Školy

Tři hlavní kritéria při výběru střední školy: typ studia, finanční náklady, lokalita

Praha 15. září 2025

 Zhruba 106 tisíc deváťáků letos čeká zásadní otázka – co dál? O navazujícím vzdělávání obvykle rozhoduje celá rodina. Při výběru střední školy se řídí mimo jiné dostupností oborů v regionu nebo „kolik bude studium stát“.

Podle průzkumu organizace Než zazvoní začíná výběr střední školy u většiny dětí mnohem dříve než v posledním roce povinné školní docházky. Už v osmé třídě má alespoň představu o tom, kam si podat přihlášku, tři čtvrtiny žáků a zcela rozhodnutých je 8,5 procenta osmáků. Jasno mají typicky děti s vyhraněnými zájmy, které se těší na odborně zaměřené studium. „Kolem třetiny našich studentů si naši školu vyhlédlo už v osmé třídě základní školy a dříve. Dvě třetiny se rozhodly v 9. třídě, například na základě dnů otevřených dveří. Současné děti mívají přehled o svých možnostech, hodně je rozebírají mezi sebou, kdo má jaké zkušenosti, například od sourozenců nebo starších kamarádů, kteří už střední školy navštěvují, umí si vše vyhledat na internetu a hlavně na sociálních sítích. Mnohdy jsou informovanější než sami dospělí,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).

Slova ředitele potrvzují také interní průzkumy SSŠVT, ze kterých vyplývá, že si kolem 45 procent žáků rozhoduje o výběru střední školy zcela samo, 55 procent budoucích středoškoláků se radí společně s rodiči a přibližně polovina rodičů přiznává, že vůbec poprvé se o vysněné střední škole svého potomka dozvěděla právě od něj.

A podle čeho tedy vybírat tu pravou střední školu? V první řadě je důležité zorientovat se v nabídce sekundárního vzdělávání a zodpovědět si tři hlavní otázky.

  1. VŠEOBECNÉ STUDIUM, NEBO SPECIALIZACE?

Při výběru střední školy by měl být prvotní zájem dítěte. Sekundárním faktorem jsou studijní předpoklady. „Děti někdy bývají zaskočeny nároky, se kterými se poprvé setkají na střední škole, a pokud je výuka nebaví, rychle ztrácí motivaci. Proto je velmi důležité řídit se při výběru školy jejich zálibami. Například u našich uchazečů očekáváme zájem o techniku a počítače jako takové, určitě by neměli mít odpor k matematice,“ potvrdil ředitel IT školy Martin Vodička.

Dlouhodobě nejoblíbenější je studium ve středním odborném vzdělávání s maturitou. Loni takto v Česku studovalo 48 procent středoškoláků, gymnázia pojímala 28 procent studentů, obory s výučním listem měly 21 procent žáků, zbylá tři procenta byla v nástavbovém studiu. „Specializace už na střední škole je trendem moderní doby. Při výběru oboru uchazeči velmi zvažují možnosti budoucího uplatnění a dobré finanční ohodnocení na trhu práce, proto roste zájem o řemesla a IT obory. Podle analýz MŠMT však stále platí, že až čtvrtina absolventů středních škol lituje špatně zvoleného oboru. Na základních školách chybí ucelený systém kariérního vzdělávání a málokteré 14leté dítě, které není nijak vyhraněné, se dokáže vědomě rozhodnout, co mu bude sedět. Poradci na ZŠ mohou nabídnout cenná doporučení, ale důležité je, aby byly děti už odmala v kontaktu s praxí, získávaly zkušenosti a reálné představy o profesích, například díky různým vzdělávacím programům ve spolupráci s firmami, aby si pak samy dokázaly uvědomit, co chtějí, a vnímaly důsledky svých rozhodnutí,“ míní Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).

  • STÁTNÍ, NEBO SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA?

Téměř čtvrtina středních škol v Česku je soukromých. V loňském školním roce zajišťovaly společně s církevními školami vzdělávání 18,1 procenta studentů z celkového počtu 503 189 středoškoláků. Zatímco veřejné školy sází na své tradice a dostupnost, kvalitní soukromé školy kontrují moderním vybavením a důrazem na praktickou výuku. Typická je pro ně také možnost tzv. studia na dálku – jinou než denní formou vzdělávání se loni na soukromých školách vzdělávalo 12,4 procenta žáků. „Soukromé školy už dávno nejsou tak nedostupné a pouze pro „vyvolené“, jak byly vnímány v minulosti. Nabízejí individuální přistup a přípravu v souladu s potřebami pracovního trhu široké veřejnosti. Především ve specializovaných oborech, jako jsou informační technologie, je nutné naplnit požadavky na moderní nástroje a technologické vybavení školy, a v tom se může velmi lišit škola od školy, ať už ve státním, či soukromém sektoru,“poukázal Martin Vodička, který šéfuje SSŠVT od jejího vzniku v roce 1994.

  • DOMA, NEBO MIMO REGION?

Přechod na střední školu může být prvním krokem k osamostatnění dítěte. Konkrétní školu se proto vyplatí vybírat i z institucí daleko za dojezdovým rádiem. „Kvalitní střední školy zajišťují svým žákům cenově dostupné zázemí, proto by docházka na střední školu v jiném městě neměla být překážkou k dobrému vzdělávání. V současnosti máme více než 10 procent mimopražských studentů, ale jejich podíl se stále zvyšuje. Obědy ve škole stojí studenta 45 Kč na den a ubytování v Domě mládeže nabízíme za 2700 měsíčně. Vybavení školy, úspěchy studentů v IT či technologických soutěžích, jejich uplatnění v praxi nebo úspěšnost při přestupu na zvolenou vysokou školu by měly být důležitějšími ukazateli než samotná adresa školy,“ vyjmenoval Martin Vodička.

V tiskové zprávě byla použita data Českého statistického úřadu: Školy a školská zařízení – školní rok 2024/25.

SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA VÝPOČETNÍ TECHNIKY, www.sssvt.cz

Soukromá střední škola výpočetní techniky (SSŠVT) se od svého založení v roce 1994 věnuje tvorbě a výuce maturitních oborů z odvětví informačních technologií. V současné době škola nabízí tři studijní specializace: grafické systémy a tvorbu webových stránek, správu počítačových sítí, programování a databázové systémy. Důraz na praktickou výuku podtrhuje moderním vybavením a zapojením studentů i vyučujících – fundovaných profesionálů – do vedlejší hospodářské činnosti školy (od roku 2003). Každý rok pořádá soutěž pro žáky základních škol IT-SLOT. SSŠVT je členem Sdružení soukromých škol ČMS.

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *