Jan Campbell:  APEC, Trump a Si

Praha 3. listopadu 2025

Úvod – APEC představuje skupinu států asijsko-pacifické hospodářské spolupráce, který má 21 členů, kteří představují více než 50 % světového HDP a jsou domovem přibližně 2,7 miliardy lidí.

Myšlenka skupiny APEC byla poprvé veřejně nadnesena během projevu v Soulu v Jižní Koreji 31. ledna 1989 Bobem Hawkem, tehdejším australským premiérem. O deset měsíců později se v Canbeře sešlo 12 asijsko-pacifických ekonomik, aby založily APEC.

Čína, Rusko a USA jsou tři největší členové. Ostatní jsou: Austrálie, Brunej Darussalam, Kanada, Chile, Hong Kong, Indonésie, Japonsko, Malajsie, Jižní Korea, Mexiko, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Peru, Filipíny, Singapur, Tchaj-wan, Thajsko a Vietnam. Za zmínku stojí, že region APEC generoval 70 % světového hospodářského růstu během prvních 10 let své existence.

Lídři zemí se každoročně setkávají na summitu, který trvá několik dní a který představuje od svého založení především platformu pro podporu volného obchodu a multilateralismu tím, že podporuje spolupráci a snižuje obchodní a investiční bariéry. Rozhodnutí přijatá na zasedáních APEC jsou však nezávazná a nalezení konsensu je stále obtížnější, zejména uprostřed nárůstu nacionalismu a protekcionismu, jejichž hlavním představitelem je celní politika prezidenta Trumpa.

V posledních letech zahrnovala agenda APEC témata jako přizpůsobení se digitálním změnám, využití umělé inteligence, udržitelnou energii, dodávky potravin, reakci na demografické změny a zvýšení příležitostí pro ženy a osoby se zdravotním postižením.

APEC Jižní Korea 2025

Jedná se o první setkání APEC pro prezidenta Trumpa v jeho druhém prezidentství, který se prezidentského úřadu ujal 20. ledna 2025; kanadský premiér Mark Carney, 14. března; jihokorejský prezident a hostitel Lee Jae Myung, 4. června; Peruánský prezident José Jerí, který se ujal prezidentského úřadu 10. října. Japonská premiérka Sanae Takaichiová se ujala premiérského úřadu 21. října. Pro mexickou prezidentku Claudii Sheinbaumovou to bude první setkání, poté, co se rozhodla vynechat zasedání APEC 2024 v Peru.

Thajský premiér Anutin Charnvirakul, který se ujal premiérského úřadu 7. září, pokud jsem správně informován, vynechává své první zasedání APEC kvůli úmrtí thajské královny matky Sirikit dne 24. října 2025. Úmrtí vedlo k ročnímu období smutku pro thajské vládní úředníky a také k 90dennímu období smutku pro thajský lid v Thajsku. Ruský prezident Putin se summitu nezúčastní a bude zastoupen vicepremiérem Alexej Overčukem, který již v minulosti zastupovala prezidenta Putina na předchozích summitech APEC v roce 2023 a v roce 2024.

V roce 2024 summit APEC v Peru byl pod heslem Empower, Include, Grow. V rámci tohoto tématu účastníci sdíleli nápady týkající se inkluzivního a propojeného růstu, digitalizace a inovací na podporu formální a globální ekonomiky a udržitelného růstu pro odolný rozvoj. Diskuse vyvrcholily prohlášením vedoucích představitelů v Limě.  V tomto roce se diskuse přenáší přes Pacifik do Koreje.

Korea pořádá APEC poprvé po 20 letech. Naposledy to bylo v roce 2005 při setkání ekonomických lídrů APEC v Pusanu. V té době byl jedním z hlavních výsledků Pusanský plán na podporu nejvyšší priority, kterou je podpora volného obchodu.

Jak je vidět, před dvěma desetiletími se APEC primárně zaměřoval na liberalizaci obchodu a investic a regionální integraci. Současná agenda APEC se během roku stala mnohem širší. Nové výzvy vyžadují kolektivní reakci ekonomik APEC. Na tomto pozadí rozšířila Putrajaya Vision 2040 zaměření APEC nad rámec tradičního obchodu a investic tak, aby zahrnovala inovace, digitalizaci a udržitelný a inkluzivní růst jako hlavní hnací síly hospodářského růstu.

S ohledem na tuto skutečnost si Korea vybrala Budování udržitelného zítřka: Spojte se, inovujte, prosperujte jako téma APEC 2025. Téma Budování udržitelného zítřka odráží aspiraci na realizaci otevřeného, dynamického, odolného a mírového asijsko-pacifického regionu, jak je uvedeno ve vizi Putrajaya, kterou znám z dob téměř sedmiletého působení v Malajsii.

