mirren či film Pan Holmes s Ianem McKellenem a Laurou Linney. Režíroval také ceněnou novou inscenaci muzikálu Side Show, která měla premiéru v Kennedyho centru ve Washingtonu D.C. a následně zamířila na Broadway.
Diego Luna (výkonný producent / Valentín Arregui / Armando)
Diego Luna je oceňovaný herec, režisér a producent, známý pro svou rozmanitou tvorbu napříč filmem, televizí i divadlem. Hraje a zároveň působí jako výkonný producent v oceňovaném seriálu Andor, kde znovu ztvárňuje postavu Cassiana Andora z filmu Rogue One: Star Wars Story. Jeho výkon mu vynesl nominace na Zlatý glóbus i Critics Choice Award a samotný seriál získal prestižní ocenění Peabody Award.
V roce 2025 získal Luna další nominaci na Zlatý glóbus za roli v seriálu La Máquina – první španělsky mluvené produkci streamovací platformy Hulu, kterou zároveň koprodukoval se svým dlouholetým tvůrčím partnerem Gaelem Garcíou Bernalem.
V roce 2018 spoluzaložil produkční společnost La Corriente del Golfo, pod jejíž hlavičkou vznikly mimo jiné seriál Bude to v poho (Todo va a estar bien) a dokumentární série Pan y Circo, oceněná Daytime Emmy. Jako výkonný producent se podílel také na dokumentu State of Silence, který měl premiéru na filmovém festivalu Tribeca v roce 2024.
Jeho filmová kariéra zahrnuje ikonické role ve snímcích Mexická jízda (Y Tu Mamá También), Frida, Milk, Elysium či seriálu Narcos: Mexico. Jako režisér zaujal celovečerními filmy César Chávez (2014), který získal Cenu diváků na festivalu SXSW nebo Abel (2010).
Diego Luna je vášnivým propagátorem mexického talentu a příběhů, které spojují kultury a rozšiřují horizonty světové kinematografie. Narodil se v Mexiku a působí ve Španělsku, kde je považován za jednoho z nejvlivnějších umělců své generace.
Tonatiuh (Luis Molina / Kendall Nesbit)
Tonatiuh je herec a scenárista, který se představí v hlavní roli Moliny v očekávaném filmu Polibek pavoučí ženy režiséra Billa Condona, po boku Jennifer Lopez a Diega Luny. Film, který vznikl ve spolupráci produkčních společností Artists Equity a Nuyorican Productions Jennifer Lopez, vychází z broadwayského muzikálu oceněného cenou Tony, inspirovaného stejnojmenným románem Manuela Puiga z roku 1976. Snímek má světovou premiéru na filmovém festivalu Sundance 2025. Tonatiuh získal roli po mimořádně náročném a rozsáhlém castingu, v němž se prosadil mezi stovkami uchazečů.
Naposledy se Tonatiuh objevil v thrilleru Příručák (Carry On, Netflix, 2024), který produkovala společnost Amblin a kde si zahrál po boku Tarona Egertona a Jasona Batemana. Film zaznamenal obrovský divácký úspěch – během jediného měsíce po uvedení se stal pátým nejsledovanějším filmem v historii Netflixu s více než 149 miliony zhlédnutí.
Rodák z Los Angeles vystudoval herectví a filmovou tvorbu na University of Southern California. Jeho vášeň pro divadlo ho přivedla ke spolupráci s významnými losangeleskými scénami, jako jsou IAMA Theatre Company (Species Native to California, The House That Jake Built) a Echo Theatre Company, kde zaujal kritikou oceňovaným výkonem ve hře Fixed. Právě díky této roli si ho všimla mexicko-americká scenáristka a producentka Tanya Saracho, která mu napsala postavu do svého oceňovaného seriálu Vida, držitele ceny GLAAD Media Award. Jeho výkon v roli Marcose Zamory sklidil velký ohlas a přinesl mu titulní stránku kulturní přílohy deníku Los Angeles Times v květnu 2020.
Na televizní obrazovce se objevil i v seriálech Promised Land (po boku Johna Ortize a Cecilie Suarez), Angelyne (s Emmy Rossum a Martinem Freemanem) a propůjčil hlas postavě v animovaném seriálu Hlasiťákovi (The Loud House). Mezi jeho další televizní a streamovací projekty patří Neposkvrněná Jane, Nemocnice Chicago Med, Vzhůru ke hvězdám.
Na filmovém poli zaujal v nezávislých snímcích Drunk Bus (uvedeném na festivalu SXSW) a Shoplifters of the World.
Kromě herectví se Tonatiuh aktivně angažuje v obhajobě práv latinskoamerické, nezdokumentované, BIPOC a LGBTQ+ komunity. Spolupracuje s organizacemi jako BLD PWR, Black Lives Matter, Equis, Young Entertainment Activists či Center for Cultural Power, přičemž své umění vnímá jako nástroj pro společenskou změnu. Jeho oddanost inkluzi, empatii a lidskosti odráží jeho hlubokou víru, že umění má moc inspirovat, spojovat a léčit společnost.
Jennifer Lopez (výkonná producentka / Aurora / Ingrid Luna / Pavoučí žena)
Jennifer Lopez je oceňovaná herečka, producentka, zpěvačka, podnikatelka a celosvětová ikona, která zásadně ovlivnila film, hudbu, televizi i byznys. Je jedinou ženou v historii, která měla současně film i album na prvním místě žebříčků, a její filmy vydělaly celosvětově přes 3 miliardy dolarů. Prodala více než 80 milionů hudebních nosičů, nasbírala 15 miliard streamů a její videoklipy mají přes 18 miliard zhlédnutí.
V posledních letech Jennifer Lopez potvrzuje svou hvězdnou pozici i na streamovacích platformách – během pouhých tří let měla hned pět filmů na prvním místě sledovanosti. Její nejnovější snímek Nezastavitelný (2025, Amazon Prime Video) debutoval na první příčce, předchozí film Atlas měl přes 60 milionů zhlédnutí a držel první místo dva týdny. Film Matka se stal nejúspěšnějším filmem Netflixu roku 2023, s více než 239 miliony hodin zhlédnutí po celém světě. Celkem Lopez účinkovala již ve 35 filmech, přičemž Zlatokopky (Hustlers, 2019) jí přinesly nejvyšší otvírací víkend kariéry a výdělek přes 100 milionů dolarů.
V roce 2025 uvádí na festivalu Sundance svůj nový projekt Polibek pavoučí ženy (Kiss of the Spider Woman), v němž nejen hraje hlavní roli, ale také působí jako výkonná producentka. Na televizních obrazovkách zazářila mimo jiné v pěti sezónách American Idol (ABC), třech sezónách krimi dramatu Špinaví poldové (NBC) a jako producentka se podílela na úspěšných pořadech World of Dance (NBC) a Good Trouble (Freeform).
Držitelka nominací na Grammy i Zlatý glóbus byla oceněna řadou prestižních cen: má hvězdu na Chodníku slávy v Hollywoodu, stala se první ženou, která obdržela Billboard Icon Award, získala také Michael Jackson Video Vanguard Award (2018) i MTV Generation Award (2022) – jako jediná osobnost v historii obdržela obě tato ocenění za přínos hudbě, filmu a televizi.
Jako módní ikona a podnikatelka byla Jennifer Lopez zařazena do žebříčku TIME 100, v magazínu Forbes byla označena za „Nejmocnější celebritu světa“ a People Magazine ji vyhlásil „Nejkrásnější ženou světa“. V roce 2023 získala Elle Women in Hollywood Icon Award, o rok později pak Premio Orgullo Award za přínos hispánské komunitě.
Lopez je rovněž úspěšná podnikatelka a investor. Už dvě desetiletí spoluvlastní produkční společnost Nuyorican Productions, která stojí za mnoha oceňovanými filmovými a televizními projekty. Uzavřela víceletou spolupráci s Netflixem a společnostmi Skydance a Concord na vývoji nových projektů vycházejících z klasických muzikálů.
V roce 2020 založila kosmetickou značku JLo Beauty, jejíž produkty se okamžitě staly nejprodávanější řadou v síti Sephora. V roce 2023 uvedla kolekci obuvi JLo Jennifer Lopez a značku Delola, která vyrábí prémiové koktejly z přírodních ingrediencí.
Kromě kariéry věnuje Lopez velkou část svého času charitativní činnosti. Podporuje Children’s Hospital Los Angeles, Gloria Wise Boys and Girls Club a spolupracuje s United Nations Foundation na projektech pro ženy a dívky po celém světě. Prostřednictvím své iniciativy Limitless Labs a organizace Grameen America pomáhá podnikatelkám latinskoamerického původu a do roku 2030 plánuje podpořit 600 000 žen prostřednictvím grantů, vzdělávacích programů a finanční podpory.
S více než dvacetiletou kariérou na vrcholu všech svých oborů je Jennifer Lopez globální ikonou, vizionářkou a jedinečnou multitalentovanou osobností, která propojuje svět hudby, filmu, módy a podnikání.