Jan Campbell: Třetí plénum a jeho význam (3)

Praha 7. srpna 2024

Otázka 8. Po pochopení budoucího směřování čínské politiky ve výše uvedených dvou aspektech, jaký je váš názor na dopad, který bude mít pokračující čínské otevírání se světu na vysoké úrovni a na rozvoj čínsko-zahraničních vztahů?

JC: Komplexní strategické partnerství mezi Čínou a EU trvá už 20 let. Za těchto uplynulých 20 let se obě strany postupně rozrostly ve vzájemně důležité partnery na mnoha různých úrovních.

V roce 2023 dosáhl objem obchodu mezi Čínou a Evropou 600 miliard USD a objem bilaterálních investic přesáhl 230 miliard USD. Jeden by mohl věřit, že Čína a Evropa vytvořily silný vzájemný ekonomický pár a vztah na dlouhá desetiletí. Otázka: Je tomu skutečně tak v době antropologické války a závislosti EU na USA?

Pokud jde o propojení, za prvních 11 měsíců roku 2023 bylo vypraveno celkem 16.145 čínsko-evropských nákladních vlaků, které přepravily 1,749 milionů TEU zboží, což představuje meziroční nárůst o 7 % a 19 %. Pokud jde o personální výměnu, Čína od 1. prosince zavedla politiku bezvízového vstupu, pokud vím, pro 6 zemí, z nichž 5 jsou evropské země.

V kontextu uvedeného se rád zmíním o následování hodné skutečnosti s riziky, která nelze ignorovat: Čínské vládě se podařilo vybudovat sofistikovanou strategii přenosu znalostí a technologií ze zahraničí a rozsáhlou síť vědců a učenců působících ve Francii, která umožňuje mobilizovat sběr informací, přenos technologií a realizovat vědecko-technickou spolupráci. Jako všechny programy náboru talentů, tak i tento je spojen s pochybením a krádežemi duševního vlastnictví, národní bezpečností a představitelným politickým vlivem.

Výzkumný vzorek 20 francouzských asociací, které se zabývají transferem znalostí a technologií do Číny obsahuje 71 pracovišť pro nábor talentů, které provozují subjekty se sídlem ve Francii. Vedoucí představitelé některých z těchto sdružení současně mají místa ve francouzských výzkumných institucích a vice versa.

V jednom případě se například potvrdilo, že laserový specialista a nositel Nobelovy ceny Gérard Mourou je v poradním výboru Pekingské univerzity, jehož součástí je He Xiantu, který navrhl první čínskou neutronovou bombu.

Všechny asociace udržují vazby s čínskou komunistickou stranou. Status francouzských asociací jim však umožnil získat uznání jako legitimní partner francouzských institucí a přístup k vysokým úředníkům. Jedna asociace například již několik let provozuje oficiální čínský program největšího francouzského startupového inkubátoru Station F. Její prezident byl v roce 2018 pozván, aby se připojil k delegaci premiéra během návštěvy Číny.

Nevím, zda partneři agentur ČLR slouží Komunistické straně Číny jako nástroje politického vlivu. Vím ale, že opakování příběhu a francouzského příkladu v jiných členských státech EU dnes není reálné, ale jako reference pro budoucnost je příklad cenný z mnoha důvodů.

Otázka 9. Jaký prostor vytvoří komplexní prohlubování reforem v Číně a modernizace v čínském stylu pro spolupráci a výměnu mezi Čínou a Evropou (Českou republikou)?

JC: V posledních letech se díky technologickým inovacím, kompletním průmyslovým a dodavatelským řetězcům a konkurenci na trhu rozvinul mj. čínský průmysl nových elektrických vozidel a objevilo se velké množství vysoce kvalitních, uživatelsky přívětivých modelů, které jsou vítány domácími i zahraničními spotřebiteli. Zároveň jsou některé čínské technologie, například v oblasti výroby různých baterií téměř bez konkurenční, a proto i populární.

Pro informaci uvádím některá prohlášení evropských politických a obchodních vůdců v oblasti nových elektrických vozidel:

Předseda slovensko-čínského smíšeného obchodního výboru Pavol Antalic nedávno vysoce ocenil spolupráci s Čínou v oblasti rozvoje zelené energie a ocenil technologické pokroky Číny ve vývoji vysoce kvalitních baterií a elektrických vozidel. Prohlásil, že: „Místní (slovenští) zákazníci mají velký zájem o čínská elektrická vozidla.”

Nadnárodní výrobce automobilů Stellantis uvedl, že je přesvědčen, že může konkurovat cenově konkurenceschopným produktům prostřednictvím vlastních cenově dostupných elektrických vozidel a spolupráce s čínským výrobcem elektrických vozidel Leapmotor.

Hildegard Mueller, předseda Sdružení německého automobilového průmyslu, uvedl, že “Faktem je, že Čínu potřebujeme k řešení globálních problémů, a to platí zejména pro úspěšný boj s klimatickou krizí,” zdůraznil Mueller roli Číny v oblasti elektrických vozidel a digitální transformace globálního automobilového průmyslu.

Otázka 10. Co si myslíte o jejich pohledech?

JC: Není lehké objektivně odpovědět na otázku, protože odpověď je z části politická a je součástí nesmiřitelného konkurenčního boje různých hospodářských systémů, které se oba nacházejí v procesu transformace, a jeden systém dokonce na konci svého životního cyklu. Proto by měl být vyměněn za více ekologický, efektivní a ekonomický.

Problém a výzvu představuje ale čas, délka, obsah a cíle pojmů green deal a forma procesu transformace. Přičemž čas nelze koupit. Délka závisí mimo jiné od formy procesu transformace. Green deal není v souladu se zákony přírody a forma procesu dnes má již podobu války hodnot v nejširším slova smyslu. Přesto souhlasím s podstatou výroků zmíněných osobností, protože mimo jiné indikují potřebu výměny zkušeností, spolupráce a férového sdílení, které ale kapitalismus ze své podstaty neumožňuje.

V tomto smyslu Čína musí řešit výzvy, které, když nebudou řešeny včas a principiálně, se zákonitě transformují v reálná hospodářská a finanční nebezpečí a sociálně politická rizika spojená s mladou generací, závislou na zábavě, módním trendům a IT produktech.

Otázka 11. Jsou ve vašem okolí nějaké čínské nové energetické produkty nebo čínské high-tech produkty? Například auta, mobilní telefony atd. Jak uživatelé vnímají tyto produkty?

JC: Vše uvedené v mém prostředí a podle zpětné vazby, kterou dostávám, se používá s velkou mírou spokojenosti. Sám jsem spokojený uživatel některých čínských high-tech produktů, jsem aktivním podporovatelem konkurence ve sféře high tech a proto i podporovatelem několika vybraných čínských produktů.

Otázka 12. Jaký význam má podpora Číny při dalším otevírání se světu na vysoké úrovni pro posílení hospodářské, sociální, civilizační spolupráce a výměny mezi Čínou a Evropou (Českou republikou)?

JC: Není pochyb, že s rozvojem Číny roste zvědavost a zájem o čínskou kulturu v mnoha zemích světa a také organizacích. Zástupně uvádím OSN. 6. února tohoto roku (2024) přednesl generální tajemník OSN António Guterres projev na oslavu lunárního nového roku draka v sídle Organizace spojených národů. Ve svém projevu se zmínil, že „poprvé v tomto roce Organizace spojených národů určila Svátky jara jako svátek Organizace spojených národů“.

Budu rád, kdyby tato novinka našla patřičnou odezvu v západních politicky korektních médiích s patřičným vysvětlením významu Svátku jara již proto, že aktivity Svátků jara se rozšířily do téměř 200 zemí a regionů po celém světě, a téměř 20 zemí označilo Svátky jara za zákonný svátek. Z čínského Svátku jara se tak postupně stal celosvětový mezinárodní festival.

Mám z této skutečnosti upřímnou radost. Měl jsem možnost aktivně si užívat oslav prvně v Londýně, poté v Malajsii a později v Číně. Vím, o čem mluvím.

