Svátek Nádam mongolů žijících v České republice a na Slovensku
Praha/Český Šternberk 6. července 2024

Dne 6. července 2024 se konala oslava tradičního mongolského svátku Nádam. Tato významná společenská událost se uskutečnila v Mongolian YURT CAMP v Českém Šternberku. Slavnostní setkání mongolů žijících v České republice a na Slovensku zahájil mongolský velvyslanec v České republice J.E. GANSUKH Damdin. (V České republice žije a pracuje cca 13.000 mongolských občanů). Pěvecké soubory doprovázené drnkacími nástroji jako je Chanza nebo Yataga Yatga, představili tradiční mongolské písně.

Na setkání svátku Nádam dorazilo cca 1000 návštěvníků, většinou v tradičním oblečení, pro které bylo připraveno tradiční mongolské jídlo ale i české pivo. Nechyběl ani tradiční mongolský pokrm „chevín bóv“, který je na stolech naskládán na sebe jako věž, ale musí být v lichém počtu. Po ukončení slavností se rozdává hostům.
Na slavnosti Nádam průběžné vystupovali, hudebníci, zpěváci, zápasníci nebo tanečníci. Kulturní program byl směsí dobré nálady a pestrého oblečení – mongolské tradiční kroje, proste ukázka mongolské kultury a zvyků. Zájemci si mohli prohlídnout ukázku mongolského bydlení v jurte.

Nádam je tradiční typ festivalu v Mongolsku. Festival je také nazýván „eriin gurvan naadam“ neboli „tři mužské hry“. Tyto hry jsou mongolský zápas, jízda na koni, lukostřelba a nově cvrkání kostiček Šagaj a jsou jedinými v celé zemi. Navzdory jménu festivalu se ženy účastní lukostřelby a dívky jízdy na koni, ale ne mongolského zápasu. Největší festival se koná v mongolském hlavním městě Ulánbátaru během národního svátku 11. – 13. července, ačkoliv ostatní města v Mongolsku mají své vlastní slavnosti Nádam menšího rozsahu. Začíná složitě předvedeným ceremoniálem s účastí tanečníků, atletů, jezdců na koni a hudebníků. Po ceremoniálu začínají soutěže. Nádam je nejvíce sledovaným festivalem v zemi a má se za to, že existuje v různých podobách už po staletí. Původně se jednalo o náboženský festival, ale v dnešní době připomíná revoluci v roce1921, kdy Mongolsko vyhlásilo nezávislost. Další populární aktivitou během Nádamu je hra s pomocí „šagaj“, což jsou ovčí hlezenní kosti, sloužící jako hrací pomůcky i jako symboly věštby a přátelství. Festival se taky koná v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko v Číně. Festival se slaví pod názvem Nádym většinou 15. srpna, což je také Den Tuvinské republiky, na polích Tos-Bulak s dostihovými závody a soutěžemi „chureš“
Mongolský zápas

Mongolský prověřuje nejen sílu, obratnost a vanu zápasníků, ale má také spoustu p rituálů. Důl zvířat (nap zápasových a pozápasových je tanec napodobující pohyb let sokola), kterým zápasníci vstupují do soutěžního pole, anebo se takto loučí. Zápasníci si dvoudílný kroj sestávající z těsné vesty (zodog), krátkých kalhot (šúdag) a kožené bot gutal). V zápase se neberou v úvahu váhové a věkové rozdíly a pokud s lokty, kolena, hlava nebo část těla dotknou země, je to hodnoceno za pád, tedy prohru. Na státním festivalu se zúčastní 512 nebo 1024 zápasníků. Každý zápasník má pomocníka nazývané zasůl. Zápasník jde na místo zápasu, kde zasůl zpívá oslavnou píseň o svém zápasníkovi, a přitom zobrazuje let orla, jestřába, sokola a bájného ptáka Khangara. Tituly se udělují zápasníkům, kteří zvítězili více než v pěti kolech v rámci Nádamu. Pokud zvítězíte v pěti kolech, stanete se sokolem, pokud projdete šest kol, stanete se jestřábem, pokud projdete sedmi koly, slonem, po osmi kolech – gardi (bájný pták) po devíti kolech – lev a po deseti kolech Avraga (absolutní šampion).
Jízda na koni