Setkání prezidentů Si a Trumpa

Podrobnosti o jednáních neznám. Vím ale, že setkání začalo v poledne místního času 30. října na letecké základně Gimhae ve městě Pusan v Jižní Koreji a trvalo 100 minut. Trump přivítal čínského prezidenta a řekl, že Peking a Washington již dosáhly dohody o mnoha otázkách a budou v této práci pokračovat během summitu. Prezident Si na začátku setkání vyzval k postupnému rozvoji vztahů mezi Čínou a Spojenými státy a poznamenal, že vyjednavači obou zemí dosáhli určité dohody při řešení hlavních obchodních a ekonomických rozporů.

Prezident Si řekl, že Čína a Spojené státy mají potenciál vzájemně podporovat úspěch a prosperitu. Trump na oplátku řekl, že jeho setkání se Si bude úspěšné a označil prezidenta Si velkým vůdcem velké země. Jsem si jistý, že budeme mít skvělý vztah po dlouhou dobu.

Ministerstvo zahraničních věcí Číny uvedlo, že představitelé Číny a Spojených států by během rozhovorů měli diskutovat o vývoji čínsko-amerických vztahů, tématech ovlivňujících společné zájmy stran, otázku čínského nákupu ruské ropy a také o otázce urovnání na Ukrajině.

Prezident Trump po jednání s čínským vůdcem Si neučinil společné prohlášení. Po jednání prezidenti Si a Trump společně vyšli ven, krátce si popovídali a potřásli si rukama. Trump poté okamžitě odletěl. Informovala o tom agentura Reuters, která setkání vysílala živě. Připomínám, že Trump ohodnotil schůzku se Si Ťin-pchingem 10 body z dvanácti.

Čínský prezident poznamenal, že týmy Číny a Spojených států vedly důkladná jednání a dosáhly konsensu o stávajících problémech. Zdůraznil, že ekonomická a obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi by měla být hnací silou, nikoli kamenem úrazu. Si vyzval obě strany, ne upadnout do začarovaného kruhu odvety. Obě strany by měly zúžit seznam stávajících problémů a rozšířit spolupráci, která by měla být založena na principech rovnosti, respektu a vzájemného prospěchu.

Prezident Si také připomněl, že v roce 2026 bude hostit summit APEC a Spojené státy budou hostit G20. Strany by se proto měly vzájemně podporovat a usilovat o pozitivní výsledek obou summitů. Kromě toho by Peking a Washington měly řádně spolupracovat na mezinárodní a regionální scéně.

Nemám pochyb, že prezident Si dal jasně najevo, že se jeho země nenechá ponižovat a zastrašovat. Prezident Trump se setkal se zcela jiným vůdcem, což indikuje mimo jiné postoj Číny. Ta na cla reagovala navýšením tarifů na dovoz z USA, odklonila se od amerických farmářů, u nichž tradičně nakupovala sójové boby a uvalila restrikce na obchod s cennými kovy. Jiným slovy: Prezident Si bude vyjednávat, ale nenechá se zastrašit, protože na globální hospodářské scéně je Čína rovnocenným partnerem Spojených států.

Nemám pochyb, že replika Zlaté koruny ze starověkého korejského království Silla (57 př. n. l. až 935 n. l.), státní vyznamenání, cenná golfová hůl, sliby ohledně nominace na Nobelovu cenu míru uspokojily alespoň na chvíli prezidentovu ješitnost a mysle. Představitelé Malajsie, Japonska a Jižní Koreje chtějí být s šéfem Bílého domu zadobře a snaží se ho přesvědčit, aby upustil od vysokých cel, která uvalil i na zmíněné asijské národy.

Připomínám, že Čína čas od času mluví o Století ponížení, dvou Opiových válkách a Povstáním boxerů. Žádná z uvedených epizod nebyla pro čínskou společnost selanka. Až do dynastie Ming, která v 16.stol. zavřela Čínu světu, byla Čína daleko před Evropou.

Předpokládám, že téma drog bylo předmětem jednání prezidentů. To již proto, že prezident Trump Čínu mimo jiné obviňuje z distribuce chemikálií pro výrobu fentanylu. Tento syntetický opiát je v současnosti zodpovědný za nejvyšší počet drogového předávkování v USA. Bude to první věc, na kterou se Siho zeptám, pronesl prezident před asijskou cestou.

