Kazachstánská multivektorová diplomacie, středoasijská rostoucí agentura v centru pozornost

Astana 6. února 2024

Společnost Oxus pro záležitosti Střední Asie a Mezinárodní daňové a investiční centrum (ITIC), neziskové organizace se sídlem ve Washingtonu, uspořádaly 31. ledna panelovou diskusi, která se ponořila hluboko do multivektorové diplomacie Kazachstánu, rostoucí agentury střední Asie jako region, energetická diverzifikace a rozvoj dopravních koridorů. V panelu vystoupilo několik významných řečníků, včetně kazašského náměstka ministra zahraničí Romana Vassilenka.

Strategický přístup Kazachstánu

Kazachstán se svou multivektorovou zahraniční politikou jemně balancoval při orientaci v současné geopolitické realitě. Podle Vassilenka pro Kazachstán neexistuje jiná alternativa, než prosazovat vícevektorovou zahraniční politiku.

„S ohledem na naši historii a geografickou polohu je zřejmé, že tento přístup je hluboce zakořeněn v naší národní identitě. Mnohoetnické a různorodé složení našeho národa skutečně hrálo hlavní roli při utváření naší multivektorové zahraniční politiky,“ řekl Vassilenko.

Ariel Cohen, Edward Lemon, Laura Lochman a Roman Vassilenko během online diskuse 31. ledna. Fotografický kredit: Snímek obrazovky z online diskuse.

Poznamenal, že Kazachstán byl „vždy uprostřed a spojoval kultury, regiony, náboženství a civilizace.

„Pravděpodobně je to samotná odpověď na povahu našeho vícevektorového přístupu. Jde o to být v míru sami se sebou, s našimi sousedy a pomáhat najít střední cestu pro všechny, kteří to potřebují,“ řekl.

Diplomatické závazky Kazachstánu v posledních několika letech vzbudily velkou pozornost doma i v zámoří.

„Vzhledem ke globálnímu napětí se někteří odborníci podivují nad naší schopností udržovat pozitivní dialog s jakoukoli zemí na světě, ať už je to v Asii, Evropě, Americe nebo Africe. Ale není k tomu diplomacie? Měl bych říci, že máme štěstí, že máme vedení, které ví, co diplomacie skutečně znamená,“ řekl diplomat.

Zdůraznil vývoj multivektorového přístupu v reakci na změny geopolitické reality.

„Model multilaterální diplomacie je dnes odlišný od toho původního, který byl navržen pro jednodušší, většinou bipolární svět. Nyní se stal vícevrstvým a vícerozměrným systémem, který nám pomáhá orientovat se ve složitosti současného, ​​multipolárního systému. Tato politika je jasně stanovena v naší Koncepci zahraniční politiky, kde jsou uvedeny naše hlavní priority v rozvoji vztahů se zeměmi Střední Asie, Ruskem, Čínou, Spojenými státy, Evropskou unií a dalšími státy,“ vysvětlil.

Takový přístup pomohl národu postavit se do čela mnoha mezinárodních iniciativ na podporu míru a bezpečnosti – od předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v roce 2010 a pořádání jejího summitu, zatím jediného summitu OBSE v tomto století, až po zahájení nového institucí, jako je Konference o opatřeních pro interakci a budování důvěry v Asii (CICA).

Zahraniční politika Kazachstánu, jak poznamenal, je „úspěšný model se strategickým vyvažováním, ekonomickou diverzifikací, oddaností míru a pragmatickým přístupem“.

„Budeme rádi, když to může sloužit jako inspirace pro další spřátelené národy, které se potýkají se složitými geopolitickými výzvami, přijímají rozmanitost, spolupráci a udržitelný rozvoj,“ řekl.

Role středních sil

V dnešním systému mezinárodních vztahů se vliv netýká pouze globálních mocností. Role takzvaných středních mocností by se podle diplomata neměla přehlížet.

„Střední mocnosti, jako je Kazachstán, pomáhají utvářet regionální a globální agendy a zároveň přispívají k řešení problémů. Z naší strany jsme připraveni spolupracovat v duchu inkluzivity a dobré vůle. To je v souladu s naší vizí regionálního růstu v Eurasii, podporou oboustranně výhodných vztahů, kde se domácí a vnější ambice prolínají,“ řekl.

Rostoucí pozornost střední Asii zevnitř i zvenčí

Když Vassilenko mluvil o Střední Asii během panelové diskuse, zaznamenal rostoucí dynamiku pozitivní spolupráce v rámci Střední Asie:

„Ve Střední Asii za posledních pět až šest let roste uznání skutečnosti, že jsme společně silnější. Máme více agentur. (…) Za prvé máme společné problémy, a to je především řízení ubývajících vodních zdrojů na pozadí rychle rostoucí populace. Máme také společnou výzvu v jednání s Afghánistánem, který je také vzestupnou ekonomickou mocností v regionu,“ řekl.

Podle Edwarda Lemona, prezidenta Oxus Society a výzkumného asistenta na The Bush School of Government and Public Service, byla Střední Asie vždy multipolární oblastí.

