Akné, nespavost, únava. Játra sice nebolí, ale i tak si dokážou říct o pomoc

Praha 7. listopadu 2025

Denně se tělo zbavuje nežádoucích toxinů, reguluje hladiny stresových hormonů a vylučuje vše, co mu již neslouží. Většinu toho přitom zajišťuje jeden jediný orgán – játra. Ne vždy je však proces odbourávání dostatečný. Vlivem celé řady faktorů často pracují na hranici svých možností a nestíhají. Odpadní látky se poté v organismu hromadí a zdravotní obtíže na sebe nenechají dlouho čekat. Jakými fázemi během dne játra procházejí? Čím dnes trpí až 30 % lidí, včetně dětí? A proč do jídelníčku zařadit brukvovitou zeleninu a pampeliškový kořen?

Játra jsou největším metabolickým orgánem v lidském těle, bez jehož správné činnosti se zkrátka neobejdeme. Pomáhají nám především s detoxikací a očistou celého organismu. Eliminují toxiny, produkují žluč nezbytnou pro trávení tuků, zpracovávají léčiva, přeměňují dusíkaté látky na močovinu a podílejí se také na rozkladu červených krvinek i na metabolismu určitých hormonů – například kortizolu, testosteronu a jeho derivátech, inzulinu a estrogenu. Do značné míry tak ovlivňují i hormonální rovnováhu a regulaci hladiny cukru v krvi. Ačkoliv pracují bez přestávky, podle orgánových hodin tradiční čínské medicíny jsou nejaktivnější mezi jednou a třetí hodinou ráno. Pokud se tedy v těchto časech člověk pravidelně budí, důvodem nemusí být ani tak neúprosná potřeba dojít si na malou, jako spíš přetížení jater, která nestíhají vše odbourávat a tělo detoxikovat. „Funkce jater se řídí cirkadiánním rytmem (biologickými hodinami). Během dne se zaměřují především na metabolismus živin, které v aktivní části dne přijímáme, a v noci se zase soustředí na celkovou detoxikaci a klíčovou regeneraci,“ popisuje Irena Hončlová, odbornice na celostní medicínu a spoluautorka podcastu Hackni život.

V játrech probíhají tři hlavní metabolické fáze. Bezprostředně po jídle ukládají glukózu jako glykogen, aminokyseliny využívají k tvorbě bílkovin a tuky přeměňují na lipidy a lipoproteiny. V této fázi zároveň dochází k detoxikaci látek vstřebaných z potravin a tvorbě žluči nezbytné pro další trávení tuků. 4-12 hodin po jídle přecházejí do postabsorbční fáze, kdy rozkládají glykogen a uvolňují glukózu do krve. Také zajišťují odbourávání tuků a tvorbu tzv. ketolátek, které představují zásadní zdroj energie pro mozek a svaly při hladovění. V rámci poslední fáze – mezi jednou a třetí hodinou ranní – poté probíhá nejintenzivnější vnitřní očista. Kromě důkladné detoxikace, kdy se zbavují odpadních látek a zpracovávají hormony a léčiva, rovněž dochází k regeneraci jaterních buněk. Přestože průběh jednotlivých fází je vždy stejný, do hry vstupuje celá řada faktorů, které rozhodují o kapacitě a míře zatížení tohoto orgánu.

Když nefungují, jak by měla

To, jak se pravidelně stravujeme, co pijeme, kolikrát týdně se hýbeme a v jakém stavu se nachází naše psychické zdraví, má přímý vliv na efektivitu jaterních procesů i jejich schopnost regenerace. „Největším nepřítelem jater je cukr. Nadměrná konzumace glukózo-fruktózového sirupu, který se dnes nachází téměř ve všech sladkých zpracovaných potravinách a nápojích, patří k hlavním příčinám onemocnění zvaného ztučnění jater. Tímto problémem trpí až 30 % lidí, včetně dětí, aniž by o tom častokrát věděli,“ varuje odbornice Hončlová. „Riziko představuje také alkohol, kofein či stres. Ženská játra navíc pravidelně čelí vyšší zátěži vlivem hormonálních výkyvů způsobených menstruačním cyklem,“ dodává. Svůj podíl mohou mít i genetické predispozice ovlivňující rychlost metabolismu, schopnost detoxikace i celkovou odolnost jater vůči zátěži.

