Průzkum: Klimatická změna nahrává nealkoholickým pivům. V tropických dnech jím lidé hasí žízeň nejčastěji
Praha, 15. září 2025
Pivo je náš národní nápoj. Jeho konzumaci ale během roku zásadně ovlivňuje jedna věc. Překvapivě to nejsou hromadná sledování sportovních utkání v hospodách nebo letní grilovačky. Je to počasí. Průzkum Plzeňského Prazdroje z konce letošního léta ukazuje, jak se s rostoucí teplotou mění chuť na pivo. Zatímco při teplotách okolo 20 stupňů nebo při dešti Češi preferují ležáky, s vyššími teplotami přecházejí na desítky. Při tropických dnech, jejichž počet v posledních letech roste, pak lidé volí především nealkoholická piva. Počasí přitom ovlivňuje nejen domácí spotřebu, ale i vývoz piva do zahraničí.
Podle průzkumu Ipsos Instant Research pro Plzeňský Prazdroj[1] má 71 % Čechů v teplém letním počasí větší chuť na pivo. Chladnější a deštivější klima způsobuje opak. Letošní léto výsledky průzkumu potvrzuje. Červenec byl výrazně chladnější a deštivější než ten loňský. Průměrná teplota dosáhla v Česku 17,9 stupně, což je mírně pod dlouhodobým normálem a o 1,9 stupně méně než loni. Současně pršelo více, než je v posledních letech obvyklé. „Ještě větší rozdíl byl letos v srpnu, který s průměrnou teplotou 17,7 stupně zaostal za tím loňským o 2,5 stupně. To zásadním způsobem ovlivňuje pivovarnictví a celou gastronomii. V červenci a srpnu jsme tak v Česku prodali o téměř 10 % piva méně než ve stejném období loni. Zcela opačnou situaci jsme ale letos viděli například ve Skandinávii, kde bylo mimořádně teplé léto. Třeba Finsko zaznamenalo v červenci 15 dní s teplotou nad 30 °C a náš červencový export do Finska, Švédska a Norska tak byl skoro o 60 procent vyšší než loni,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
Počasí ovlivňuje, jaké pivo pijeme
Téměř polovina respondentů v průzkumu uvádí, že počasí ovlivňuje jejich pivní preference. Čím je v létě tepleji, tím více se přiklánějí ke slabším, a především k nealkoholickým pivům. Zatímco při teplotě do 19 stupňů sahá po nealko pivu 30 % spotřebitelů, při teplotě do 29 stupňů je jich už polovina, a jakmile se teploty přehoupnou přes tropickou třicítku, volí nealkoholické pivo včetně ochucených variant téměř 77 % dospělých. „Spotřeba nealkoholických piv se s rostoucí teplotou v létě rapidně zvyšuje, navíc nealko piva reagují na výkyvy počasí mnohem silněji než ležáky, svrchně kvašená piva nebo desítky. S trochou nadsázky lze říct, že popularitě nealko piv v posledních dekádách nahrává nejen změna životního stylu, ale také klimatická změna. Vidíme to i na prodejích, před 20 lety tvořil tento segment 1 % našich tuzemských prodejů, loni to bylo už 12 %,“ uvádí Roman Trzaskalik.
Tropických dní s teplotou nad 30 stupňů, kdy lidé po nealko pivu sahají nejčastěji, přitom v Česku dlouhodobě přibývá. Zatímco do roku 1990 jich podle Českého hydrometeorologického ústavu nebývalo průměrně víc jak 10 za rok, letos v létě jich bylo už 35 a loni dokonce 48. Rekordmanem je z tohoto pohledu rok 2018 s 60 tropickými dny během léta. I samotní konzumenti přitom v průzkumu přidělili nealko pivu roli nejlepšího společníka právě v parném počasí. Na otázku, proč v létě dávají přednost nealkoholickému pivu před tím alkoholickým, jich téměř sedmdesát procent odpovědělo, že kvůli osvěžení při horku.