„Když mnoho jiných částí světa zažívalo po rozpadu Sovětského svazu unipolární okamžik, Střední Asie se potýkala se svým nově nezávislým statusem a musela vyvíjet zahraniční politiku, poprvé nezávislou na Sovětském svazu,“ řekl. řekl.

Kazachstán jako první zavedl termín „multivektorismus“, aby „našel způsob, jak se orientovat v tomto nově nalezeném nezávislém postavení v tomto multipolárním světě“.

„Myšlenka je taková, že země v rámci mezinárodního systému může mít pozitivní vztahy s více centry moci v rámci mezinárodního systému. Můžete být partnery Ruska, Íránu, Číny a Spojených států současně, aniž by to bylo problematické. Cílem je umět využít agenturu, kterou tyto jednotlivé státy mají, k vyrovnání vztahů mezi různými centry moci, aniž bychom si museli vybrat jednu stranu,“ řekl Lemon.

Ale velká část tohoto vyvažování, jak poznamenal, byla pod tlakem v éře sílící mocenské konkurence, konkrétně mezi Čínou, Ruskem a Spojenými státy.

Lemon vidí tyto geopolitické okolnosti jako posílení agentury středoasijských států s ohledem na přítomnost kritických nerostů ve Střední Asii, pozici regionu a ambice Evropy přejít od plynu a ropy.

„Region nabývá na významu. Důkazy toho jsme viděli v roce 2023,“ řekl Lemon s odkazem na několik summitů ve formátu C5+1, mimo jiné s americkým prezidentem Joem Bidenem , čínským prezidentem Si Ťin-pchingem , německým kancléřem Olafem Scholzem a Radou pro spolupráci v Zálivu .

Dr. Ariel Cohen, výkonný ředitel programu Energetika, růst a bezpečnost v ITIC a nerezidentní člen Atlantic Council, řekl, že vidí rozvoj diplomatické moci v regionu.

„To znamená, že se region stává agentem mezinárodních vztahů,“ řekl Cohen, který se po desetiletí zabývá výzkumem Střední Asie.

Výzvy, které region musel a nadále musí řešit, jsou jaderné odzbrojení a důsledky jaderných zkoušek v Sovětském svazu, osud Aralského jezera a situace v Afghánistánu, který Cohen popsal jako „problémové dítě“.

„Nejdůležitějším problémem však je, jak si v tomto turbulentním prostředí Kazachstán, Uzbekistán a tři další středoasijské země zachovávají suverenitu a posilují a posilují svou agenturu, jak se vypořádávají se stejnými režimy investic do vzácných zemin, uhlíkovými emisemi, nebo Střední chodba. Jedná se o souběh ekonomických, obchodních a investičních témat a také tvrdých bezpečnostních témat,“ řekl.

Energetická diverzifikace jako součást multivektorové diplomacie

Podle náměstkyně amerického ministra pro energetickou diplomacii Laury Lochmanové byla diverzifikace energie součástí multivektorové diplomacie Střední Asie. Ve svých poznámkách zopakovala názor Lemona, pokud jde o ústřední postavení tohoto regionu, a zdůraznila jeho rostoucí roli jako regionálního a globálního výrobce energie.

„V Kaspickém moři a v celé Střední Asii je energetická diverzifikace nedílnou součástí regionu, který uspokojuje domácí i globální energetické požadavky,“ řekl Lochman. „Celosvětově imperativ opatření v oblasti klimatu nutí národy znovu přezkoumat svou závislost na fosilních palivech a také dekarbonizovat svá průmyslová odvětví, protože čelíme stále většímu počtu extrémních povětrnostních jevů. Minulý rok nám ukázal mnoho příkladů.“

Válka na Ukrajině také „vedla k drastickému přeskupení globálních energetických trhů“. Zdůraznila zásadní význam energetické bezpečnosti pro národní bezpečnost jakékoli země. 

„Aby mohl multivektorový přístup k energetické bezpečnosti pokračovat, musí se Střední Asie snažit zlepšit konektivitu plynu, aby se nespoléhala pouze na Rusko v případě jakýchkoliv nedostatků v zásobování regionu v zimě v zimě, jak to nyní vidíme,“ dodala.

Lochman zdůraznil, že je třeba vykonat významnou práci pro zlepšení efektivity stávajících aktiv, optimalizaci využití současných dodávek a zatraktivnění celkové infrastruktury pro investice.

„Další oblastí regionální spolupráce je řešení stárnoucí infrastruktury pro těžbu fosilních paliv a špatné kontroly emisí. Tyto zranitelnosti vedou k neúměrně vysokým emisím metanu, který je skutečně zdrojem značných plýtvaných energetických zdrojů a také velkých klimatických dopadů,“ uvedla.

Zhruba 12 miliard metrů krychlových zemního plynu, jak poznamenala, se ve Střední Asii každoročně vyplýtvá kvůli vypuštěnému uniklému a vzplanutému metanu, což je zhruba stejné množství plynu, které se loni vyvezlo z kaspického regionu do Evropy.

