Trávicí obtíže, které přetrvávají? Na vině může být vysoká hladina kortizolu
Praha 30. srpna 2025
Stejně jako se stres negativně podepisuje na naší psychice či kardiovaskulárním zdraví, zásadně oslabuje i činnost střev. Ať už jde o krátkodobé působení noradrenalinu či dlouhodobě zvýšenou hladinu kortizolu, trávicí trakt je vystaven zátěži se znatelnými následky. Nejde přitom jen o běžné zažívací problémy, které zanedlouho odezní. Nadměrný stres zvyšuje také riziko rozvoje celé řady chronických onemocnění trávicího systému, jež výrazně narušují kvalitu života a každodenní fungování. Jak moc jsou nervová soustava a střeva provázané? Jaké klíčové procesy stresové hormony narušují? A čím obohatit stravu v případě IBS?
Nejprve je potřeba vysvětlit, proč stres tak silně ovlivňuje naše trávení. Důvodem je úzké spojení nervové soustavy se střevy, které odborně nazýváme osa mozek-střevo. Jedná se o obousměrný komunikační tok, jenž probíhá na několika úrovních. Hlavní propojení vzniká pomocí tzv. bloudivého nervu (nervus vagus). Ten přenáší až 80 % signálů ze střeva do mozku a jen 20 % opačně. Jinými slovy mozek především reaguje na konkrétní procesy našeho trávení a podle nich upravuje svou činnost –například hladinu stresových hormonů, autonomní nervovou aktivitu nebo vnímání bolesti. Zajímavostí je, že samotná střevní stěna disponuje vlastním enterickým nervovým systémem, často označovaným jako druhý mozek. Tato síť více než 100 milionů neuronů dokáže sama řídit klíčové funkce a zároveň přímo určuje, jak naše střeva reagují na stresové podněty.
Na celkové komunikaci se podílí i střevní mikrobiom. Bakterie a další mikroorganismy totiž rozhodují o produkci důležitých neurotransmiterů, jako je serotonin, GABA či dopamin, čímž přímo řídí jak trávení, tak i naši náladu, emoce a odolnost vůči stresu. Nervová soustava a střevní prostředí se tedy neustále ovlivňují. Jakmile však do hry vstoupí hormony v podobě kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu, dochází k výraznému narušení rovnováhy.
Od občasných obtíží až po onemocnění omezující každodenní fungování
Účinky stresu se ve střevech projevují jak krátkodobě, tak dlouhodobě. Příkladem může být vliv na jejich motilitu neboli pohyblivost. Akutní stav, kdy se zvyšuje hladina adrenalinu a noradrenalinu, často vede k urychlení činnosti střevní svaloviny, a může tak vyvolat průjem. Zároveň mění průtok krve, čímž přispívá k neoptimálnímu vstřebávání klíčových živin a špatné regeneraci střevní sliznice. U chronického stresu způsobeného kortizolem naopak dochází ke značnému zpomalení pohyblivosti, což se může projevit dlouhodobými problémy se zácpou. Tento hlavní stresový hormon navíc oslabuje ochrannou bariéru, čímž zvyšuje riziko průniku škodlivin, toxinů a patogenů zpět do těla, podporuje tvorbu zánětů a mění složení střevního mikrobiomu, kdy ubývá prospěšných bakterií, jako jsou Lactobacillus a Bifidobacterium, a přibývá nežádoucích mikroorganismů typu Clostridium difficile. V případě, že stres neustupuje a dál negativně působí na klíčové procesy, střeva trpí a stávají se náchylná k rozvoji řady chronických onemocnění.
Mezi nejčastější patří syndrom dráždivého tračníku (IBS), který postihuje především zaneprázdněné ženy v produktivním věku. Jde o funkční poruchu trávicího systému, jež významně narušuje každodenní fungování. Kromě potíží ve formě průjmu, zácpy, bolesti břicha a plynatosti se projevuje také zvýšenou únavou či bolestí zad. Většina lidí přitom ani netuší, že se se syndromem potýká a příznaky považuje za běžnou součást svého života. Vliv stresu je patrný také u zánětlivých onemocnění, jako jsou Crohnova choroba, která zasahuje hlavně tenké střevo a projevuje se bolestmi břicha, častými průjmy, hubnutím, horečkami a celkovou únavou, či ulcerózní kolitida, jež je typicky doprovázená krvavými průjmy, křečovitými bolestmi břicha a nutkáním na stolici. Stres mimo jiné zvyšuje i produkci kyselin v žaludku a zpomaluje jeho vyprazdňování. Následkem toho dochází k pálení žáhy a vzniku tzv. peptických vředů, tedy otevřených ran v místech vystavených působení kyseliny chlorovodíkové a trávicích enzymů. Jedná se především o sliznici žaludku nebo dvanáctníku. Člověka s tímto problémem trápí bolesti v nadbřišku, pocit plnosti, nadýmání a nevolnost.