A jaké jsou příznaky přetížení? V první řadě je potřeba si uvědomit, že tělo na jaterní problém neupozorní skrze bolest, která je pro nás standardně jasným znamením, že se něco děje. Projevy jsou mnohdy nenápadné a snadno přehlédnutelné. Patří mezi ně podráždění kůže v podobě vyrážek či akné, silnější odér potu, únava, výkyvy nálad nebo i zhoršený spánek. Lidé s diagnostikovaným jaterním onemocněním se poté potýkají s nažloutlým bělmem, červenými tvářemi či výraznými kruhy pod očima. Odbornice Hončlová přitom upozorňuje, že u jater je hranice optimální činnosti velmi tenká: „Stačí, aby bylo poškozeno zhruba 5 % jaterní tkáně, a dochází k jejich trvalé dysfunkci.“  Jakmile tedy člověk u sebe začne varovné signály pozorovat, je potřeba vzít situaci do svých rukou a začít včas jednat.

Pomohou brokolicové klíčky, kurkuma a kořen z pampelišky!

Kromě návštěvy odborníka a podstoupení série vyšetření – od jaterních testů až po detailní rozbor krve – značně pomůže také úprava životního stylu. „Ideální je začít u stravy. Člověk by měl určitě zařadit různé druhy brukvovité zeleniny, která zlepšuje celkovou funkci, aktivuje různé fáze a pomáhá v čištění a detoxikaci. Patří sem například květák, ředkvičky, kadeřávek nebo i brokolice. Mým osobním tipem jsou ale brokolicové klíčky, jež se aktivně podílejí na všech třech detoxikačních fázích. Skvělá je také kurkuma. Pro prevenci a ochranu stačí jedna čajová lžička denně,“ vysvětluje Irena Hončlová. Játra se rovněž neobejdou bez dostatečné hydratace, kterou lze jednoduše podpořit prostřednictvím elektrolytů. Pokud však takové doplňky stravy člověk nemá k dispozici, vystačí si i s kvalitní himalájskou solí rozpuštěnou ve vodě. Tento jednoduchý trik poslouží i po konzumaci alkoholu, kdy je tělo zavodněné a potřebuje zhydratovat. „Před večírkem je zase dobré doplnit hořčík a zinek pro lepší regeneraci jaterních buněk a posílení nervového systému,“ dodává Hončlová. Funkci jater lze podpořit rovněž pravidelnou fyzickou aktivitou, dostatečným spánkem a aktivací lymfatických drah.

Na škodu není ani občasná jaterní kúra. Jednou za rok, ideálně na jaře, bychom proto měli přibližně na 30 dní kompletně očistit svůj jídelníček od rafinovaného cukru, kofeinu, alkoholu a zpracovaných polotovarů a zaměřit se na již zmiňované aktivní potraviny a zdraví prospěšné bylinky. Pomůže například kořen pampelišky s očistnými účinky a přirozenou schopností regenerovat jaterní buňky. V rámci detoxu se hodí zařadit i pravidelné návštěvy sauny pro usnadnění odplavení nežádoucích škodlivin.

Ilustrační foto, zdroj Adobe Stock

O podcastu Hackni život

Dvě kamarádky – Irena a Míša – se pravidelně setkávají, aby uvolněně a prakticky probíraly, jak zlepšit život a být spokojenější a šťastnější, tak aby i v pokročilém věku zůstaly vitální a soběstačné. Cílem podcastu a blogu Hackni život je jednoduše ukazovat, co můžeme bez velkého úsilí zlepšit, protože zdraví je to nejcennější, co máme, a každý krůček se počítá.

Irena Hončlová je doktorka farmacie a odbornice na celostní medicínu (naturopatka), která má tři děti, a přesto se dokáže dát na první místo. Míša Kačena má jedno dítě a pocit, že stále nestíhá. Irena ji inspiruje a ukazuje, že to jde. Společně probírají témata, která nás všechny zajímají: jak správně jíst, jak nás ovlivňují hormony v každém věku, jak se liší potřeby mužů a žen, jak pochopit procesy v našem těle a jak brát jídlo jako příležitost ke zlepšení fyzického i psychického zdraví. Rozhovory jsou veselé a uvolněné, aby si z nich posluchači vždy odnesli spoustu praktických tipů a rad.

Více na: https://www.hacknizivot.cz/podcast/