Otázka 13. V Číně se festivaly pocházející ze Západu jako „Vánoce“ a „Valentýn“ staly velmi populární a staly se svátky pro stále více Číňanů. Cítíte během čínského lunárního nového roku atmosféru čínských Svátků jara? Slaví se u vás čínský Nový rok nebo čínský Valentýn Čchi-si (7. sedmého lunárního měsíce čínského lunárního kalendáře)?

Příběh českého Krtečka je v Číně velmi populární a hojně se zpívala i čínská pop music s názvem „Pražské náměstí“ Nyní se čínsky učí stále více zahraničních přátel, mezi nimi i mladí lidé v Evropě, rozumějí čínské kultuře, mnozí z nich věří, že učení se čínštině a čínské kultuře je velmi důležitou investicí do jejich života. Někteří z nich se již věnují souvisejícím profesím nebo chodí do školy. Co si o tom myslíte?

JC: Jaká by nebyla politická situace, jaké by nebyly přírodní a člověkem vymyšlené a připravené hrozby, obrovské prostorové vzdálenosti a rozdíly v konceptech a systémech, studium Číny, její historie, kultury a současnosti bude i nadále pokračovat, byť třeba i neveřejně a bez podpory oficiálních politicky korektních médií. Totéž platí i pro výměny mezi Čínou a Českou republikou. Ty stále pokračují, i když na malém plamenu.

Otázka 14. Vzhledem k tomu, že se čínská reforma a otevírání se světu stále posouvají kupředu, mezi Čínou a cizími zeměmi plynule proudí další charakteristické produkty. V posledních letech se čínský čaj, chilli omáčka, evropská čokoláda, šunka a další regionální speciality staly prostřednictvím platforem elektronického obchodu a čínsko-evropských nákladních vlaků součástí každodenního života obyčejných lidí v Číně. Tak bych se vás rád zeptala: Máte doma něco z Číny? Co je to?

JC: Ano, mám nejenom telefon, ale i rádio, knihy, kvalitní kabát, košile, čaj a celou řadu památkových objektů a starých a nových vzpomínek.

Jak jste se k těmto věcem dostal? Kupoval jste si to sám nebo jste je dostal jako dárek?

JC: Některé věci jsem si koupil během návštěv Číny, některé jsem dostal darem od známých, a také od oficiálních představitelů čínských orgánů a institucí.

Na co myslíte, když vidíte nebo používáte tyto věci?

JC: Myslím a přemýšlím, jak se dostat v době vysoké inflace, omezených financí a rychlých změn opět do Číny, abych tam načerpal sílu, energii a podpořil mladou generaci v důvěře na lepší zítřek. Životní zkušenost mi totiž napovídá, že dnes je hůře, než bylo včera, ale pořád ještě lépe, než bude zítra.

Pořídil jste si v posledních letech nějaké nové čínské předměty? Proč byly pořízeny?

JC: Nejsem materiálně orientovaný člověk. Proto jsou moje akvizice předmětů omezené a omezují se pouze na čaj, bylinky v rámci TCM a oblekové doplňky. Jinak si cením všech cen, které se mi podařilo vyhrát nebo získat v rámci soutěží organizovaných Číňany, nebo jako ocenění mé publikační práce.

Doporučil byste Čínu nebo čínské věci ostatním?

JC: Ano. Proto se snažím připravit dvě mladé osoby na případná studia v Číně. Proto budu pokračovat v rámci možností v šíření a podpoře dvou čínských high tech produktů a bude-li z čínské strany zájem, pomohu v realizaci druhého TCM centra v Německu, podobného tomu v Bad Kötzing, na překrásném místě s výhledem na řeku Rýn, 45 minut od Frankfurtu.

Je ještě něco z Číny, co byste si přál mít?

JC: Ano. Mít možnost spolupracovat jako mentor formou spoluúčasti na systémovém intenzivním rozvoji lidských schopností mladých Číňanů, realizovat možnosti podpory mladých stáží v některých státech EU a samozřejmě realizovat TCM centrum v Německu, případně v Rakousku.

