Bezpečnější veřejně přístupná místa. Ministerstvo vnitra představilo nové metodiky k ochraně měkkých cílů

Praha 11. srpna 2025

Bezpečnost veřejného prostoru nezajistíme jednorázovým opatřením. Jde o dynamický proces, který vyžaduje širokou spolupráci. Na tom jsou postavené aktualizované metodiky ochrany měkkých cílů Ministerstva vnitra.

Ministerstvo vnitra s odborníky a spolutvůrci Gabrielou Ben David a Zdeňkem Kalvachem dnes, 11. srpna 2025, představilo revidované i zcela nové metodiky k ochraně měkkých cílů. Za takové cíle se považují především objekty, prostory nebo akce s častou přítomností většího počtu osob a současně nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům. Primárně jde např. o školy, nemocnice, obchodní centra nebo veřejná prostranství.

Ochrana těchto cílů je specifická a je k ní nutné přistupovat systémově. Revidované metodiky se věnují „Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle“, „Bezpečnostním plánům měkkého cíle“ a tomu, „Jak se připravit na závažnou situaci“. K těmto metodikám přibyla ještě metodika „Koordinace měkkého cíle pro fázi po bezpečnostním incidentu“. Metodiky najdete zde.

„Vzhledem k vysokému počtu měkkých cílů neexistuje lepší systém plošného zvýšení odolnosti než metodickým vedením měkkých cílů ze strany státu či místní samosprávy, ale také například sdílením dobré praxe mezi samotnými měkkými cíli. Proto jsou metodiky k ochraně zvláště důležité,“ uvedl vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Jan Paďourek. Zdůraznil také, že přestože je bezpečnostní situace v Česku dobrá, je vhodné se ochraně veřejných prostranství aktivně věnovat.

Metodiky jsou určené pro vedoucí pracovníky, majitele či provozovatele měkkých cílů, zaměstnance v první linii, jako jsou recepční či ostraha, ale také pro běžnou veřejnost.

Metodiky ochrany měkkých cílů:

Základy ochrany měkkých cílů (2016) – autor Zdeněk Kalvach

• Úvodní dokument shrnující základní principy ochrany měkkých cílů.

Metodika pro vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle (2017) – Zdeněk Kalvach

• Praktický návod, jak provést vlastní hodnocení ohroženosti konkrétního měkkého cíle.
• Vysvětluje, jak identifikovat slabá místa, jak vyhodnotit pravděpodobné scénáře ohrožení (kdo by mohl zaútočit, jakým způsobem, s jakým dopadem).
• Umožňuje provozovatelům pochopit prioritu rizik a orientovat se v tom, na co se zaměřit při zavádění bezpečnostních opatření.
• Pracuje s jednoduchou matricí rizik (pravděpodobnost vs. dopad).

Metodika pro zpracování bezpečnostního plánu měkkého cíle (2017) – Dominika Králová, Veronika Štern

• Návod, jak vytvořit konkrétní bezpečnostní plán (plán ochrany) pro objekt či akci.
• Definuje strukturu bezpečnostního plánu: od popisu objektu přes identifikaci odpovědných osob, určení režimových opatření, fyzické a technické zabezpečení až po plán krizové reakce.
• Doporučuje i scénáře cvičení a proškolení personálu.
• Cílem je, aby každý měkký cíl měl vlastní, přehledný plán se všemi postupy v případě rutiny i bezpečnostního incidentu.

Metodiky ke koordinaci postupů po incidentu (2018 a 2025) – Gabriela Ben David

• Jsou zaměřeny na fázi bezprostředně po incidentu (útoku, násilném činu).
• Řeší koordinaci vlastníků/provozovatelů měkkých cílů s Policií ČR, složkami IZS (hasiči, zdravotníci), samosprávou apod.
• Obsahují přehled doporučených postupů pro řízení komunikace, psychologickou podporu obětí, obnovu provozu apod.
• Cílem metodik je minimalizace dopadů incidentu a rychlé obnovení fungování, bezpečnosti a

Gabriela Ben David

Věnuje se krizovému plánování měkkých cílů. Asistovala např. institucím po teroristických útocích v Bruselu, v Paříži, v Kodani nebo po majdanské revoluci na Ukrajině. Pracuje s měkkými cíli po celém světě, kromě evropských zemí má zkušenost z Izraele, USA, Jižní Afriky, Indie nebo Jižní Ameriky. Zaměřuje se na všechny typy měkkých cílů. V současnosti je také součástí bezpečnostního týmu Univerzity Karlovy v Praze.

Zdeněk Kalvach

Ochraně osob v organizacích ohrožených extrémními formami násilí se věnuje přes 20 let. Měl na starosti bezpečnost českých židovských organizací, byl zástupcem ředitele Rádia svobodná Evropa / Rádia svoboda. Podílel se na rozvoji koncepce ochrany měkkých cílů. Zabývá se bezpečnostním poradenstvím a spolupracuje s různými organizacemi, včetně Univerzity Karlovy, kde je členem Ústředního krizového štábu.;