Národní ústav pro výzkum rakoviny přináší excelentní vědecké výsledky a láká do Česka špičkové vědce 

 Praha 22. prosince 2024

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) funguje od roku 2022. Nejedná se o budovu plnou vědců, ale o konsorcium propojující již existující i nově vznikající výzkumné skupiny na univerzitách, v ústavech i na klinických pracovištích s cílem vytvořit pro optimální podmínky pro vzájemnou spolupráci a také koordinovat výzkum rakoviny v ČR.

„Měli jsme vizi, jak by měl NÚVR vypadat a jaké by měly být jeho výzkumné programy. Pro ně jsme pak hledali ty nejlepší lidi, kteří je budou realizovat,“ přibližuje začátky NÚVR jeho ředitel Aleksi Šedo.

Po dvou letech své existence NÚVR propojuje dohromady 11 výzkumných institucí a 71 výzkumných skupin zapojených do pěti výzkumných programů, které se soustředí na molekulární podstatu nádorových chorob, výzkum a vývoj protinádorových léčiv a terapeutických postupů, diagnostiku rakoviny, včasnou detekci a prevenci nádorů a přenos výsledků výzkumu do praxe.

Mezinárodní rozměr českého výzkumu rakoviny

• Za dva roky existence NÚVR vzniklo v ČR šest nových výzkumných skupin. NÚVR navíc dokázal oslovit řadu zahraničních vědkyň a vědců i studentek a studentů doktorských programů, aby se věnovali výzkumu rakoviny právě u nás. Například Laboratoř architektury nádorové buňky při 1. LF UK, kterou vede Martin Sztacho, má kompletně zahraniční obsazení.
• V čele tří výzkumných skupin zapojených v NÚVR stojí výrazné zahraniční osobnosti vědeckého výzkumu – Laboratoř hematoonkologie při Ústavu molekulární genetiky AV ČR vede Meritxell Alberich Jordà , Laboratoř translační genomiky nádorových onemocnění při LF UK v Plzni Kari Hemminki a Laboratoř imunoterapie při Mikrobiologickém ústavu AV ČR Luca Vannucci.
• Daří se i podpora návratu českých vědkyň a vědců, až dosud úspěšně působících v zahraničí, zpět do ČR, kde mají díky existenci NÚVR možnost zakládat a vést své výzkumné skupiny – konkrétně Lenka Bešše po návratu ze Švýcarska vede skupinu Imunoterapie nádorů při LF MU a Zdeněk Andrysík zúročuje své dlouhé zahraniční zkušenosti v čele skupiny Molekulární mechanismy rakoviny rovněž při LF MU.
• NÚVR uzavřel také několik významných strategických partnerství, mimo jiné s Dana-Farber Cancer Institute na Harvard Medical School v americkém Bostonu, Institute of Virology při University Hospital Cologne v Německu či s Yucatán Centre for Scientific Research v Mexiku.

Výsledky, na které „si lze sáhnout“

• Vědkyně a vědci zapojení do konsorcia NÚVR publikovali v letech 2022–2023 více než 180 odborných článků v mezinárodních impaktovaných časopisech, tzn. v renomovaných časopisech s velkým citačním ohlasem. Přibližně 60 % z těchto prací bylo publikováno v časopisech, které patří ve svém oboru k nejprestižnějším.

