Peníze těm, kteří generují ekonomický výstup
České Budějovice, 23. srpna 2025
Zemědělský svaz ČR spolu s ostatními sedmi klíčovými organizacemi agropotravinářského sektoru předal eurokomisaři Hansenovi společnou pozici k návrhu reformy Společné zemědělské politiky (SZP). Kritizujeme v ní zrušení dvoupilířové struktury, krácení rozpočtu nejenom nominálně, ale i reálně. Předseda Martin Pýcha zároveň otevřel téma zastropování a degresivity, které by podle svazu mělo největší dopad právě na české zemědělství a ohrozily produkčně silné podniky a s nimi i potravinovou soběstačnost. Eurokomisař uvedl, že „peníze by měly jít těm, kteří generují ekonomický výstup,“ což Zemědělský svaz považuje za klíčové východisko pro další jednání o budoucí SZP.

Zemědělský svaz spolu s dalšími organizacemi využil příležitosti setkání s evropským komisařem pro zemědělství a venkov Christophem Hansenem, která se konalo v předvečer zahájení agrosalónu Země živitelka v Českých Budějovicích, k předání společného stanoviska k návrhu Evropské komise (EK) na novou Společnou zemědělskou politiku (SZP) sedmi nevládních zemědělských a potravinářských organizací. Jedná se o společné stanovisko Agrární komory, Zemědělského svazu, Potravinářské komory, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, PRO-BIO, Společnosti mladých agrárníků a Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků – tedy stejných organizací, které letos představily Iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství. Ke společné pozici k nové SZP se kromě signatářů Iniciativy připojil také svaz ekologických zemědělců PRO-BIO. Tyto organizace dohromady reprezentují produkci přibližně 85 % v Česku vyrobených potravin.
Peníze těm, kteří generují ekonomický výstup
Eurokomisař během akce mimo jiné uvedl, že „podporováni by měli být aktivní zemědělci, tedy ti, kteří generují ekonomický výstup.“ Tento výrok Zemědělský svaz vítá a považuje za klíčové východisko pro jakoukoliv budoucí reformu SZP. Předseda Pýcha v této souvislosti připomněl, že v České republice dotační systém motivuje k opouštění zemědělské produkce ve prospěch péče o krajinu s minimální zemědělskou činností. To mimo jiné přispívá k vysoké závislosti českého zemědělství na dotacích a nízké průměrné produkci na hektar, která se pohybuje pouze okolo 60 % evropského průměru.
„Nejefektivnější péči o krajinu zajišťuje hospodář, který se živí zemědělstvím a dotace mu kompenzují náklady vzniklé v souvislosti agroenvironmentálními opatřeními. Vytvářet skupinu pseudo státních zaměstnanců, kteří žijí z převážné většiny z dotací a nepřispívají k produkci potravin, je pro Českou republiku i Evropskou unii nepřijatelně drahé,“ vysvětluje Pýcha.
Společná pozice sedmi nejvýznamnějších zemědělských a potravinářských organizací k návrhu nové SZP
Zemědělské a potravinářské organizace předaly své společné stanovisko k návrhu EK na novou SZP po roce 2027 českému ministerstvu zemědělství, které v těchto dnech zpracovává prvotní reakci ČR na dokumenty zveřejněné Evropskou komisí v červenci, a předaly toto stanovisko také eurokomisaři Hansenovi.
Všichni signatáři tohoto společného stanoviska odmítají záměr EK zrušit dvoupilířovou strukturu SZP, která dosud umožňovala cíleně podporovat jak produkční zemědělství, tak rozvoj venkova. Považují za nepřijatelné, že návrh neobsahuje žádnou formu spravedlivého rozpočtového klíče, a naopak otevírá prostor pro soutěž národních rozpočtů, která může zásadně narušit rovné podmínky na společném evropském trhu. Společné stanovisko také důrazně odmítá snížení reálné výše financí pro SZP – podle propočtů zohledňujících kumulovanou inflaci by to v českých podmínkách znamenalo v reálné hodnotě až 55% pokles podpory. Nezaznívá přitom odpověď na otázku, zda a jak jsou členské státy ochotny tento propad dorovnat z národních zdrojů.
Pan eurokomiasař uklidňuje, že v návrhu rozpočtu EU je pamatováno na zemědělce také v jiných rozpočtových kapitolách. Zemědělský svaz si ale myslí, že když prostředky nejsou přímo alokované na zemědělství, může se stát, že z dalších prostředků se některé národní státy rozhodnou na zemědělství vyčlenit minimální nebo žádné finance – podle toho, zda se bude jednat o zemi, ve které je zemědělství prioritou nebo nikoli.
Pýcha zároveň varuje, že nově navrhované přesuny zdrojů mimo jádro SZP mohou mít další negativní konsekvence. Například když budou prostředky na některé podporované aktivity administrovat jiná ministerstva než ministerstvo zemědělství, budeme se setkávat s neznalostí úřadníků a hodnotitelů a pro farmáře to bude znamenat další komplikace a obtížnější dostupnost fondů.
