Kofein jako pomocník, ale i příčina zvýšeného tlaku či úzkostí. Kolik kávy denně je ještě v pořádku?
Praha 18. října 2025
Co by to bylo za ráno bez šálku potřebné energie. Káva, černý a zelený čaj nebo třeba stále více oblíbená matcha představují potěšení, které je ale dobré držet pod kontrolou. Přestože kofein efektivně stimuluje klíčové procesy v našem těle, a tím přináší více soustředění, bdělosti a výkonu, může být také důvodem řady zdravotních obtíží. Do hry navíc vstupuje genetika ovlivňující nejen citlivost, ale i rychlost jeho odbourávání. Kde všude kofein můžeme najít? Co způsobuje jeho nadměrná konzumace? A je vůbec vhodný pro děti?
Přírodní stimulant, jenž podporuje bdělost, soustředění, rychlejší reakce a fyzickou aktivitu. Kofein působí především na adenosinové receptory (spouštěče pocitu únavy), které blokuje, čímž zvyšuje mozkovou aktivitu.
Vůbec nejznámějšími zdroji jsou káva, černý čaj, energetické nápoje, kolové drinky nebo také kakao. Kofein však najdeme i v hořké čokoládě, guaraně (jde o semena tropické rostliny z amazonské oblasti), v řadě proteinových a energetických tyčinkách, některých žvýkačkách, produktech na hubnutí, nebo dokonce lécích proti bolesti či nachlazení. Překvapivé také je, že určité druhy bílého a zeleného čaje mohou obsahovat vyšší porci stimulantu na jednu dávku než klasický English Breakfast. Jedná se například o matchu, pupenové bílé čaje či velmi silné nálevy. Je však potřeba si uvědomit, že jednotlivé zdroje se liší nejen množstvím aktivní látky, ale také rychlostí jejího uvolňování a délkou účinku. „Velmi důležité je vědět, s čím je kofein v daném zdroji navázán. V případě kávy je volný. Z toho důvodu se rychle vstřebává a účinek nastupuje během 15 až 30 minut. V čaji, včetně matchy, je vázán na třísloviny (přírodní rostlinné látky, které stojí za lehce trpkou chutí čaje), což zpomaluje jeho postupné uvolňování a prodlužuje působení. Čaj navíc obsahuje také L-theanin (aminokyselinu s mírně zklidňujícím účinkem), jež s kofeinem působí synergicky, čímž vyvažuje jeho stimulační efekt. Nejde tak o prudký nástup jako u kávy, ale spíše o pozvolnou a déle trvající bdělost,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. S kofeinem je ale dobré zacházet s mírou. Špatné načasování nebo příliš vysoké dávky mohou totiž přinést více škody než samotného užitku.
Dobrý sluha, ale zlý pán
To, kdy si zasloužený šálek kávy dopřejeme a jak často během dne tento rituál zopakujeme, hraje velmi důležitou roli. Při vyšším množství může dojít ke zhoršení spánku, umocnění úzkostných stavů, oslabení vstřebávání některých minerálů, jako je například vápník a železo, zrychlení tepu nebo také k rozvoji tolerance a závislosti. Pravidelné užívání totiž vede k adaptaci mozku, kdy se postupně zvyšuje počet adenosinových receptorů. Z toho důvodu se člověk ve dnech bez standardní dávky kofeinu může cítit unavenější než dříve. Káva zároveň urychluje spotřebu a ztrátu vitamínů skupiny B, jež jsou klíčové pro správnou funkci nervového systému a energetický metabolismus. U lidí, kteří pijí několik šálků denně, má proto smysl doplnit komplex vitamínů B – ideálně s jídlem.
Určité riziko představuje i samotný zdroj. Přestože klasická káva je za běžných okolností v pořádku, mnoho lidí doplňuje energii skrze energetické drinky. Ty však kromě účinné látky – často v příliš vysokém množství najednou – obsahují i rafinovaný cukr, umělá sladidla či další stimulanty, které mohou při pravidelné konzumaci zatěžovat organismus a zesilovat nežádoucí účinky.
Každý přitom na kofein reaguje jinak. „Záleží i na genetice. Například gen CYP1A2 určuje rychlost odbourávání kofeinu v játrech. Jinými slovy genetické predispozice rozhodují mimo jiné o tom, jak ho dokážeme metabolizovat. Lidé s pomalým metabolismem pociťují účinky déle a intenzivněji, zatímco jedinci s opačným typem jej spalují rychleji, a celkový efekt je tak slabší. Gen ADORA2A zase ovlivňuje citlivost adenosinových receptorů. Pokud člověk trpí přecitlivělostí na kávu, může mít vyšší sklon k úzkostem či nespavosti vyvolané právě kofeinem. Pro člověka je proto užitečné své geny znát a vědět, jak s nimi správně naložit. Genetická analýza, kterou nabízíme i v Chromozoom, poskytuje cenné informace nejen o metabolismu této aktivní látky, ale také o jejím vlivu na hladinu krevního cukru a krevního tlaku. Člověku rovněž prozradí, zda je geneticky předurčen k závislostem. Vedle genetiky je však potřeba zohlednit také věk, užívané léky, zdravotní stav a hladiny hormonů, jež se na výsledném účinku taktéž podílejí,“ popisuje genetička Procházková. Jak tedy ke kofeinu ideálně přistupovat?
Rozhoduje čas a množství!
V první řadě je nutné znát ideální denní porci. Pro dospělého člověka se jedná o maximálně 300 až 400 mg na den, což odpovídá přibližně 4 šálkům kávy. Citlivější jedinci nebo i ženy v těhotenství by denní příjem měli omezit na 200 mg. A jak je to s dětmi? Zde platí, čím méně, tím lépe. U dětí se doporučuje jej omezit na opravdové minimum.
Významnou roli hraje také čas. Kofein bychom měli konzumovat hlavně ráno a v dopoledních hodinách, případně po obědě. Pozor ale, neplatí to pro všechny! Podle Barbory Procházkové by se lidé s pomalým metabolismem měli odpolední kávě vyhnout úplně, aby předešli případnému narušení spánkové rutiny. Zpříjemnit si den kvalitní kávou či oblíbeným zeleným čajem si tedy nemusíme vyloženě odpírat, jen je potřeba znát hranice, které už raději nepřekračovat.