Proč bylo pro Židy nezbytné bojovat za Izrael? Poslechněte si audioverzi románu Leona Urise EXODUS
Praha 13. května 2024
Po druhé světové válce došlo k zásadní změně ve vývoji identity židovského národa. Otřesná kolektivní zkušenost holokaustu změnila jeho myšlení a priority. Židům na celém světě připomněla, že jsou ve svých zemích pouze hosty. Začalo se ve větší míře uvažovat o vlastním státu, kde by se Židé nemuseli bát další šikany, útoků a vražd; tak vznikl Stát Izrael, který nabízel útočiště.
Objemný román amerického židovského spisovatele Leona Urise Exodus (1956)vyšel v době, kdy Židé hledali nový obraz sebe sama. Jeho autor byl oddaný vizi bojovných Židů, nikoli mučedníků. Vytvořil kroniku blízkovýchodních let 1946–1948, v níž se židovské osudy vystavené hrůzám 20. století přetavily do obrovské vůle přežít všemu navzdory a vyvrcholily vyhlášením nezávislého Státu Izrael. Základní linkou vyprávění je milostný příběh americké ošetřovatelky a příslušníka ilegální izraelské armády. V mnoha odbočkách a reminiscencích však vypráví dějiny nově vzniklého moderního státu. Název díla je totožný se jménem lodi Exodus, na které se židovští uprchlíci pokoušeli doplout do Palestiny.
Autor při přípravě pročetl několik set knih, hovořil s více než 1200 očitými svědky a procestoval desítky tisíc kilometrů. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, byla přeložena do více než 50 jazyků a v USA je dodnes považována za největší bestseller po Jihu proti Severu Margaret Mitchellové. Filmová adaptace (1960) s Paulem Newmanem v roli sexy židovského bojovníka za svobodu se stala trhákem. Román zásadně ovlivnil vnímání Izraele ve světě, stal se motorem židovské identity. „Do Tel Avivu přilétá více turistů s Exodem než s Biblí,“ prohlásil v roce 1959 ředitel izraelského vládního úřadu pro cestovní ruch.
Český překlad se objevil poprvé v roce 1991, od té doby vyšel šestkrát, naposledy vloni v nakladatelství BB art.
K 50. výročí vzniku Izraele (1998) uvedl Český rozhlas seriálovou dramatizaci Urisova románu v režii Hany Kofránkové. Jejím dramaturgem byl tehdy Hynek Pekárek. Ten se ujal režie nové audioverze, kterou nyní vydává OneHotBook, v čase krvavého izraelsko-palestinského konfliktu. Režisér ve spolupráci s hercem Vladislavem Benešem převedl šestisetstránkový Exodus v překladu Štefanie Lorándové do více než třicetihodinové četby.
„Vladislav Beneš interpretuje příběh civilně, s pochopením pro historický kontext,“ uvádí Hynek Pekárek, „díky Urisovu textu posluchač lépe pochopí, proč bylo pro židovský národ nezbytné založit Stát Izrael a za všech okolností za něj bojovat.“
Exodus vychází jako CD mp3 (589 Kč) a jako mp3 ke stažení prostřednictvím digitálních distribucí (549 Kč).
Letos 3. srpna si připomeneme 100 let od narození Leona Urise.
Leon Uris: EXODUS (anotace)
Monumentální román vypráví o tragických osudech židovského národa a o dramatických okolnostech vzniku Státu Izrael. Děj je upředen z řady autentických příběhů, které se pojí s milostným příběhem americké ošetřovatelky a mladého bojovníka Mossadu. Kniha zároveň zachycuje nejen život v evropských židovských ghettech, pogromy v Rusku, zrod sionismu a kibuců a vznik moderního židovského státu, ale také pozadí ropné politiky evropských mocností na Blízkém východě, dobu britského mandátu v Palestině a nemohoucnost mezinárodního společenství v kritických situacích. Autor dokázal bravurně zkombinovat napínavý děj s obrovským množstvím reálií. A to je to, co mnozí čtenáři Exodu oceňují – kniha je poutavým zdrojem informací.
Účinkuje Vladislav Beneš.
Režie Hynek Pekárek.
Překlad Štefania Lorándová.
Zvuk a střih Jan Horáček.
Délka nahrávky 30 hodin 27 minut
MP3 ke stažení prostřednictvím digitálních distribucí 549 Kč.
3x CD mp3 589 Kč.
Audioknihu vydalo vydavatelství OneHotBook roku 2024.
Americký spisovatel Leon Uris (1924–2003) pocházel z rodiny polského imigranta. Roku 1942 zanechal studií na střední škole a stal se příslušníkem americké námořní pěchoty. Zúčastnil se známých bitev na japonských ostrovech Guadalcanal či Tarawa. Později onemocněl malárií a vrátil se do Spojených států.