Nakonec zdůraznila, že nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit energetickou bezpečnost Střední Asie a světa, je přechod na čistou energii. Spolupráce při vývoji kritických nerostů, které jsou potřebné pro technologie čisté energie, má přitom prvořadý význam.

„Zejména střední Asie má značný potenciál pro rozvoj kritických nerostů. Díky řádnému vládnutí a zkušeným partnerům ze soukromého sektoru by se region mohl stát velmi důležitým přispěvatelem k urychlení globálního přechodu na čistou energii,“ řekla.

Zmínila Dialog o kritických minerálech, který začne fungovat v únoru. Dialog je přímým výsledkem prezidentského summitu C5+1 mezi vůdci Spojených států a Střední Asie loni v září v New Yorku.

„Podpora dodavatelských řetězců je prioritou pro nás i pro mnoho dalších. Nechceme znovu prožívat příběh, kdy jsme velmi závislí pouze na jednom nebo několika dodavatelích kritických materiálů. Máme velký zájem o spolupráci se Střední Asií a dalšími regiony,“ řekla. 

Dopravní koridor

Diverzifikace dopravních koridorů je pro Kazachstán nejvyšší prioritou, řekl Roman Vassilenko, protože národ se musel přizpůsobit „nové realitě mezinárodního tranzitu z Asie do Evropy“, důsledkům války na Ukrajině a západním sankcím proti Rusku.

V této nové realitě je transkaspická mezinárodní dopravní cesta (TITR) věnovaná rostoucí pozornosti. Trasa, známá také jako Střední koridor, vede z Číny a prochází Kazachstánem, Kaspickým mořem, jižním Kavkazem a dále do Evropy. Jedná se o multimodální trasu, která nabízí účinnou alternativu k tradičním trasám pro různé druhy zboží, včetně ropy.

Od loňského roku Kazachstán přepravuje ropu do Baku a dále ji čerpá do ropovodu Baku-Tbilici-Ceyhan na základě dohody mezi KazMunayGas a ázerbájdžánskou ropnou a plynárenskou společností SOCAR. Podle Vassilenka bylo touto cestou přepraveno kolem jednoho milionu tun kazašské ropy, což přispělo ke zdvojnásobení přepravy přes TITR v loňském roce.

Současná tranzitní kapacita přes střední koridor je šest milionů tun a strategickým cílem Kazachstánu je zvýšit ji do roku 2030 na 10 milionů tun. Aktau a posílení přístavů Aktau a Kuryk. 

„Podporujeme také snahy o rozšíření dopravních cest mezi střední a jižní Asií a rozvoj severojižních a východozápadních transeuroasijských koridorů. Těšíme se na vytváření nových a modernizaci stávajících multimodálních dopravních koridorů a logistických center,“ řekl Vassilenko.

Nedávné fórum Global Gateway Investors Forum pro dopravní konektivitu EU-Střední Asie v Bruselu vidělo podepsání významných dohod, na základě kterých se evropské a mezinárodní finanční instituce zavázaly investovat téměř 10 miliard eur (10,8 miliardy USD) do dopravního koridoru v regionu. 

„Cokoli se nyní udělá, bude mít dopad na to, jak blízko budou Evropa a Západ Střední Asii a naopak v nadcházejících letech a desetiletích,“ řekl Vassilenko.

Spolupráce se Spojenými státy

Vztahy Kazachstánu se Spojenými státy rovněž rostou. 

„Spolupráce se Spojenými státy je jedním z pilířů multivektorové zahraniční politiky Kazachstánu. V loňském roce Astana a Washington oslavily páté výročí rozšířeného strategického partnerství (ESP) mezi našimi dvěma zeměmi. Ve skutečnosti je Kazachstán jedinou zemí v regionu se statusem ESP,“ řekl Vassilenko.

Spolupráce je pozoruhodná v úsilí o jaderné odzbrojení a nešíření a pokračuje na „velmi dobrém základě“, dodal. 

Když byl moderátor požádán, aby shrnul diskusi a poselství vedení USA ohledně jejich politiky vůči Střední Asii, Lemon i Cohen zdůraznili důležitost organizování vůbec první návštěvy tohoto regionu úřadujícím americkým prezidentem. a také udělení trvalého statusu normálních obchodních vztahů zemím, jako je Kazachstán (PNTR).

„Celkově si myslím, že bychom na tento vztah měli pohlížet jako na obousměrnou ulici. Jsou věci, které může Kazachstán a region dát Spojeným státům. Jednou z takových věcí jsou kovy vzácných zemin . Přístup do Střední Asie, pomoc s Afghánistánem [jsou další]. Myslím, že by bylo velkou chybou, kdyby Spojené státy opět ztratily z dohledu Afghánistán, jak tomu bylo na začátku 90. let. Víme všechno, co se stalo 11. září. Myslím, že ruka je natažena z regionu do Spojených států, na Západ, a tuto ruku je třeba na oplátku potřást,“ řekl Vassilenko. 

Astanatimes