Připomínám, že Čína v otázce fentanylu, stejně jako v celní válce vzdoruje a s ohledem na historii opiové války se nenechá vydírat. Nevím, jakým znalcem historie je prezident Trump, ale je velmi důležité, aby chápal emocionální význam dějin v Číně. To i proto, že sám během své prezidentské kampaně sliboval, že Americe se pod jeho vedením už nikdo smát nebude a nebude ji oškubávat. Svým způsobem Trump mluvil o americké poníženosti. Jak by to nebylo, skutečností je, že historie drog formuje čínské činy a strategie současnosti. V kontextu drog, doporučuji seznámit se s knihou Opiová válka: Drogy, sny a vznik moderní Číny.

Nevím, zda příprava prezidenta Trumpa na jednání s prezidentem Si obsahovala alespoň povrchní znalost vlastenecké básně Lin Ce-süa, kterou Si v době svého kariérního vzestupu nejednou četl. Zmíněný císařský úředník mandžunské dynastie Čching dohlížel na počátku 19. století na čínský zahraniční obchod a stal se přitom klíčovou osobu První opiové války.

Lin je dodnes v projevech vládců i ve školních učebnicích oslavován jako národní hrdina, a to za svůj konfrontační postoj vůči Británii: usiloval tehdy o zastavení pašování opia do Číny. Lstivá Británie však získala kontrolu nad Hongkongem, a tak započalo století ponížení. Proto tuto hanebnou skvrnu prezident Si se rozhodl během své éry odstranit.

Nabízí se mu skutečnost, že Čína je rozběhlá k finiši o prvenství ve světové ekonomice, zatímco USA se po 4 letech vlády demokratů točí v bludném kruhu inflace, obrovského dluhu i sociálně-ekonomického rozvratu. Prezident Si nabízí světu model spolupráce na bázi vzájemného respektování a rovnosti partnerů, zatím co prezident Trump přichází s mrtvým modelem světa fungujícího na základě amerických pravidel. Improvizační přístup Trumpovy administrativy je tak v ostrém kontrastu s čínským důrazem na stabilitu.

Kameny na cestě k porozumění a míru

Prezident Trump v projevu na okraj summitu APEC v jihokorejském Gyeongju poznamenal, že po setkání s čínským prezidentem počítá s dohodou s Pekingem.

Hlavním praktickým požadavkem Pekingu je, aby Spojené státy zrušily cla na čínské zboží. Tato cla se více než zdvojnásobila za pouhé dva týdny v dubnu, než se strany dohodly na 90denním pozastavení, které vyprší v polovině listopadu. Hrozba cel však zůstává, zdůrazňuje CNBC: Trump již pohrozil, že od příštího měsíce zavede nová cla – až 100 %.

Připomínám, že Číňané obecně chtějí stabilnější a příznivější ekonomické a obchodní vztahy. Požadavek na zmírnění technologických omezení bude i nadále existovat, přestože je nepravděpodobné na základě návštěvy několika špičkových institutů, které jsem navštívil v rámci konference Ekologie oceánů s referátem na téma Vernadskyj, a o které napíši odděleně Nevěřím, že se například společnosti Nvidii podaří znovu získat podíl na čínském trhu, který společnost zcela ztratila.

Zatímco Čína stále ještě potřebuje v krátkodobém horizontu vyspělé americké technologie, její lídři minulý týden na plenárním zasedání zdůraznili plány na rozvoj vlastní technologické základny v příštích pěti letech. Proč? Čína se obává, že americká obchodní a technologická politika začíná ovlivňovat její vztahy s ostatními zeměmi. Proto Peking využívá své dominantní postavení v oblasti vzácných zemin jako páku k boji proti americkým omezením dodávek polovodičů. 9. října Čína rozšířila svůj licenční režim pro vývoz vzácných zemin tak, aby zahrnoval produkty, které obsahují dokonce 0,1 procenta vzácných zemin čínského původu.

Nová ustanovení a vzájemný respekt

V pondělí byla do obchodní dohody USA s Malajsií zavedena ustanovení, která zakazují Kuala Lumpur spolupracovat se třetími zeměmi způsobem, který poškozuje americké zboží. Současně naléhá na Malajsii, aby nepodkopávala americká technologická omezení. Peking současně trvá na tom, aby obchodní rozhovory s USA byly založeny na oboustranně výhodné spolupráci a vzájemném respektu.

Tento respekt mimo jiné znamená uznání postoje Pekingu k Tchaj-wanu a Jihočínskému moři. Jinými slovy: Spojené státy by měly uznat rozvoj Číny jako rozumný a legitimní proces.