Organizace dále varují, že nový návrh SZP neobsahuje žádný systém hodnocení ekonomických dopadů navrhovaných opatření. Zemědělský svaz již dříve vyzval ministra zemědělství Marka Výborného a předsedu sněmovního zemědělského výboru Michala Kučeru ke zpracování nezávislé dopadové studie návrhů EK na české zemědělství. A tuto výzvu opakujeme.
“Vzhledem k tomu, že evropské zemědělství je stále silněji vystaveno globální konkurenci, považují zemědělské a potravinářské organizace opomíjení ekonomické dimenze za zásadní chybu,” uvádí k tomu Martin Pýcha. “Rozvoj evropského zemědělství musí být založen na vyvážené kombinaci environmentálního, sociálního a ekonomického pilíře – nikoli pouze na byrokratickém přístupu a dodržování složité a nákladné podmíněnosti,” doplňuje předseda Zemědělského svazu.
Společná pozice k degresitivtě a zastropování v rámci návrhu nové SZP
Zemědělský svaz během setkání ústy svého předsedy Martina Pýchy, v zastoupení ostatních signatářů společné pozice, otevřel také téma navrženého zastropování a degresivity přímých plateb. Zemědělci a potravináři opakovaně varují, že v podmínkách České republiky by zavedení degresivity a zastropování v navrhované podobě mělo zásadní dopad na zemědělské podniky, které dnes zajišťují naprostou většinu domácí potravinové produkce.
„Není možné mluvit o spravedlivé zemědělské politice, pokud má být postavena na trestání produktivních podniků pouze kvůli jejich velikosti,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Je třeba přihlížet k tomu, kolik lidí daný podnik zaměstnává, kolik potravin vyrábí, kolik odvádí na daních a jaký má přínos pro regionální ekonomiku,“ dodává Pýcha.
Je dobře, že pan eurokomisař měl také příležitost se osobně seznámit s příkladem typického českého středně velkého produkčního zemědělského družstva, aby si mohl lépe představit, že právě takovýto funkční zemědělský podnik by v novém systému čelil výraznému poklesu podpory, a to v míře, která by snadno mohla být likvidační.
„Jestli chceme, aby Evropa zůstala soběstačná ve výrobě potravin, nemůžeme z ní systematicky vytlačovat právě ty podniky, které tu produkci reálně zajišťují,“ upozorňuje Pýcha. „Zastropování není cesta k vyváženější SZP, ale k poklesu efektivity a ohrožení celé potravinové bezpečnosti,“ myslí si předseda Pýcha.
Evropské zemědělství je dnes stále více ohroženo kumulací protichůdných tlaků. Na jedné straně Evropská komise zvyšuje regulační a environmentální nároky na evropské zemědělce, na straně druhé otevírá trh bezcelním dovozům ze zemí, kde obdobné standardy neexistují. Pokud k tomu přidáme návrh na omezení podpory pro produkčně silné podniky, vzniká nerovnováha, která může vést k odchodu dalších producentů z trhu – a s nimi i k poklesu potravinové soběstačnosti Evropy.
„Evropská komise musí přestat přehlížet ekonomickou realitu zemědělců,“ dodává Pýcha. „Bez udržitelných příjmů nelze zajistit udržitelné zemědělství – a už vůbec ne kvalitní potraviny za rozumné ceny,“ uzavírá.
Zemědělský svaz proto považuje jednání s eurokomisařem za důležitou příležitost k vyjasnění pozic a věří, že osobní zkušenost pana Hansena s českým zemědělstvím přispěje ke konstruktivnímu dialogu o budoucnosti evropské zemědělské politiky.
„Je zjevné, že eurokomisař Hansen je ochoten naslouchat. Ale dialog musí pokračovat – a klíčová bude i reakce české vlády. Doufáme, že se naši představitelé za zemědělce skutečně postaví a že společná pozice zástupců agropotravinářského sektoru, kterou jsme předali také ministerstvu zemědělství, bude v co největší míře promítnuta do pozic, které bude česká vláda obhajovat také na evropské úrovni.“
Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) je největší zaměstnavatelskou organizací v zemědělství. Členové ZS ČR hospodaří téměř na 1/3 užívané zemědělské půdy a zaměstnávají přes 42 % všech pracovníků v zemědělství. Svaz je člen Konfederace zaměstnavatelských podnikatelských svazů a zastupuje zemědělce v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). Svaz také zastupuje zemědělce a zemědělská družstva v evropské organizaci COPA/COGECA. Prostřednictvím svého členství v Družstevní Asociaci ČR se také podílí na činnosti Mezinárodního družstevního svazu v evropském regionu – Družstva Evropa.
Více informací naleznete na www.zscr.cz, fb.me/zscrCZ/, www.zemedelstvizije.cz, fb.me/zemedelstvizije/, https://www.najdizemedelce.cz/, https://www.ctpz.cz/