Očkování je klíčem k ochraně seniorů před závažnými infekcemi
Praha, 24. září 2025
- Pneumokokové infekce a chřipka patří mezi nejčastější příčiny hospitalizací starších lidí. Lékaři apelují na nutnost včasné imunizace.
- Vakcinace jako nová forma prevence kardiovaskulárních chorob
Pneumokokové infekce, chřipka či další respirační onemocnění představují pro starší populaci vážné zdravotní riziko. U seniorů se častěji objevuje zápal plic, sepse nebo meningitida, přičemž příznaky onemocnění v některých případech nejsou tak výrazné, jako u ostatní populace, přesto jejichž průběh bývá závažnější než u mladších osob. Důvodem je přirozené stárnutí organismu a oslabování imunitního systému – tzv. imunosenescence. Podle odborníků je proto zásadní účinná prevence, zejména prostřednictvím očkování.
„Senioři často nemají typické projevy infekce, jako je horečka nebo zimnice. Onemocnění se může projevit jen celkovým zhoršením stavu, nechutenstvím nebo zmateností. To vede k pozdní diagnóze a podcenění zdravotního rizika,“ upozorňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. „U starších lidí probíhají infekce, jako je pneumonie, covid-19 či sezónní chřipka, často závažněji. Chřipka bývá v Česku extrémně podceňována i nedostatečně diagnostikována. Pacient ji může prodělat i s mírnými příznaky, avšak později může skončit v nemocnici s infarktem, cévní mozkovou příhodou či dekompenzovaným chronickým onemocněním. To je důvodem zvýšené úmrtnosti rizikových skupin v době chřipkových epidemií.“
Data ukazují, že infekce dolních cest dýchacích, včetně pneumokokového zápalu plic, patří mezi nejčastější příčiny hospitalizací osob starších 75 let. V USA téměř 90 % pacientů ve věku nad 65 let podlehne závažným komplikacím spojeným s infekcemi dýchacích cest. V České republice přitom stále panuje nízké povědomí o možnostech prevence. „Senioři opakovaně uvádějí, že jim chybí dostatek informací od lékařů. Dle námi realizovaného výzkumu se ukazuje, že většina z nich netuší, že mají právo na druhý názor nebo změnu lékaře, pokud mají pocit, že byli nedostatečně vyšetřeni, či pokud se jim i přes zhoršený stav lékař dostatečně nevěnuje,“ doplňuje Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR.
Očkování přitom prokazatelně snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí. „Podobně jako vakcína proti chřipce chrání nejen proti samotné infekci, ale i před komplikacemi, jako jsou infarkt myokardu či cévní mozková příhoda, má i očkování proti pneumokokům zásadní preventivní význam,“ říká MUDr. Milan Trojánek. Podle dostupných dat je u očkovaných seniorů riziko pneumokokového zápalu plic nižší až o 70 %, u chřipky klesá riziko hospitalizace o 30–40 %. Patogeny jako chřipka, covid, RS viry či pneumokoky nejvíce ohrožují křehké starší osoby, často kardiaky. Po každé kardiovaskulární příhodě nebo pneumonii se zhoršuje kvalita života a roste riziko dalšího onemocnění či úmrtí v následujících měsících. Očkování toto riziko významně snižuje.
Na nutnost prevence upozorňuje také MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka: „Staří lidé stonají často hůře a komplikovaněji než mladší pacienti, což představuje velkou ekonomickou zátěž pro zdravotní systém. Máme účinné vakcíny proti závažným respiračním patogenům, jejichž využívání je však stále nedostatečné. Podpora očkování v ČR přitom kromě plně hrazených vakcín existuje rovněž formou příspěvků zdravotních pojišťoven, očkovacího kalendáře pro dospělé, aktivitami organizací zabývající se seniory, přesto to stále nefunguje.“
Imunizace je otázkou celoživotní a zásadním nástrojem prodloužení kvalitního života. Požadavek WHO je 75% proočkovanost seniorů, v ČR však dosahujeme jen třetiny tohoto čísla a většina populace zůstává neočkována. V roce 2030 bude navíc každý 6. člověk starší 60 let a počet seniorů tak předčí počet dětí.
Rada seniorů ČR proto apeluje na praktické lékaře, aby více komunikovali s pacienty o možnostech očkování a aktivně jim vakcinaci nabízeli. „Senioři potřebují jasné a srozumitelné informace. Pokud jim chybí, často váhají nebo očkování vůbec nevyužijí,“ zdůrazňuje Lenka Desatová.
Podle aktuálního průzkumu Rady seniorů si senioři nejčastěji stěžují na to, že jim praktičtí lékaři věnují málo času (36 %). Téměř polovina musela se stejným problémem lékaře navštívit opakovaně, ale 17 % z nich ani poté nepocítilo zlepšení přístupu lékaře. Přesto 63 % seniorů ani nenapadlo si na lékaře stěžovat, ačkoliv nebyli spokojeni, často z přesvědčení, že by stížnost stejně nic nevyřešila.
Odborníci se shodují, že zvýšení proočkovanosti je nezbytným předpokladem nejen pro snížení úmrtnosti a zvýšení kvality života seniorů, ale i pro snížení nákladů na zdravotní péči v rychle stárnoucí populaci.