V Kazachstánu objevili luxusní šperky staré 2 400 let. Vyrobili je Sarmati, civilizace plná tajemství

Astana 19. února 2025

V Kazachstánu objevili ve třech pohřebních mohylách nápadné zlaté šperky a zbraně se zvířecími motivy vyrobené v pátém století př. n. l. sarmatskými kočovníky. Unikátní je zejména ojedinělá honosnost šperků.  

Vysoká hodnota zlatých artefaktů s leopardími a tygřími motivy naznačuje, že tam byli pohřbeni bohatí nebo dokonce „královští“ Sarmati, jejichž civilizace je stále opředena mnoha tajemstvími.

Objevy naznačují, že západní oblast Atyrau, severně od Kaspického moře, byla kdysi srdcem sarmatského území. Archeolog Marat Kassenov, který vedl vykopávky, přitom uvedl, že vědci kdysi považovali Atyrau za okraj sarmatských území, nové objevy však naznačují, že se ve skutečnosti nové vykopávky nacházejí blízko jeho středu.

Víc než 1000 artefaktů

Z místních pohřebních mohyl získali kazašští odborníci více než 1 000 artefaktů, z nichž asi 100 bylo zlatých ozdob a šperků „zvířecího“ sarmatského stylu. Na nalezených předmětech jsou obrázky predátorů, kteří v té době obývali region – leopardi, divočáci, tygři…

Tým také objevil lidské pozůstatky, keramiku, dřevěné misky, což je vzácný nález, protože dřevo se při pohřbech obvykle kazí, a dva černé kameny se zlatými rukojeťmi, které byly pravděpodobně použity k potvrzení čistoty kovů, jako je zlato. Archeologové soudí, že vysoká hodnota artefaktů naznačuje, že mohyly byly používány k pohřbívání bohatých Sarmatů.

Od Černého moře po Čínu

Kočovní Sarmati ovládali step mezi východní Evropou a střední Asií zhruba od pátého století před naším letopočtem přibližně do čtvrtého století našeho letopočtu. Poprvé byli zmíněni v perských spisech založených na starověké ústní historii a mohly být součástí širší skythské kultury nomádů, která sahala od Černého moře po Čínu.
Sarmati byli později spojeni s Góty a dalšími germánskými kmeny, které se usadily v zemích Západořímské říše po jejím pádu v pátém století. Občas bojovali jako těžká jízda za Byzantskou říši.

Mnoho z nálezů pochází z vykopávek v letech 2023 a 2024 na mohyle „Karabau-2“ v regionu Atyrau. Takové pohřební mohyly jsou ve východní Evropě známé jako „kurgans“, z tureckého slova pro „mohylu“, které bylo přijato v mnoha slovanských jazycích.

Pohřební mohyly

Karabau-2 kurgan je asi tři metry vysoký a tvoří kruhový val o průměru 70 m. Archeologové zjistili, že byl použit pro nejméně devět jednotlivých pohřbů, z nichž pouze dva byly vydrancovány lupiči.

Zdroj: Youtube

Další dvě mohyly vykopali o několik kilometrů dál, každá s 10 až 15 hroby se železnými a bronzovými zbraněmi, stejně jako šperky, domácími potřebami a stříbrnými „piktogramy“ představujícími antilopu saigu a vlka. Jeden hrob obsahoval také zlatý náramek o hmotnosti asi 370 gramů.