Byl jste v Číně? Jak jste se cítil v té době?

JC: Ano, byl, a to několikrát. Poprvé v roce 1984 privátně, později služebně (1992-1994) nebo na pozvání, například IDCPC. A cítil jsem se vždy dobře. A to i jako senior po účasti v maratonu v Šanghaji. Vše hlavní jsem popsal v knize Souhlasu netřeba (2016), 100 let KS (2021), Symposium (2023) a v článcích ve formě komentářů anebo veřejnosti určených analýzách.

Je pro vás Čína atraktivní? Jaké jsou hlavní aspekty, které vás přitahují?

JC: Odpověď na otázku vyplývá z předešlých mých odpovědí. Jeden z hlavních aspektů, které mě přitahují, představuje problematika mládeže. Ta představuje výzvu pro všechna státy světa. Zajímá mě návrat mladší a střední generace z mega měst do provincie a jak se implementuje etika a morálka v organizacích komunistické strany Číny.

Máte rád čínskou kulturu a jídlo? Jaké čínské kulturní symboly znáte? Chodíte obvykle jíst do čínských restaurací ve vaší zemi?

JC: Předpokládám, že pod pojmem „kulturní symbol“ rozumíme vše, co popisuje a co slouží jako reprezentant myšlenky týkající se dané kultury. Kulturní symboly v takovém pojetí mohou mít vnitřní význam, jako je náboženská ikona, nebo mohou sloužit jako vnější reprezentace dané kultury, jako rozpoznatelná budova nebo styl oblékání. Proto kulturní symboly mohou být náboženské nebo duchovní, nebo mohou představovat ideologii, filozofii jazyka, hodnoty a kulturní tradice, znaky, emblémy, gesta rukou, vlajky, zvířata a mnoho dalšího.

Číňané podle mé zkušenosti mají tendenci ctít tradice, ale také nekriticky přijímat mnoho ze západní populární kultury. Současně se mi jeví, že díky přetrvávajícímu vlivu konfucianismu k čínským zvykům patří silný smysl pro rodinu, hluboká úcta k hierarchii a smysl pro harmonii, a to i v konfliktu.

Mým oblíbeným symbolem je Fénix, symbol harmonie a obnovy. V čínštině Fenghuang je mýtický pták, který v čínské kultuře kraluje mezi symboly zrození a života.

Přímé lety mezi Čínou a Českou republikou byly obnoveny v červnu 2024. Jaký vliv to podle vás má na výměny mezi Čínou a Českou republikou? Zvažoval byste vy nebo vaše rodina a přátelé přijet do Číny, abyste poznali místní zvyky a obyčeje?

JC: Je zcela určitě dobré, že přímý let byl obnoven. Nevím nic o hospodářských a finančních parametrech rozhodnutí o obnově letů mezi Prahou a Pekingem. S ohledem na politickou situaci a vládou podporovanou sinofobii mám své pochybnosti o tom, že obnova přímých letů bude mít delší trvání. Přesto si přeji, aby čínská strana vydržela, byť i s vládní finanční podporou. Jak život učí: daleko ne vše řeší privátní kapitál a trh, především dnes. A co bude zítra, nikdo neví.

Co se mne týče, je mým přáním, alespoň ještě jednou navštívit Čínu, setkat se s několika známými, kterých si vážím a navštívit několik míst, která mám opravdu rád. Mezi ty nejoblíbenější patří například Dali City. Nachází se v západním Yunnanu, přibližně 250 km severozápadně od hlavního města provincie Kunming, v přechodové oblasti mezi dramatickými údolími pohoří Hengduan na východním okraji Tibetské náhorní plošiny a výraznými horami západní části náhorní plošiny Yungui.

Dá-li Bůh a zdraví, cestu do Číny uskutečním na podzim tohoto roku. A bude-li přáno, tak i s mladým přítelem, studentem práv, který se učí čínsky a má předpoklady pro studium v Číně. Souhlasu netřeba.