Naopak v Česku tradiční ležáky se nejvíce pijí v chladnějším počasí, s rostoucími teplotami jejich spotřeba klesá. Když v létě teplota nepřesahuje 19 stupňů, pak je preferuje 55 % dotázaných. Pokud se ale vyčasí a teplota stoupne k 29 stupňům, po ležáku sáhne 33 % konzumentů, ve dnech, kdy je přes třicet stupňů, pak jen 18,5 %. Podobný pokles zájmu v závislosti na rostoucí teplotě zaznamenávají i svrchně kvašená piva stylu IPA, APA či ALE. Téměř 15 % lidí si je vychutnává, když je venku do 19 stupňů, jen 9,5 %, když teplota vzroste o dalších 10 stupňů, a v tropických dnech se objevuje na stole pouze u necelých 5 % lidí. „Svrchně kvašená piva mají často vyšší hořkost a také větší obsah alkoholu. To způsobuje, že v letních horkých dnech nejsou pro spotřebitele první volbou. Naopak s teplejším počasím roste zájem o výčepní piva. Pro 32 % dotázaných jsou jasnou volbou, když je maximálně 19 stupňů. Když teploměr stoupá ke třicítce, vzroste obliba desítek na 48 %. Jakmile se se ale ještě víc oteplí, poklesne zájem i o desítky (39 % respondentů) a lidi sahají po nealko pivu,“ vysvětluje Roman Trzaskalik. Malá, ale poměrně stabilní je pak kategorie tzv. kyseláčů, jejich obliba mezi respondenty se bez ohledu na počasí a teplotu pohybuje okolo 3 %.
Teplo má vliv na plánování a logistiku
Počasí neovlivňuje jen chutě spotřebitelů, ale i plánování a logistiku pivovarů. Proto Prazdroj využívá speciální analytický model, který pomáhá z dat z minulosti plánovat výrobu a distribuci piva v budoucnu. K historickým údajům o teplotách, srážkách a dalších ukazatelích za posledních deset let, které čerpá od Českého hydrometeorologického ústavu, přidává data o spotřebě piva v daném počasí. „Model nám ukazuje, jakou roli hraje oteplení nebo naopak ochlazení. Každý teplotní posun o jeden stupeň nahoru nebo dolů od dlouhodobého průměru znamená obvykle změnu o 1,5 % až 3 % v prodejích piv, především těch čepovaných. Díky tomu dokážeme lépe plánovat logistiku v následujícím roce, aby piva vždy a na všech místech bylo dostatek,“ dodává Jakub Štaif, manažer plánování poptávky Plzeňského Prazdroje.
Pivo u táboráku nebo na festivalu
Dobře vychlazené pivo si účastníci průzkumu v létě nejčastěji spojují s posezením u táboráku (53 % respondentů), hudebním festivalem (42 %), ale také s prací na zahradě (40 %), kempováním (31 %) nebo výletem do přírody (28 %). Právě význam hudebních festivalů z hlediska prodejů piva trvale roste. „Za posledních deset let – s výjimkou útlumu v covidovém období – se prodeje piva na festivalech, koncertech a dalších letních eventech neustále zvyšují. Jen letos pozorujeme oproti loňsku zhruba 10% nárůst. Lidé se chtějí setkávat a bavit, užít si svou oblíbenou hudbu a zároveň si přitom vychutnat dobře vychlazené pivo. Tomu odpovídá i náš servis. Na festivalech stále častěji nabízíme kromě sudového i tankové pivo nebo zóny, kde se čepuje do skla,“ dodává Roman Trzaskalik.
- S exportem do zhruba 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
- Plzeňský Prazdroj získal v roce 2024 v žebříčku aliance Byznys pro společnost TOP Odpovědná firma první místo v hlavní kategorii „TOP odpovědná velká firma“ a také první místo v oborové kategorii „TOP odpovědná firma v životním prostředí“.
Procenta z celkového počtu 1050 respondentů. Respondenti mohli volit více možností odpovědi. Průzkum pro Plzeňský Prazdroj, srpen 2025, 1050 respondentů. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
[1] Průzkum pro Plzeňský Prazdroj, srpen 2025, 1050 respondentů. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.