Lékaři varují před neodbornými zásahy estetické medicíny
Praha 17. října 2024
Zájemců o estetické zákroky přibývá ve světě i v Česku – včetně těch, kterým ještě nebylo 18 let. Podle lékařů na to mají vliv sociální sítě i to, že podobné zákroky přestávají být tabu. Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo novelu, která estetickou medicínu jasně řadí mezi zdravotní služby. A určí, kdo je může poskytovat. Po vzoru světových trendů přibývá mladších zájemců o estetickou medicínu. Například v Anglii aplikaci výplní teenagerům i kvůli zdravotním rizikům zakázali. V Česku mladším 18 let stačí souhlas zákonného zástupce, pak už je na rozhodnutí lékaře, jestli dítě ošetří.
Lékaři varují před neodbornými zásahy estetické medicíny osobami bez lékařského vzdělání. Pacienti by si podle nich měli zařízení, kde chtějí například injekční aplikaci botulotoxinu podstoupit, předem prověřit. Varující může být podle nich také nízká cena. Při neodborném zásahu hrozí podle předsedy Společnosti estetické a laserové medicíny Romana Šmuclera zdravotní následky včetně odumření tkáně, cévní mozkové příhody či oslepnutí.
Mezi nejčastější výkony nechirurgické estetické medicíny patří aplikace botulotoxinu nebo kyseliny hyaluronové, laserové depilace nebo vypínání kůže. Podle Šmuclera se komplikace vyskytují zhruba u půl procenta estetických zákroků, těch je ale v ČR podle jeho odhadů tisíce každý den. U nekvalifikovaných pracovníků jsou podle něj až dvakrát častější. „Pouští se do toho kosmetičky nebo necertifikované zdravotní sestry, které nejsou pod dohledem lékaře,“ řekl. Pacienti u nich podle něj často nemají jistotu kvality použitých materiálů. Varováním by kromě nízké ceny mělo být také to, že klient nedostane účtenku nebo na ní není uvedeno DPH, které lékaři musí za estetické výkony odvádět. V Praze odhaduje podíl nelegálních pracovišť, která provozují tyto medicínské zákroky, na deset procent. Odborná společnost podle něj řeší podněty od pacientů. „Od začátku roku se nám podařilo odhalit a zdokumentovat 48 případů,“ uvedl. Spolupracuje i s cizineckou policií. Podle plastického chirurga Ondřeje Měšťáka vznikají i nevratná poškození. „Kromě toho, že po nesprávně provedeném zákroku odchází klient, který je s výsledkem nespokojený, hrozí ale také vážné zdravotní komplikace. Patří mezi ně infekce, hematomy, zjizvení, poškození nervů nebo například dočasné oslepnutí při nevhodné aplikaci botulotoxinu,“ řekl. Některé následky se podle korektivní dermatoložky Kateřiny Klauzové mohou objevit i měsíce po zákroku.
Takzvané granulomy vznikají, když se tělo snaží svým imunitním systémem izolovat látky, které vnímá jako cizí, ale nedokáže je odstranit. Léčí se podáváním antibiotik, kortikoidů nebo chirurgický zákrok. „Chtěli bychom vytvořit jedno nemocniční pracoviště, které se bude zabývat těmi těžkými komplikacemi,“ doplnil Šmucler. Ministerstvo zdravotnictví chce také v novele zákona o zdravotních službách estetickou medicínu zařadit mezi zdravotní služby. Také estetickou medicínu postihují módní trendy. „Zatímco ještě před pár lety ženy toužily například po výraznějším zvětšení prsou nebo až nepřirozeně velkých rtech, v posledních letech vyžadují, aby byl výsledek zákroku co nejpřirozenější,“ uvedl v tiskové zprávě Pavel Horyna, primář kliniky Medicom Clinic v Praze. Nejčastějším zákrokem je podle kliniky úprava poprsí, ročně jich v ČR celkově lékaři zvětší, zmenší nebo jinak modelují asi 6000. Přibývá i mužských zájemců o estetické zákroky, v plastické chirurgii za rok o šest procent a u omlazujících estetických procedur o desetinu.
Jaroslav Kratochvíl