České novinky
Kultura

Pražský Hlahol

Svetozár Plesník

Praha 11. února 2024

Pro zajímavost a inspiraci

–        Aktivity Zpěváckého spolku Hlahol jsou podporovány granty Hlavního města Prahy, Městskou částí Praha 1, Česko-německým fondem budoucnosti, Unií českých pěveckých sborů a Ministerstvem kultury.

–        Digitalizace notového archivu je podpořena příspěvkem Nadace Český hudební fond.

Budova

  • Překrásný secesní dům na vltavském nábřeží
  • Chráněná kulturní památka
  • památkově chráněná secesní spolková budova,
  • Naproti Mánesu na Masarykově nábřeží, stojí v řadě činžovních domů také dům, který byl v letech 1903 – 1905 postaven pro Zpěvácký spolek Hlahol
  • Budova je tvořena dvěma řadovými domy: na Masarykově nábřeží a ve Vojtěšské ulici.
  • Vzácná stylová jednota, jemná poetika a dokonalé řemeslo pak umocňují atmosféru, kterou jen těžko někde najdete. Za povšimnutí stojí i některé detaily např. nádherné řezby s rostlinnými motivy na vstupních dveřích, drobné florální dekorace ostění.

Historie stavby

  • Od svého vzniku vystřídal Hlahol několik sídel, scházel se např. v nynější Jungmannově ulici, v Řetězové ulici nebo na Václavském náměstí. V roce 1902 se spolek rozhodl zakoupit pozemek pro výstavbu vlastního domu.
  • Díky darům členů a příznivců byla v roce 1903 zakoupena parcela mezi nábřežím a Vojtěšskou ulicí. Práce byly zahájeny v témže roce pod vedením stavitele Čeňka Gregora. Architekt František Schlaffer, člen sboru, i autor konečného projektu Josef Fanta pracovali bez nároku na mzdu.
  • Projektantem celého domu a autorem většiny dekorativních prvků byl architekt Josef Fanta, jedna z nejpozoruhodnějších postav naší umělecké scény přelomu století. Podařilo se mu vyprojektovat stavbu, kterou lze – jako jednu z mála – označit za čistě secesní.
  • Budova byla otevřena 18. září 1905, kdy v ní proběhla první zkouška sboru.
  • V roce 1944 byly Hlaholu zabaveny sál, šatna s příslušenstvím, galerie, kancelář a zasedací síň a přiděleny organizaci Todt-Einsatzgruppe VII, Oberbauleitung v Praze IV. Hlahol se dočasně usídlil v domě ve Štěpánské ulici. V lednu roku 1945 začal znovu zkoušet ve vlastní budově, avšak opět v dubnu zabral referát branné moci magistrátu hl. m. Prahy sál a šatnu pro sklad mouky. Až po válce mohl spolek své sídlo znovu využívat.

Průčelí – Masarykovo nábřeží

Interiér obecně

  • Nejkrásnější na interiérech Hlaholu je atmosféra, vyvolávající představu, jako by se zde zastavil čas.
  • Ve dvoře mezi oběma domy byl vybudován Velký sál se sedlovou prosklenou střechou. V Malém sále, který se využívá ke zkouškám, jsou vystaveny fotografie sboru.
  • Ve dvoře mezi dvěma činžovními domy byla vestavěna přízemní koncertní síň — velký sál — se sedlovou prosklenou střechou, těsně pod ní je galerie obrazů K. L. Klusáčka. Na zdi proti pódiu je luneta Píseň — alegorie zpěvu (na plátně), kterou pro Hlahol namaloval v roce 1921 Alfons Mucha. Je to jeho poslední velké dílo; v sále byla umístěna až v roce 1934.
  • Stěny jsou obloženy dřevem, nad obložením jsou busty význačných sbormistrů a činovníků Hlaholu. Dveře, lustry i zábradlí galerie jsou původní.
  • Z tohoto sálu se vchází do sousedního, zdí odděleného, malého sálu, který se využívá ke zkouškám. Jsou v něm skupinové fotografie členů sboru v různých obdobích.
  • V prvním patře se nachází spolkové muzeum, kde jsou vystaveny pamětní předměty a ocenění, např. originál spolkového praporu, kladívko a lopatka použité při pokládání základního kamene.

Koncertní sál

  • koncertní sál s proskleným stropem, překrásnými lustry a bustami sbormistrů zpěváckého spolku Hlahol.
  • K výbavě patří také malé varhany.
  • Součástí výzdoby je rozměrná luneta s obrazem Alfonse Muchy nazvaným Česká píseň.

