Milan Syruček: Světová nej Ukrajiny
Praha 2. srpna 2025
Ukrajinu vnímáme zejména poslední tři roky jako zemi zužovanou ruskou vojenskou agresí. Ale kdyby nebylo této strašné války, byla by atraktivní zejména pro mnohá nej, ať už přírodní, nebo které stvořili Ukrajinci a v čem drží řadu i světových prvenství. Už jen fakt, že je největší evropskou zemí, rozkládající se pouze na našem kontinentu (vylučuji z této statistiky třeba Ruska nebo Turecko, jejichž území zasahují i jiný kontinent), ale v rozloze předstihuje Francii, Německo či Španělsko.
Právě na jejím území, asi 40 km od Kyjeva, se rozprostírá území, kde pět tisíc let před Kristem, vznikla tzv. tripolská kultura, snad nejstarší na našem kontinentu. A objevil ji Čech, Čestoslav Chvojka, ve druhé polovině XIX. století. Nutno přiznat, že ho k tomu přivedla nešťastná láska. Zamiloval se v Praze do jedné ukrajinské šlechtičny a když se s rodinou odstěhovala do rodného Kyjeva, následoval ji, aby ji požádal o ruku. V ukrajinské metropoli však zjistil, že je psychicky nemocná, tedy nesvéprávná a tudíž nemohli uzavřít sňatek. Protože byl povoláním archeolog, využil svého pobytu v Kyjevě a začal v jeho okolí bádat. Tak učinil tento objev, za nějž dostal světové uznání.
Když už jsme v historii, měl bych připomenout nejstarší mapu na světě, kterou vyryl jeden z předků do mamutího klu. Tento archeologický nález byl objeven v obci Meziříčí v Rivněnském kraji a jeho stáří se odhaduje na 14 500 až 15 000 let.
Ale vraťme se do současnosti. V Kyjevě se můžeme projít ulicí, která je nejširší na světě – v některých úsecích má šířku až 200 metrů. Největší náměstí v Evropě má Charkov – téměř 12 hektarů. Město Kryvyj Rih je nejdelší v Evropě – má délku 126 km. Město Dniprio má zase nejdelší evropské nábřeží – měří 30 km. Rovněž nejdelší obytný dům na světě patří Ukrajině. Nachází se v městě Luck Volyňské oblasti, jeho délka činí 1750 metrů, má 120 vchodů, 15 000 oken a téměř 3000 bytů.
Ukrajina se může pyšnit rovněž nejkvalitnější černozemí, srovnatelnou jen s Kanadou. Když jsem v Kyjevě pracoval, seznámil jsem se se zemědělským sdružením Vasilkovo, které obhospodařovalo většinu zemědělské půdy. Uzavřelo pětiletou smlouvu s Holanďany, že ji podstatně více využijí – zatím její výnosy činily něco málo přes 20 metráků na hektar. Holanďané slíbili dodat jak osivo, tak své odborníky. Do smlouvy si dali, že za to berou vše ze sklizně nad 60 centů na hektar. A dosáhli 90 centů! Pro srovnání, u nás se na hektaru vypěstuje tak 50 centů. Po pěti letech navrhli smlouvu prodloužit, ale Ukrajinci si řekli, že toho dosáhnou i bez Holanďanů a smlouvu neprodloužili. Tak se stalo, že další rok sklízeli jen 48 miráklů a ještě další klesli na svých původních 2O centů. Nevím ovšem, jak to vypadá v současnosti.