Skryté architektonické poklady Prahy
Praha 8. září 2025
Praha je nepochybně městem plným turistických lákadel, přesto ukrývá řadu míst, která dokáží nadchnout i zkušené návštěvníky. Jde o kulturní poklady, často přehlížené či méně známé široké veřejnosti, jež nabízejí jedinečné zážitky a nadchnou nejen obdivovatele architektury.
Gabriel Loci
Nejen turisté, ale i mnozí Pražané míří při procházkách městem často ke známému Strahovskému nebo Břevnovskému klášteru. Jedna z našich architektonicky nejzajímavějších sakrálních památek – benediktinský klášter s kostelem svatého Gabriela, dnes Gabriel Loci se ale nachází trochu mimo zraky davů, na Smíchově. Klášter patří mezi nejlépe dochované a nejvýznamnější památky beuronského umění na světě. Geometrická přesnost a odkazy na starověké umění ohromí v exteriéru, uvnitř pak okouzlí fascinující fresky a jedinečná atmosféra. Areál koupila od České pošty roku 2020 investiční společnost Cimex a namísto klášterního života či pozdějšího zázemí úředníků se pro další roky stal společenským a kulturním centrem. Po desetiletích je konečně přístupný veřejnosti, klášterní místnosti slouží jako ateliéry umělců, láká filmaře z celého světa a pořádají se v něm společenské akce od velkolepých módních přehlídek, přes výstavy až po firemní oslavy.
Kobky na Náplavce
Podél Rašínova a Hořejšího nábřeží najdete originálně zrekonstruované kobky – původně nenápadné sklady ve zdech náplavky, kam se v minulosti ukládal materiál dovážený loděmi. Dlouhé roky zůstávaly uzavřené a splývaly s okolím, dokud se je hlavní město nerozhodlo oživit. Nyní prostory slouží zejména jako kavárny, galerie, bary i veřejné toalety. Jejich dominantou jsou obří eliptické skleněné dveře, vážící přes dvě tuny – největší svého druhu na světě, které pomyslně propojují interiér kobek s hladinou Vltavy. Netradiční skla byla vyrobena v Thajsku americkým dodavatelem, odkud byla přes přístav v Hamburku dopravena až do Prahy. Speciální konstrukce umožňuje, aby se dveře otevíraly dostatečně široce i pro kočárky nebo invalidní vozíky, čímž se prostory staly přístupné opravdu všem.
Libeňský zámek
Zapadlý mezi moderními budovami v Zenklově ulici na Praze 8 se nachází kulturní památka Libeňský zámek, půvabná rokoková stavba v blízkosti Thomayerových sadů, a Löwitův mlýn na říčce Rokytce. Na místě dnešního zámku původně stávala gotická tvrz, z níž se dochovalo sklepení, přízemní zdivo jižní části a západní křídlo. Později byla tvrz přestavěna na renesanční budovu, která v letech 1769–1770 získala rokokovou podobu. Zatímco jeho vnější architektura se od té doby podstatně nezměnila, z interiérů se zachovalo jen málo. Zámek je spojen s významnými postavami české kultury, například s Karlem Čapkem, který zde pracoval na některých svých dílech. V současnosti objekt slouží jako sídlo Úřadu Městské části Praha 8 a příležitostně hostí kulturní akce i svatební obřady – jak v obřadní síni, tak v zámecké kapli Neposkvrněného početí Panny Marie.
Dům Diamant
Když se řekne kubismus v Praze, většině se vybaví slavný dům U Černé Matky Boží v turisty vyhledávané Celetné ulici. Jenže kubistických staveb, které stojí za obdiv, je ve městě mnohem víc. Jednou z nich je činžovní dům zvaný Diamant ve Spálené ulici z let 1912–1913, jehož název odráží charakter stavby – bohatě dekorované prvky skutečně tvarově vycházejí z krystalu a jeho různých modifikací. Architekt Emil Králíček, jemuž je kubistická úprava původně secesní stavby připisována, vytvořil dokonce kubistický rám kolem barokní sochy Jana Nepomuckého, čímž propojil stavbu se sousedním kostelem. V zrekonstruovaných společných prostorách se dochovaly některé originální prvky vybavení, dodnes můžeme obdivovat původní dveře, lampy, poštovní schránky a teracové podlahy, které spolu s leptanými skly dotvářejí autentickou atmosféru tohoto architektonického klenotu.
Nový Svět
Nedaleko turisty obléhaného Pražského hradu se skrývá Nový Svět – čtvrť, která vypadá jako z jiného století. Klikaté uličky, malebné domky nejrůznějších barev, tvarů i velikostí a téměř úplná absence davů vytvářejí dojem, že jste se přenesli o několik staletí zpět. Nový Svět získal své jméno proto, že stál mimo Hradčany, které byly povýšeny na město už v roce 1320. Dříve zde žili řemeslníci a chudší obyvatelé Prahy, dnes je to jedno z nejklidnějších a nejkouzelnějších míst ve městě, kde si lze vychutnat pohádkovou atmosféru a odpočinout si od ruchu metropole. Do čtvrti patří nejen ulička Nový Svět, ale i Černínská sevřená zdmi zahrad Černínského paláce a Kapucínského kláštera. Doleva z Černínské odbočuje krátká miniulička Na Náspu a končí na rohu Kanovnické ulice.