• Z výsledků výzkumných skupin zapojených v NÚVR:
  • Ve výzkumné skupině Nádorové mikroprostředí vedené Karlem Smetanou, která působí při 1. LF UK, identifikovali ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem AV ČR látky, které blokují působení interleukinu IL-6 v nádorovém prostředí (tzv. ligandy), a tím zpomalují růst nádorových buněk a metastazování nádoru. K tomuto objevu již byla podána patentová přihláška.
  • Výzkumná skupina Lékařská genomika při LF MU a CEITEC MU pod vedením Šárky Pospíšilové se úspěšně zhostila koordinace tvorby nových mezinárodních doporučení European Research Initiative on CLL (ERIC) pro genetické testování mutací genu TP53 u pacientů s chronickou lymfocytární leukemií. Toto testování je klíčové jak pro stanovení rizika nemocných, tak pro správnou volbu léčby.
  • Skupina Klinika dětské onkologie při LF MU pod vedením Jaroslava Štěrby úspěšně aplikovala protinádorové vakcíny v léčbě dětí s vysoce rizikovými druhy rakoviny. Protinádorové vakcíny z takzvaných dendritických buněk byly pro klinickou studii vyvinuty a připraveny v laboratořích Farmakologického ústavu a Centra excelence CREATIC MU, kde působí výzkumná skupina NÚVR vedená Lenkou Zdražilovou Dubskou.
  •  Unikátní webový server PredictONCO, který umožňuje analyzovat genetické informace z nádoru a doporučit, jaká léčba by na něj mohla fungovat, vyvinula výzkumná skupina Davida Bednáře působící na Přírodovědecké fakultě MU v Brně.
  • Výzkumná skupina Molekulární a personalizovaná medicína při LF UP v Olomouci vedená Mariánem Hajdúchem úspěšně otestovala možnosti jednoduché neinvazivní metody vyšetření vzorku vydechovaného vzduchu k včasnému záchytu rakoviny plic i dalších onemocnění dýchací soustavy.
  •  Tým Jana Brábka, vedoucího skupiny Molekulární a buněčné mechanismy invazivity nádorových buněk při Přírodovědecké fakultě UK popsal čtyři možné strategie, jak by bylo možno rakovinné buňky v těle pacienta léčbou nikoli ničit, ale „převychovat“, aby ztratily svoji agresivitu.

Vzdělávání a výchova mladých vědců

• Pod vedením vědkyň a vědců NÚVR za dva roky jeho existence úspěšně obhájilo své dizertační práce 11 absolventek a absolventů a bakalářské nebo diplomové práce dalších 32 absolventek a absolventů.
• Ve spolupráci s univerzitními pracovišti se NÚVR podílel na vzniku dvou zcela nových doktorských studijních programů – Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého a Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově.
• K významným vzdělávacím akcím patří výroční konference o výzkumu rakoviny Czech Annual Cancer Research Meeting, kterou NÚVR spolupořádá. Letos na podzim se jí zúčastnilo více než 300 vědkyň a vědců, z toho 44 ze zahraničí.
• Pro pregraduální a postgraduální studentky a studenty NÚVR spolupořádal dvě letní školy zaměřené na nádorovou imunologii.
• Významným úkolem je i motivace, podpora a výchova vědeckých talentů již na středních školách. NÚVR v letošním roce v pilotním programu intenzivních interaktivních workshopů umožnil přibližně stovce vybraných zájemců z řad studentek a studentů středních škol navštívit některé z laboratoří a vyzkoušet si pod vedením členů výzkumných týmů, jak se dělá opravdová věda. NÚVR letos poprvé ocenil i vybrané práce v rámci tradiční celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ).
• Osvětové aktivity NÚVR ovšem cílí i na širokou veřejnost, proto se společně s Nadací pro výzkum rakoviny ČR podílel na organizaci již druhého ročníku konference OnkoPacient určené pro pacienty a pacientské organizace.

Bude NÚVR pokračovat?

„NÚVR reaguje na zoufalou potřebu státní správy, aby když se zaměří na téma akademické onkologie, viděla, kde se bádání děje, a kde se to děje dobře. Jinak se může stát, že bude vynakládat nekonečné množství prostředků, které se budou fragmentárně rozptylovat v celé sféře, ale vlastně nebude jasné, k čemu to je,“ ocenil letos v říjnu na konferenci věnované dvěma letům existence NÚVR jeho význam a smysl náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček.

Projekt NÚVR je financován Evropskou unií – Next Generation EU v rámci Národního plánu obnovy prostřednictvím programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. S touto podporou by měl NÚVR fungovat do konce roku 2025 – pak bude nutné hledat cesty, jak zajistit jeho další udržitelné financování.

Viktor Umansky z Deutsches Krebsforschungszentrum, Heidelberg, Německo, který je členem Mezinárodního odborného dozorčího a poradního orgánu NÚVR, k úvahám o budoucnosti řekl: „Během posledního roku, kdy jsem měl tu čest sledovat vývoj NÚVR, se z něj stalo skutečně komplexní vědecké konsorcium s vynikající úrovní spolupráce, které věnuje velkou pozornost vzdělávání a výchově mladých vědců. Vyvinulo i velké úsilí, aby spojilo dohromady vědce základního výzkumu s klinickými odborníky v zájmu přenosu výsledků z laboratoří do praxe. Opravdu velmi doufám, že všechny tyto vazby zůstanou zachovány a že se najde způsob, jak zajistit financování, aby NÚVR mohl pokračovat. Byla by nenapravitelná škoda, kdyby po roce 2025 skončil – měl by pokračovat a jít dál!“