Muzeum

  • V budově je muzeum Zpěváckého spolku s Mánesovými kresbami spolkového praporu a Fantovými ozdobnými žerděmi.
  • V prvním patře se nachází spolkové muzeum, kde jsou vystaveny pamětní předměty a ocenění, např. originál spolkového praporu od Josefa Mánesa i jeho skici či kladívko a lopatka použité při pokládání základního kamene.

PRŮČELÍ DO VOJTĚŠSKÉ (2. DŮM)

  • Výpravná secesní fasáda s neorenesančním štítem, figurální sgrafito s hudebními náměty a nápisy je od K. L. Klusáčka. Na vrcholu je polopostava držící ve vztyčené ruce lyru (pravděpodobně od Josefa Pekárka). Nad okny 1. patra je strom s nápisem Hlahol, orámovaným květinami, nad ním je spolkové heslo. Mezi okny 4. patra je sgrafito větví s listy a ptáky. Vestibul této strany domu má schodiště osvětlené původními vitrážovými okny.

Zpěvácký spolek Hlahol

  • Stejně jako Prozatímní divadlo, Sokol nebo Umělecká beseda, také spolek Hlahol vznikl během rozmachu národního života dlouhou dobu utlačované, ale nyní se už definitivně emancipující české společnosti.“
  • Po roce 1861, kdy byla vydána nová ústava a obnovena činnost sněmu, dochází k rozmachu politického a společenského života, což se projevuje také vznikem různě zaměřených vlasteneckých spolků. Jedním z nejdůležitějších se stal nejstarší pěvecký (zpočátku výhradně mužský) spolek Hlahol, který se utvořil ze soukromého sboru pražského zpěváka a sládka Jana Ludevíta Lukese počátkem roku 1861. Veřejně poprvé vystoupil na pohřbu spisovatele Václava Hanky na Vyšehradě v lednu 1861. Prvním předsedou byl zvolen kníže dr. Rudolf Thurn-Taxis, jedním z prvních sbormistrů se stal Bedřich Smetana.
  • Založení: mužský sbor 1861 (původně 120 členů), ženský sbor 1879
  • Zakladatelem byl pražský sládek, zpěvák a sbormistr Jan Ludvík Lukes.
  • poprvé pod názvem „Hlahol“ vystoupil na pohřbu Václava Hanky na Vyšehradě v lednu 1861
  • Prvním předsedou byl zvolen kníže dr. Rudolf Thurn-Taxis.[2]