Stres tak představuje rizikový faktor pro celkové zdraví trávicího traktu. Nejenže narušuje potřebnou rovnováhu, a omezuje tak správnou funkci klíčových procesů, zároveň se významně podílí na vzniku vážných onemocnění narušujících kvalitu života. Je proto důležité umět s ním pracovat a hledat způsoby, které pomohou jeho dopad zmírnit.
Jak ochránit střeva před stresem?
Aby vůbec střeva zvládla čelit běžnému náporu stresových hormonů, a nedocházelo tak k nežádoucím potížím, jako první je třeba podpořit jejich kondici a odolnost pomocí pestré a vyvážené stravy. Správně poskládaný jídelníček totiž zajistí dostatečné zastoupení prospěšných bakterií, které pomáhají udržovat stabilní mikrobiom, posilují imunitu a zároveň přispívají k lepší psychické pohodě prostřednictvím produkce důležitých neurotransmiterů. Talíř by proto vždy měl obsahovat dostatek vlákniny, jež slouží jako potrava pro mikroorganismy, fermentovaných potravin pro doplnění dalších bakteriálních kmenů a zastoupení přínosných mikronutrientů. Důležitý je hořčík, zinek, vápník, železo, ale i antioxidanty a omega-3 mastné kyseliny, které působí protizánětlivě a chrání střevní sliznici i nervový systém před negativními účinky stresu. Lidé trpící IBS mohou jídelníček doplnit také zdravotnickými prostředky, pomocí nichž efektivně sníží intenzitu nepříjemných projevů. Vhodnou volbou je například PROIBS s patentovaným extraktem AVH200® z aloe vera. Ten vytváří na sliznici střev gelový povlak, který podporuje optimální prostředí a posiluje ochrannou funkci střevní bariéry. PROIBS je zdravotnický prostředek určený k léčbě příznaků IBS. Zásadní je rovněž pitný režim, díky kterému člověk minimalizuje riziko nepříjemné zácpy. Co naopak střevům nesvědčí, je alkohol, zvýšená konzumace rafinovaného cukru a kouření.
Stres usměrníme také pohybem. Ať už jde o kardio, silový trénink, jógu či hodinovou chůzi na čerstvém vzduchu, každá forma pravidelné aktivity snižuje hladinu stresových hormonů, čímž přispívá nejen k psychické pohodě, ale i menšímu zatížení trávicího traktu. Pohyb navíc stimuluje správnou funkci střev, zajišťuje jejich pohyblivost a zlepšuje prokrvení. Spolehnout se můžeme i na spánek. Jedná se totiž o důležitý regenerační mechanismus organismu, během kterého dochází ke snížení hladin stresových hormonů, obnově rovnováhy nervové soustavy a posílení imunity. Čas od času můžeme denní rutinu okořenit rovněž meditací či dechovým cvičením zpomalujícím stresovou reakci těla.
Každá situace má řešení. Pokud tedy člověk tuší, že stres je důvodem špatného zažívání a problémů s tím spojených, je v jeho zájmu posílit zdraví střev a osvojit si návyky, díky kterým bude mít hladiny stresových hormonů pod kontrolou.
Produktový tip: IBS pod kontrolou, i když jsme ve stresu
Dlouhodobý stres se nepodepisuje jen na naší psychice, výrazně zhoršuje i projevy syndromu dráždivého tračníku (IBS). Bolesti břicha, nadýmání, průjmy, zácpa či zvýšená únava – to vše dokáže každodenní fungování značně zkomplikovat. Střevům je proto potřeba pomoct a ulevit od nepříjemné zátěže. Jednou z možností je i zdravotnický prostředek PROIBS. Obsahuje patentovaný extrakt AVH200® z aloe vera, jenž vytváří na sliznici střev ochranný gelový povlak, čímž podporuje optimální prostředí, zklidňuje podráždění a posiluje přirozenou střevní bariéru. Střeva jsou tak více odolná a lépe vzdorují nástrahám stresových hormonů. Správně fungující trávicí trakt se nám poté odmění dobrou náladou a pocitem úlevy, na který tak dlouho čekáme! PROIBS je zdravotnický prostředek určený k léčbě příznaků IBS. Čtěte pečlivě návod k použití a informace, které se vztahují k bezpečnému používání.
Zdroj: PROIBS