Uris se literární činnosti věnoval už od školních let, své psaní kultivoval povídkami a reportážemi pro vlivné magazíny. V roce 1953 debutoval příběhem Bitevní pokřik o bojích v Tichomoří. Napětí mezi nově založeným Státem Izrael a arabským územím Palestiny motivovalo vznik jeho románu Exodus (1956, č. poprvé 1991), jemuž předcházela ohromující badatelská příprava. Dílo stále figuruje v žebříčku zámořských bestsellerů hned za romancí Jih proti Severu Margaret Mitchellové, bylo úspěšně zfilmováno s Paulem Newmanem v roli Ariho (1960) a v roce 1971 se stalo předlohou pro muzikál.
Další neuralgické body krutého 20. století zachytily Urisovy prózy Milá č. 18 (1961, č. 2001) o vzdoru varšavského ghetta, Armageddon (1963) o berlínské zdi,špionážní Topaz (1967) z let kubánské raketové krize nebo kroniky Trinity (1976) a Vykoupení (1995, č. 2002) z rozděleného Irska.
Leon Uris byl také úspěšným filmovým scenáristou, spolupracoval i s věhlasným Alfredem Hitchcockem.
Ukázka:
Napsali o Exodu
„Urisův zásadní přínos spočívá v tom, že jen několik let po holocaustu dokázal vedle obrazu Žida-mučedníka vytvořit obraz zcela nový: totiž bojovníka.“ – iliteratura.cz
„Strhující vyprávění o nelidském zacházení se židovským národem v Evropě, o exodu do Palestiny a o triumfálním založení nového Izraele.“ – The New York Times
„Široká freska spletitých osudů židovského národa, jehož úsilí a věrnost tradici je nakonec korunováno vznikem vlastního státu. Zároveň v něm pozorujeme pozadí ropné politiky evropských mocností na Blízkém východě a nemohoucnost mezinárodního společenství v kritických situacích.“ – rozhlas.cz
Materiály v tiskové kvalitě najdete ke stažení v profilu audioknihy ze sekce PRESSKIT (v informačním boxu ve spodní části pod anotací) na webových stránkách www.onehotbook.cz.
Vladislav Beneš (* 1956)
Ještě coby chlapec školou povinný účinkoval v dabingu nebo v elévských úlohách na předních pražských scénách, což ho přirozeně dovedlo ke studiu herectví na DAMU. Po absolutoriu v roce 1980 se stal nejprve členem souboru kladenského a mladoboleslavského divadla, odkud po třech sezonách přešel do ND, kde se blýskl v sedmi desítkách kusů klasického i moderního repertoáru (Shakespeare, Jirásek, Čechov, Čapek, Nezval ad.). Filmoví a televizní režiséři ho do rolí temperamentních mladíků obsazovali už od konce 70. let, např. do snímků Chvíle pro píseň trubky, Nevěsta a Tchyně – dosud jeho různorodé mužské typy obohacují zápletky pohádek (Čertův švagr, Švec z konce světa, Pravda a lež, O uloupené divožence) i seriálů (Robinsoni z Kronborgu, Hříchy pro pátera Knoxe, Zdivočelá země, Cukrárna, První republika, Ach, ty vraždy!). Zabývá se též divadelní režií, vyučuje na Pražské konzervatoři a je naším předním dabérem: jeho hlasem k českým divákům promlouvají Pierce Brosnan, Richard Gere, Andy Garcia či Jeremy Irons. Účinkuje i v těchto audioknihách vydavatelství OneHotBook: Zelená míle (2020), Mrtví v Badger’s Drift, Terror (obě 2018).
Hynek Pekárek (* 1959)
Dramaturg, scenárista a režisér. Vystudoval teatrologii a filmologii na filozofické fakultě University Karlovy u prof. Milana Lukeše. Svoji profesionální dráhu spojil s rozhlasem. Připravil desítky titulů rozhlasových her a adaptací s širokým žánrovým záběrem. Uvedl tak kompletní rozhlasové dílo Samuela Becketta nebo experimentální kompozice Ernsta Jandla a stál u zrodu oblíbených seriálů. Několik let vysílal rozhlasový magazín V Síti, který posluchačům přibližoval průnik kultury a nových médií. Ve specializovaných časopisech publikoval články o fenoménu e-knih. Pro rozhlas natočil a moderoval dvojjazyčné národní kuchařky: francouzskou, italskou a britskou. Je několikerým držitelem ceny Prix Bohemia a mezinárodní ceny Prix Marulič za scénář k rozhlasové adaptaci Büchnerova Vojcka. Řada jeho produkcí vyšla ve formě audioknih. V současné píše pro rozhlas a režíruje audioknihy.
Denisa Novotná