Historie Spolku

  • V roce 1862 vytvořil Josef Mánes pro Hlahol spolkový prapor s varytem a heslem „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti“; jako svůj symbol má spolek sedmistrunné varyto i v současné době.
  • Roku 1862 namaloval Josef Mánes Hlaholu spolkový prapor, na němž je heslo Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti. Na rubové straně je český lev s nápisem Hlahol v Praze.
  • V následujícím období spolek koncertuje doma i v zahraničí, účastní se slavnosti položení základních kamenů Národního divadla, vystupuje na pohřbech význačných osobností, získává značný věhlas a stává se vzorem pro zakládání dalších sborů v celé zemi.
  • Vedle koncertní činnosti Hlahol v 19. století také vypisoval ceny na skladby, aby inspiroval české autory k původní tvorbě. Podporoval také vzájemné vztahy s pěveckými spolky, které vznikaly v Čechách a na Moravě podle jeho vzoru. Udržoval čilé kontakty i se sbory v jiných zemích a často koncertoval v zahraničí. Sbor často účinkoval při slavnostních příležitostech, např. odhalování pomníků, kladení základního kamene Národního divadla, pohřby význačných osobností atd.
  • Původně mužský sbor poprvé zpíval ve smíšené sestavě 9. března 1873. Stálý ženský sbor, tzv. dámský odbor, byl zřízen za působení sbormistra Karla Knittla na podzim roku 1879. V té době měl Hlahol 143 členek a 200 členů.
  • Roku 1879 byl do Hlaholu včleněn ženský sbor.
  • Spolek již delší dobu pomýšlel na vlastní střechu nad hlavou; roku 1903 mohla být díky darům příznivců a členů zakoupena obecní parcela mezi nábřežím a Vojtěšskou ul. a začalo se stavět podle plánů architekta a člena výboru Hlaholu Františka Schlaffera a Josefa Fanty, který se zasloužil také o výzdobu. Oba svoji práci odvedli zdarma a zasloužili se o jednu z nejvýraznějších a nejčistších secesních staveb, která byla později vyhlášena kulturní památkou. Slavnostní otevření se konalo v listopadu 1905.
  • V roce 1905 se sbor nastěhoval do vlastní budovy na vltavském nábřeží v Praze. V roce 1925 počet členů přesáhl tisícovku. V roce 1936 bylo těleso rozšířeno o dětský sbor.
  • Za druhé světové války činnost sboru téměř ustala. Po válce se Hlahol dále rozvíjel po umělecké stránce, avšak ustaly styky se zahraničím a budova Hlaholu chátrala. Ačkoliv Hlahol býval poměrně bohatým spolkem (kromě uvedených dvou činžovních domů na nábřeží vlastnil ještě dům v Liliové ulici, který mu odkázal Josef Fanta), pro nedostatek financí ho byl nucen v 50. letech věnovat státu). V letech 1954–1958 byl Hlahol pěveckým sborem Městského domu osvěty. V roce 1957 byl ustaven vlastní orchestr Hlaholu jako samostatný odbor spolku, aby mohl sbor doprovázet při vystoupeních. Z finančních důvodů se však v roce 1978 rozpadl. V roce 1984 byl založen smyčcový orchestr.
  • Soubor pracoval svobodně až do vypuknutí 2. světové války, kdy byla jeho činnost utlumena na minimum; později sice znovu mohl vyvíjet uměleckou činnost, ale chyběly kontakty se zahraničím. V květnu roku 1948 v rámci Pražského jara se konal slavný koncert oratoria Antonína Dvořáka Svatá Ludmila na nádvoří Pražského hradu, kde kromě Hlaholu vystoupilo dalších 6 sborů, orchestr České filharmonie spojený s orchestrem FOK pod taktovkou Rafaela Kubelíka. Mužský sbor se také v tomto roce účastnil pohřbu prezidenta Beneše.
  • Roku 1957 byl ustaven vlastní 70-členný symfonický orchestr na amatérském základě, který však dokázal doprovázet sbor při většině vystoupení. Rozpadl se v roce 1978, roku 1984 byl založen smyčcový orchestr.
  • Po roce 1989 sbor opět úspěšně koncertuje v zahraničí, mnoho koncertů se koná i na domácí scéně, často benefičních.
  • Hlahol býval po většinu času spolek bohatý; kromě uvedených dvou činžovních domů na nábřeží vlastnil další v Liliové ulici, který mu v závěti odkázal Josef Fanta (pro nedostatek financí na jeho správu byl v podstatě donucen ho v 50. letech věnovat státu).
  •  
  • V polistopadové době se zvýšil počet členů sboru a rozvíjela se koncertní činnost v Česku i za jeho hranicemi. Rovněž byla obnovena práce s komorním orchestrem. Sbor je členem Unie českých pěveckých sborů. V současnosti má pražský Hlahol asi šedesát členů.

Sbormistři

1863 se Bedřich Smetana stává sbormistrem Hlaholu v Praze. Své působení v něm ukončil z důvodu velkého pracovního vytížení v roce 1865 a v roce 1866 převzal vedení orchestru Prozatímního divadla. 

Čestnými členy spolku byli například Bedřich Smetana, Pavel Křížkovský, Josef Bohuslav Foerster, Leoš Janáček, Vítězslav Novák a Josef Suk.

NĚKTEŘÍ SBORMISTŘI A ČESTNÍ ČLENOVÉ

Mezi sbormistry Hlaholu jsou slavná jména hudebního světa, jako např. jeho zakladatel slavný pěvec Jan Ludevít Lukes, Bedřich Smetana, Karel Bendl, Karel Knittl, Jaroslav Křička, dr. Václav Smetáček a další. Čestnými členy spolku byli např. Bedřich Smetana, Pavel Křížkovský, J. B. Foerster, Leoš Janáček, Vítězslav Novák, Josef Suk.

