Rok České Hudby 2024 a PKO
Praha 15. dubna 2024
Tradice oslav Roku české hudby vznikla před sto lety, v roce 1924 u příležitosti oslav stého výročí narození Bedřicha Smetany. Od té doby se Rok české hudby, až na několik výjimek, konal vždy v roce končícím na číslici čtyři. PKO svým programem a zaměřením připomene Rok české hudby velmi významně především na dvou svých koncertech.

Tím prvním bude koncert, který se bude konat 28. května v koncertní síni Šimona a Judy. Zde kromě jiného zazní poslední dílo skladatele Juraje Filase, který bohužel zemřel v období nedávné pandemie. Toto dílo, psané na objednávku našeho orchestru, je skutečně poslední, které skladatel napsal, a zde bude mít světovou premiéru. Koncert obohatí populární Symfonie Jana Václava Hugo Voříška, který byl po právu přezdíván českým Beethovenem a vrcholem večera bude bezesporu skvost světové houslové koncertní literatury z pera Antonína Dvořáka v podání vynikajícího mladého virtuosa a koncertního mistra České filharmonie Jiřího Vodičky.
Druhým koncertem pořádaným PKO u této významné příležitosti, bude koncert, který proběhne 2. října, také v koncertní síní Šimona a Judy. Zde budeme premiérovat dílo současného skladatele Ondřeje Kukala, který v tomto roce oslaví své životní jubileum. V druhé časti koncertu zazní dílo Antonína Dvořáka – Serenáda pro smyčce E dur. Toto dílo na sociální sítí SPOTIFY k dnešnímu dni zaznamenalo přes 66 milionů stažení a každý měsíc poslouchá náš orchestr na této sociální síti přes 1 200 000 posluchačů.
S PKO vystoupí jako sólisté klarinetistka Anna Paulová, houslistka Ludmila Pavlová a violista Tomáš Krejbich.

„Jsem hudební skladatel píšící vážnou hudbu navazující na velkou evropskou hudební tradici. Mými hudebními prioritami je melodičnost, harmonie, jasná výstavba formy a sdělnost v duchu mistrů od osmnáctého do první poloviny dvacátého století. Svou tvorbou navazuji na jejich odkaz,“ charakterizoval sám sebe Juraj Filas.
Pocházel z Košic. Na Pražské konzervatoři studoval operní zpěv a kompozici, na AMU byl pak žákem skladatele Jiřího Pauera. Usadil se v Praze a stal se v roce 1985 pedagogem Hudební fakulty Akademie múzických umění. Narodil se 5. 3. 1955, zemřel 31. 12. 2021.
Ve svých více než 130 dílech, zahrnujících skladby symfonické, kantáty, koncerty, Te Deum, Requiem, dvě opery a množství komorních skladeb, uplatňoval především smysl pro melodiku a harmonii. Ve své tvorbě působivě zpracovával závažná duchovní a lidská témata. Psal často na konkrétní objednávky, mnohdy šlo o vynikající světové interprety.
Jedním z jeho nejznámějších děl se stalo Requiem Oratio spei (Modlitba naděje), které věnoval všem obětem mezinárodního terorismu.
Filas se řadí k předním světově uznávaným českým skladatelům. Jeho skladby byly uvedeny v newyorské Carnegie Hall nebo Lincoln Center, na významných festivalech jako Beethovenfest-Bonn, Pražské Jaro, nebo dalších významných pódiích. Patrně posledním dokončeným rozsáhlým dílem je Koncert pro housle a orchestr s podtitulem „Za ztracené lásky“ věnovaný Ivanu Ženatému, premiéry už se bohužel nedožil.

Skladatel, dirigent a houslista Ondřej Kukal se narodil 14. srpna 1964 v Praze. Absolvoval hudební fakultu AMU v Praze, kde studoval hru na housle u profesora Josefa Vlacha a kompozici u Jindřicha Felda. Provedením svého houslového koncertu, završil studium kompozice a dirigování ukončil uvedením vlastní skladby Danse symphonique pro velký orchestr.
V letech 1985–1995 byl členem Nového Vlachova kvarteta (pozdější Vlachovo kvarteto). V letech 1991-1996 byl šéfdirigentem Jihočeské komorní filharmonie. V období 1996–1999 Ondřej Kukal působil jako stálý dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu a v letech 2001 až 2012 působil jako šéfdirigent Filharmonie Hradec Králové. Byl koncertním mistrem Pražského komorního orchestru (1996–2003), se kterým vystoupil mimo jiné v newyorském Lincoln Center, v Teatro Colón v Buenos Aires a ve vídeňském Musikvereinu. Během své dosavadní kariéry stanul u dirigentského pultu České filharmonie, Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, Janáčkovy filharmonie Ostrava, Českého komorního orchestru a dalších.
Většina jeho kompozic (více než 30 opusových čísel) je vydána a pravidelně interpretována doma i v zahraničí. V roce 1999 mu bavorská vláda poskytla stipendium, v jehož rámci při dlouhodobém pobytu v Německu zkomponoval svou Symfonii č. 1, op. 15, která získala v roce 2005 výroční cenu OSA. Jeho Smyčcový kvartet č. I jednovětý – získal cenu ve skladatelské soutěži Generace (1989) a koncert pro klarinet Clarinettino cenu Classic (1994).
Program koncertů věnovaných Roku české hudby najdete na našich stránkách. |