Čeští zemědělci potraviny nezdražují. Výkupní ceny mají stále pod průměrem EU
Praha, 30. července 2025
V reakci na opakující se mediální spekulace o údajném podílu českých zemědělců na zdražování potravin považuje Zemědělský svaz ČR za nutné uvést fakta na pravou míru. Zemědělci nejsou viníky zdražování potravin. Naopak, jako první článek v potravinovém řetězci nesou největší rizika, zatímco jejich ziskovost zůstává dlouhodobě nejnižší.
„Zemědělci neurčují ceny potravin. Ceny zemědělských komodit se tvoří na trhu, na komoditních burzách a na základě nabídky a poptávky, nikoliv podle přání zemědělců. V okamžiku, kdy prodají svoji produkci – obilí, mléko nebo maso – dál do potravinového řetězce, nemají už žádný vliv na to, za kolik se finální produkt objeví na pultě,“ vysvětluje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Výkupní ceny některých zemědělských komodit v posledních měsících meziročně vzrostly. Tyto nárůsty však navazují na období rekordního propadu, kdy ceny více než rok a půl soustavně klesaly. Česká produkce je navíc dlouhodobě levnější než průměr EU. Pokud by skutečně byla dražší, jak někteří tvrdí, obchodníci i potravináři by už dávno nakupovali v zahraničí. Nestalo se tak – právě proto, že ceny českých zemědělců jsou stále konkurenceschopné.
Ostatně to v nedávném článku v Hospodářských novinách potvrzuje i hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný, který říká, že zemědělci nejsou viníci současného růstu cen potravin. „Zemědělští výrobci totiž čelili jedné z nejvýraznějších relativních změn cenové hladiny v EU, kdy reálné výstupní ceny poklesly až na úroveň přibližně 50 procent průměru roku 2020. Navíc ani nominální růst výstupních cen nebyl výrazný – ve srovnání s průměrem roku 2020 šlo o šestý nejnižší růst v rámci celé EU,“ uvádí Slaný v Hospodářských novinách.
„Považuji za velmi nebezpečné podsouvat veřejnosti tezi, že čeští zemědělci jsou příčinou drahých potravin. Nejenže to není pravda, ale odvádí to pozornost od skutečných příčin –vysokých nákladů na energie, extrémní administrativní zátěže a vysokých nákladů souvisejících s naplňováním mnoha regulací, nebo od nedostatku pracovníků, se kterým se sektor dlouhodobě potýká,“ upozorňuje Pýcha.
K dezinterpretaci přispívá i časté zaměňování relativních a absolutních čísel. Pokud někdo tvrdí, že ceny zemědělců v ČR rostou rychleji než jinde v Evropě, neříká tím nic o tom, zda jsou tyto ceny vyšší než v ostatních členských státech EU. Růst z velmi nízkého základu není známkou předražené produkce, ale jen návratem k úrovním, které zemědělcům umožňují udržet provoz.
Dlouhodobá data navíc ukazují, že zemědělci inflaci naopak brzdí. Od roku 2000 vzrostly ceny zemědělských výrobců v ČR zhruba dvojnásobně. Spotřebitelské ceny za stejné období stouply devítinásobně.
„Pokud chceme vést debatu o cenách potravin, pojďme ji vést férově. Založme ji na faktech, ne na dojmech nebo emocích. Český zemědělec má dost starostí s tím, jak uživit své zaměstnance a splnit všechny ekologické a výrobní požadavky. Opravdu nepotřebuje ještě nést odpovědnost za něco, co není v jeho moci ovlivnit,“ dodává předseda svazu.
Zemědělský svaz proto odmítá zjednodušená tvrzení o údajné roli zemědělců ve zdražování. V situaci, kdy je 40 % zemědělců na nule nebo ve ztrátě a sektor čelí tlakům na snižování podpor, novým environmentálním regulacím a rostoucím nákladům, je třeba hledat řešení, a ne hledat viníky.
Oligopol v zemědělství nebo v maloobchodě?
Kdo má největší vliv na konečné ceny potravin, lze snadno vyvodit i z toho, že maloobchod u nás ovládá několik velkých firem, zatímco zemědělské podniky jsou výrazně menší a panuje mezi nimi daleko větší konkurence. 10 největších obchodníků kontroluje 75 % tržeb českého maloobchodu s potravinami.
“Tři největší řetězce mají větší tržby, než všichni čeští zemědělci dohromady. I lajk z těchto informací pochopí, jaká je vyjednávací pozice našich zemědělců proti těmto dominantním hráčům,“ doplňuje Martin Pýcha.
Zde je seznam největších maloobchodních řetězců v České republice dle obratu za rok 2022:
- Lidl: 84,359 miliard Kč
- Kaufland: 72,061 miliard Kč
- Albert: 66,751 miliard Kč
- Penny Market: 48,708 miliard Kč
- Tesco: 45,690 miliard Kč
- Billa: 33,702 miliard Kč
- Globus: 24,937 miliard Kč
- Velká pecka: 10,144 miliard Kč (to je Rohlík.cz)
- Hruška: 7,778 miliard Kč
- Norma 2,723 miliard Kč
Dohromady utržili 396,853 miliard Kč, což je 74,84 % z celkového obratu potravinářského maloobchodu (ten byl dle ČSÚ 530,244 miliard). Samotná Schwarz Gruppe – vlastník Lidl a Kaufland – má podíl cca 28 %. Tržby zemědělství 2022 činily 191,856 miliard.
Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) je největší zaměstnavatelskou organizací v zemědělství. Členové ZS ČR hospodaří téměř na 1/3 užívané zemědělské půdy a zaměstnávají přes 42 % všech pracovníků v zemědělství. Svaz je člen Konfederace zaměstnavatelských podnikatelských svazů a zastupuje zemědělce v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). Svaz také zastupuje zemědělce a zemědělská družstva v evropské organizaci COPA/COGECA. Prostřednictvím svého členství v Družstevní Asociaci ČR se také podílí na činnosti Mezinárodního družstevního svazu v evropském regionu – Družstva Evropa. Více informací naleznete na www.zscr.cz, fb.me/zscrCZ/, www.zemedelstvizije.cz, fb.me/zemedelstvizije/,