Hlavní role 15. pětiletého plánu

Předem zmíněná konference probíhala paralelně ke čtvrtému plenárnímu zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny, které skončilo minulý týden v Pekingu, 25. října. Prakticky všechna doporučení zdůrazňují vůdčí úlohu vědeckých a technologických inovací.

Prezident Si zdůraznil ve vysvětlujícím projevu k doporučením pro 15. pětiletý plán, že formulace 15. pětiletého plánu (2026-30) má velký význam pro usnadnění udržitelného a zdravého rozvoje Číny a pro položení země na pevnějších základech, aby v zásadě dosáhla socialistické modernizace podle plánu. Projev i doporučení přijatá na plénu, byly zveřejněny v úterý. Bohužel jsem měl ještě plná program v Pekingu, takže nemohu podrobně referovat.

Jisté je, že doporučení byla iniciována v souladu se strategickými rozvojovými cíli země s ohledem na klíčovou roli příštích pěti let a na základě hloubkové analýzy domácího i globálního prostředí. V procesu navrhování plánu se bude klást zvláštní důraz na to, aby plán zůstal orientován na cíle i problémy, uplatňoval systémové myšlení, dále komplexně prohluboval reformy a více se otevřel vnějšímu světu. Socialistická modernizace může být uskutečněna pouze prostřednictvím historického procesu postupného a neustálého vývoje. Vyžaduje to neutuchající tvrdou práci jedné generace za druhou, řekl prezident Si.

Poznamenal také, že období 15. pětiletého plánu bude sloužit jako kritická fáze při stavění na minulých úspěších s cílem prorazit na novou půdu pro dosažení socialistické modernizace do roku 2035. Klíčovým rozvojovým cílem pro období 15. pětiletého plánu je udržet přiměřené tempo hospodářského a kvalitního sociálního rozvoje. V něm budou mít vůdčí úlohu vědecké a technologické inovace, kterou mohou vytvářet celkové plány pro modernizaci průmyslového systému, posílení soběstačnosti a síly ve vědě a technice a urychlení ekologické transformace ve všech oblastech. Připomínám, že v lednu byla za účelem vypracování doporučení založena skupina, v níž byl Si Ťin-pching jejím šéfem.

Kromě toho Ústřední výbor KS Číny zorganizoval šest týmů, které prováděly výzkumné projekty ve 12 regionech na úrovni provincií, a bylo přiděleno stranickým a vládním orgánům 35 klíčových výzkumných projektů a organizovat několik sympozií. Byla spuštěna online kampaň zaměřená na shromažďování návrhů veřejnosti, která obdržela více než 3 miliony komentářů.

Během vypracovávání návrhu se Stálý výbor politbyra ÚV KS Číny sešel třikrát a politbyro se sešlo dvakrát. Je spravedlivé říci, že práce na přípravě tohoto dokumentu je dalším živým příkladem vnitrostranické demokracie a lidové demokracie v celém procesu v akci, řekl Si.

Příprava osnovy byla oficiálně zahájena a její návrh má být předložen k projednání na dvou zasedáních v příštím roce. Očekává se, že Čína se stane technologicky vyspělejší, soběstačnější a sebevědomější na globální scéně, přičemž 15. pětiletý plán bude hrát klíčovou roli při prosazování cíle druhého století – vybudovat z Číny velkou moderní socialistickou zemi, která je prosperující, silná, demokratická, kulturně vyspělá, harmonická a krásná do roku 2049.

Závěr – Čína a APEC v úterý podepsaly v Kuala Lumpur Protokol o rozšíření zóny volného obchodu 3.0, což je milník, který předznamenává nové příležitosti pro obě strany k rozšíření a posílení bilaterální ekonomické a obchodní spolupráce.

Aktualizační protokol charakterizuje rozšíření vzájemně prospěšné spolupráce v nově vznikajících oblastech, zlepšení sladění norem a předpisů a podpora obchodu a inkluzivního rozvoje v regionu. Protokol demonstruje odhodlání zemí regionu spolupracovat na řešení přetrvávajících ekonomických výzev a vnáší nový impuls a důvěru do regionálního a globálního rozvoje.

Zmíněná aktualizace představuje nejnovější etapu ve vývoji zóny volného obchodu s Čínou, která byla zahájena v roce 2002 a plně implementována jako verze 1.0 v roce 2010. Následný protokol verze 2.0 byl podepsán v roce 2015 a vstoupil v platnost v roce 2019. Jednání o upgradu na verzi 3.0 byla zahájena v listopadu 2022 a úspěšně uzavřena v květnu tohoto roku.

