Kyberšikana, deprese i úzkosti. Takřka každý třetí deváťák potřebuje pomoc, které je ale v Česku nedostatek
Praha, 1. září 2025
Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 % českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze adolescenti z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví, podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 % chlapců a 55 % dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje i kyberšikana. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 % mladých Čechů a dvě třetiny pak byly přímo její obětí. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Duševní zdraví dospívajících se podle aktuálních dat výrazně zhoršuje. Například rozsáhlý výzkum Agentury Evropské unie pro drogy zjišťoval poprvé i tzv. well-being, tedy psychickou pohodu jedinců. Zúčastnilo se jej přes 114 tisíc Evropanů ve věku 15 až 16 let, přičemž dobře se podle něj cítí 59 % evropských adolescentů.
Čeští adolescenti mají druhý nejhorší well-being v Evropě, dobře si vedou seveřané
V oblasti duševní pohody je Česko téměř na chvostu Evropy. „Dobře se cítí jen 46 % Čechů ve věku 15 až 16 let. Hůře na tom jsou jen Ukrajinci s 43% podílem dospívajících s dobrým well-beingem. ‚Nejšťastnější dospívání‘ mají naopak převážně obyvatelé severských zemích. V Dánsku, na Islandu a Faerských ostrovech duševní pohodu uvedlo více než 70 % dotázaných,“ přibližuje Milan Mařík, analytik portálu Evropa v datech.
Na tomto odkazu naleznete infografiku – Well-being dětí
Národní ústav duševního zdraví označil situaci v Česku za alarmující
Nepříznivou situaci v Česku potvrzují i další výzkumy. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) ve své zprávě označil situaci v Česku za „alarmující a vyžadující řadu opatření”. Vycházel ze svého Národního monitoringu duševního zdraví dětí a adolescentů. Dle této studie má nízký well-being 54 % deváťáků. Naopak dobře se cítí pouze 18 % žáků devátých tříd.
Přibývá osamělosti i psychosomatických obtíží
Podle dat v poslední době dochází k výraznému zhoršení z několika důvodů. „Výzkumy i zkušenosti odborníků ukazují, že duševní zdraví dospívajících se v posledních desetiletích skutečně mění a je jiné. Důvody nejsou jednoduché, ale kombinují se faktory jako zrychlené tempo života, větší tlak na výkon, neustálá online přítomnost a také nejistota ohledně budoucnosti,“ vysvětluje Magdalena Lukasová, vedoucí pracovní skupiny Výzkumu duševního zdraví dětí a adolescentů v NUDZ.
Zhoršení well-beingu potvrzuje i Petr Macek z Masarykovy univerzity: „V mezinárodních i českých datech je patrné, že mezi roky 2018 a 2022 došlo k výraznému zhoršení ukazatelů psychické pohody patnáctiletých – více adolescentů uvádí osamělost, časté psychosomatické obtíže a nižší životní spokojenost.“
K nepříznivé situaci přispívá i aktuální dění. „U mladých se často mluví například o environmentálním stresu a velkou roli hraje i pro mnohé obtížná ekonomická situace a zuřící globální konflikt,“ míní Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši.
V Česku žalostně chybí odborná pomoc
Výzkumníci se zaměřili i na příznaky depresí a úzkostí, a právě tady výsledky poukazují na závažnost situace. Třetina žáků totiž vykazuje známky střední až těžké úzkosti. Se středními až těžkými depresemi se pak potýká 41 % deváťáků. Jinými slovy řečeno, zhruba každý třetí žák by potřeboval odbornou pomoc. Té se jim ale často nedostává, protože se Česko dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem dětských psychologů a psychiatrů, což může mít pro děti závažné dopady i v dospělosti.
Systém reaguje, až když dítě potřebuje klinickou pomoc
Školy v tomto směru mají do značné míry svázané ruce, a to rovněž kvůli nedostatku personálu. Jak vysvětluje Magdalena Černá z Centra Locika: „Psychologická a terapeutická péče pro děti je dlouhodobě nedostupná, přetížená a roztříštěná. Školy často nemají kapacity reagovat včas a citlivě. Náš systém reaguje, až když je ‚pozdě‘ – kdy už dítě potřebuje dlouhodobou klinickou pomoc. Přitom by často stačila včasná podpora, vztah, rozhovor.“
Psychické zdraví se výrazně liší dle pohlaví, symptomy střední až těžké deprese vykazuje 55 % deváťaček
Zatímco s nízkým well-beingem se potýká podle NUDZ 41 % deváťáků (chlapců), u dívek ve stejném věku je situace podstatně horší – špatně se jich cítí 66 %. Ještě větší rozdíl panuje u středních a těžkých depresí, jejichž symptomy vykazuje 55 % dívek oproti 27 % chlapců.
Na tomto odkazu naleznete infografiku – Duševní zdraví českých deváťáků
Příčin, proč u dívek můžeme sledovat výrazně horší duševní zdraví, je celá řada. „Dívky narozdíl od chlapců častěji prožívají samotu a snížené sebevědomí. Ve větší míře zažívají také tlak na vzhled a výkon, více se srovnávají s ostatními a více přemýšlejí o svých emocích. Dalším faktorem jsou také biologické a hormonální změny, které způsobují, že dívky mají vyšší míru empatie a citlivosti,“ vysvětluje Lukasová a dodává, že chlapci na druhou stranu vykazují vyšší pravděpodobnost sebevražedného chování. Současně ale data může ovlivnit také to, že dívky o své nepohodě více mluví a jsou otevřenější.
S kyberšikanou má v Česku zkušenost většina dospívajících. Dvě třetiny z nich se staly oběťmi
Celou situaci zhoršuje také kyberšikana, která je v poslední době na vzestupu. Ta podle Magdaleny Černé výrazně umocňuje dopady stávajících problémů: „Sociální sítě působí jako silný urychlovač – pozitivních i negativních emocí. U dospívajících mohou významně ovlivnit pocit vlastní hodnoty, porovnávání se s ostatními, sebedůvěru i míru přijetí.“
Mladí lidé se s kyberšikanou potkávají velmi často, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobile a organizací In IUSTITIA. „Náš nedávný průzkum ukázal, že 85 % Čechů ve věku 11 až 21 let bylo za poslední rok vystaveno nějakému typu šikany v online prostředí, přičemž 67 % adolescentů jí čelilo přímo,“ říká Simona Dřízhalová, expertka na udržitelnost ve společnosti T-Mobile, a dodává: „Umocněno je to tím, že mladí tráví v online prostředí obrovské množství času. Jen sociální sítě na denní bází používá v této věkové skupině 82 % Čechů.“
Nejčastěji se jedná o urážení, šířením pomluv či posměch kvůli obezitě – přibližně čtvrtina mladých a dospívajících deklaruje, že tuto formu kyberšikany vidí minimálně jednou týdně. V případě přímého kontaktu se šikanou se s urážkami na svou osobu setkává týdně 6 % Čechů ve věku 11 až 21 let.