 

21 – Václav Hanka

  • Vysoký nápadný pylon se tyčí nad hrobem Václava Hanky (1791 – 1861)
  • První ze slavných, kdo byl na Vyšehradě pohřben – 1863
  • Jeho hrob navrhl Ignác Ullmann a financoval jej spolek spisovatelů Svatobor
  • Na vrcholu sloupu je spolkový znak tří rukou držících kruh, což je vyjádřením hesla Svatoboru „Pomáhej, osvěcuj, pamatuj“
  • Vytesaná slova „Národy nehasnou, dokud jazyk žije“ jsou Hankovým osobním heslem
  • Dobrý básník a filolog (žák Dobrovského) byl nadšeným vlastencem a národním buditelem
  • Je však dodnes znám především jako falzifikátor tzv, Rukopisů
  • V roce 1816 objevil prastarou „Píseň o Vyšehradě“, pergamen uvnitř desek staré knihy, patřící jeho příteli, rovněž básníku Josefu Lindovi
  • O rok později našel v kostele ve Dvoře Králové tzv. Rukopis královédvorský, třetím byl Rukopis zelenohorský, anonymně zaslaný hraběti Kolowratovi v roce 1818
  • Česká veřejnost (i odborná) přijala Rukopisy s obrovským nekritickým nadšením jako doklad starobylosti české kultury ještě z předkřesťanských slovanských dob
  • Hanka se stal uctívaným miláčkem národa, a když zemřel, byl převážen na Vyšehrad ve veleslavném průvodu z tehdejšího Českého muzea za účasti 20 000 lidí, kolem rakve planuly stovky pochodní a za ní nesl hrabě Kaunic na polštáři Rukopis královédvorský
  • 20 let po Hankově smrti, v 80. letech 19. století, prokázali však profesoři Masaryk, Goll a Gebauer, že jde o falsum
  • V novinář se pak rozpoutaly zuřivé boje o pravost rukopisů
  • Ještě několikrát byly pak Rukopisy zkoumány, včetně nejmodernějších laboratorních metod, vždy se stejným výsledkem
  • Hanka je zhotovil a „objevil“ – nakolik se na jejich výborném básnickém sepsání podílel s Lindou, je těžko odhadnout

VYŠEHRAD V DOBĚ ROMANTISMU = NÁRODNÍ SYMBOL

  • V době romantismu Vyšehrad, zdroj mýtické oslavy Přemyslova rodu, jeho vážnosti a starobylosti, ovládl mysl obdivovatelů
  • Mocná silueta hradu, tyčícího se nad Vltavou, pověstná věštírna i pohanské pohřebiště, to vše bylo dokladem pevnosti, síly a mohutnosti českého kmene

Rukopisy

  • Královédvorský, zelenohorský
  • Zajímavý doklad české tvořivosti 😊
  • https://edu.ceskatelevize.cz/video/1851-rukopisy
  • První „objevil“ Václav Hanka v roce 1817
  • Rukopisy ovlivnily mnoho českých umělců, hlavně tzv. generaci ND – Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais, J. V. Myslbek, ale i Bedřich Smetana a další
  • Boj o pravost rukopisů začal Josef Dobrovský a boj o jejich pravost se vedl dlouhých 150 let
  • Postavil se proti nim mimo jiné TGM
  • Konečný vědecký důkaz přišel až v roce 1971 díky chemické analýze

 Zelenohorský

  • Jeho součástí byla i Píseň o Vyšehradě, která byla nejstarší částí rukopisu Zelenohorského – Bedřich Smetana ji zhudebnil
  • Prastarý epos oslavující Vyšehrad nebyl vůbec tak starý, vždyť vznikl v 19. století. Už koncem tohoto věku byl odhalen jako zdařilá falzifikace
  • O původu Prahy říká Píseň o Vyšehradu velice málo, vlastně vůbec nic – město se tam vynořuje jako by z oparu mlh, což odpovídá mytologickým pověstem o Libušině věštbě.
  • Píseň o VYŠEHRADU, ač je půvabným literárním dílem, nelze považovat za historický pramen- Měla být dokladem o původu přemyslovské dynastie a jejich slovanských předchůdců, tuto verzi obhajuje znamenitě-
  • Autor podvrženého „rukopisu“ byl velmi důkladný, neboť důslednost a důmyslnost je znakem zdařilé mystifikace
  • Objevy podobných starobylých „památek“ byly v období romantismu módou – Stejně „náhodně“ byly „nalezeny“ v Anglii heroické zpěvy Ossianovy, jinde zas podvržené eposy bohatýrské a junácké

POVĚSTI – „národní cyklus“, „přemyslovský cyklus“, „přemyslovský mýtus“

Zdroje

Wikipedie-pražský hlahol

www.hlahol.cz (pouze o budově)

https://www.klasikaplus.cz/smetana-v-souvislostech-3-br-hlahol/
Sdílejte ...