Čína je také největším obchodním partnerem ASEAN již 16 po sobě jdoucích let, zatímco ASEAN je hlavním obchodním partnerem Číny v posledních pěti letech. Podle ministerstva obchodu dosáhl bilaterální obchod v roce 2024 982,3 miliardy dolarů, což představuje 17násobný nárůst od roku 2002.

Uprostřed měnícího se mezinárodního prostředí všechny státy by měly být rozhodnější při sjednocování a posilování, odrážet vnější narušení a hájit svá legitimní práva a zájmy prostřednictvím vzájemné důvěry a koordinovaných akcí. Není pochyb, že existuje potřeba posílit strategickou komunikaci, komplexně řešit rozdíly a spory, například spor mezi Kambodžou a Thajskem a urychleně se dohodnout na kodexu chování v Jihočínském moři.

Každý si je vědom silného větru, rozbouřených vln a zuřících bouří, na domácí i mezinárodní úrovni. Strategické odhodlání APEC ve spolupráci s Čínou nezakolísá. Na globální šachovnici bude Peking nadále zdůrazňovat sílu mnohostranného obchodního systému. To vše v duchu konfuciánství, výrazného kulturního a etického pokroku napříč společností, včetně posílení národního bezpečnostního štítu. Jedná se o naprostý opak Trumpa 2.0.

Směr k ultra-high-tech národnímu trhu určily technologické úspěchy programu Made in China 2025, který byl spuštěn před 10 lety a který Čínu již staví na pozici technologického lídra v nejméně 8 z 10 vědeckých oblastí. Plus klíčové programy, o kterých mnoho Číňanů a cizinců ani neví, se zvláštním důrazem na program 973 (z roku 1997) a projekt 985 (z roku 1998), vědecký inovační koridor G60, který spojuje devět měst v čínské deltě řeky Jang-c‘-ťiang.

Je zřejmé, že roztříštěný Západ zcela ignoroval zmíněné projekty a skutečnost, že pětileté plány jsou považovány za jednu z klíčových politických výhod Číny. Předvídatelně se bude klást zvláštní důraz na kvantové technologie, biovýrobu, vodík, jadernou fúzi, rozhraní mozek-počítač, ztělesněnou inteligenci a 6G, nemluvě o umělé inteligenci. Koncepčně se Čína zaměří na svůj jednotný národní trh a socialistická modernizaci.

Současný politický systém je zcela odlišný především proto, že osvícenství pevně zavedlo koncept pokroku. Od Sun Yat-senovy revoluce přes Čankajškovu nacionalistickou stranu až po Komunistickou stranu usilovaly generace Číňanů o změnu a sdílely stejný cíl: transformovat Čínu a dosáhnout pokroku. Během osvícenství byla konfuciánská individuální etika vystavena nejradikálnější kritice a útokům. I když mnohé z umírajícího západního systému, který Čína převzala, není životaschopné, různým politickým frakcím chybí shoda na tom, co budoucnost přinese. Jaký druh změny Čína potřebuje? Jak by se měla uskutečnit? Jaký je účel změny?

To, co Čínská komunistická strana udělala, je socialistická revoluce, kterou prosazuje od svého založení, využívá revoluci ke svržení starého režimu, důkladné transformaci společnosti a nastolení zcela nového systému. To přirozeně vede také k různým rozporům, kterým Čína dnes čelí, zejména ke konfliktu mezi tradiční konfuciánskou filozofií a marxismem-leninismem.

Od poloviny 90. let 20. století Čínská komunistická strana urychlila svou transformaci z revoluční strany na vládnoucí stranu. Jedna věc je jasná: pokud politická strana vládne jen kvůli vládnutí, nevyhnutelně upadne. To je patrné nejenom z historie komunistické vlády v Sovětském svazu a východní Evropě, stejně jako z historických i současných zkušeností západních politických stran, které počítají svou legitimitu na základě hlasů.

Po reformách a otevírání se světu Komunistická strana Číny předefinovala svou modernitu s cílem dosáhnout původního revolučního cíle, kterým bylo vyřešit problém všeobecné chudoby. Připomínám, že Čína vyvedla z absolutní chudoby téměř 700 milionů lidí.

Přes všechny nepopiratelné úspěchy, které pozorují v průběhu 40 let během návštěv Číny, studiem periodik a vývojem svých bývalých studentů, Čínská komunistická strana musí předefinovat svou modernitu tím, že znovu potvrdí své poslání, zdůrazní své původní aspirace a oživí svou revoluční povahu. Souhlasu netřeba.

Napsáno pro CGTN