Proč Kazachstán sleduje svůj vlastní program jaderné energetiky
Astana 27. září 2024
6. října se v Kazachstánu uskuteční referendum, které rozhodne, zda postavit jadernou elektrárnu. Tato otázka je v zemi již několik let předmětem intenzivních diskusí.
V současné době 412 jaderných reaktorů ve 31 zemích s kombinovanou kapacitou 370 gigawattů vyrábí téměř 10 procent světové elektřiny. V 18 zemích jsou ve výstavbě nové reaktory a dalších 30 zemí buď plánuje spustit programy jaderné energetiky, nebo takovou možnost zvažuje. Mezi nimi je i Kazachstán.
Naše země má několik důvodů, proč uvažovat o jaderné energii. Primárním faktorem je rychle rostoucí spotřeba energie. V roce 2023 se Kazachstán stal čistým dovozcem elektřiny, protože se potýkal s energetickým deficitem. Zatímco pokračujeme ve vývoji obnovitelné energie, zejména větrné a solární, pouze jaderná energie může zajistit potřebné rozsáhlé a stabilní dodávky.
Za druhé, Kazachstán vlastní téměř 45 procent světových zásob uranu, což z něj činí předního výrobce a vývozce. Spíše než omezování své role na těžbu uranu a export palivových modulů, Kazachstán usiluje o obohacování uranu na průmyslové standardy pro domácí výrobu energie.
Kazachstán má navíc silnou pověst v oblasti jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní a je spolehlivým partnerem v mírovém využívání jaderné energie. V roce 1991 jsme uzavřeli testovací areál Semipalatinsk a dobrovolně jsme se vzdali tehdy čtvrtého největšího jaderného arzenálu na světě, který byl umístěn na našem území.
Před třiceti lety jsme se připojili ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE). Kazachstán také hostí banku IAEA Low Enriched Uranium Bank, která svým členům zaručuje přístup k jadernému palivu, pokud jej nelze získat komerčními prostředky.
Kazachstán má rovněž technické a vědecké kapacity pro zahájení a udržení jaderného průmyslu. V letech 1973 až 1999 fungoval v západní části země rychlý množivý reaktor, který vyráběl elektřinu a odsoloval vodu z Kaspického moře.
Na rozvoj jaderné energetiky se zaměřuje Národní jaderné centrum zřízené na bývalém zkušebním místě Semipalatinsk. Některé univerzity nabízejí programy jaderné vědy. Výstavba a provoz jaderné elektrárny by dále pokročila v odborných znalostech Kazachstánu v jaderné vědě, zejména v praktických aplikacích.
A konečně, výstavba jaderné elektrárny by byla významným krokem ke splnění klimatických závazků Kazachstánu v rámci Pařížské dohody. V roce 2020 se země zavázala snížit emise do roku 2030 o 15 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V roce 2021 si Kazachstán stanovil cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Výroba jaderné energie může výrazně snížit naši současnou závislost na uhlí a pomoci nám dosáhnout cílů souvisejících s klimatem.
Je přitom pochopitelné, že ne každý u nás podporuje myšlenku jaderné elektrárny. Zkušební místo Semipalatinsk bylo uzavřeno v roce 1991 kvůli tlaku veřejnosti ze strany základního hnutí Nevada-Semipalatinsk. Toto hnutí sjednotilo jak oběti jaderných testů, tak aktivisty občanské společnosti, čímž se nakonec podařilo uzavřít temnou kapitolu v dějinách Kazachstánu.
Hledání budoucnosti ve Fukušimě po nejhorší jaderné havárii v Japonsku
Odhady naznačují, že v letech 1949 až 1989 bylo na našem území provedeno nejméně 460 jaderných výbuchů, které ovlivnily zdraví 1,5 milionu obyvatel a způsobily vážné poškození životního prostředí. I dnes jsme stále svědky bolestivých následků těchto testů. Přestože od poslední exploze uplynulo 35 let, vzpomínky zůstávají živé. Jaderné katastrofy v Černobylu a Fukušimě rovněž zvýšily obavy veřejnosti.
Zatímco výsledek referenda ovlivní především Kazachstán, potenciální výstavba naší první jaderné elektrárny ovlivní také regionální energetickou bezpečnost a přispěje ke globálnímu úsilí o dekarbonizaci. Jaderná energie již významně přispívá ke snižování globálních emisí skleníkových plynů, protože jaderné elektrárny během provozu neprodukují prakticky žádné přímé emise uhlíku.
V kontextu regionální energetické bezpečnosti by výstavba jaderného zařízení v Kazachstánu výrazně snížila naši závislost na externích dodavatelích energie a uvolnila obnovitelné zdroje energie, jako je větrná a solární energie, pro export do Evropy, čímž by se zvýšila energetická bezpečnost Evropské unie.
Začátkem tohoto roku Kazachstán, Ázerbájdžán a Uzbekistán podepsaly memorandum o porozumění za účelem rozvoje iniciativy v oblasti zelené energie zaměřené na propojení jejich energetických sítí. Jedním z klíčových cílů tohoto projektu je případně export elektřiny do Evropské unie přes Kaspické moře.
Proč se Rusko může oteplovat na přítomnost Číny ve Střední Asii
Vzhledem ke geopolitickým výzvám ovlivňujícím euroasijský region se tato otázka stala zvláště důležitou jak pro Střední Asii, tak pro EU. Vzhledem k tomu, že Kazachstán čelí rostoucí potřebě výroby energie, je k podpoře energetických potřeb Kazachstánu i EU nezbytný diverzifikovaný energetický mix, který zahrnuje jadernou energii.
MAAE byla nápomocná při hodnocení připravenosti Kazachstánu na rozvoj jaderné energie prostřednictvím různých misí. Tato hodnocení zdůraznila pokrok země v klíčových oblastech, jako je jaderná bezpečnost a zabezpečení, plánování reakce na mimořádné události a nakládání s radioaktivním odpadem.
Pokud by Kazachstán pokračoval ve výstavbě jaderné elektrárny, bude v tomto procesu hrát roli MAAE tím, že usnadní realizaci programu jaderné energetiky prostřednictvím svých bezpečnostních standardů a služeb technického hodnocení.
V loňském roce MAAE a Kazachstán podepsaly pětiletou rámcovou dohodu o posílení spolupráce se zaměřením na rozvoj jaderné energetické infrastruktury a zajištění jaderné a radiační bezpečnosti.
Při příležitosti 30. výročí našeho členství v MAAE je Kazachstán připraven přispět ke globálnímu udržitelnému rozvoji prostřednictvím jaderné energie, pokud se naši občané rozhodnou tuto iniciativu v nadcházejícím referendu podpořit.
Akan Rakhmetullin