Kazachstán zvažuje přechod k jednokomorovému parlamentu
Astana 2. října 2025
Prezident Kazachstánu Kassym-Žomart Tokajev ve svém výročním poselství lidu 8. září 2025 oznámil iniciativu, která by mohla zásadně změnit fungování zákonodárného systému v zemi. Navrhl, aby Kazachstán přešel od dvoukomorového parlamentu k jednokomorovému. O definitivní podobě reformy by měli rozhodnout občané v celostátním referendu, které se plánuje na rok 2027.
Tokajev, jenž stojí v čele největší středoasijské země od roku 2019, zdůraznil, že tato iniciativa je pokračováním již dříve provedených změn. V letech 2019–2021 představil několik balíčků politických reforem a v roce 2022 proběhla rozsáhlá ústavní reforma, která posílila parlament, omezila pravomoci prezidenta a zavedla sedmiletý prezidentský mandát bez možnosti znovuzvolení.
Současný parlament Kazachstánu tvoří dvě komory: Mažilis, dolní komora volená přímo občany, která přijímá zákony, a Senát, horní komora, která je schvaluje. Podle Tokajeva právě tento model často zpomaluje legislativní proces a komplikuje politickou odpovědnost. Jednokomorový parlament by podle něj zvýšil transparentnost a umožnil občanům lépe sledovat práci jejich zástupců.
Prezident ale odmítl, že by změna proběhla okamžitě. V následujících dvou letech má proběhnout široká diskuse v politických stranách, občanské společnosti i mezi odborníky. Teprve poté se otázka předloží k referendu. „Klíčová rozhodnutí o budoucnosti státu musí vzejít od občanů,“ uvedl Tokajev.
Podstatnou součástí navrhované reformy je i změna volebního systému. Zatímco parlament by měl být volen podle poměrného zastoupení, což posílí roli politických stran a zvýší konkurenci, na místní úrovni zůstane zachován většinový systém. Občané tak budou i nadále přímo volit starosty (tzv. akimy) obcí a regionů. Podle Tokajeva tento model zajistí rovnováhu mezi reprezentací stran na národní úrovni a osobní odpovědností volených představitelů v regionech.
Inspirací je praxe evropských unitárních států. Jednokomorové parlamenty fungují například ve Švédsku, Norsku, Dánsku a Finsku. Podle prezidenta Kazachstánu právě tyto příklady ukazují, že jednoduchý a přehledný parlamentní model může být efektivní a posílit důvěru mezi občany a institucemi.
Politologové upozorňují, že pokud bude reforma schválena, půjde o jednu z největších změn v politickém systému Kazachstánu od získání nezávislosti v roce 1991. Zda ji občané přijmou, ukáže až referendum plánované na rok 2027.