Mongolská jízda na koní jako součást Nádamu se jezdí napříč krajinou, se závody dlouhými 15-30 km. Koně se rozdělují do šestí skupin podle věku, s nejmladšími dva roky starými. S koňmi závodí děti ve věku 6-13 let, většinou 6-8 let.
Koně na dostihy upravují a zdobí se jim hříva a ocas. Pro závodní koně jsou speciální prostředky jako škrabka potu a kartáč ozdobené vzory, které symbolizují sílu koně.
Lukostřelba

Lukostřelba je jedním ze tří mužských svátků a má velmi starou tradici. Tato soutěž vznikla ze zvyku zlepšovat lukostřelcovu schopnost zamířit lukem a šípem co nejdále, snažit se zasáhnout ve hře hodně kořisti, stejně jako rituál oslavy zvěře a loveckého tance. Nejranější formou lukostřelby byla soutěž v hodu oštěpem, jejímž cílem bylo zasáhnout co nejvzdálenější cíl.
Existují tři typy lukostřelby dle mongolských národností, chalch, buriád a urianchai. Lukostřelby Buriad a Urianchai se účastní pouze muži, zatímco v chalchské lukostřelbě nezáleží na pohlaví. Muži střílí 40 ran na vzdálenost 75 metrů a ženy na vzdálenost 65 metrů.
Cvrkání kostiček Šagaj

Mongolové hrají mnoho druhů her, které s hrají kostičkami šagajmi, které se vyrábějí s kotníčkových kostiček ovcí či koz, jako je cvrnkání, koňské dostih skákání žab, štěstí na čtyři druhy dobytka bílé velbloudy, uchopení kostiček atd. Tyto hry se předávají až do současnost Cvrnkání kostiček je také jednou z starověkých tradičních her Mongolů – Kostičky na cvrkání, které se nazývá mongolsky šagaj se zhotovují z ovčích kozích nebo srnčích kotníkových kostiček.
Vybavení cvrnkačů se skládá z kostičkového šípu, destičky, stoličky, cíl atd.. Střílí se ze vzdálenosti 9 loktů neb 4,72 metru od místa startu. Při střelbě cvrnkáním se položí kostičkový šíp na destičku a vystřelí tak, aby kostička zasáhla cíl, který se nachází í uprostřed desky. V dávných časech se střílel kostičkový šíp, který byl položen na lopatkovou kost hovězího dobytka.
Od roku 2001 se cvrnkání kostiček oficiálně stala jedna ze sportovním disciplín Nádamu.

Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km). Země zaujímá plochu 1 566 500 km² (dvacetkrát více než ČR, téměř jako Aljaška), ale vzhledem ke svým pouze 3,27 milionům obyvatel patří Mongolsko mezi státy s nejnižší hustotou zalidnění.
Velkou část Mongolska pokrývají stepi s drsným podnebím, kde hlavním zdrojem obživy je kočovné pastevectví. Pro hospodářství země a její vývoz jsou důležité výrobky z vlny, například látky a další výrobky z kašmíru, a výrobky z kůže. V současné době se velkým tempem rozvíjí těžba nerostných surovin, která byla hlavním zdrojem příjmů státu již před rokem 1990.
Hlavním městem je Ulánbátar, jehož 1,3 milionu obyvatel představuje téměř polovinu populace Mongolska. Dalšími městy jsou například Erdenet, Darchan a Čojbalsan. Území Mongolska se rozkládá na části území tzv. Vnějšího Mongolska, zatímco tzv. Vnitřní Mongolsko je dnes jako autonomní oblast součástí Čínské lidové republiky.
Mongolsko je též jedním z největších nalezišť dinosaurů.
Wiki, SveP.


